Alexander Van der Bellen

Rakušané ani dva týdny po volbách nemají jasno o budoucí vládě. Vítězní Svobodní (FPÖ) totiž chtějí post kancléře a hledají koaliční partnery. Další strany ale účast ve vládě pod vedením šéfa FPÖ Herberta Kickla odmítají a ze svých slibů nechtějí ustoupit. První kolo rozhovorů tak posun nepřineslo a prezident vyzývá strany k dalším jednáním. Než se ale Rakousko dočká vlády, může to trvat i dlouhé měsíce.

Historický úspěch Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a dramatická prohra vládních lidovců (ÖVP), bilancují výsledek nedělních voleb do rakouské Národní rady tamní média. Sociální demokraty (SPÖ) čeká podle nich zřejmě další restart a pro malé strany není v parlamentu místo. Rakouské úřady v noci na pondělí oficiálně zveřejnily výsledky hlasování, o nichž se píše napříč Evropou. Například francouzský ekonomický server Les Échos je označil za politické zemětřesení.

Ve volbách v Rakousku podle prvních oficiálních předběžných výsledků zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Bylo by to vůbec poprvé ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer již uznal volební porážku a vítězství FPÖ. Šéf Svobodných Herbert Kickl prohlásil, že jeho strana je připravena vést vládu.

Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.

Ve vídeňské katedrále svatého Štěpána se uskutečnila zádušní mše za Karla Schwarzenberga. Vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn o bývalém českém ministrovi zahraničních věcí řekl, že to byl velký muž, patriot a Evropan. Obřadu se účastnil i rakouský prezident Alexander van der Bellen, který zesnulého Schwarzenberga označil za kosmopolitu a státníka. Na pietní akci přišli kromě Schwarzenbergovy rodiny také vrcholní současní i bývalí rakouští politici, jakož i diplomaté a veřejnost.

Premiér Petr Fiala (ODS) je na návštěvě Rakouska, kde jednal s tamním spolkovým kancléřem Karlem Nehammerem. Hlavními tématy schůzky byla migrační situace v Evropě, rozšiřování Evropské unie, ruská invaze na Ukrajině a česko-rakouská spolupráce v oblasti dopravy nebo energetiky. Českého předsedu vlády přijme také prezident Alexander Van der Bellen. Setká se také se zástupci rakouské podnikatelské sféry.

Českého prezidenta Petra Pavla ve vídeňském Hofburgu s vojenskými poctami přijal jeho rakouský protějšek Alexander Van der Bellen. Pavel po jednání prohlásil, že vztahy Česka a Rakouska jsou mimořádné dobré a ocenil rakouskou pomoc Ukrajině. Česko nabídlo Vídni  spolupráci při modernizaci výcvikové letky rakouské armády. Podle médií jde o stroje L-39NG z Aera.

Prezident Petr Pavel ve středu zahájil dvoudenní návštěvu Rakouska setkáním s krajany v restauraci ve vídeňském Prátru. V doprovodu českého velvyslance Jiřího Šitlera si vyslechl i vystoupení orchestru z českojazyčné školy Školského spolku Komenský.

Ve věku 76 let zemřel rakouský filmový a divadelní herec Peter Simonischek. Známý je například jako představitel hlavní role v rakouské komedii Toni Erdmann, která byla v roce 2017 nominovaná na Oscara. Agentura APA napsala, že Simonischek, který zemřel v noci na úterý, byl jedním z nejoblíbenějších herců Rakouska. Hlavní roli ztvárnil také ve slovensko-českém snímku Tlumočník, kde si zahrál po boku režiséra a herce Jiřího Menzela.

Den po státní návštěvě rakouského prezidenta přijela do Prahy ještě maďarská prezidentka Katalin Nováková. Podobně jako Alexander Van der Bellen se přijela i ona především rozloučit s Milošem Zemanem, který má před sebou poslední dny ve funkci. Při návštěvě mu udělila nejvyšší maďarské státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž. Sejde se ale i s jeho zvoleným nástupcem Petrem Pavlem. Ten do funkce nastoupí 9. března, den poté, co Zeman skončí.

Končící český prezident přijal na Pražském hradě rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena. Po společném jednání oba vyzdvihli dobré vztahy své osobní i svých zemí. Oba vnímají Van der Bellenovu návštěvu Prahy i jako rozloučení se Zemanem, který příští týden v prezidentské funkci končí. Oba prezidenti si při setkání navzájem udělili nejvyšší státní vyznamenání svých zemí. S rakouským prezidentem se setkal i Zemanův nástupce Petr Pavel. Do malostranské restaurace U Glaubiců, kde setkání vzbudilo velký zájem turistů, je doprovodily manželky Eva Pavlová a Doris Schmidauerová.

Zvolená hlava státu Petr Pavel se tento týden neformálně sejde s prezidenty Rakouska a Maďarska, kteří dorazí do Prahy rozloučit se s končícím prezidentem Milošem Zemanem. Pavel to řekl na pondělní tiskové konferenci. V úterý bude také jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Tento týden se zúčastní i výstavy motocyklů nebo debaty v Centru současného umění DOX, kterou pořádá týdeník Respekt. Do konce týdne chce Pavel představit jméno nového bezpečnostního ředitele Kanceláře prezidenta republiky.

Zahraniční státníci gratulují Petru Pavlovi ke zvolení do úřadu hlavy státu. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která vítěze voleb přišla navštívit v jeho volebním štábu osobně, představuje Pavlovo vítězství naději, že mohou být silné hodnoty jako slušnost a pravdivost. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je důležité, že jeho zvolení znamená spojení „hlubokých evropských hodnot“. Zástupci EU pak vyzdvihli Pavlovu zkušenost v diplomacii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během gratulace ocenil Pavlovu podporu a boj proti ruské agresi.

Prezident republiky Miloš Zeman odmítl, že by porušil ústavu tím, že odmítl jmenovat Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Na svém rozhodnutí trvá, řekl Zeman v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Dodal, že o svém rozhodnutí předem zpravil premiéra Petra Fialu (ODS) a nechce se k němu vracet.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.

V Rakousku se po delší době opět dostává pozornosti korupční kauze lidoveckého exkancléře Sebastiana Kurze. Bývalý předseda vlády a několik dalších lidí v ní čelí obvinění, že si za peníze daňových poplatníků kupovali pozitivní mediální obraz. Trestně stíhaný je v případu i Kurzův bývalý blízký spolupracovník Thomas Schmid, který se rozhodl vypovídat. Exkancléři Kurzovi i dalším lidem by jeho svědectví mohlo výrazně přitížit. Kurz vinu odmítá.

Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb, které tak potvrzují prognózy agentur ARGE a SORA. Van der Bellen získal podle agentur 54,6 procenta hlasů. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz, který získal 19,1 procenta hlasů.

Měli by jít příkladem, přitom pravidla, která zavádějí, sami porušují. Finská premiérka Sanna Marinová měla být po kontaktu s nakaženým v karanténě, místo toho si vyrazila do helsinského baru. Britské úřady zase vyšetřují hned tři večírky vládních zaměstnanců z loňského roku. Pokud zjistí, že na nich porušili proticovidové regule, ujme se případu policie. Kvůli kauze už rezignovala mluvčí premiéra Borise Johnsona.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.

Nový rakouský kancléř Alexander Schallenberg (ÖVP) před poslanci Národní rady uvedl, že hodlá pokračovat v politickém směřování nastaveném jeho předchůdcem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Ten minulý týden odstoupil v důsledku korupční kauzy, dosavadního ministra zahraničí Schallenberga v pondělí jmenoval do funkce prezident Alexander Van der Bellen. Opozice kontinuitu s předchozí vládou zatíženou aférami kritizovala.

Novým rakouským kancléřem se stal dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Do funkce jej oficiálně jmenoval prezident Alexander Van der Bellen. V čele rakouské vlády 52letý Schallenberg nahradí Sebastiana Kurze, který odstoupil po korupční aféře. Na uprázdněné místo šéfa rakouské diplomacie usedl dosavadní velvyslanec v Paříži Michael Linhart, informovala agentura APA.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi novou rakouskou expozici. Ta připomíná rakouské oběti nacistů, ale zároveň poprvé ukazuje spoluvinu a zodpovědnost Rakouska za zločiny národního socialismu. „Všichni známe historii, a přece bylo dlouho státní doktrínou, že Rakousko se stalo první obětí národního socialismu,“ prohlásil při slavnostním otevření expozice Van der Bellen.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.