Ukrajinský prezident Zelenskyj už vystoupil prostřednictví videokonference před desítkami parlamentů z celého světa. V Rakousku se mezitím vede debata, zda projev před tamními poslanci vůbec ukrajinskému prezidentovi umožnit. Země se totiž i nadále snaží držet svého statusu neutrality, na Rusko má navíc vazby část zdejší elity, upozorňuje analytička Zuzana Lizcová.
Neutrální model Rakousku vyhovuje. Není jasné, jak by se osvědčil na Ukrajině, říká analytička Lizcová
8 minut
Horizont ČT24: Zuzana Lizcová
S návrhem vystoupení Zelenského v parlamentu přišli rakouští liberálové. Proti jsou krajně pravicoví Svobodní, kteří měli v minulosti blízko k Vladimiru Putinovi. Socialisté zdůrazňují neutralitu Rakouska, která by se mohla zemi v budoucnu hodit coby možnému prostředníkovi mezi znepřátelenými stranami. Pozvání Zelenského ale nebudou bránit.
„Rakousko je neutrální zemí. Že by v ní měli mít proslovy a projevy prezidenti států, které se aktivně účastní vojenských konfliktů, je absolutní nesmysl. Je přitom jedno, jestli se jedná o ukrajinského prezidenta Zelenského, ruského prezidenta Putina nebo jiného prezidenta,“ řekl předseda Svobodných Herbert Kickl.
„Pokud by k takovému pozvání došlo, pak SPÖ nebude proti. Jedna věc je jasná: Rakousko důrazně odsuzuje ruskou invazi ze strany Putinova režimu proti Ukrajině, protože Rakousko není nikdy neutrální, pokud jde o porušování mezinárodního práva a lidských práv,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPÖ Jörg Leichtfried.
Rakousko se snaží být neutrální, co se týče vojenské stránky konfliktu, vysvětluje analytička z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK Zuzana Lizcová. Vídeň dle ní nedodává zbraně, ale zdůrazňuje, že je proti porušování mezinárodního práva. Zároveň je pro něj neutralita podstatou moderní rakouské identity. „Neutrální model je vhodný pro zemi velikosti a geografického postavení Rakouska, není však jasné, zda by vyhovoval Ukrajině,“ řekla.
Kontroverze
Rakousko dlouhodobě patřilo mezi země, které byly k Putinovu režimu vstřícné, je velmi oblíbenou destinací pro ruské oligarchy pro jejich investice, ale i turistiku. Ruští oligarchové vlastní v Rakousku celou řadu nemovitostí a mají podíl v mnoha firmách. Provázanost je tam historicky velká, vysvětluje Lizcová.
Pozornost vzbudilo například to, že bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz, který musel odstoupit loni na podzim, se snažil aktivně lobovat například ve Spojených státech za ruského oligarchu Olega Děripasku, který se ocitl na sankčním seznamu Spojených států.
Rakousko varuje před destabilizačním vlivem Ruska na západním Balkáně a tamním ruským vlivem. Pro Vídeň je oblast velmi důležitá, geograficky a kulturně je mu velmi blízká.
„Rakousko se snaží působit na ostatní státy EU tím způsobem, že je potřeba tento region stabilizovat, nabídnout mu jasnou evropskou perspektivu. Kancléř Karl Nehammer varoval, že se Putin snaží destabilizovat situaci na Balkáně tak, aby se konflikt na Ukrajině rozšířil i do dalších oblastí, a proto Rakušané zdůrazňují, že je potřeba, aby zde Brusel dělal víc,“ řekla.
