Vláda v rámci investic do armády „nastavila správný kurz“, řekla senátorka Miroslava Němcová (ODS) v Otázkách Václava Moravce. S tím nesouhlasí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) ani exministryně Jana Maláčová (SOCDEM), podle kterých jsou armádní zakázky předražené. Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) považuje v této době bezpečnost za hlavní téma. Debata se vedla také o blížících se sněmovních volbách.
Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat na začátku října. Politické strany postupně oznamují spojenectví. Například hnutí SPD ohlásilo společnou kandidátku se Svobodnými, Trikolorou a stranou PRO. Vládní koalice SPOLU zůstává ve stejném složení. To kritizují signatáři „olomoucké výzvy“, mezi kterými je například exministr Ivan Langer (ODS).
„Hlasy pochyb o tom, zda se máme spojit do koalice SPOLU, se ozývaly už před čtyřmi lety. Petr Fiala ji musel v prvních fázích v ODS silně prosazovat, byla to odvážná myšlenka. Já byla od začátku podporovatel tohoto spojení,“ uvedla senátorka Němcová.
Debaty o možném vystoupení z koalice SPOLU a přípravě na spolupráci s ANO nepovažuje Němcová za aktuální. „Tyto otázky tu byly i v letech 2017 a 2021, vždy jsme byli podezíráni z toho, že budeme s ANO v koalici. A vedení ODS to opakovaně vyvrací. Rozhodně nemáme žádný důvod s hnutím ANO spolupracovat,“ prohlásila.
Některé subjekty před sněmovními volbami dále vyjednávají, mezi nimi je i SOCDEM. Spolupráci s KSČM předsedkyně Maláčová sice nevyloučila, ale považuje ji za velmi nepravděpodobnou. To potvrdila i předsedkyně KSČM Konečná: „Neshodli jsme se na základní otázce, a to je referendum. To je zásadní věc, kterou my chceme prosazovat.“
Maláčová má sice výhrady k fungování Evropské unie, ale trávit čas nad otázkami o referendu o vystoupení je podle ní špatně. „S několika subjekty jednáme, naše kroky oznámíme na začátku června,“ nastínila. V minulém týdnu oznámil předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta, že probíhají jednání se sociálními demokraty. A ač to vedení ANO i SOCDEM popírají, v zákulisí se vedou vyjednávání o umístění členů SOCDEM na kandidátky hnutí ANO, zmínil moderátor Václav Moravec.
Bezpečnost
Jedním z hlavních témat voleb bude pravděpodobně bezpečnost. Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek sešel s lídry parlamentních stran k debatě o tomto tématu a vyjádřil obavu z toho, aby společnost nebyla po volbách rozdělená.
„Věřím, že k tomu nedojde, alespoň ne v otázce bezpečnosti. Bez bezpečnosti není možné fungovat, je to základ prosperity a dalšího růstu,“ upozornila Kovářová. „Při schůzkách jsme zaznamenali, že na těchto otázkách panuje shoda,“ dodala. Při debatě v Otázkách Václava Moravce ovšem shoda nepanovala, Konečná s Maláčovou kroky vlády v oblasti bezpečnosti tvrdě kritizovaly.
Podle Konečné jsou armádní zakázky „jeden velký problém“. „Jestli vláda zvyšuje výdaje na obranu tak, že v podstatě nakupuje předražené zboží, tak mi to nepřijde vůbec normální.“ Podle europoslankyně je potřeba si vydefinovat, jaké jsou střednědobé a dlouhodobé hrozby pro republiku a co od armády čekat.
„Ukazuje se, že největším ohrožením pro bezpečnost České republiky je tahle vláda. Nemáme čtrnáct tisíc vojáků, ministryně jim před volbami najednou chce zvyšovat platy. Hrozný problém je i tendr na Dukovany. Vláda rozhazuje peníze, možná tam je korupce, nezvládají vnější ani vnitřní politiku,“ osočila Fialův kabinet Maláčová.
Podle Němcové nynější vláda v rámci investic do armády „nastavila správný kurz“. „I podle tabulek NATO jsme dosáhli dvou procent rozpočtu na obranu. Zároveň do klíčových technologií investujeme 38 procent z celkového objemu financí na obranu,“ dodala. „Nákupy jsou pod kontrolou vojenských expertů, provázela to dlouhá jednání,“ vysvětlila.
Němcová na konci debaty o bezpečnosti zároveň vyjádřila lítost nad formou diskuse. „Nejsme schopni se shodnout na základní prioritě pro Českou republiku, kterou je bezpečnost. Jsou tady strany, které jdou proti dosavadnímu ústavnímu uspořádání a bezpečnost neberou jako základní prioritu. To je zdrojem mých obav, ale i síly, protože se tomu musíme postavit,“ nechala se slyšet.
Jednání o míru
V pátek došlo na první přímé jednání Ruska a Ukrajiny po více jak třech letech. Zástupci obou zemí a Turecka k jednacímu stolu usedli v Istanbulu. Diplomaté se dohodli na výměně tisícovky zajatců z každé strany. V obecné rovině se též dohodli na dalším jednání. Ukrajinský diplomat řekl, že požadavky, které na jednání oznámili ruští činitelé, jsou odtržené od reality a jdou daleko za rámec všeho, o čem se jednalo už dříve.
„Nechci (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa podceňovat, ale podcenil (ruského vládce Vladimira) Putina,“ myslí si Kovářová. „Byl přesvědčen o tom, že se s ním dohodne.“ Dodala, že aktuální dění vyvrací to, co někteří tvrdili o Putinovi. „Ukazuje se, k čemu ta vyjednávání vedou. Jediný, kdo s příměřím nesouhlasí, je Rusko,“ poznamenala. Z toho důvodu podle ní mají význam sankční balíky proti Rusku. Podle Konečné ale sankce nejsou efektivní.
Maláčová zase míní, že není možné dosáhnout míru jednoduše a rychle. „Napadají mě k tomu dvě věci. Ukrajina měla o míru jednat, když byla v mnohem lepší situaci na začátku minulého roku. Za druhé, Evropa je úplně neviditelná,“ domnívá se. „Jestli má někdo potenciál ten mír sjednat, tak je to americký prezident. Přejme si, aby se mu to podařilo.“ Podle ní k dosažení míru nepomůže nic jiného než koordinace s USA.
Podle Konečné válka na Ukrajině „není naše válka“. „Je to proxy válka mezi Ruskem a USA. Důležité je, že se v Istanbulu setkala ukrajinská a ruská delegace. A daleko důležitější je, že se domluvili, že se potkají znovu,“ nechala se slyšet. Vyjádření Kyjeva o tom, že požadavky Moskvy jsou nepřijatelné, nepovažuje za takový problém. „Je to teprve první jednání. Až v těch dalších bude prostor na to se pokoušet o nějaký soulad požadavků obou stran,“ dodala.
Němcová vidí dosavadní jednání pesimisticky. „Podle mého názoru Donald Trump nepochopil, že si s ním Vladimír Putin hraje jako kočka s myší. Buďto je to opravdu neznalost ze strany amerického prezidenta a nepochopení všech nitek, které tento konflikt provází, anebo je to nějaká zvláštní strategie, které nerozumím. Dosavadní jednání zatím skončila debaklem. Jediný, kdo pro mír nic nedělá, je Vladimir Putin.“ Podle Němcové je jedinou cestou, jak Kreml k jednání přinutit, zavedení „drakonických sankcí“ proti Rusku.
