V Rakousku zvítězili Svobodní. Zaznamenali rekordní nárůst

Ve volbách v Rakousku podle prvních oficiálních předběžných výsledků zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Bylo by to vůbec poprvé ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer již uznal volební porážku a vítězství FPÖ. Šéf Svobodných Herbert Kickl prohlásil, že jeho strana je připravena vést vládu.

Volební místnosti se uzavřely v neděli v 17:00. FPÖ získala 29,21 procenta hlasů, přičemž dosáhla rekordního nárůstu hlasů o 13,04 procenta, píše APA. Se ziskem 26,48 procenta skončila na druhém místě Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Nehammera, která naopak utrpěla rekordní více než desetiprocentní ztrátu.

Třetí je opoziční Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21,05 procenta hlasů. Liberální strana NEOS získala 8,96 procenta a Zelení 8,03 procenta hlasů.

„Byla to opravdová stíhací jízda a my jsme se nedokázali dostat na první místo,“ připustil šéf lidové strany i vlády. Úkolem pro budoucnost je podle něj nyní podrobně vyhodnotit výsledky a zjistit, „proč radikálové dostali více hlasů než my, kteří zastupujeme sílu středu“.

V televizi ORF však Nehammer předeslal, že očekává setrvání v čele rakouských lidovců, a také znovu ujistil, že trvá na svém odmítavém stanovisku ohledně vytvoření vlády s účastí Kickla. Ten prohlásil, že jeho strana je připravena vládu vést, a zdůraznil, že výsledek voleb nemohl být jasnější. FPÖ je podle Kickla připravena k rozhovorům se všemi stranami. „Naše ruka je natažená,“ prohlásil.

Generální tajemník Svobodných Michael Schnedlitz hovořil o mimořádné spokojenosti. „Rakušané se zapsali do historie,“ řekl.

4 minuty
Události: Volby v Rakousku
Zdroj: ČT24

Náročná jednání o koalici

Kickl je polarizující osobností s pravicově-populistickými politickými postoji. Spolkový prezident Alexander Van der Bellen už prohlásil, že by Kickla spolkovým kancléřem nejmenoval, což mu rakouská ústava umožňuje. V nedělním projevu prezident uvedl, že bude jednat se všemi stranami. „Ať už bude budoucí vláda složena jakkoliv, jejím ústředním cílem musí být, aby sloužila nám všem,“ řekl Van der Bellen.

5 minut
Zpravodaj ČT Jan Šilhan k rakouským parlamentním volbám
Zdroj: ČT24

Na platformě X rakouský prezident napsal, že bude podle svého nejlepšího vědomí a svědomí dbát na to, aby byly při sestavování vlády respektovány základní pilíře rakouské liberální demokracie: právní stát, dělba moci, lidská práva a práva menšin, nezávislá média a členství v EU.

„Svobodní vůbec poprvé v historii od svého založení v roce 1956 zřejmě vyhrají volby,“ podotkl zpravodaj ČT Jan Šilhan. „Nicméně předvolební ultimáta naznačují, že bude velmi těžké sestavit většinovou vládu dvou nejúspěšnějších stran,“ dodal. Jako pravděpodobnější se tak podle něj jeví pokračování současné vlády lidovců s některým z menších partnerů, třeba se sociálními demokraty či se Zelenými.

Předseda sociálních demokratů Andreas Barbler řekl, že je připraven vstoupit do jednání s lidovou stranou. Šéfka NEOS Beate Meinlová-Reisingerová zase zdůraznila, že její strana je připravena pomoci zabránit vzniku vlády svobodných a lidovců. Také šéf Zelených a nynější vicekancléř Werner Kogler řekl, že jeho strana je připravena k rozhovorům.

Publicista Robert Schuster v Devadesátce ČT24 podotkl, že vítězství Svobodných je historický milník. „Je také třeba říci, že volební kampaň byla na rakouské poměry nesmírně klidná a relativně věcná, a to i ze strany Svobodných,“ upozornil.

34 minut
90' ČT24: Volby v Rakousku
Zdroj: ČT24

Politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek sdělil, že Svobodní a lidovci mají řadu podobných programových bodů, například témata týkající se ekonomiky či migrace. „Nicméně lidovci nechtějí do koalice s FPÖ, jsou tam i osobní animozity mezi Nehammerem a Kicklem,“ dodal.

Po zveřejnění prvních odhadů výsledků se ve Vídni sešli odpůrci Svobodných a neonacismu.

Demonstrace ve Vídni, 29. 9. 2024
Zdroj: Reuters/Lisa Leutner

Gratulace evropské pravice i obavy přeživších holocaustu

K vítězství Svobodných v parlamentních volbách blahopřáli předáci podobně orientovaných evropských stran. „Naplňuje nás velkou hrdostí, že můžeme v Evropském parlamentu sedět vedle našich spojenců z FPÖ, kteří dnes večer v parlamentních volbách v Rakousku zvítězili s velkým náskokem,“ napsal na síti X předseda francouzského Národního sdružení Jordan Bardella, který je zároveň europoslancem. Vláda vytvořená FPÖ podle něj učiní prioritami suverenitu, blahobyt a identitu Rakouska.

„Po volbách v Itálii, Nizozemsku a Francii potvrzuje každopádně tento vzestup, který s sebou přináší obranu národních zájmů, zachování identit a opětovné oživení suverenity, triumf národů,“ těší někdejší francouzskou prezidentskou kandidátku Marine Le Penovou.

Kicklovi gratuloval i bývalý český premiér a šéf ANO Andrej Babiš. „Gratuluji Herbertu Kicklovi a FPÖ k vítězství v parlamentních volbách. Viktor Orbán měl pravdu, když poukázal na to, že Patrioti pro Evropu jsou každým dnem silnější,“ napsal Babiš na síti X.

„Srdečně blahopřejeme FPÖ,“ vzkázal šéf nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders, který vyjádřil radost nad posílením pravicových stran v Evropě. „Srdečné blahopřání Herbertu Kicklovi a FPÖ,“ připojila se ke gratulacím také Alice Weidelová, která je spolupředsedkyní německé Alternativy pro Německo.

Pozitivní reakce přišly také z Belgie. „Velmi přesvědčivé vítězství našich přátel a partnerů z rakouské FPÖ,“ napsal na síti X belgický europoslanec Gerolf Annemans z krajně pravicové strany Vlámský zájem (Vlaams Belang).

Naopak Mezinárodní osvětimský výbor spatřuje ve vítězství FPÖ znepokojivý vývoj. „Přeživším holocaustu přidávají první odhady k volbám do Národní rady v Rakousku, a především posílení pravičáků kolem Herberta Kickla a FPÖ novou alarmující kapitolu k jejich strachům a obavám,“ varoval místopředseda osvětimského výboru Christoph Heubner. Dodal, že doufá v „pospolitost rakouských demokratů, kteří se v zájmu země a v evropském zájmu postaví proti zapomínání dějin a ideologii starých a nových pravicových extremistů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...