Schůzka

Vazby zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina sahaly i do Ruska, ukazují dokumenty zveřejněné na konci ledna. Podle nich si domlouval schůzky i s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Epsteinova kuplířská činnost, během níž měl poskytnout mnoho žen mocným mužům, podle serveru The Telegraph připomíná praktiky sovětských tajných služeb na získání kompromitujících materiálů.

O strategii rozvoje a výstavby armády a nastavení vzájemné spolupráce a komunikace jednal ve čtvrtek odpoledne na Pražském hradě prezident Petr Pavel s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Jednání trvalo zhruba hodinu a půl, Zůna ani Řehka po jeho skončení však neposkytli vyjádření.

Prezident Petr Pavel pozval premiéra Andreje Babiše (ANO) k jednání, sejít by se měli na Pražském hradě ve středu ráno, oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Schůzka se odehraje poté, co Pavel v úterý zveřejnil textové zprávy, které posílal jeho poradci Petru Kolářovi ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Premiér pozvání ocenil. Za ideální by nicméně měl, aby prezident spor vydiskutoval s Macinkou napřímo.

Schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice na Pražském hradě se podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) může odehrát jindy. Prezident Petr Pavel ji v pondělí zrušil, neboť někteří účastníci kvůli jednání vlády termín nedodrželi. Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) ale uvedl, že takové setkání se plánuje dlouho dopředu a pozvaní politici včetně premiéra mohou v těchto případech zasedání kabinetu dočasně opustit. Oba o tématu mluvili v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.

Prezident Petr Pavel předpokládá, že premiér Andrej Babiš (ANO) na ministra životního prostředí čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nenavrhne. Pokud by ho navrhl, prezident by ho nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok. Uvedl to Hrad po Turkově schůzce s Pavlem. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky Turek kandidátem na ministra zůstává. Babiš se chce s Turkem a Macinkou do Vánoc sejít, Pavlovi stanovisko řekne 7. ledna u novoročního oběda.

Před úterním prvním zasedáním nového kabinetu se v devět hodin dopoledne sešli lídři všech tří koaličních stran – ANO, SPD a Motoristů. Debata se podle vyjádření představitelů vládních uskupení měla dotknout i témat, která od jedenácti hodin řešili ministři na zasedání vlády, a to včetně návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy nelze vyloučit, že vláda schodek zvýší.

Poslanec Motoristů Filip Turek je v domácím léčení, v pondělí má kontrolu v nemocnici a Motoristé věří, že velmi brzy bude moct požádat o schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. Televizi Nova to sdělil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Strana podle něj nadále předpokládá, že Turek bude ministrem životního prostředí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.

Ruský vládce Vladimir Putin jednal v Kremlu s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem a zetěm prezidenta USA Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem o rusko-ukrajinské válce. Po téměř pěti hodinách debata skončila bez výsledku. Rusko dosud odmítlo všechny návrhy a pokračuje v agresi proti Ukrajině, kde pomalu zabírá další území a ostřeluje cíle po celé zemi.

Předseda Motoristů Petr Macinka na Pražském hradě jednal s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem rozhovoru podle šéfa Motoristů byli i kandidáti na ministry vznikající vlády. Oba muži diskutovali také o programovém prohlášení vznikajícího kabinetu. Bližší detaily k výsledkům jednání Macinka sdělit nechtěl. Neřekl ani, zda platí dřívější prohlášení Motoristů, že trvají na tom, že součástí příští vlády musí být Filip Turek (za Motoristy).

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš považuje za závažné údajné dřívější výroky Filipa Turka (za Motoristy). Mělo jít o rasistická či homofobní vyjádření. Babiš chce záležitost řešit začátkem příštího týdne na schůzce s představiteli Motoristů, vyjádřil se také, že by měli do vlády nominovat experty. O Turkovi se mluví jako o možném ministru zahraničí, s čímž nesouhlasí někteří politici i organizace Romea. Turek nařčení odmítá, zopakoval to i v ČT, hodlá se bránit i právní cestou. Zjištěními Deníku N se už zabývá policie.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.

Indický premiér Naréndra Módí udělal krok ke zlepšení vztahů se svým asijským rivalem a po sedmi letech navštívil Čínu u příležitosti summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Fotoaparáty ho zachytily v objetí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Indie přitom dlouho budovala vztahy se Spojenými státy americkými.

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Účast potvrdil také německý kancléř Friedrich Merz a další vysocí představitelé velkých evropských zemí. Česko ve Washingtonu zastoupeno nebude.

Z pohledu Ukrajiny je podle politického geografa Jana Kofroně výsledek summitu USA a Ruska na Aljašce něco, s čím „se dá pracovat“. Důležité dle jeho názoru je, že nedošlo k „diktátu“ vůči Kyjevu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na summit a dění po něm vyzdvihl, že Spojené státy stále komunikují s Evropou. Je dle něj možné, že během jednání v dalších dnech přijdou zajímavé nabídky. Platí ale podle něj, že „to musí být ukrajinská strana, která s nimi vyjádří plný souhlas“. Zároveň Lipavský zdůraznil, že považuje za absurdní, aby napadená země „pouštěla“ část svého území, „které v tuto chvíli připomíná pevnost“, ve prospěch Ruska – a ustoupila tak požadavkům Kremlu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v sobotu avizoval, že v pondělí přiletí do USA. Jednat s Trumpem bude o příměří na Ukrajině a summitu na Aljašce, kde se v noci z pátku na sobotu SELČ prezident USA sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem, konkrétní závěry rokování ale nebyly oznámeny. Americký list The New York Times (NYT) informoval, že na pondělní schůzku jsou do Washingtonu pozváni také evropští lídři.

Je klíčové, aby americko-ruský summit na Aljašce otevřel cestu ke spravedlivému míru a k věcným jednáním mezi lídry Ukrajiny, Spojených států a Ruska, uvedl před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Americký prezident Donald Trump řekl, že ruský vládce Vladimir Putin uzavře dohodu v rusko-ukrajinské válce, ale k jejímu dosažení bude nutné uspořádat další summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americká administrativa rovněž deklarovala, že pro podepsání míru je nutné projednat bezpečnostní záruky. Ve středu evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump se v pátek setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Půjde o první vzájemnou schůzku po šesti letech. Oba muži spolu během Trumpova prvního období osobně mluvili šestkrát. Nejvíce pozornosti vyvolal summit v Helsinkách, kdy se americký prezident postavil za Putina a proti vlastním zpravodajským službám. Připomeňte si všechna jejich dosavadní jednání.

Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.