Heinz-Christian Strache

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se dopustil křivé výpovědi, když v parlamentním vyšetřovacím výboru snižoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. Rozhodl o tom soud ve Vídni, který někdejšímu lidoveckému politikovi udělil podmíněný trest osmi měsíců vězení, píší rakouská média. Kurz vinu před soudem odmítal, jeho advokát oznámil, že podá odvolání.

Před pěti lety stáli rakouští svobodní (FPÖ) za pádem vlády, letos možná budou sestavovat novou. Dokázali se oklepat z korupční kauzy a nyní vedou průzkumy. V kampani sázejí na migrační kartu, euroskepsi, ale také na útoky na soupeře a média.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl obžalován z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem zřízeným v souvislosti s takzvanou kauzou Ibiza. Podle agentury APA to v pátek uvedla rakouská protikorupční prokuratura WKStA. Začátek procesu byl stanoven na 18. října.

Bývalého místopředsedu rakouské vlády Heinze-Christiana Stracheho (FPÖ) v úterý vídeňský soud zprostil obžaloby v případu údajné politické korupce. Uvedla to agentura APA, podle níž od soudu bez trestu odešel i spoluobžalovaný šéf vídeňské soukromé kliniky Walter Grubmüller, který měl Strachemu dát úplatek.

Vídeňský soud uložil bývalému rakouskému vicekancléři a předsedovi Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinzi-Christianovi Strachemu podmíněný trest patnáct měsíců odnětí svobody. Stracheho shledal soud vinným z přijetí úplatku. Rozsudek není pravomocný, bývalý politik se může odvolat.

Ve Vídni začal soud s někdejším místopředsedou rakouské vlády Heinzem-Christianem Strachem. Bývalý člen a expředseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) čelí obvinění z korupce v souvislosti s vyšetřováním, které následovalo po takzvané aféře Ibiza. Strache i další obžalovaný před soudem popřeli svou vinu. Verdikt by mohl padnout v pátek, Strachemu hrozí až pět let vězení.

Rakouské státní zastupitelství pro korupci a hospodářskou kriminalitu (WKStA) vyšetřuje kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) kvůli podezření z falešného svědectví. Řízení se týká politikovy výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který se zabývá korupčními aférami v bývalé vládě Kurzových lidovců a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). WKStA vede Kurze v řízení jako obviněného. Kancléř vinu popřel a o rezignaci neuvažuje. Ústavní soud kromě toho přikázal, že Kurz musí vyšetřovacímu výboru poskytnout e-maily, které dosud předložit odmítal.

Rakušany si získal nejen tvrdým kurzem v migrační politice, ale také slibem, že bude jiný než ostatní. Hlásal nový styl a konec klientelismu, který tolik vyčítal dlouhá léta vládnoucím velkým koalicím. Přebarvil vlastní stranu z tradiční černé na svěží tyrkysovou a do názvu jí vetkl „nová“. Na této vlně dovezl Sebastian Kurz lidovce k volebnímu vítězství a stal se nejmladším a nejoblíbenějším rakouským kancléřem. Teď se ale tento obraz, který si úzkostlivě hlídal, začíná drolit. Nedávno zveřejněné zprávy z chatovacích aplikací ukazují kromě kancléřovy záliby v emotikonech také na to, že mu rétorice navzdory není cizí dosazovat blízké lidi na vysoké posty ve státních firmách ani vyvíjet tlak na kritiky.

Údajného strůjce aféry kolem bývalého předsedy rakouských Svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho po roce skrývání zatkla německá policie. Informoval o tom rakouský deník Die Presse. Julian H. čelí obvinění z nezákonného pořízení zvukové a obrazové nahrávky politika na španělském ostrově Ibiza a rovněž z obchodu s téměř třemi kilogramy kokainu.

Ve stínu koronaviru se ve Vídni – nákazou nejvíc postižené oblasti Rakouska – konaly volby do zastupitelstva a zemského sněmu. Podle předběžných výsledků zůstává metropole baštou sociální demokracie (SPÖ). Strana dosavadního starosty Michaela Ludwiga by mohla získat až 43 procent hlasů, informovala agentura APA. Velké ztráty v hlavním městě, které je zároveň i jednou z devíti rakouských spolkových zemí, utrpěla pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). O politický návrat usiloval také bývalý vicekancléř a exšéf Svobodných Heinz-Christian Strache, ovšem na jiné kandidátce.

Předsedové rakouských lidovců (ÖVP) a zelených, Sebastian Kurz a Werner Kogler, představili program své vlády. Mezi priority lidovců patří snížení daní, boj proti ilegální migraci či intergrace cizinců. Zelení prosadili do programu opatření spojená s ochranou klimatu či transparentností. Pokud vláda získá důvěru, bude prvním kabinetem lidovců a zelených v historii Rakouska.

Kvůli pořízení nahrávky, která letos v květnu přivodila pád rakouské vlády, bylo obviněno sedm lidí. S odvoláním na vídeňské státní zastupitelství o tom informovala agentura APA. Za vinu obviněným vyšetřovatelé kladou mimo jiné zneužití odposlouchávacího zařízení, falšování dokumentů, pokus o vydírání či podvod.

Kvůli pořízení videa, které letos v květnu přivodilo pád rakouské vlády, zadržely tamní úřady tři osoby. Případ se týká nahrávky ze španělského ostrova Ibiza, která vznikla před volbami v roce 2017. Video zachycuje tehdejšího předsedu protiimigrační strany Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a následně vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho při korupčním jednání.

Rakušané vybírali v předčasných volbách nové složení dolní komory parlamentu. Podle předběžných konečných výsledků, které zveřejnilo ministerstvo vnitra, posílila lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze, do parlamentu se po odmlce vrátili Zelení se zhruba 13 procenty. Naopak Svobodná strana Rakouska a sociální demokraté dosáhli horšího výsledku, než čekali. Prezident Alexander Van der Bellen oznámil, že příští týden povede rozhovory s předsedy stran a následně pověří Kurze sestavením nové vlády.

„Ten, který mluví naší řečí,“ lákají rakouské voliče plakáty favorizovaného lidoveckého exkancléře Sebastiana Kurze. A také plakáty exministra vnitra ze strany svobodných Herberta Kickla. Obě strany se v předvolebním boji vzájemně obviňovaly, kdo komu slogan ukradl, po volbách by ale mohly mít společného víc než jen plakáty. Přestože právě krach jejich koalice Rakušany k urnám přivedl, pokračování spolupráce je jedním z možných vyústění předčasného nedělního hlasování.

Týden před předčasnými parlamentními volbami v Rakousku průzkumy naznačují jasné vítězství lidovců (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Právě rozpad jeho vlády na jaře hlasování vyvolal. Krizi spustila videonahrávka, na níž šéf koaliční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) sliboval státní zakázky výměnou za volební pomoc. Svobodní teď i přes ztráty aspirují na druhé místo, stejně jako opoziční sociální demokrati. Otázkou zůstává, koho Kurz přizve do nové koalice.

Bývalý rakouský vicekancléř a předseda strany svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache se nestane europoslancem. V nahrávce, kterou vyvěsil na svém Facebooku, oznámil, že mandát získaný v květnových volbách do Evropského parlamentu nevyužije.

Rakouské státní zastupitelství, které vyšetřuje korupci a hospodářskou kriminalitu (WKStA), se v souvislosti s tajně pořízeným videem z vily na Ibize zabývá bývalým předsedou Rakouské strany svobodných (FPÖ) Heinzem-Christianem Strachem. Zveřejnění videa z roku 2017, na kterém Strache slibuje domnělé neteři ruského oligarchy veřejné zakázky výměnou za podporu ve volbách, vedlo před časem k pádu vlády.

Rakouská Národní rada v pondělí odpoledne vyslovila nedůvěru vládě kancléře Sebastiana Kurze, který je rovněž předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP). Proti rekonstruované vládě složené z lidovců a nestranických odborníků hlasovali i poslanci sociální demokracie (SPÖ) a protiimigračních svobodných (FPÖ). Prezident Alexander Van der Bellen po jednáních s předsedy parlamentních klubů uvedl, že pověří odcházející ministry správou svých resortů, dokud nebude ustavena nová přechodná vláda. Kabinet až do oficiálního jmenování nové vlády povede vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger z ÖVP.

Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze je nehledě na vládní krizi v alpské republice jasným vítězem voleb do Evropského parlamentu. Lidovci si připsali 34,9 procenta hlasů, na druhém místě skončili opoziční sociální demokraté (SPÖ) a na třetím bývalá vládní pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).  Navzdory volebnímu úspěchu čeká v pondělí odpoledne Kurze hlasování o nedůvěře vládě, které podle všeho prohraje.

Rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi (ÖVP) hrozí v pondělí v parlamentu vyslovení nedůvěry. Jde o následek aféry nyní již bývalého vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho (FPÖ). Právě až kauza s tajně pořízenou videonahrávkou, na které Strache domlouvá s domnělou neteří ruského oligarchy podporu výměnou za státní zakázky, přiměla lidoveckého kancléře spolupráci se svobodnými ukončit. Za rok a půl trvání koalice a zejména v posledních měsících se přitom s FPÖ pojila řada skandálů – od antisemitských či jinak nenávistných vyjádření po útoky na veřejnoprávní média.

Za videem, které vedlo k rozpadu rakouské vládní koalice, stojí vídeňský právník Ramin Mirfakhrai. Napsal to v tiskové zprávě zaslané rakouským médiím. Šlo mu prý o demokracii. Heinz-Christian Strache, který kvůli záznamu skončil jako rakouský vicekancléř i šéf protiimigračních svobodných (FPÖ), ještě před tímto oznámením uvedl, že v souvislosti s videem podal trestní oznámení na tři osoby. Jednou z nich je podle serveru listu Kurier právě Mirfakhrai, dalšími zřejmě mnichovský detektiv a žena, která se vydávala za neteř ruského oligarchy.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen je pro to, aby se předčasné parlamentní volby v zemi konaly začátkem září. Oznámil to po schůzce s kancléřem Sebastianem Kurzem. Ten v sobotu rozhodl o ukončení vládní koalice svých lidovců (ÖVP) a protiimigrační strany svobodných (FPÖ). Reagoval tak na skandální video, na kterém vicekancléř za FPÖ Heinz-Christian Strache slibuje domnělé neteři ruského oligarchy přístup ke státním zakázkám výměnou za politickou podporu.

Rakousko čekají předčasné parlamentní volby. Politický skandál, který rozpoutalo zveřejnění videa, na němž dosavadní vicekancléř za svobodné Heinz-Christian Strache slibuje domnělé dceři ruského oligarchy získání státních zakázek oplátkou za politickou podporu, je podle kancléře Sebastiana Kurze důvodem pro ukončení vládní koalice. Kurz proto požádal prezidenta Alexandera Van der Bellena o vypsání voleb v nebližším možném termínu. Prezident následně uvedl, že tato cesta je jediným řešením k obnovení důvěry v instituce.