Ruské síly za uplynulou noc do nedělních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv při útoku dronů byla zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.
Útok se soustředil hlavně na centrální Kyjevskou oblast a Dněpropetrovskou a Doněckou oblast na východě země. Podle údajů poskytnutých ukrajinským letectvem dosud nejvíce dronů Moskva vypustila v předvečer třetího výročí ruské invaze 23. února, a to 267.
Noční ruský dronový útok zabil podle místních úřadů v Kyjevské oblasti ženu a zranil nejméně tři lidi, včetně dítěte. V Kyjevě, jeho okolí a ve většině východní poloviny Ukrajiny trval několik hodin letecký poplach. Varování před nálety bylo ukončeno kolem osmé hodiny ranní SELČ. Jednotky protivzdušné obrany zasahovaly při pokusech o odražení útoků, uvedla armáda na Telegramu.
Moskva zintenzivnila údery po pátečních rozhovorech v Istanbulu, které byly prvními přímými mezi Ruskem a Ukrajinou od března 2022, příměří ale nepřinesly. Moskva a Kyjev se ale dohodly na výměně tisíce válečných zajatců z každé strany.
Macko: Rusko chce vnášet obavy do rozhodování
Generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko v rozhovoru pro ČT24 poznamenal, že jednání v Istanbulu kromě dohody o výměně zajatců nic nepřinesla. Pokud na Moskvu nebude vyvinutý dostatečně silný tlak, jakékoliv ústupky Rusko vyhodnocuje jako slabost Západu, poznamenal.
„A naopak stupňuje své požadavky. A právě tyto útoky měly signalizovat, že Rusko má tu kapacitu. A je to vlastně taková reflexivní kontrola, kdy oni (Rusové) nám do našich rozhodovacích procesů vnášejí obavy, abychom nakonec akceptovali cokoliv, co předloží, neboť to bude tímto pohledem ‚to nejlepší, co můžeme udělat, nebo to de facto může být ještě horší‘.“
Podle Macka je realita taková, že Rusové momentálně necítí dostatečný tlak na to, aby se vzdali svých záměrů, „které nikdy pořádně neřekli, ale reálný zájem je jasný – Moskva chce zcela ovládnout Ukrajinu, pokud ne ji fyzicky a vojensky dobýt, tak minimálně ovládnout politicky“.
V sobotu při ruském útoku dronu na minibus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny přišlo o život devět lidí a čtyři další utrpěli zranění. Moskva tvrdí, že terčem úderu v oblasti byla ukrajinská vojenská technika.
Chystané telefonáty
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli jednal s americkým viceprezidentem JD Vancem, poprvé od jejich únorové roztržky v Bílém domě. Probrali chystaný hovor prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zelenskyj se v neděli setkal také s papežem Lvem XIV.
Trump v sobotu uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války. Následně má mluvit i s ukrajinskou hlavou státu Zelenským a představiteli zemí NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz v neděli informoval, že společně s lídry Británie, Francie a Polska hodlá hovořit s Trumpem ještě před tím, než si bude šéf Bílého domu v pondělí volat s Putinem, napsala agentura Reuters, která se odvolává na vyjádření šéfa německé vlády.
