Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.
„Pokud budeme vycházet z průzkumů veřejného mínění, tak se zdá, že postoje veřejnosti k těmto otázkám se příliš nemění,“ řekla analytička s tím, že tamní neutralita má stále velmi vysokou podporu.
„Připomenu, že Rakousko přistoupilo k neutralitě v roce 1955 – tedy deset let po skončení druhé světové války. Tehdy se počítalo mezi poražené státy, bylo rozděleno do okupačních zón a vlastně mohlo získat nezávislost pouze tím, že přistoupilo na to, že získá ten neutrální status,“ vysvětlila Lizcová a doplnila, že status je zakotven samotným ústavním zákonem a „pokud by se Rakušané pro to rozhodli, tak by neutralitu mohli odstranit“.
Podle Meinlové-Reisingerové neutralita sama o sobě alpskou zemi neochrání. „To, co chrání Rakousko na pozadí stále nejistější bezpečnostní situace ve světě a stále agresivnějšího Ruska, jsou investice do našich vlastních obranných kapacit, ale také do partnerství. V zásadě jsem velmi otevřena vedení veřejné debaty o budoucnosti rakouské bezpečnostní a obranné politiky,“ avizovala.
Podle Lizcové Rakousko necítí takové ohrožení
Příklad skandinávských zemí, které se po ruské invazi na Ukrajinu k NATO připojily, je podle analytičky Lizcové pozoruhodný, protože právě v Rakousku podobná debata vůbec nezačala. Důvodem podle jejího názoru je, že sousední stát nepociťuje zdaleka tak velké ohrožení ze strany Ruska jako například Finsko či Švédsko.
„Rakousko je zkrátka obklopeno svými spojenci,“ dodala. Rakouská armáda podle Lizcové v „příliš dobré kondici není“. Tím se však podle ní neliší od některých jiných evropských států, „které propadly falešnému pocitu bezpečí“.
Rakousko by bylo v případě napadení odkázáno samo na sebe
Armáda se podle analytičky v posledních letech soustředila zejména na ochranu země při přírodních katastrofách, nebo na účast na misích v zahraničí. „Nebudovala své obranné kapacity, tak jak by to odpovídalo rakouským potřebám,“ uvedla.
„Hodně se diskutuje o tom, že Rakousko tím, že není členem žádného vojenského paktu, tak zároveň není dostatečně chráněno,“ sdělila také s tím, že v případě napadení by bylo odkázáno samo na sebe. I tak je podle ní nutné dodat, že země se díky členství v EU účastní společné evropské obranné a zahraniční politiky.
