Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Praze setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Předmětem jednání měly být české alianční závazky a armáda. Prezident Petr Pavel ve středu označil schůzku za logickou. Šéf NATO podle něj před summitem většinou kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém. Rutte podle prezidenta samozřejmě vnímá, že Česko je spíše pod hranicí výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
Pavel již dříve informoval, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Z nedávného vládního usnesení nicméně vyplývá, že armádní letadlo mířící na summit Babišova administrativa vyčlenila pro premiéra, ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) a ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD).
Prezident má s Aliancí výjimečné zkušenosti. V minulosti totiž působil jako předseda vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenská autorita celé organizace. Pavel tak byl nejvyšším vojenským představitelem Aliance – působil mimo jiné jako prostředník mezi náčelníky generálních štábů všech členských zemí a politickými orgány NATO.
Rutte tedy v rámci struktury organizace zastává nejvyšší politicko-civilní post, zatímco Pavel zastával nejvyšší vojenskou pozici a pro generálního tajemníka byl jeho hlavní vojenský poradce. Mezi ústřední úkoly generálního tajemníka podle oficiálního webu patří odpovědnost za řízení diskusí, usnadňování rozhodovacího procesu a zajištění provádění politických rozhodnutí, které jsou výsledkem konsenzu jednotlivých vlád členských zemí – a právě to je důvod jeho schůzek s jednotlivými premiéry a prezidenty.
Na osobě, která zastává post generálního tajemníka, se dohadují členské vlády a ideálně by mělo jít o někoho, kdo dokáže zajistit konsenzus ve vojenských otázkách napříč členskými státy a následně tento politický konsenzus pomoct převést do reality. To se týká i dohody, na které se členské státy shodly loni v Haagu, když se zavázaly dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Jediné Španělsko tehdy uvedlo, že zůstane u svých dvou procent.
Obranné výdaje pod, nebo nad dvěma procenty?
Američtí diplomaté nedávno kritizovali Česko za to, že ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů. Česká vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se dostanou při zahrnutí projektů na jiných ministerstvech, které mají souviset s obranou.
Nedostatečné podílení se na společných závazcích se v bezpečnostní komunitě označuje za efekt černého pasažéra – členové skupiny využívají společné statky, služby nebo výhody, aniž by za ně zaplatili nebo se podíleli na jejich vytvoření. V případě NATO by mohlo jít o potenciální využití článku 5 Severoatlantické smlouvy i přes to, že na obranu sám stát, který článek aktivoval, smluvená procenta nedává. Tento fenomén se objevuje, protože bezpečnost je považována za veřejný statek, z něhož nelze nikoho snadno vyloučit, i když na něj nepřispívá.
Fenomén černého pasažéra pak může vést k tomu, že bezpečnostní opatření nejsou dostatečně financována nebo realizována a že eroduje důvěra, protože ostatní členové, kteří poctivě přispívají, mohou být frustrováni, což vede k rozpadu spolupráce. Teoretickým řešením efektu černého pasažéra je potenciální vynucení příspěvků nebo změna struktury organizace tak, aby byl neplnící subjekt alespoň částečně vylučitelný.
V praxi se s tímto fenoménem mohou setkat jednotlivci například při placení daní, kdy i neplatiči veřejné statky jako zdravotnictví, veřejné osvětlení či služby policie mohou využívat.
Růžička z ANO si nemyslí, že Pavel by byl na summitu NATO přínosem
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) si nemyslí, že by prezident Pavel byl na summitu v Ankaře přínosem. „Máme jasně daná pravidla. Do Ankary má letět premiér, ministr zahraničí a obrany. (...) Pan premiér tam vysvětlí věci, co se týkají našeho rozpočtu,“ řekl Růžička. Podle něj bylo výboru pro obranu avizováno, že Česko dvě procenta HDP na obranu splní. „Je tam naplánováno asi 2,1 procenta,“ dodal.
Růžička si nedovede představit, že by NATO Česku neuznalo investice do infrastruktury jako výdaje na obranu.
Bývalá ministryně obrany a předsedkyně sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Černochová (ODS) se ale obává, že republika bude mít problém se splněním aliančního závazku na obranu, protože v rozpočtu je v rámci bezpečnosti „celá řada výdajů, které nesouvisí s obranou“. „Jsou tam věci, které se týkají dopravní infrastruktury, a nikoliv té, která by se dala obhajovat jako infrastruktura, která pomůže našim spojencům třeba při pobytu nebo poskytování nějakých dalších služeb v rámci přesunu vojáků NATO,“ řekla.
Česko je podle Černochové zemí, která v jistých ohledech může úspěšně žádat od NATO uznání některých dopravních investic jako investic do obrany, ale „rozhodně ne ty investice, které jsou součástí rozpočtu“. Domnívá se, že Rutte přijíždí do Prahy s jasným apelem na vládu a premiéra, aby rozpočet na obranu navýšili. Američané to podle Černochové řekli naprosto jasně, když sdělili, že „žádní černí pasažéři v Severoatlantické alianci trpěni nebudou“.
Pochyby o tom, že NATO výdaje do dopravní infrastruktury uzná jako výdaje na obranu, má i Národní rozpočtová rada.
Europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová se domnívá, že vládní představitelé se pokusí o to, aby dvě procenta HDP na obranu byly splněné alespoň opticky. Otázka, zda některé výdaje jiných ministerstev než resortu obrany NATO uzná, závisí podle Gregorové na tom, do čeho se přesně bude investovat. „Myslím si, že ať už by to bylo tak či onak, i kdyby ta minimální hranice dvou procent byla naplněná, tak je to pořád strašně málo,“ myslí si.
Vláda by si podle europoslankyně měla uvědomovat, že Česko se nachází v kritické situaci z hlediska toho, jak moc máme pomýšlet na naši i evropskou část obrany. Jako indikátory měnící se evropské bezpečnosti zmínila mimo ruskou válku proti Ukrajině také komentáře prezidenta USA Donalda Trumpa na adresu Grónska a celé Aliance. Trump mimo jiné označil členské státy NATO za zbabělce a často zpochybňuje jejich roli v konfliktech po historicky jediné aktivaci článku 5, která přišla po teroristických útocích 11. září 2001.
Podle europoslance a člena předsednictva hnutí SPD Ivana Davida jsou výdaje na obranu záležitostí Česka. „Neměli bychom být poskoky někoho jiného, kdo nám sem přijde říkat, co musíme dělat,“ míní David. Tuzemští politici mají mít závazky především k českým občanům a k jejich bezpečnosti, dodal. Vyzbrojování podle něj neodpovídá tomu, že se současné války vedou jinými prostředky. Vojenští činitelé, mezi které řadí i Rutteho, jsou podle něj „agenti zbrojních firem“.
