Zelenskyj měl „normální“ schůzku s Vancem a poděkoval papežovi

Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj jednal ve Vatikánu s americkým viceprezidentem JD Vancem, poprvé od jejich únorové roztržky v Bílém domě. Podle ukrajinského zdroje agentury AFP spolu hovořili asi půl hodiny. Tématem byl chystaný hovor prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zelenskyj se poté setkal s papežem Lvem XIV. Vatikánu vyjádřil vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

„Schůzka skončila. Trvala asi půl hodiny,“ řekl zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta, který hovor popsal jako „normální“.

Kromě chystaného telefonátu mezi Trumpem a Putinem spolu americký viceprezident a Zelenskyj hovořili také o situaci na frontě a o možnosti sankcí proti Rusku v případě, že se nepodaří dospět k příměří, cituje AFP svůj ukrajinský zdroj. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.

K rozhovoru se připojil Rubio

Vance podle AFP hovořil se Zelenským na okraj nedělní inaugurační mše nové hlavy katolické církve. Připojil se k nim americký ministr zahraničí Marco Rubio, který rovněž dorazil na formální zahájení pontifikátu Lva XIV. Zelenskyj rozhovory označil za dobré.

„Během našeho hovoru jsme diskutovali o jednáních v Istanbulu, kam Rusové vyslali delegaci na nízké úrovni, která neměla rozhodovací pravomoci,“ sdělil ukrajinský prezident. „Znovu jsem zdůraznil, že Ukrajina je připravena zapojit se do skutečné diplomacie, a vyzvedl jsem důležitost co nejrychlejšího plného a bezpodmínečného příměří,“ prohlásil Zelenskyj. Dodal, že na Moskvu je třeba vyvíjet tlak, aby válku zastavila. S americkými činiteli se podle jeho slov dotkli také mimo jiné obranné spolupráce nebo bilaterálního obchodu.

Zelenskyj a Vance se krátce setkali už při inaugurační mši, kdy se na sebe usmívali a potřásli si rukama, napsala agentura Bloomberg. Ukrajinský prezident podle ní seděl vedle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, Vance byl usazen nedaleko.

Poslední osobní setkání amerického viceprezidenta a ukrajinského prezidenta se uskutečnilo v únoru v Bílém domě a skončilo spory před televizními kamerami a tvrdou kritikou ze strany Vance a Trumpa na adresu Zelenského, který pak sídlo amerických prezidentů opustil.

Setkání papeže se Zelenským

Zelenskyj se v neděli po inaugurační mši setkal s novou hlavou katolické církve. Papeže označil za symbol naděje na mír pro miliony lidí na celém světě. „Děkujeme Vatikánu za jeho ochotu posloužit jako platforma pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Jsme připraveni na dialog v jakémkoli formátu za účelem dosažení hmatatelných výsledků,“ zdůraznil prezident.

Místem pro mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou by mohl být Vatikán také podle sobotního vyjádření Rubia. Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin už dříve podle agentury AP zopakoval nabídku, že by Vatikán mohl posloužit jako místo pro přímá jednání.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a papež Lev XIV.
Zdroj: Reuters/Vatican Media/Simone Risoluti

Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem. V pátek se v Istanbulu konaly mírové rozhovory, které byly prvním přímým jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou od března 2022, klid zbraní ale nepřinesly. Moskva a Kyjev se dohodly jen na výměně tisícovky válečných zajatců z každé strany.

Lev XIV. se Zelenským mluvil už v pondělí. Byl to jeho první známý rozhovor se zahraničním lídrem od papežova zvolení. V rozhovoru vyjádřil hluboké znepokojení z pokračující války na Ukrajině. O ukrajinsko-ruském konfliktu se nový papež zmínil ve své modlitbě na závěr nedělní mše. Mluvil o „umučené“ Ukrajině a vyzval ke „spravedlivému a trvalému míru“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel.
00:24Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 23 mminutami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 52 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 1 hhodinou

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 2 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled