Kurz křivě vypovídal, soud mu uložil podmínku. Jeho právník se proti rozsudku odvolal

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se dopustil křivé výpovědi, když v parlamentním vyšetřovacím výboru snižoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. Rozhodl o tom soud ve Vídni, který někdejšímu lidoveckému politikovi udělil podmíněný trest osmi měsíců vězení, píší rakouská média. Kurz vinu před soudem odmítal, jeho advokát oznámil, že podá odvolání.

Obžaloba tvrdila, že Kurz snižoval svou roli na jmenování svého důvěrníka Thomase Schmida do čela státní společnosti ÖBAG. Před poslanci v roce 2020 tvrdil, že do jmenování, které mělo v gesci ministerstvo financí, přímo nezasahoval. To však podle obžaloby nebyla pravda. Poukazovala například na vzkazy, které si tehdy Kurz a Schmid vyměňovali. Schmid, který byl v čele státní společnosti v letech 2019 až 2021, začal s justicí spolupracovat.

Hlavním svědkem obžaloby byl někdejší Kurzův důvěrník Schmid, který začal spolupracovat s justicí. Schmid obžalobě předal například vzkazy, které si vyměňoval s Kurzem ohledně situace v ÖBAGu. Kurzova obhajoba tvrdila, že Schmid není důvěryhodný svědek, to však soudce Michael Radasztics odmítl. Podle něj Schmid vypovídal důvěryhodně. Za nevěrohodné naopak označil výpovědi dvou ruských podnikatelů, které si předvolala obhajoba.

Kurz patřil k velkým nadějím konzervativců v celé Evropě. Na kancléřskou funkci rezignoval vzhledem k četným skandálům na podzim 2021 a v prosinci téhož roku oznámil svůj úplný odchod z politiky. Poté začal působit jako soukromý konzultant.

Exkancléř obvinění odmítal a u soudu tvrdil, že cílem bylo ho politicky zničit. Podle Kurze není Schmid věrohodným svědkem, protože si svými tvrzeními chtěl vyjednat u státních zástupců výhody. Podle agentury Reuters mu odsouzení může zkomplikovat možný návrat do politiky, který by si přáli jeho někdejší spolustraníci z Rakouské lidové strany (ÖVP).

Odsouzen byl i Kurzův spoluobžalovaný a někdejší šéf jeho kabinetu Bernhard Bonelli, který dostal podmíněný trest šest měsíců vězení.

Kurz před parlamentní komisí vypovídal ohledně takzvané kauzy Ibizagate. Tu spustila v roce 2019 videonahrávka tajně natočená v roce 2017 na španělském ostrově Ibiza ve vile předsedy pravicově populistických svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho. Svobodní s Kurzovými lidovci tvořili v letech 2017 až 2019 vládní koalici. Strache na záznamu otevřeně hovořil o svém korupčním jednání. K vyšetření skandálu a možné korupce v době první Kurzovy vlády zřídil rakouský parlament vyšetřovací výbor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
20:32Aktualizovánopřed 9 mminutami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
10:05Aktualizovánopřed 12 mminutami

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
15:36Aktualizovánopřed 25 mminutami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
20:25Aktualizovánopřed 30 mminutami

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 1 hhodinou

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
17:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
12:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mluvčí německé vlády popřel, že by Merz vyhlásil nouzový stav kvůli migraci

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.
17:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...