Babiš a Pavel se sejdou ohledně účasti na summitu NATO 8. května, řekl premiér

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) sejde 8. května ráno. Termín schůzky, na které mají hovořit o účasti na summitu NATO, sdělil ve čtvrtek Babiš během tiskové konference před odletem na neformální jednání premiérů Evropské unie. Ke sporu o to, kdo bude Česko v létě reprezentovat na aliančním summitu, se Babiš blíže nevyjádřil. Pavel naopak reagoval, že nevidí alternativu k dosavadnímu postupu, kdy se účastnil summitů NATO a prezentoval mandát vlády.

Dříve premiér uvedl, že předpokládá, že na summit pojede vládní delegace. Neumí si podle svých slov představit, co by tam dělal současně i prezident Petr Pavel, který má nicméně v úmyslu delegaci vést.

Babiš také dříve opakovaně řekl, že složení delegace není pro kabinet tématem, protože summit se koná až za tři měsíce. Otázku nechce podle něj vláda řešit do setkání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Švédsku, kde se bude ve druhé polovině května probírat agenda summitu. Prezident minulý týden v rozhovoru pro Reflex uvedl, že Babiš může na summitu hájit výdaje Česka na obranu, prezident se může i bez mandátu od vlády zúčastnit neformální části, tedy večeře hlav států.

Pavel na začátku dubna dopisu Babišovi napsal, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát na summitu v čele české delegace. Podle Babiše by měla na summitu hájit své postoje a výdaje na obranu vláda, protože má na starosti státní rozpočet. Proti účasti prezidenta opakovaně vystupoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Šéf diplomacie od doby, kdy vygradoval spor o jmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí, označuje Pavla za zástupce opozice.

Pavel opakovaně uváděl, že téma nechce s Babišem řešit přes média, a avizoval schůzku po svém návratu z Jižní Ameriky. Programy obou politiků se ale nepodařilo sladit celý tento týden a nesetkají se nakonec ani v příštím týdnu. Schůzka se uskuteční až 8. května, uvedl Babiš.

Summity NATO v minulosti navštěvovali za Česko jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.

Prezident nevidí jinou alternativu než tu dosavadní

„Dosud nevidím jediný důvod, proč by se desetiletí zavedená praxe měla v tomto případě měnit. Prezident zastupuje podle ústavy zemi navenek, a pokud ji zastupuje při oficiálních akcích, tak se vždycky řídí mandátem vlády. Vláda tvoří zahraniční a bezpečnostní politiku, vláda stanovuje mandát na tyto akce, prezident ho tam prezentuje jako zástupce země,“ řekl Pavel při návštěvě Pardubického kraje. A dodal: „Já s takovým postupem počítám a nevidím ani jinou alternativu.“

Termín 8. května považuje prezident, vzhledem k tomu, že ani není o čem se bavit, „jenom si to ujasnit“, za postačující.

Vystrčil se postavil za Pavla

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) je přesvědčen, že debata mezi premiérem a prezidentem je nedůstojná. „Je to další důkaz toho, že vláda nezvládá koordinaci zahraniční politiky, a pokud je prezident České republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, tak si myslím, že by se měl účastnit summitu NATO v Ankaře,“ řekl Vystrčil, který ve čtvrtek jednal v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Vystrčil podotkl, že aliančních summitů bylo 17 a kromě jednoho případu, kdy byl bývalý prezident Miloš Zeman nemocný, byl vždycky přítomen prezident. „Nic nevylučuje, aby tam s panem prezidentem jel i pan premiér, ale je to o dohodě a o koordinaci. A tu koordinaci by měla zajišťovat vláda, a to ne takovým způsobem, jak se zrovna nyní děje,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

První z letounů Embraer bude slavnostně předán do výzbroje české armády

Do výzbroje české armády bude ve čtvrtek slavnostně předán první ze dvou transportních letounů Embraer C-390 Millennium. Smlouvu na nákup dvou středních transportních letounů uzavřelo s brazilským výrobcem ministerstvo obrany v říjnu 2024 pod vedením tehdejší ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celková cena zakázky činí 11,3 miliardy korun bez DPH a zahrnuje také doplňkové vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných.
03:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Počet případů boreliózy roste. Stojí za tím změna hlášení i delší klíšťová sezona

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje významný nárůst počtu případů lymské boreliózy. Za první pololetí roku 2026 SZÚ zaznamenal 5320 případů, o čtyři tisíce víc než loni za stejnou dobu. Za nárůstem stojí nový způsob sběru dat a prodlužující se klíšťová sezona. České televizi to sdělila Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu. Přidala také varování kvůli podceňované prevenci ve městech, kde jsou klíšťata mnohem více infikovaná než v lesích.
před 2 hhodinami

Turek řekl, že by v případě trestního stíhání kvůli nehodě nevyužil imunitu

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Požádal jsem, aby se to už neopakovalo, řekl Okamura ke sporu o peníze pro Ukrajinu

Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura zásadně nesouhlasí s českým příspěvkem na financování zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu a požádal koaliční partnery, aby se to už neopakovalo. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem s tím, že se o penězích dozvěděl až poté, co odešly. K takovým věcem by podle něj nemělo v koalici docházet a vládní strany by se o krocích, které by mohly být v rozporu s koaliční smlouvou, měly informovat v předstihu.
před 11 hhodinami

VideoPravidla pro nálezy zkamenělin se ve světě liší. V Česku je třeba ty významné hlásit

Vzácnou kostru Tyranosaura Rexe vydražili v New Yorku v přepočtu za rekordní částku miliardu korun. Jde o jeden z nejzachovalejších a největších exemplářů. Prodej znovu rozvířil debaty o tom, zda mají podobné výjimečné nálezy končit v soukromých sbírkách. Pravidla pro nálezy zkamenělin se liší podle země, typu vlastnictví pozemku a vědecké hodnoty nálezu. V Česku záleží na tom, kde a jak vzácnou fosilii člověk objeví. Za významný paleontologický nález, který je ze zákona třeba ohlásit například muzeím, odborníci obvykle považují kosterní pozůstatky. Pokud si laik není jistý, měl by se obrátit na vědecké instituce. V minulosti se v tuzemsku nalezl například čtyři centimetry dlouhý dinosauří zub nebo otisk stopy pravděpodobně menšího dravého dinosaura v lomu u Červeného Kostelce.
před 11 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 11 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 14 hhodinami

Sněmovna schválila obnovení EET

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.