Příměří může nastat jen v případě, že Kyjev stáhne své vojáky ze všech ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva – podle agentur Reuters a Bloomberg tuto podmínku zmínilo Rusko na páteční schůzce s ukrajinskou delegací v Istanbulu. Moskva podle těchto zdrojů navíc požaduje neutrální status Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump chce v pondělí telefonicky jednat o zastavení konfliktu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Kreml chce, aby na ukrajinském území nebyla žádná cizí vojska ani zbraně hromadného ničení, píší agentury s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovory v Turecku. Ukrajina se rovněž má vzdát požadavku na válečné reparace od Ruska. Anektovaný Krym a regiony částečně okupované Moskvou by měly být na mezinárodní úrovni uznány jako ruské.
Rozhovory v Istanbulu byly prvním přímým kontaktem mezi oběma stranami po třech letech. Delegacím se ale nepodařilo dohodnout na příměří a jednání skončilo pouze dohodou o výměně vězňů. Ukrajinský zdroj v pátek uvedl, že Rusové si kladli „nesplnitelné“ podmínky. Žádné další podrobnosti ale zveřejněny nebyly.
Požadavky nad rámec návrhu USA
Podle ukrajinského zdroje Reuters ruská strana požaduje stažení ukrajinských vojsk z Doněcké, Záporožské, Chersonské a Luhanské oblasti, teprve poté může nastat klid zbraní. Tyto regiony jsou z velké části nebo částečně pod kontrolou ruských sil, ale ukrajinské jednotky stále bojují o udržení zbývajících částí oblastí.
V návrhu americké dohody přitom žádný takový požadavek nebyl. V plánu USA nejsou ani požadavky na neutralitu země a dokument předpokládá, že Ukrajina obdrží odškodnění. Uvádí se v něm, že Spojené státy by formálně uznaly Krym jako součást Ruska, zatímco u ostatních okupovaných oblastí by šlo jen o faktické uznání jejich kontroly Moskvou – nikoli o právní uznání. Návrh nemluvil ani o mezinárodním uznání.
Ústní předávka
Ruští představitelé podle zdroje Reuters předali požadavky pouze ústně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na sobotním setkání s novináři na dotaz na podmínky, které Moskva zmínila, uvedl, že nic nebude komentovat a jednání musí probíhat za zavřenými dveřmi.
Vedoucí ruské delegace v pátek po skončení schůzky vyjádřil spokojenost a uvedl, že Moskva je ochotna s Kyjevem dále jednat. Podle Ukrajiny ale postoj Ruska při vyjednávání v Istanbulu ukázal, že Kreml to s mírem nemyslí vážně. Evropští spojenci Kyjeva tlačí na Trumpa, aby na Rusko uvalil nové sankce.
„Bylo to jen divadlo, Ukrajinci i jejich partneři už dávno chápou, že tuto záležitost nelze vyřešit diplomaticky, a už vůbec ne s válečnými zločinci. Ale bylo třeba, aby Ukrajina ukázala svoji dobrou vůli a hlavně to, že si váží svého spojence – Spojených států,“ konstatovala ukrajinistka Lenka Víchová.
Americký návrh příměří byl připraven v dubnu poté, co vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff odletěl do Moskvy na jednání s ruským vládcem. Podle americké administrativy je k posunu v jednáních o příměří nutné, aby se s vůdcem Kremlu osobně setkal Trump.
Ten chce zastavení konfliktu v pondělí probrat v telefonickém hovoru s Putinem. Šéf Bílého domu by poté měl mluvit i s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a s představiteli různých zemí Severoatlantické aliance.
Telefonát Rubia s Lavrovem
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si kvůli schůzce v Istanbulu telefonoval se svým americkým protějškem Marcem Rubiem, oznámila v sobotu ruská diplomacie. Šéf amerického resortu zahraničí podle Moskvy mimo jiné přivítal dohodu o výměně válečných zajatců a zdůraznil připravenost Washingtonu i nadále pomáhat hledat řešení konfliktu. USA se zatím k telefonátu nevyjádřily.
Ukrajina se brání rozsáhlé plnohodnotné ruské vojenské agresi už přes tři roky. Spojené státy po lednovém nástupu Trumpa do prezidentského úřadu změnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Kremlem. Washington už dříve navrhl celkové příměří, na které Kyjev přistoupil, Moskva však nikoliv.
Minulou sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Putin přímo nereagoval, ale přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.
Zelenskyj opakovaně šéfa Kremlu vyzýval, aby spolu jednali osobně, a do Turecka odcestoval. Putin však do Istanbulu vyslal delegaci na nižší úrovni, kterou vedl jeho poradce Vladimir Medinskij. V čele ukrajinské diplomatické sestavy byl ministr obrany Rustem Umerov.
