Kateřina Konečná strana 2 z 4

Volby do Evropského parlamentu by nyní v Česku vyhrálo podle průzkumu agentury STEM/MARK ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě. S ohledem na očekávanou nízkou volební účast je ale třeba brát výsledky průzkumu s obezřetností, upozornila agentura.

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.

Čeští zemědělci se ve čtvrtek připojili k protestům zemí střední a východní Evropy. Farmáři vyrazili do velkých měst a na hranice se Slovenskem, Polskem a Německem, kde protestovali proti agrární politice Evropské unie. Vadí jim hlavně podmínky takzvaného Green Dealu nebo dovoz produktů ze zahraničí. K hranicím podle Agrární komory ČR (AK ČR) vyjelo asi tři tisíce kusů zemědělské techniky. Evropská komise v reakci na protesty představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže.

Pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa jim nepřijdou na pomoc. Trump, který se uchází o republikánskou nominaci na prezidenta, se tak v sobotu vyjádřil během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně. Řekl dokonce, že by v takovém případě Rusko povzbudil, „ať si dělá, co chce“, informuje server televize CNN, který to označuje za „ohromující“ přiznání, že by Trump v případě svého zvolení nedodržel základní ustanovení Severoatlantické aliance o kolektivní obraně. Bílý dům v reakci slova Trumpa označil za „odporná a šílená“.

Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.

Evropský parlament ve středu většinou 496 hlasů ku 70 přijal rezoluci odsuzující snahy vlády premiéra Roberta Fica měnit slovenské trestní právo a zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP). Takový krok by narušil snahu bojovat proti korupci na unijní úrovni, shodli se poslanci, kteří rovněž kritizují Ficovu neochotu účastnit se veřejné debaty ohledně změn.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Na Václavském náměstí v Praze se znovu sešli protivládní demonstranti. Kritizovali především postup kabinetu při řešení ekonomické situace v Česku nebo dodávky zbraní na Ukrajinu. Požadovali také odchod Česka z NATO a Evropské unie. Po protestní akci, kterou zorganizoval Ladislav Vrabel, pokračovali účastníci na pochod směrem k Malostranskému náměstí. Jeden z účastníků demonstrace byl zadržen pro podezření z popírání či schvalování genocidy.

Odboráři se v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Na pódiu se střídali vedle odborářů i politici opozičních hnutí a mimosněmovních stran. Jako první vystoupili šéf poslanců SPD Radim Fiala a předseda ČSSD Michal Šmarda. Mluvili o minimální penzi, inflaci či cenách potravin. Kritizovali vládu. Následovala šéfka komunistů Kateřina Konečná a lídr ANO Andrej Babiš. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) demonstraci odborů do jisté míry zneužili představitelé politických stran, které nevyhrály minulé volby.

Celkem třiatřicet obcí získá nová zastupitelstva namísto těch, která se od loňských zářijových voleb rozpadla. Sobotní volby byly jedny z nejrozsáhlejších mimo řádný podzimní termín. Ve více obcích a městech se volilo jen v březnu 2015, tehdy jich bylo dvaačtyřicet. V nekterých obcích volební účast podle předběžných čísel přesáhla sedmdesát procent. Třeba v Křenovicích na Písecku odvolilo před 17:00 zhruba 75 procent ze 150 oprávněných voličů, v Senince na Vsetínsku a Horní Myslové na Jihlavsku to bylo kolem sedmdesáti procent lidí.

Evropský parlament definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Evropská komise v úterý také přišla s návrhem, podle kterého by měly od roku 2030 být bezemisní i nové městské autobusy. Dojít by mělo i k postupnému snižování emisí u těžkých nákladních vozů.

Na protivládní demonstraci v Praze se lidé sešli v horní polovině Václavského náměstí. Mnoho účastníků přineslo české vlajky, transparenty proti vládě, válce i Evropské unii. Na místě byli nasazeni policisté, aby zabránili případným konfliktům. Protest se konal i v Brně.

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Před poslance Evropského parlamentu ve Štrasburku ve středu předstoupil český premiér Petr Fiala (ODS). Na úvod českého předsednictví Radě EU přednesl projev, ve kterém se vyslovil pro hledání shody při řešení současných krizí a udržení jednotného postoje proti Rusku. Česká republika během svého předsednictví zaujme roli moderátora, která pomůže nalezení potřebných kompromisů, řekl Fiala europoslancům.

Funkcionalistická vila Stiassni, postavená v roce 1929 podle návrhu architekta Ernsta Wiesnera, má vlastní kavárnu nazvanou Café Ernst. Vnitřní prostor je zároveň výstavou připomínající život a dílo významného architekta. Kavárnu slavnostně otevřeli zástupci města a Národního památkového ústavu, který budovu spravuje.

Post předsedkyně KSČM obhájila europoslankyně Kateřina Konečná. Získala 88,8 procenta hlasů. Neměla protikandidáta, adept komunistů na prezidenta Josef Skála i místopředseda Milan Krajča se nominace na pozici šéfa strany vzdali. Prvním místopředsedou zůstal Petr Šimůnek, ani on neměl protikandidáta.

Politici i občané si při několika akcích v Praze připomněli 1. máj, svátek práce i lásky. Na Střeleckém ostrově se dopoledne při této příležitosti sešli komunisté, své pikniky tam uspořádali i anarchisté a mladí příznivci ČSSD a Strany zelených. Studenti slavili v majálesovém průvodu, který prošel centrem Prahy. Nechyběla ale ani akce připomínající dění na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Spolek Pražský Majdan za tímto účelem otevřel na Staroměstském náměstí osvětový stánek.

Česko by se nemělo podílet na eskalaci napětí kolem Ukrajiny darováním munice, je přesvědčena předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná. V Otázkách Václava Moravce vyjádřila přání, aby se Ukrajina stala neutrální zemí. Podle senátora Pavla Fischera (nestr.) se takový záměr bude Kyjevu obtížně vysvětlovat, když Rusko porušilo garanci suverenity z roku 1994 a okupuje část ukrajinského území. Západ musí podle něj Kyjevu naslouchat a také připravit sankce proti okolí Vladimira Putina.

Do prezidentských voleb vyšle KSČM svého bývalého místopředsedu Josefa Skálu. Komunisté kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem, jehož neúspěšným vyzyvatelem Skála v boji o předsednictví strany několikrát byl.

ČSSD a KSČM po sněmovních volbách vyměnily předsedy. Dál hledají úspory. Kvůli říjnovému neúspěchu teď přicházejí o desítky milionů ročně.

Pirátská strana má nové vedení. Staronovým předsedou se stal Ivan Bartoš. Všechny místopředsednické posty Celostátní fórum přeobsadilo. Volbě předcházela ostrá debata o Janě Michailidu, která se otevřeně přihlásila ke komunistickému přesvědčení a kandidovala na šéfku strany. Slovo použila jako označení pro utopickou demokratickou představu komunitní společnosti, bránila ji v Interview ČT24 europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Strany, které po volbách přišly o zastoupení ve sněmovně, teď hledají způsoby, jak stabilizovat rozpočty. Kvůli ztrátě poslaneckých mandátů přicházejí o miliony korun. Třeba sociální demokraté chtějí uspořit propuštěním více než poloviny zaměstnanců. Část lidí musí odejít i ze služeb KSČM.

Liberalizace trhu s energiemi byla zásadní chybou, na kterou doplácí v Česku miliony lidí, tvrdí šéfka komunistů a europoslankyně Kateřina Konečná. Podle ní se kvůli tomu řada klientů dodavatelů elektřiny a plynu, kteří skončili, ocitla v situaci, kdy řeší, z čeho nyní zaplatí vysoké zálohy. Europoslankyně je přesvědčená, že stát by jim měl okamžitě pomoci, protože klienti takových firem netušili, že jdou do rizika. Konečná byla hostem Interview ČT24.

Předsedkyní KSČM se v sobotu na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou nad protikandidáty. Získala 175 hlasů při kvoru 160. Její protikandidát Josef Skála bral 70 a Hana Aulická Jírovcová, kterou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip, 63 hlasů. Účastníci sjezdu pak dali při výběru místopředsedů na doporučení nové lídryně.