Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se dopustil křivé výpovědi, když v parlamentním vyšetřovacím výboru snižoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. Rozhodl o tom soud ve Vídni, který někdejšímu lidoveckému politikovi udělil podmíněný trest osmi měsíců vězení, píší rakouská média. Kurz vinu před soudem odmítal, jeho advokát oznámil, že podá odvolání.

Jen málokterá událost otřásla rakouskou politikou tolik jako aféra bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Sedmatřicetiletý politik se zářnou kariérou, kterého přezdívali „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stanul v říjnu před soudem, kde se poprvé podrobněji vyjádřil k obviněním z křivého svědectví v parlamentním vyšetřovacím výboru v korupční kauze Ibiza. V poslední době ale stále častěji vystupuje na veřejnosti a komentuje politické dění. Vznikly o něm také tři filmy a stále více se spekuluje o tom, zda se snaží očistit své jméno, nebo chystá návrat rovnou do nejvyšších pater politiky.

U vídeňského soudu začal proces s bývalým rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Obžalovaný je z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který zkoumal údajnou korupci v první Kurzově vládě z let 2017 až 2019. Bývalý lidovecký politik před zahájením procesu znovu vyjádřil přesvědčení o své nevině a prostřednictvím svého obhájce pak u soudu požádal o zproštění obžaloby.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl obžalován z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem zřízeným v souvislosti s takzvanou kauzou Ibiza. Podle agentury APA to v pátek uvedla rakouská protikorupční prokuratura WKStA. Začátek procesu byl stanoven na 18. října.

Zatímco západní země se po plnohodnotné invazi na Ukrajinu zbavují ruských diplomatů, v Rakousku jich nadále působí neobvyklé množství. Přijíždějí i do sídel mezinárodních organizací. Řada z nich působí v tajných službách, což na místě monitorují lidé ze Západu. Rakouské zákony jsou totiž k působení tajných služeb vágní a jejich znění se zatím nepodařilo změnit. Vídeň se tak vrací ke své špionské pověsti z dob studené války.

Nejstarší stále vycházející denní noviny světa Wiener Zeitung přestanou vycházet ve své tištěné podobě. Od 1. července bude více než tři století starý rakouský list publikovat obsah jen on-line. O jeho konci už na jaře rozhodl tamní parlament. Opozice ani novináři s krokem nesouhlasí a považují ho za potírání svobodné žurnalistiky s velkou historickou tradicí.

V Rakousku se po delší době opět dostává pozornosti korupční kauze lidoveckého exkancléře Sebastiana Kurze. Bývalý předseda vlády a několik dalších lidí v ní čelí obvinění, že si za peníze daňových poplatníků kupovali pozitivní mediální obraz. Trestně stíhaný je v případu i Kurzův bývalý blízký spolupracovník Thomas Schmid, který se rozhodl vypovídat. Exkancléři Kurzovi i dalším lidem by jeho svědectví mohlo výrazně přitížit. Kurz vinu odmítá.

Ukrajinský prezident Zelenskyj už vystoupil prostřednictví videokonference před desítkami parlamentů z celého světa. V Rakousku se mezitím vede debata, zda projev před tamními poslanci vůbec ukrajinskému prezidentovi umožnit. Země se totiž i nadále snaží držet svého statusu neutrality, na Rusko má navíc vazby část zdejší elity, upozorňuje analytička Zuzana Lizcová.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

Rakouský parlament jednohlasně zbavil bývalého kancléře Sebastiana Kurze poslanecké imunity před trestním stíháním kvůli korupci. Sám předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomuto kroku vyzýval, uvedla agentura APA. Kurz minulý měsíc kvůli aféře odstoupil z postu předsedy vlády.

Rakouské státní zastupitelství vyšetřující případy hospodářské trestné činnosti a korupce (WKStA) požádalo parlament, aby zbavil imunity bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Ten v sobotu z postu předsedy vlády odstoupil v důsledku korupční aféry, nově je šéfem poslaneckého klubu lidové strany (ÖVP) v Národní radě.

Nový rakouský kancléř Alexander Schallenberg (ÖVP) před poslanci Národní rady uvedl, že hodlá pokračovat v politickém směřování nastaveném jeho předchůdcem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Ten minulý týden odstoupil v důsledku korupční kauzy, dosavadního ministra zahraničí Schallenberga v pondělí jmenoval do funkce prezident Alexander Van der Bellen. Opozice kontinuitu s předchozí vládou zatíženou aférami kritizovala.

Novým rakouským kancléřem se stal dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Do funkce jej oficiálně jmenoval prezident Alexander Van der Bellen. V čele rakouské vlády 52letý Schallenberg nahradí Sebastiana Kurze, který odstoupil po korupční aféře. Na uprázdněné místo šéfa rakouské diplomacie usedl dosavadní velvyslanec v Paříži Michael Linhart, informovala agentura APA.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Vedení rakouských Zelených vzkázalo svým koaličním partnerům z Rakouské lidové strany (ÖVP), že jejich další vládní spolupráce je možná jedině bez kancléře Sebastiana Kurze. Lidovecký politik a jeho spolupracovníci čelí podezření z úplatkářství a porušení důvěry v kauze vylepšování mediálního obrazu za peníze daňových poplatníků. Opozice se chystá v úterý vyslovit Kurzovi nedůvěru, vládní Zelení se k ní zřejmě přidají. To by znamenalo pád Kurzovy vlády.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) hodlá zůstat v úřadě i po oznámení rakouské prokuratury, že jeho a dalších devět lidí viní z úplatkářství a zpronevěry. Potvrdil to ve zpravodajském pořadu ZiB2 rakouské televize ORF. Podle Kurze neexistuje žádný náznak, že byl osobně zapojen do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství. Zelení, kteří jsou s lidovci (ÖVP) v koalici, zpochybnili způsobilost Kurze vykonávat kancléřskou funkci. Opoziční strany chtějí v parlamentu vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry kancléři.

Rakouské protikorupční státní zastupitelství (WKStA) viní deset lidí včetně kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) z korupčních trestných činů. Konkrétně jde o úplatkářství a zpronevěru, respektive z napomáhání těmto trestným činům. Obvinění, kvůli kterým vyšetřovatelé prohledali budovy spolkového kancléřství, sídlo lidové strany (ÖVP) a také ministerstvo financí, souvisejí se stranickou inzercí a zveřejňováním údajně přikrášlených průzkumů v médiích patřících skupině Österreich. Kancléř věří, že se prokážou jako nepravdivá. ÖVP mluví o „vykonstruovaných podezřeních“, obvinění odmítá i skupina Österreich.

Předsedové vlád České republiky, Slovenska a Rakouska jsou proti ilegální migraci a nechtějí, aby se opakoval rok 2015, kdy do Evropy proudily davy uprchlíků. Po jednání v Lednici v rámci takzvaného Slavkovského formátu to řekli Andrej Babiš (ANO), jeho slovenský protějšek Eduard Heger a rakouský kancléř Sebastian Kurz. Je podle nich třeba pomáhat Afgháncům v jejich zemi nebo v sousedních státech.

Taliban upevňuje své postavení v Afghánistánu. Mluvčí radikálního hnutí poprvé vystoupil v televizi a všechny vyzval k návratu k normálnímu životu. Slíbil, že se hnutí nebude mstít a nikomu z cizinců se nic nestane. Státy – včetně Česka – pokračují v evakuaci diplomatů i místních spolupracovníků. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je teď právě zásadní, aby Česko pomohlo těm, kteří pomáhali jemu, uvedla v pořadu Události, komentáře. S tím souhlasí i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Proti je naopak místopředseda SPD Radim Fiala. „Věděli, do čeho jdou,“ uvedl.

Ve Vídni začal soud s někdejším místopředsedou rakouské vlády Heinzem-Christianem Strachem. Bývalý člen a expředseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) čelí obvinění z korupce v souvislosti s vyšetřováním, které následovalo po takzvané aféře Ibiza. Strache i další obžalovaný před soudem popřeli svou vinu. Verdikt by mohl padnout v pátek, Strachemu hrozí až pět let vězení.

Velká Británie se potýká s vysokým týdenním nárůstem počtu nakažených koronavirovou variantou delta. Země kvůli tomu odložila ukončení posledních protiepidemických restrikcí. Za týden od 10. do 16. června eviduje vládní zdravotní agentura Public Health England (PHE) 33 630 případů varianty, která byla poprvé zjištěna v Indii. Celkový počet obětí pandemie covidu-19 celosvětově přesáhl hranici čtyř milionů. Vyplývá to z propočtů agentury Reuters.

Rakousko od 1. července ruší díky příznivému vývoji koronavirové pandemie povinnost nosit respirátory FFP2 ve veřejné dopravě a obchodech, zůstane jen v nemocnicích a pečovatelských domech. V uzavřených prostorech však zůstane povinnost mít zakryté dýchací cesty alespoň rouškami. Vakcína proto covidu-19 vyvinutá společností Curevac má proti různě závažným formám tohoto onemocnění jen sedmačtyřicetiprocentní účinnost. Nesplňuje tak stanovená kritéria.