Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
„Něco se teď opravdu pohnulo kupředu,“ prohlásil po jednání se zástupci stran Van der Bellen. U politiků prý pozoroval nejen ochotu ke kompromisu, ale také zaměření na společný cíl, kterým je posunout zemi kupředu. To je podle něj nezbytné i proto, že v sázce je mnoho.
Skutečnost, že se tyto tři strany nyní zjevně sbližují, je podle agentury APA poněkud překvapivá. První takový pokus ztroskotal, když z jednání 3. ledna odešli kvůli nedostatečné ochotě partnerů k potřebným reformám NEOS. ÖVP a SPÖ by v zásadě měly většinu samy, ale jen velmi těsnou o jedno křeslo. Proto se nakonec rozhodly požádat NEOS ještě jednou o vstup do společné koalice.
Politoložka: Lidovci zřejmě procházejí krizí
„Jde skutečně o nejdelší vyjednávání o vládu v historii druhé rakouské republiky,“ připomněla politoložka z Vídeňské univerzity Anna Durnová s tím, že nyní bude nejspíše vláda sestavena v řádu dnů. Zmínila, že dané strany spolu jednaly už na začátku tohoto roku a řekly, že spolu dále jednat nebudou. „Teď se v podstatě znovu našly a ukazuje to na hlubší společensko-politickou krizi, ve které se Rakousko nachází,“ dodala.
Poukázala také na to, že možná tyto strany potřebovaly hrozbu toho, že by se lídr pravicově populistických Svobodných (FPÖ) Herbert Kickl mohl stát příštím kancléřem. „Objevil se tu zajímavý personální moment – vyjednávání tří stran se odehrává ve stejné sestavě, jen se toho neúčastní bývalý kancléř Karl Nehammer, protože on v momentě, kdy se rakouští lidovci rozhodli, že budou vyjednávat se stranou Svobodných, tedy s Herbertem Kicklem, rozhodl z vlády odstoupit, odstoupit z čela lidové strany, protože řekl, že s Kicklem nikdy vyjednávat nebude,“ dodala.
Zmínila, že lidovci zřejmě procházejí vnitrostranickou krizí, protože hovořili i o směřování jejich politiky. Podle ní také turbulentní jednání i se Svobodnými lidovce nejspíše přesvědčila o tom, že to nejde a budou se muset vrátit na začátek. „Smutné je, že tím utrpělo vládní angažmá Karla Nehammera, protože ten už se neúčastní a účastnit nebude.“ Dodala, že tématem číslo jedna bude pro novou vládu otázka rozpočtu, protože EU žádala Rakousko o rozpočtovou hygienu a vláda tak bude řešit, jak ji promítnout do vzdělávání a sociální či migrační politiky.
Podle ní bude také zajímavé sledovat, jakou bude mít případná nová vláda důvěru občanů. „Dlouho napínala veřejnost. To, co prosakovalo do médií, byl boj o moc. O to, kdo bude mít které ministerstvo, a to si myslím, že obecně – nejen v Rakousku, ale i v jiných státech – je něco, co veřejnost nechce slyšet, protože touha po moci je narativ, který používají populisté.“
Zmínila, že dlouhým vyjednáváním utrpěli právě lidovci, a naopak získali Svobodní. Jedním z důvodů, proč se nyní lidovci chtěli domluvit je podle ní také to, že nechtěli připustit předčasné volby, „protože by je s největší pravděpodobní nejenže nevyhráli, ale dopadli by ještě hůře než v těch posledních.“
Zářijové volby vyhráli pravicově populističtí Svobodní se ziskem 28,8 procenta hlasů, kteří se také pokoušeli sestavit vládu, ale s lidovci se na koalici nedohodli. Tato strana skončila druhá s 26,3 procenta a za ní sociální demokraté s 21,1 procenta. Do parlamentu se dostali ještě NEOS s 9,1 procenta a Zelení s 8,2 procenta.
