Rakouské státní zastupitelství pro korupci a hospodářskou kriminalitu (WKStA) vyšetřuje kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) kvůli podezření z falešného svědectví. Řízení se týká politikovy výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který se zabývá korupčními aférami v bývalé vládě Kurzových lidovců a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). WKStA vede Kurze v řízení jako obviněného. Kancléř vinu popřel a o rezignaci neuvažuje. Ústavní soud kromě toho přikázal, že Kurz musí vyšetřovacímu výboru poskytnout e-maily, které dosud předložit odmítal.
Rakouský kancléř Kurz čelí obvinění z falešného svědectví. Politik to odmítá
Kromě Kurze je jako obviněný v tomto řízení veden také šéf kancléřova úřadu Bernhard Bonelli. „Věděl jsem, že před komisí musím mluvit pravdu, a tak jsem se samozřejmě vždy snažil odpovídat po pravdě,“ prohlásil kancléř. Dodal nicméně, že řada otázek se týkala věcí, které se staly před lety „na okraj“ těchto afér.
Za falešné svědectví před vyšetřovacím výborem hrozí maximálně tříletý trest. Vzhledem k nižší možné výměře trestu by v tomto druhu řízení nebyla podána obžaloba, ale takzvaný trestní návrh, o němž by rozhodoval jediný soudce, vysvětlil web deníku Der Standard. Kurz uvedl, že nehodlá odstoupit ani v případě, že by státní zastupitelství trestní návrh podalo.
Řízení se týká dosazení Kurzova blízkého do čela státního holdingu
Vyšetřování Kurze zahájilo rakouské státní zastupitelství pro korupci a hospodářskou kriminalitu (WKStA) na podnět opozičních sociálních demokratů (SPÖ) a liberálů ze strany NEOS. Týká se případu státního akciového holdingu ÖBAG, který spravuje podíly státu v různých společnostech. ÖBAG vznikla během vlády lidovců a svobodných a do jejího čela byl dosazen Kurzův blízký spolupracovník Thomas Schmid.
WKStA viní Kurze z toho, že při projednávání kauzy kolem ÖBAG v parlamentním vyšetřovacím výboru odpovídal ve čtyřech případech „v rozporu se skutečností“, uvedly rakouské týdeníky profil a Falter.
Kurz před výborem vypovídal v tom smyslu, že se instalací Schmida do čela ÖBAG ani obsazením dozorčí rady podniku přímo nezabýval, i když byl o dění informován. Z textových zpráv Kurze, Schmida a dalších lidí, které mají vyšetřovatelé k dispozici, ale podle WKStA vyvstává podezření, že Kurz (i Bonelli) se v příslušném dění angažovali více, než sami tvrdí.
Ústavní soud: Kurz musí poskytnout e-maily
Vyšetřování kvůli údajnému falešnému svědectví není jedinou středeční udalostí, která se týká Kurzova vystupování v parlamentním vyšetřovacím výboru. Rakouský ústavní soud na podnět opozičních stran rozhodl, že kancléř musí výboru dodat dokumenty ze svého e-mailu i ze schránek svých spolupracovníků.
Kancléřství to dosud odmítalo s tím, že požadované dokumenty nejsou pro vyšetřování důležité, nebo už byly smazány. Po oznámení soudu ale uvedlo, že požadavku okamžitě vyhoví.
Podobnému požadavku čelil nedávno i lidovecký ministr financí Gernot Blümel, jehož e-mailovou korespondenci vyšetřovací výbor také požadoval. Jeho úřad ale na výzvu ústavního soudu nereagoval, a tak soud sáhl k opatření, které v historii Rakouska nemá obdoby – požádal prezidenta Alexandera van der Bellena, aby na základě příslušného článku ústavy zajistil exekuci příslušných dokumentů.
Teprve tváří v tvář hrozbě takové exekuce, pro jejíž účely by prezident teoreticky mohl povolat i armádu, ministerstvo financí požadované e-maily poskytlo. Jak ale uvádějí rakouská média, ministerstvo vyhodnotilo materiály jako tajné, a tudíž je nedoručilo elektronicky, nýbrž v tištěné podobě. Opozice to kritizovala s tím, že vzhledem k objemu dat nebude možné všechny dokumenty projít do konce mandátu vyšetřovací komise, která by měla ukončit činnost v červenci.
Blümel, jenž je Kurzovým blízkým spojencem, čelí obvinění v korupční kauze loterijní společnosti Casinos Austria.
Výbor vznikl po Ibizagate, řeší ale i jiné aféry
Parlamentní vyšetřovací výbor byl zřízen po aféře s videem z Ibizy, jejímž protagonistou je bývalý vicekancléř Heinz-Christian Strache (tehdy FPÖ). Výbor zkoumá kromě skandálu kolem videa také některé další potenciálně korupční kauzy z doby vlády lidovců a Svobodných.
Takzvanou kauzu Ibizagate spustila videonahrávka tajně natočená v roce 2017 ve Stracheho vile na španělském ostrově Ibiza, na níž Strache otevřeně hovoří o svém korupčním jednání. Zmiňuje například nelegální financování strany a údajné příbuzné ruského oligarchy nabízí zajištění státních zakázek výměnou za protislužby. V současnosti je Strache vyšetřován kvůli podezření ze zpronevěry stranických peněz.
Zveřejnění videonahrávky vedlo před dvěma lety k rozpadu koaliční vlády lidovců kancléře Kurze a Svobodných. Kauza výrazně přispěla k propadu Svobodných v předčasných volbách v září 2019. FPÖ v nich získala přes 16 procent, což bylo o bezmála deset procentních bodů méně než v roce 2017. Novou vládu sestavili Kurzovi lidovci se Zelenými.
