Svobodná strana Rakouska

Rakušané ani dva týdny po volbách nemají jasno o budoucí vládě. Vítězní Svobodní (FPÖ) totiž chtějí post kancléře a hledají koaliční partnery. Další strany ale účast ve vládě pod vedením šéfa FPÖ Herberta Kickla odmítají a ze svých slibů nechtějí ustoupit. První kolo rozhovorů tak posun nepřineslo a prezident vyzývá strany k dalším jednáním. Než se ale Rakousko dočká vlády, může to trvat i dlouhé měsíce.

Ve volbách v Rakousku podle prvních oficiálních předběžných výsledků zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Bylo by to vůbec poprvé ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer již uznal volební porážku a vítězství FPÖ. Šéf Svobodných Herbert Kickl prohlásil, že jeho strana je připravena vést vládu.

K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, jejímž zakládajícím členem je i české ANO, se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) a italská Liga Mattea Salviniho. Frakci bude šéfovat dosavadní předseda RN Jordan Bardella. ANO a Fidesz budou mít místopředsedy – exministryni Kláru Dostálovou a europoslankyni Kingu Gálovou. Ve frakci je 84 poslanců z dvanácti zemí, bude tak třetí nejsilnější v Evropském parlamentu, po lidovcích a socialistech. Nově by se do frakce měla přidat dvojice českých europoslanců za Motoristy a Přísahu. Vznik frakce vedl ke slovnímu střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci, oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Otevřená spolupráci s novým uskupením je i strana Alternativa pro Německo (AfD).

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Před pěti lety stáli rakouští svobodní (FPÖ) za pádem vlády, letos možná budou sestavovat novou. Dokázali se oklepat z korupční kauzy a nyní vedou průzkumy. V kampani sázejí na migrační kartu, euroskepsi, ale také na útoky na soupeře a média.

Jen málokterá událost otřásla rakouskou politikou tolik jako aféra bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Sedmatřicetiletý politik se zářnou kariérou, kterého přezdívali „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stanul v říjnu před soudem, kde se poprvé podrobněji vyjádřil k obviněním z křivého svědectví v parlamentním vyšetřovacím výboru v korupční kauze Ibiza. V poslední době ale stále častěji vystupuje na veřejnosti a komentuje politické dění. Vznikly o něm také tři filmy a stále více se spekuluje o tom, zda se snaží očistit své jméno, nebo chystá návrat rovnou do nejvyšších pater politiky.

U vídeňského soudu začal proces s bývalým rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Obžalovaný je z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který zkoumal údajnou korupci v první Kurzově vládě z let 2017 až 2019. Bývalý lidovecký politik před zahájením procesu znovu vyjádřil přesvědčení o své nevině a prostřednictvím svého obhájce pak u soudu požádal o zproštění obžaloby.

Bývalého místopředsedu rakouské vlády Heinze-Christiana Stracheho (FPÖ) v úterý vídeňský soud zprostil obžaloby v případu údajné politické korupce. Uvedla to agentura APA, podle níž od soudu bez trestu odešel i spoluobžalovaný šéf vídeňské soukromé kliniky Walter Grubmüller, který měl Strachemu dát úplatek.

Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb, které tak potvrzují prognózy agentur ARGE a SORA. Van der Bellen získal podle agentur 54,6 procenta hlasů. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz, který získal 19,1 procenta hlasů.

Slovensko potvrdilo první tři případy koronavirové varianty omikron. Všechny osoby byly očkovány proti covidu-19, navštívily země považované v souvislosti s omikronem za rizikové a projevily se u nich jen mírné příznaky onemocnění. Ve Vídni se v sobotu sešlo až 44 tisíc lidí, kteří demonstrovali proti covidovým opatřením a povinnému očkování. Na místě zasahovalo až 1400 policistů.

Vídeňský soud uložil bývalému rakouskému vicekancléři a předsedovi Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinzi-Christianovi Strachemu podmíněný trest patnáct měsíců odnětí svobody. Stracheho shledal soud vinným z přijetí úplatku. Rozsudek není pravomocný, bývalý politik se může odvolat.

Ve Vídni začal soud s někdejším místopředsedou rakouské vlády Heinzem-Christianem Strachem. Bývalý člen a expředseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) čelí obvinění z korupce v souvislosti s vyšetřováním, které následovalo po takzvané aféře Ibiza. Strache i další obžalovaný před soudem popřeli svou vinu. Verdikt by mohl padnout v pátek, Strachemu hrozí až pět let vězení.

Rakouské státní zastupitelství pro korupci a hospodářskou kriminalitu (WKStA) vyšetřuje kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) kvůli podezření z falešného svědectví. Řízení se týká politikovy výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který se zabývá korupčními aférami v bývalé vládě Kurzových lidovců a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). WKStA vede Kurze v řízení jako obviněného. Kancléř vinu popřel a o rezignaci neuvažuje. Ústavní soud kromě toho přikázal, že Kurz musí vyšetřovacímu výboru poskytnout e-maily, které dosud předložit odmítal.

Poslanci rakouské Národní rady ve čtvrtek schválili právní normu, díky níž vláda může vyhlásit opatření podmiňující návštěvy kulturních akcí nebo hotelů předložením negativního testu na koronavirus. Některé ruské regiony zase nabízejí za očkování proti covidu úlevy od některých protinákazových omezení, jako je povinné nošení roušky na obličeji, a další pobídky. Britští vědci ve čtvrtek přišli se studií, podle které imunitní systém infikovaného covidem-19 po vyléčení vydrží nejméně pět měsíců, než může dojít k opětovnému nakažení.

Zákaz nošení šátků zahalujících hlavu, který od loňska platí na rakouských základních školách, je protiústavní. V pátek o tom rozhodl podle agentury APA ústavní soud. Soud tak vyhověl stížnosti dětí a rodičů, kteří tvrdili, že zákaz je diskriminační, protože se vztahuje na pokrývku hlavy muslimských dívek, ale nikoli třeba na židovskou kipu (jarmulku) či turban u sikhů.

Údajného strůjce aféry kolem bývalého předsedy rakouských Svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho po roce skrývání zatkla německá policie. Informoval o tom rakouský deník Die Presse. Julian H. čelí obvinění z nezákonného pořízení zvukové a obrazové nahrávky politika na španělském ostrově Ibiza a rovněž z obchodu s téměř třemi kilogramy kokainu.

Ve stínu koronaviru se ve Vídni – nákazou nejvíc postižené oblasti Rakouska – konaly volby do zastupitelstva a zemského sněmu. Podle předběžných výsledků zůstává metropole baštou sociální demokracie (SPÖ). Strana dosavadního starosty Michaela Ludwiga by mohla získat až 43 procent hlasů, informovala agentura APA. Velké ztráty v hlavním městě, které je zároveň i jednou z devíti rakouských spolkových zemí, utrpěla pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). O politický návrat usiloval také bývalý vicekancléř a exšéf Svobodných Heinz-Christian Strache, ovšem na jiné kandidátce.

Předsedové rakouských lidovců (ÖVP) a zelených, Sebastian Kurz a Werner Kogler, představili program své vlády. Mezi priority lidovců patří snížení daní, boj proti ilegální migraci či intergrace cizinců. Zelení prosadili do programu opatření spojená s ochranou klimatu či transparentností. Pokud vláda získá důvěru, bude prvním kabinetem lidovců a zelených v historii Rakouska.

Šéf rakouských lidovců (ÖVP) a bývalý kancléř Sebastian Kurz ve středu večer potvrdil, že jeho strana se dohodla na vládní koalici se Zelenými. Strany stále pracují na detailech vládního programu, který zveřejní ve čtvrtek, informovala agentura Reuters. Šéf Zelených Werner Kogler prohlásil, že Rakousko se ocitne v čele Evropy, pokud jde o klimatickou politiku.

Kvůli pořízení nahrávky, která letos v květnu přivodila pád rakouské vlády, bylo obviněno sedm lidí. S odvoláním na vídeňské státní zastupitelství o tom informovala agentura APA. Za vinu obviněným vyšetřovatelé kladou mimo jiné zneužití odposlouchávacího zařízení, falšování dokumentů, pokus o vydírání či podvod.

Kvůli pořízení videa, které letos v květnu přivodilo pád rakouské vlády, zadržely tamní úřady tři osoby. Případ se týká nahrávky ze španělského ostrova Ibiza, která vznikla před volbami v roce 2017. Video zachycuje tehdejšího předsedu protiimigrační strany Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a následně vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho při korupčním jednání.

Rakousko po nedělních předčasných parlamentních volbách už sečetlo všechny hlasy. Podle aktualizovaných výsledků tak lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze vyhrála s 37,5 procenta hlasů, druzí sociální demokraté získali 21,2 procenta. Oproti předběžným výsledkům si ještě pohoršili svobodní Norberta Hofera a Zeleným přibyla téměř dvě procenta. Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Oficiálně bude výsledek oznámen až 16. října.

Bývalý a s největší pravděpodobností i budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož lidová strana (ÖVP) s výrazným náskokem vyhrála nedělní předčasné volby, očekává obtížná jednání o budoucí vládní koalici. Jedním z ústředních bodů programu jakékoli vlády pod jeho vedením musí být koncept úspěšné hospodářské politiky, řekl Kurz rakouskému rozhlasu.