Kurz křivě vypovídal, soud mu uložil podmínku. Jeho právník se proti rozsudku odvolal

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se dopustil křivé výpovědi, když v parlamentním vyšetřovacím výboru snižoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. Rozhodl o tom soud ve Vídni, který někdejšímu lidoveckému politikovi udělil podmíněný trest osmi měsíců vězení, píší rakouská média. Kurz vinu před soudem odmítal, jeho advokát oznámil, že podá odvolání.

Obžaloba tvrdila, že Kurz snižoval svou roli na jmenování svého důvěrníka Thomase Schmida do čela státní společnosti ÖBAG. Před poslanci v roce 2020 tvrdil, že do jmenování, které mělo v gesci ministerstvo financí, přímo nezasahoval. To však podle obžaloby nebyla pravda. Poukazovala například na vzkazy, které si tehdy Kurz a Schmid vyměňovali. Schmid, který byl v čele státní společnosti v letech 2019 až 2021, začal s justicí spolupracovat.

Hlavním svědkem obžaloby byl někdejší Kurzův důvěrník Schmid, který začal spolupracovat s justicí. Schmid obžalobě předal například vzkazy, které si vyměňoval s Kurzem ohledně situace v ÖBAGu. Kurzova obhajoba tvrdila, že Schmid není důvěryhodný svědek, to však soudce Michael Radasztics odmítl. Podle něj Schmid vypovídal důvěryhodně. Za nevěrohodné naopak označil výpovědi dvou ruských podnikatelů, které si předvolala obhajoba.

Kurz patřil k velkým nadějím konzervativců v celé Evropě. Na kancléřskou funkci rezignoval vzhledem k četným skandálům na podzim 2021 a v prosinci téhož roku oznámil svůj úplný odchod z politiky. Poté začal působit jako soukromý konzultant.

Exkancléř obvinění odmítal a u soudu tvrdil, že cílem bylo ho politicky zničit. Podle Kurze není Schmid věrohodným svědkem, protože si svými tvrzeními chtěl vyjednat u státních zástupců výhody. Podle agentury Reuters mu odsouzení může zkomplikovat možný návrat do politiky, který by si přáli jeho někdejší spolustraníci z Rakouské lidové strany (ÖVP).

Odsouzen byl i Kurzův spoluobžalovaný a někdejší šéf jeho kabinetu Bernhard Bonelli, který dostal podmíněný trest šest měsíců vězení.

Kurz před parlamentní komisí vypovídal ohledně takzvané kauzy Ibizagate. Tu spustila v roce 2019 videonahrávka tajně natočená v roce 2017 na španělském ostrově Ibiza ve vile předsedy pravicově populistických svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho. Svobodní s Kurzovými lidovci tvořili v letech 2017 až 2019 vládní koalici. Strache na záznamu otevřeně hovořil o svém korupčním jednání. K vyšetření skandálu a možné korupce v době první Kurzovy vlády zřídil rakouský parlament vyšetřovací výbor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
Právě teď

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 28 mminutami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 7 hhodinami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení v Myanmaru si vyžádalo přes dva tisíce obětí

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na 2028 mrtvých a nejméně 3408 zraněných. S odvoláním na oznámení myanmarské junty o tom informoval list The Wall Street Journal. V Thajsku pak zemřelo nejméně 18 lidí. Pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump „nežertuje“ o třetím prezidentském mandátu

Prezident Donald Trump radikálně mění směřování americké zahraniční politiky i podoby federálních úřadů, zaměřit by se zřejmě mohl i na podobu samotného prezidentského mandátu. V rozhovoru pro NBC News připustil, že by nejvyšší funkci chtěl vykonávat i potřetí, přičemž zdůraznil, že nežertuje. Ústava přitom jasně omezuje prezidentský úřad na dvě volební období. Trump argumentuje vlastní popularitou, tvrdí, že ji má nejvyšší ze všech republikánů za poslední století. Podle agentury Gallup se však v současnosti jeho preference pohybují těsně pod padesáti procenty.
před 7 hhodinami
Načítání...