Spojenci

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Před osmdesáti lety svedli Američané bitvu u města Remagen s německými jednotkami. Tamní most přes řeku Rýn se stal jedním ze symbolů úspěšného postupu spojeneckých vojsk. V současnosti již nestojí. Při natáčení slavného snímku Most u Remagenu posloužila tvůrcům jako kulisa lávka ve středočeské Davli.

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je však možné navyšovat výdaje na obranu pouze v případě, že se tak bude činit „efektivně a správně“. Havlíček v Interview ČT24 uvedl, že je nutné navyšovat počet lidí v armádě, a zmínil také, že je potřeba ukončit rusko-ukrajinskou válku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

Roztržka v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským rezonuje v Ruskem napadené zemi. Mezi vojáky má dle ukrajinských médií Zelenskyj podporu. „Jsem velmi zklamaný Trumpem i Spojenými státy. Rovnou můžou vyjádřit podporu Putinovi,“ nechal se slyšet jeden z nich. Ukrajinští podnikatelé nepanikaří, obchodní vztahy podle nich zůstávají odolné.

V německých Drážďanech si připomněli osmdesáté výročí od spojeneckého bombardování. Právě saská metropole se stala symbolem letecké zkázy druhé světové války. Třídenní americko-britské nálety zápalnými pumami srovnaly se zemí klíčovou dopravní křižovatku a průmyslové centrum. V troskách zahynulo až pětadvacet tisíc lidí.

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy“ – to jsou známá slova britského premiéra, nobelisty, bojovníka proti nacismu a odpůrce i v současnosti skloňované politiky appeasementu. Od narození britského politika, který svou zemi vedl v průběhu druhé světové války, uplynulo v sobotu přesně sto padesát let. V rozsáhlém průzkumu ho jeho krajané v roce 2002 označili za největšího Brita všech dob.

Americké letouny bombardovaly 20. listopadu 1944 města na Moravě a ve Slezsku. Nejničivější nálet byl veden na Brno, kde si vyžádal přes čtyři stovky obětí. Bombardování města porušilo také parní potrubí. Vroucí voda pak zaplavila sklepy, kde se ukrývali lidé. Pod školou na Mendlově náměstí zahynulo čtyřicet dětí. Tragédii připomene koncert Brno Contemporary Orchestra.

Den D, operace Overlord, vylodění v Normandii. Tři pojmy, které změnily podobu Evropy. Kdyby se nepodařilo 6. června 1944 otevřít druhou frontu, mohl Adolf Hitler pokračovat v budování „pevnosti Německo“ a prodlužovat tak utrpení stovek milionů lidí.

Vylodění v Normandii znamenalo obrat v zatím největším konfliktu, jaký lidstvo poznalo – druhé světové válce. Pro maximalizaci úspěšnosti vylodění se Spojenci rozhodli pro uspořádání vojenského cvičení. Zvolena byla přímořská oblast jižní Anglie kolem městečka Slapton. Jenže přípravy nedopadly podle plánů. Kvůli sérii chyb a omylů cvičení skončilo smrtí stovek amerických vojáků.

Americké bombardéry podnikly 12. května 1944 první ničivý nálet na rafinerii v Záluží u Mostu. Bombardování si vyžádalo téměř šest stovek životů. I kvůli tomu, že lidé v chemičce a okolí nedbali varování – od začátku války totiž zažili přes sedmdesát planých poplachů. V závodě nebylo ani dost krytů.

Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy. Uvedl to americký list The Wall Street Journal.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

K rezignaci vyzvali náměstka olomouckého primátora Michala Záchu (ODS) nejen koaliční Piráti, ale i olomoucká organizace jeho mateřské strany. Záchy se týká aktuální kauza zakázek na dopravní stavby, i když není zcela jasné, jak úzce. Jeho advokát v úterý popřel předchozí informace, že by byl náměstek mezi zadrženými po policejním zásahu na hejtmanství. Státní zastupitelství oznámilo, že je obviněno třináct lidí, neupřesnilo však, koho policie stíhá. Zásah se ovšem týkal dopravních zakázek a Zácha má v gesci dopravu. O důsledcích policejního zásahu by měly ve středu jednat špičky krajské koalice.

Velvyslanci při Severoatlantické alianci formálně schválili prodloužení funkčního období generálního tajemníka Jense Stoltenberga do září 2024. Podle agentury Reuters se Aliance rozhodla zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.

Francouzskou Normandii znepokojují důsledky klimatických změn. Podle odborníků může moře zaplavit v příštích letech část pobřeží. Velké obavy panují zejména v muzeu, které připomíná vylodění spojenců v roce 1944. Úřady dokonce začaly uvažovat o jeho přemístění, což se nelíbí příbuzným padlých vojáků.

Česká republika bude ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z Ruskem napadené země, kde byl na pracovní návštěvě. Ukrajina má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby země mohla zahájit protiofenzivu a obnovit kontrolu nad svým územím.

V sobotu se mimořádně otevře chata spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku, a to při příležitosti 25. výročí jeho úmrtí, které připadá na čtvrtek 3. února. Návštěvníci uvidí také nábytek z Hrabalovy pozůstalosti, o kterém se donedávna nevědělo. Objekt je zatím ve stavu, v jakém ho opustili předchozí majitelé. Plánovaná expozice by se měla otevřít na konci března 2024 při příležitosti 110 let od spisovatelova narození, řekl krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci).

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou. Západ se v posledních týdnech obává hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic, Rusko se naopak domáhá bezpečnostních záruk.

Amatérští hledači kovů, kteří spolupracují s archeology, našli loni na Rakovnicku unikátní šperky – zlatý prsten a přezku z období stěhování národů. Vykládané jsou českými granáty a almandiny, které pocházejí zřejmě z Indie a Srí Lanky. Výzkum šperků různými odbornými pracovišti trval rok. Veřejnost by je mohla spatřit v létě příštího roku.

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Válka západních spojenců v Afghánistánu patří minulosti. Exodus těch, kdo se nechtějí nebo se nebudou moci srovnat s novým režimem, ale nekončí. Proud uprchlíků do sousedních zemí, jako je Pákistán nebo Írán, které už hostí miliony Afghánců, může dokonce sílit. Tak jako po skončení války ve Vietnamu v roce 1975.

Chatu světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku pravděpodobně odkoupí Středočeský kraj. Jeho radní nápad podporují pod podmínkou, že s rekonstrukcí vypomůže ministerstvo kultury. Hrabal s manželkou v domku pobývali od konce 60. let, přímo v něm autor napsal svá nejznámější díla, například Slavnosti sněženek. V nabídce realitní kanceláře se chata objevila za 12 milionů korun. Kraj chce o ceně ještě jednat.