Nenávistné výroky či útoky na média. Skandály FPÖ provázely rakouskou vládu od počátku

Rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi (ÖVP) hrozí v pondělí v parlamentu vyslovení nedůvěry. Jde o následek aféry nyní již bývalého vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho (FPÖ). Právě až kauza s tajně pořízenou videonahrávkou, na které Strache domlouvá s domnělou neteří ruského oligarchy podporu výměnou za státní zakázky, přiměla lidoveckého kancléře spolupráci se svobodnými ukončit. Za rok a půl trvání koalice a zejména v posledních měsících se přitom s FPÖ pojila řada skandálů – od antisemitských či jinak nenávistných vyjádření po útoky na veřejnoprávní média.

Už samotný vznik Kurzovy vlády provázely protesty a kritické reakce nejen opozice, ale i komentátorů, kteří hned po volbách psali, že se Rakousko posouvá doprava. Kurz totiž lidovce postrčil z politického středu blíže pravému okraji, což se projevilo především tvrdší imigrační politikou. Zároveň se tím se přiblížili FPÖ, která se naopak snaží působit umírněně.

Rakousko už zažilo vládu lidovců se svobodnými, a to po roce 2000, kdy stál v čele FPÖ extremista Jörg Haider. Pouhá vyhlídka na jeho přítomnost ve vládě přiměla Evropskou unii k diplomatickému bojkotu Vídně, který trval přes půl roku. I tehdejší český premiér Miloš Zeman prohlásil, že „Česko plně podporuje opatření EU“. K ukončení bojkotu nakonec přispělo, že sám Haider ve vládě neusedl a odstoupil i z čela strany.

Současná vláda, která nastoupila v prosinci 2017, už sice nevyvolala takovou reakci, FPÖ se ale od jejího počátku potýkala s řadou skandálů svědčících o krajně pravicovém smýšlení některých svých členů. Aktualizovaný seznam takových afér vede na svém webu třeba deník Der Standard. Vedení strany včetně dosavadního předsedy Stracheho je však zlehčovalo a označovalo za „ojedinělé případy“ (Einzelfälle).

Báseň o krysách a vazby na pravicové extremisty

„Ojedinělých případů“ přibývalo zejména v posledních měsících, což někteří rakouští komentátoři dávali do souvislosti s kampaní před volbami do Evropského parlamentu. O Velikonocích se například objevila báseň, v níž jsou lidé přirovnáváni ke krysám a útočí se v ní na migranty. Ve svém stranickém listu ji zveřejnila místní organizace FPÖ v Braunau am Inn, což je shodou okolností rodiště Adolfa Hitlera.

Taktéž v dubnu uvedl předseda FPÖ Strache v rozhovoru pro bulvární deník Kronen Zeitung, že jeho strana bude „dál vést boj proti výměně obyvatelstva,“ čímž v souladu s tvrdou stranickou linií narážel na problematiku migrace.

Rakouská média vzápětí upozornila, že termín „výměna obyvatelstva“ (Bevölkerungsaustausch) pochází ze slovníku krajní pravice a příznivců konspiračních teorií. Dokazuje to i skutečnost, že Stracheho za použití výrazu pochválil Martin Sellner, mluvčí krajně pravicového Identitárního hnutí Rakouska (IBÖ).

Právě IBÖ a Sellnera se přitom týká další „přešlap“ svobodných. Po teroristickém útoku na mešity v novozélandském městě Christchurch vyšlo najevo, že právě od teroristy z Christchurche přijal Sellner dar ve výši 1500 eur (asi 39 tisíc korun) a že právě na Sellnerovo IBÖ mají vazby i někteří lidé z FPÖ či jejich spolupracovníci.

Rakouská média psala například o vile v Linci, kterou identitárnímu hnutí pronajímal spolek blízký svobodným, nebo o členech strany či pracovnících ministerstev, kteří se účastnili akcí IBÖ.

  • Krajně pravicové identitární hnutí je namířeno proti multikulturalismu a bojuje proti údajné ztrátě identity evropských národů kvůli imigraci. Větší množství příznivců má kromě Rakouska například i v Německu či Francii. 
  • Za své cíle označuje „sjednocení Evropy“ (proti převážně muslimské „masové imigraci“), povýšení „zdravého patriotismu“ na základ politiky či boj proti údajné „výměně obyvatelstva“.
  • Hnutí vzniklo v 70. letech v rámci takzvané Nové pravice, které politologové připisují funkci „kloubu“ mezi konzervatismem a pravicovým extremismem.
  • Rakouská civilní kontrarozvědka BVT označila ve své výroční zprávě z roku 2017 identitární hnutí za „jednoho z výrazných nositelů modernizovaného pravicového extremismu“.
  • Zdroje: ČTK, Der Tagesspiegel, Der Standard

FPÖ versus ÖRF

Zřejmě nejviditelnějším jarním „přešlapem“ FPÖ, který vyvolal silnou reakci i v německých médiích, pak byl útok na veřejnoprávní ÖRF, konkrétně na televizního moderátora Armina Wolfa, který srovnal protiimigrační plakát FPÖ s nacistickou propagandou.

Plakát vytvořený stranickou mládežnickou organizací zobrazoval blonďatý pár v rakouském tradičním kroji, obklopený šedými postavami s orlími nosy, s doprovodným sloganem „Tradice poráží migraci“. Wolf se v hlavním večerním zpravodajském pořadu ZiB 2 zeptal šéfa kandidátky FPÖ do Evropského parlamentu Haralda Vilimského, jak se vyobrazení migrantů na plakátu liší od antisemitského zobrazování židů v nacistickém tisku a nechal ve studiu pro srovnání promítnout karikaturu z nacistického časopisu Stürmer.

Vilimsky reagoval, že srovnání je „poslední kapkou“ a že to „nezůstane bez následků“. V pozdějším rozhovoru sdělil, že kdyby byl ředitelem televize, Wolfa by vyhodil. Předseda kontrolní rady ÖRF Norbert Steger (FPÖ) Wolfovi doporučil, aby si vzal „oddechový čas“. Televize se vůči útokům ze strany FPÖ ohradila a vyzvala kancléře Kurze, aby zasáhl.

Loni se do sporu s Wolfem dostal i vicekancléř Strache, který na Facebook umístil novinářovu fotografii se slovy: „Existuje místo, kde se ze lží stávají zprávy. To místo je ÖRF.“ Novinář podal na Stracheho žalobu kvůli pomluvě a ke stejnému kroku sáhla i ÖRF. Strache, který příspěvek označil za žert, se později za výrok omluvil a kromě právních výloh Wolfovi zaplatil i kompenzaci ve výši 10 tisíc eur (téměř 255 tisíc korun).

Svobodní opakovaně tvrdí, že ve veřejnoprávním médiu chtějí provést změny, které by jej přinutily k „objektivnímu zpravodajství“. Usilují také o rušení koncesionářských poplatků. Důvodem těchto snah je přesvědčení, že ÖRF příliš straní levici.

Antisemitský zpěvník a razie u kontrarozvědky

Svobodní se potýkají se skandály kolem výroků či chování některých svých členů od začátku vládní koalice. Hned měsíc po nástupu vlády přišla například kauza kolem antisemitského zpěvníku buršáckého spolku, který byl se stranou personálně provázán. Předseda Strache zase později vyvolal bouři nevole svým výrokem, že Kosovo je součástí Srbska. Vídeň přitom Kosovo uznává jako samostatný stát.

Kritice čelil často také nyní už bývalý ministr vnitra Herbert Kickl (FPÖ). Platilo to třeba pro zásah v sídle civilní kontrarozvědky BVT z března 2018, který nařídila finanční prokuratura v rámci vyšetřování tří pracovníků BVT podezřelých ze zpronevěry. Skutečným cílem však bylo zabavení nesouvisejících dokumentů týkajících se boje proti krajní pravici, napsal zpravodajský týdeník Profil. I podle deníku Die Welt stál za razií primárně Kickl.

Právě tato razie je podle Die Welt jednou z příčin, proč německá kontrarozvědka vidí značné riziko ve spolupráci s kontrarozvědkou Rakouska. Obává se totiž možného úniku tajných informací, které sdílejí spojenci, do Ruska, s nímž zástupci FPÖ udržují úzké vazby, napsal nedávno německý deník. FPÖ má například dohodu o spolupráci s vládní stranou Jednotné Rusko.

Už v dubnu přišel rakouský opoziční poslanec Peter Pilz s tvrzením, že britské a nizozemské rozvědky výrazně omezily množství informací, které sdílejí se svými kolegy v Rakousku.

„Mlčící kancléř“

Kancléř Kurz si zakládal na image vlády, která se nehádá. Na některé „ojedinělé případy“ nereagoval zrovna rozhodně či je veřejně nekomentoval vůbec, čímž si vysloužil kritiku opozice i komentátorů. Slovem roku se proto loni v Rakousku už podruhé stal výraz „Schweigekanzler“, tedy „mlčící kancléř“. Poprvé se tak stalo ze stejných důvodů v roce 2005 za vlády Wolfganga Schüssela, který tehdy vedl koalici lidovců a svobodných.

Současný kancléř Kurz sice například označil výše zmíněnou báseň o krysách za „nanejvýš rasistickou“ a její autor, místostarosta Braunau am Inn Christian Schilcher, na svou funkci nakonec rezignoval. Když ale kancléř odmítl výraz „Bevölkerungsaustausch“, Strache prostě odvětil, že na něm trvá, čímž celá záležitost skončila.

V případě vazeb mezi FPÖ a identitárním hnutím, od kterého se Strache distancoval, Kurz uvedl, že je pro něj důležité, aby mezi oběma neexistovalo žádné strukturální, obsahové či finanční propojení, což bylo podle jeho slov „ze strany FPÖ objasněno“. V reakci na útok politiků svobodných na veřejnoprávního vysílatele se kancléř vyslovil proti „výhružkám vůči novinářům“, zároveň ale požadoval od novinářů více „pluralismu“.

První úspěšné vyjádření nedůvěry?

V rozhovoru s moderátorem ÖRF Wolfem na konci dubna Kurz uvedl, že v koaliční vládě nemůže nikdy panovat stoprocentní souhra a že se vždy objeví něco, s čím jedna ze stran nemusí být spokojená.

Také v souvislosti se svobodnými docházelo podle něj k okamžikům, „kdy jsem si myslel, že to přece nemůže být pravda“. V takových případech ale podle svých slov vždy usiloval o dialog a „pokud se to jevilo nezbytné, požadoval jsem vyvození důsledků. Pokud by k tomu nedošlo, byla by překročena červená linie,“ dodal kancléř.

Červená linie byla očividně překročena, když svobodní odmítli po skandálu se Stracheho videem obětovat ministra vnitra Kickla, jak Kurz podle rakouských médií pro pokračování spolupráce požadoval, a koalice se tak rozpadla.

Nyní může skončit i samotný Kurz. Většina Rakušanů (52 %) si sice podle o víkendu zveřejněného průzkumu přeje jeho setrvání ve funkci, sociální demokraté však v neděli večer oznámili, že budou hlasovat pro vyslovení nedůvěry celé Kurzově vládě. SPÖ to zdůvodňuje i tím, že kancléř s opozicí dostatečně nekomunikuje, což Kurz odmítá. Jak se zachová FPÖ, jejíž hlasy jsou pro vyslovení nedůvěry třeba, není zatím jasné. 

Pokud však bude návrh, se kterým přišla opoziční strana Jetzt, skutečně úspěšný, vstoupí kancléř už podruhé do rakouských dějin. Nejmladší předseda vlády v poválečné historii země by se stal také prvním, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Předchozích 185 pokusů vždy ztroskotalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Noční íránské útoky zabily nejméně deset lidí. Izrael pokračuje v bombardování

Nejméně šest mrtvých si vyžádaly zásahy íránských raket ve městě Bat Jam v centrální části Izraele, kde pohřešují desítky lidí. Počet obětí íránského útoku na město Tamra na severu země mezitím stoupl ze tří na čtyři, všechny jsou to ženy z jedné rodiny, uvedla izraelská média. Zranění při íránských útocích podle záchranářů utrpělo 140 až dvě stovky lidí. Izrael mezitím pokračoval v útocích na Írán, kde od prvního izraelského útoku podle Teheránu zemřelo přes sto lidí.
06:24Aktualizovánopřed 56 mminutami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zastavíme útoky, když totéž udělá Izrael, tvrdí ministr zahraničí Íránu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž. V neděli to podle agentur Reuters a AP řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Írán podniká na Izrael raketové útoky od pátečního večera poté, co Izrael zaútočil na vojenské cíle a jaderná zařízení v Íránu.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
před 3 hhodinami

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 6 hhodinami

Írán znovu útočí na Izrael

Írán zahájil nový raketový úder na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda to vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael pokračuje v útocích na Írán

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Většina severokorejských vojáků chce jít do války

Severní Korea je pro Rusko důležitým zdrojem raket, munice a vojáků pro válku na Ukrajině. Loni Pchjongjang předal Moskvě nejméně sto balistických raket a poskytl přes 11 tisíc vojáků, kteří se zapojili do bojů v Kurské oblasti. O jejich motivaci a výcviku mluvila zpravodajka ČT Barbora Šámalová se severokorejskými vojáky, kteří dezertovali do Jižní Koreje.
před 14 hhodinami
Načítání...