ÖVP

Rakušané ani dva týdny po volbách nemají jasno o budoucí vládě. Vítězní Svobodní (FPÖ) totiž chtějí post kancléře a hledají koaliční partnery. Další strany ale účast ve vládě pod vedením šéfa FPÖ Herberta Kickla odmítají a ze svých slibů nechtějí ustoupit. První kolo rozhovorů tak posun nepřineslo a prezident vyzývá strany k dalším jednáním. Než se ale Rakousko dočká vlády, může to trvat i dlouhé měsíce.

Historický úspěch Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a dramatická prohra vládních lidovců (ÖVP), bilancují výsledek nedělních voleb do rakouské Národní rady tamní média. Sociální demokraty (SPÖ) čeká podle nich zřejmě další restart a pro malé strany není v parlamentu místo. Rakouské úřady v noci na pondělí oficiálně zveřejnily výsledky hlasování, o nichž se píše napříč Evropou. Například francouzský ekonomický server Les Échos je označil za politické zemětřesení.

Ve volbách v Rakousku podle prvních oficiálních předběžných výsledků zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Bylo by to vůbec poprvé ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer již uznal volební porážku a vítězství FPÖ. Šéf Svobodných Herbert Kickl prohlásil, že jeho strana je připravena vést vládu.

Velké drama mohou přinést nedělní rakouské volby. Rakušané vyberou nové složení dolní komory parlamentu, takzvané Národní rady. Vůbec poprvé může zvítězit populistická Svobodná strany Rakouska (FPÖ). Ta je nyní v opozici, případnou účast ve vládě má ale nejistou. Parlamentní strany se vládní spolupráce s FPÖ straní. Výjimkou je největší volební konkurent Svobodných – lidovci (ÖVP) ze současné vlády.

Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.

Volby do Evropského parlamentu vyhrála v Rakousku opoziční Svobodná strana (FPÖ). Umístila se těsně před vládními lidovci (ÖVP) a sociálními demokraty (SPÖ). Vítězové si tak první celostátní výhrou potvrdili roli favorita pro podzimní volby do rakouského parlamentu.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se dopustil křivé výpovědi, když v parlamentním vyšetřovacím výboru snižoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. Rozhodl o tom soud ve Vídni, který někdejšímu lidoveckému politikovi udělil podmíněný trest osmi měsíců vězení, píší rakouská média. Kurz vinu před soudem odmítal, jeho advokát oznámil, že podá odvolání.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl obžalován z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem zřízeným v souvislosti s takzvanou kauzou Ibiza. Podle agentury APA to v pátek uvedla rakouská protikorupční prokuratura WKStA. Začátek procesu byl stanoven na 18. října.

Novým předsedou rakouské sociální demokracie (SPÖ) se nestal hejtman spolkové země Burgenland Hans Peter Doskozil, jak strana uvedla v sobotu. Zvolen byl jeho soupeř a představitel levicového křídla Andreas Babler. Během sčítání hlasů na stranickém sjezdu se stala totiž chyba. Oznámila to předsedkyně volební komise Michaela Grubesová, píše agentura APA. Doskozil uvedl, že nový výsledek přijímá, zatímco Babler vyzval k dalšímu přepočítání hlasů. Ostatní rakouské strany poměry v SPÖ kritizovaly.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

Rakouské státní zastupitelství vyšetřující případy hospodářské trestné činnosti a korupce (WKStA) požádalo parlament, aby zbavil imunity bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Ten v sobotu z postu předsedy vlády odstoupil v důsledku korupční aféry, nově je šéfem poslaneckého klubu lidové strany (ÖVP) v Národní radě.

Novým rakouským kancléřem se stal dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Do funkce jej oficiálně jmenoval prezident Alexander Van der Bellen. V čele rakouské vlády 52letý Schallenberg nahradí Sebastiana Kurze, který odstoupil po korupční aféře. Na uprázdněné místo šéfa rakouské diplomacie usedl dosavadní velvyslanec v Paříži Michael Linhart, informovala agentura APA.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Vedení rakouských Zelených vzkázalo svým koaličním partnerům z Rakouské lidové strany (ÖVP), že jejich další vládní spolupráce je možná jedině bez kancléře Sebastiana Kurze. Lidovecký politik a jeho spolupracovníci čelí podezření z úplatkářství a porušení důvěry v kauze vylepšování mediálního obrazu za peníze daňových poplatníků. Opozice se chystá v úterý vyslovit Kurzovi nedůvěru, vládní Zelení se k ní zřejmě přidají. To by znamenalo pád Kurzovy vlády.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) hodlá zůstat v úřadě i po oznámení rakouské prokuratury, že jeho a dalších devět lidí viní z úplatkářství a zpronevěry. Potvrdil to ve zpravodajském pořadu ZiB2 rakouské televize ORF. Podle Kurze neexistuje žádný náznak, že byl osobně zapojen do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství. Zelení, kteří jsou s lidovci (ÖVP) v koalici, zpochybnili způsobilost Kurze vykonávat kancléřskou funkci. Opoziční strany chtějí v parlamentu vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry kancléři.

Rakouské protikorupční státní zastupitelství (WKStA) viní deset lidí včetně kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) z korupčních trestných činů. Konkrétně jde o úplatkářství a zpronevěru, respektive z napomáhání těmto trestným činům. Obvinění, kvůli kterým vyšetřovatelé prohledali budovy spolkového kancléřství, sídlo lidové strany (ÖVP) a také ministerstvo financí, souvisejí se stranickou inzercí a zveřejňováním údajně přikrášlených průzkumů v médiích patřících skupině Österreich. Kancléř věří, že se prokážou jako nepravdivá. ÖVP mluví o „vykonstruovaných podezřeních“, obvinění odmítá i skupina Österreich.

V Rakousku budí kontroverze projekt interaktivní mapy islámu, která ukazuje přes šest set mešit, modliteben či muslimských spolků působících v zemi. Podle tvůrců má poskytnout přehled o tom, které z nich šíří potenciálně nebezpečný výklad islámu. Část domácích i zahraničních kritiků ji má za rasistickou. Ministryně pro integraci čelí po čtvrteční prezentaci vyhrůžkám na sociálních sítích, vedoucí projektu dostal policejní ochranu, uvedla agentura APA.

Maďarská vládní strana Fidesz se spojí s podobně zaměřenými stranami z Itálie a Polska s cílem přebudovat evropskou pravici. Uvedl to podle agentury Reuters ve svém pravidelném rozhlasovém vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán. Orbánův nacionalistický Fidesz ve čtvrtek oficiálně vystoupil z Evropské lidové strany (EPP), která je hlavním konzervativním uskupením v Evropském parlamentu.

Zákaz nošení šátků zahalujících hlavu, který od loňska platí na rakouských základních školách, je protiústavní. V pátek o tom rozhodl podle agentury APA ústavní soud. Soud tak vyhověl stížnosti dětí a rodičů, kteří tvrdili, že zákaz je diskriminační, protože se vztahuje na pokrývku hlavy muslimských dívek, ale nikoli třeba na židovskou kipu (jarmulku) či turban u sikhů.

Kvůli pořízení nahrávky, která letos v květnu přivodila pád rakouské vlády, bylo obviněno sedm lidí. S odvoláním na vídeňské státní zastupitelství o tom informovala agentura APA. Za vinu obviněným vyšetřovatelé kladou mimo jiné zneužití odposlouchávacího zařízení, falšování dokumentů, pokus o vydírání či podvod.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen dopoledne pověřil předsedu Rakouské lidové strany (ÖVP) Sebastiana Kurze sestavením vlády. Informovala o tom agentura APA. Jeho lidovci v zářijových předčasných volbách jasně zvítězili. Politik má tak nakročeno k tomu, aby se ve svých 33 letech stal už podruhé kancléřem.

Rakousko po nedělních předčasných parlamentních volbách už sečetlo všechny hlasy. Podle aktualizovaných výsledků tak lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze vyhrála s 37,5 procenta hlasů, druzí sociální demokraté získali 21,2 procenta. Oproti předběžným výsledkům si ještě pohoršili svobodní Norberta Hofera a Zeleným přibyla téměř dvě procenta. Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Oficiálně bude výsledek oznámen až 16. října.