Kurz křivě vypovídal, soud mu uložil podmínku. Jeho právník se proti rozsudku odvolal

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se dopustil křivé výpovědi, když v parlamentním vyšetřovacím výboru snižoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. Rozhodl o tom soud ve Vídni, který někdejšímu lidoveckému politikovi udělil podmíněný trest osmi měsíců vězení, píší rakouská média. Kurz vinu před soudem odmítal, jeho advokát oznámil, že podá odvolání.

Obžaloba tvrdila, že Kurz snižoval svou roli na jmenování svého důvěrníka Thomase Schmida do čela státní společnosti ÖBAG. Před poslanci v roce 2020 tvrdil, že do jmenování, které mělo v gesci ministerstvo financí, přímo nezasahoval. To však podle obžaloby nebyla pravda. Poukazovala například na vzkazy, které si tehdy Kurz a Schmid vyměňovali. Schmid, který byl v čele státní společnosti v letech 2019 až 2021, začal s justicí spolupracovat.

Hlavním svědkem obžaloby byl někdejší Kurzův důvěrník Schmid, který začal spolupracovat s justicí. Schmid obžalobě předal například vzkazy, které si vyměňoval s Kurzem ohledně situace v ÖBAGu. Kurzova obhajoba tvrdila, že Schmid není důvěryhodný svědek, to však soudce Michael Radasztics odmítl. Podle něj Schmid vypovídal důvěryhodně. Za nevěrohodné naopak označil výpovědi dvou ruských podnikatelů, které si předvolala obhajoba.

Kurz patřil k velkým nadějím konzervativců v celé Evropě. Na kancléřskou funkci rezignoval vzhledem k četným skandálům na podzim 2021 a v prosinci téhož roku oznámil svůj úplný odchod z politiky. Poté začal působit jako soukromý konzultant.

Exkancléř obvinění odmítal a u soudu tvrdil, že cílem bylo ho politicky zničit. Podle Kurze není Schmid věrohodným svědkem, protože si svými tvrzeními chtěl vyjednat u státních zástupců výhody. Podle agentury Reuters mu odsouzení může zkomplikovat možný návrat do politiky, který by si přáli jeho někdejší spolustraníci z Rakouské lidové strany (ÖVP).

Odsouzen byl i Kurzův spoluobžalovaný a někdejší šéf jeho kabinetu Bernhard Bonelli, který dostal podmíněný trest šest měsíců vězení.

Kurz před parlamentní komisí vypovídal ohledně takzvané kauzy Ibizagate. Tu spustila v roce 2019 videonahrávka tajně natočená v roce 2017 na španělském ostrově Ibiza ve vile předsedy pravicově populistických svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho. Svobodní s Kurzovými lidovci tvořili v letech 2017 až 2019 vládní koalici. Strache na záznamu otevřeně hovořil o svém korupčním jednání. K vyšetření skandálu a možné korupce v době první Kurzovy vlády zřídil rakouský parlament vyšetřovací výbor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 41 mminutami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 9 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 11 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 13 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.