Odvolací Krajský soud v Hradci Králové zrušil rozhodnutí Okresního soudu v Semilech v restituční kauze Walderode. Soud žádá přesnější identifikaci více než tisícovky pozemků, o které žádá Johanna Kammerlanderová, vdova po Karlovi des Fours Walderode. Krajský soud výslovně sdělil, že restituce je důvodná a tím se už zabývat nebude, vyplynulo z jeho vyjádření.
Okresní soud v Semilech loni rozhodl v částečném rozsudku o vydání pozemku o výměře 1554 metrů čtverečních v Turnově-Daliměřicích, u dalších téměř šedesáti návrh o vydání zamítl. Okresní soud přitom rozhodoval jen o pozemcích, které bylo možné nejjednodušeji identifikovat, proto šlo o částečný verdikt.
„Krajský soud rozhodl, že je zapotřebí žalobu upřesnit o současný stav pozemků, to znamená, že katastrální úřad musí vyhotovit identifikace parcel, srovnat stav z roku 1945 s rokem 1991 a současností, což je u tolika pozemků pro katastrální úřad práce tak na rok,“ řekl v úterý advokát Kammerlanderové Roman Heyduk.
Na žalované straně stojí několik subjektů, například město Turnov, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy ČR. Jejich zástupci minulý týden u krajského soudu navrhli zamítnutí žaloby.
Okresní soud v Semilech by se tak měl zabývat současným označením pozemků, zvažovat, které se vydají a za které přísluší finanční náhrada. „Jedná se (o počet) okolo tisíce pozemků,“ upřesnil Heyduk. Pozemky, které bude možné vydat, budou podle něj vydány, a ty, u nichž to možné nebude, budou kompenzovány finanční náhradou. „Je ale nutné upřesnit které,“ podotkl Heyduk.
Rozhodnutí Ústavního soudu
Semilský soud v září 2025 vycházel z nálezu Ústavního soudu (ÚS) z roku 2024. Podle ÚS justice musí vycházet z rozhodnutí, kterým ministerstvo vnitra v roce 1947 zachovalo Walderodemu československé občanství. Bez toho Walderode nesplňoval podmínku podstatnou při uplatňování restitučního nároku. Právě na základě verdiktu ÚS šance šlechtického rodu na vrácení rozsáhlého majetku vzrostly.
„Rozhodnutí Ústavního soudu je závazné, konstatoval, že Walderode se neprovinil v období protektorátu proti československému státu,“ připomněl Heyduk.
Rod Walderode se domáhá vrácení pozemků či zámku Hrubý Rohozec v Turnově přes třicet let. Případ opakovaně putuje soudy – od okresního až po Ústavní.
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, zabraný majetek ale zpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství vrátilo a on poté zažádal o vydání bývalého rodového majetku. Toho se nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let.
