Kurz křivě vypovídal, soud mu uložil podmínku. Jeho právník se proti rozsudku odvolal

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se dopustil křivé výpovědi, když v parlamentním vyšetřovacím výboru snižoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. Rozhodl o tom soud ve Vídni, který někdejšímu lidoveckému politikovi udělil podmíněný trest osmi měsíců vězení, píší rakouská média. Kurz vinu před soudem odmítal, jeho advokát oznámil, že podá odvolání.

Obžaloba tvrdila, že Kurz snižoval svou roli na jmenování svého důvěrníka Thomase Schmida do čela státní společnosti ÖBAG. Před poslanci v roce 2020 tvrdil, že do jmenování, které mělo v gesci ministerstvo financí, přímo nezasahoval. To však podle obžaloby nebyla pravda. Poukazovala například na vzkazy, které si tehdy Kurz a Schmid vyměňovali. Schmid, který byl v čele státní společnosti v letech 2019 až 2021, začal s justicí spolupracovat.

Hlavním svědkem obžaloby byl někdejší Kurzův důvěrník Schmid, který začal spolupracovat s justicí. Schmid obžalobě předal například vzkazy, které si vyměňoval s Kurzem ohledně situace v ÖBAGu. Kurzova obhajoba tvrdila, že Schmid není důvěryhodný svědek, to však soudce Michael Radasztics odmítl. Podle něj Schmid vypovídal důvěryhodně. Za nevěrohodné naopak označil výpovědi dvou ruských podnikatelů, které si předvolala obhajoba.

Kurz patřil k velkým nadějím konzervativců v celé Evropě. Na kancléřskou funkci rezignoval vzhledem k četným skandálům na podzim 2021 a v prosinci téhož roku oznámil svůj úplný odchod z politiky. Poté začal působit jako soukromý konzultant.

Exkancléř obvinění odmítal a u soudu tvrdil, že cílem bylo ho politicky zničit. Podle Kurze není Schmid věrohodným svědkem, protože si svými tvrzeními chtěl vyjednat u státních zástupců výhody. Podle agentury Reuters mu odsouzení může zkomplikovat možný návrat do politiky, který by si přáli jeho někdejší spolustraníci z Rakouské lidové strany (ÖVP).

Odsouzen byl i Kurzův spoluobžalovaný a někdejší šéf jeho kabinetu Bernhard Bonelli, který dostal podmíněný trest šest měsíců vězení.

Kurz před parlamentní komisí vypovídal ohledně takzvané kauzy Ibizagate. Tu spustila v roce 2019 videonahrávka tajně natočená v roce 2017 na španělském ostrově Ibiza ve vile předsedy pravicově populistických svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho. Svobodní s Kurzovými lidovci tvořili v letech 2017 až 2019 vládní koalici. Strache na záznamu otevřeně hovořil o svém korupčním jednání. K vyšetření skandálu a možné korupce v době první Kurzovy vlády zřídil rakouský parlament vyšetřovací výbor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínského prezidenta v USA přivítal Trump za výstřelů děl a přeletu bombardérů

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
01:02Aktualizovánopřed 1 mminutou

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
před 35 mminutami

VideoBoje v Jemenu pokračují, uprchlíků přibývá

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.
před 1 hhodinou

Venezuelská prezidentka v OSN slíbila uspořádat volby, konkrétní termín neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 4 hhodinami

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
před 8 hhodinami

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy, uvedl Pavel v OSN

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kreml i Kyjev mají zájem o omezené příměří kvůli energetice a obilí, řekl Rubio

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoShakespearovské drama Windsorů: Proč britská monarchie čelí další krizi

Kniha Charlese Spencera víří vody kolem britské monarchie. Podcast zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá útoky na krále Karla III., neukončené dozvuky skandálů i komplikované vztahy v rodině Windsorů. Londýnská zpravodajka ČT Katarína Sedláčková vysvětluje, jaké politické pravomoci koruna reálně má, proč je panovník klíčovým nástrojem britské diplomacie a zda má historická instituce šanci ustát nastupující generaci i proměny společnosti. Pořad moderuje Hana Scharffová.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.