Nenávistné výroky či útoky na média. Skandály FPÖ provázely rakouskou vládu od počátku

Rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi (ÖVP) hrozí v pondělí v parlamentu vyslovení nedůvěry. Jde o následek aféry nyní již bývalého vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho (FPÖ). Právě až kauza s tajně pořízenou videonahrávkou, na které Strache domlouvá s domnělou neteří ruského oligarchy podporu výměnou za státní zakázky, přiměla lidoveckého kancléře spolupráci se svobodnými ukončit. Za rok a půl trvání koalice a zejména v posledních měsících se přitom s FPÖ pojila řada skandálů – od antisemitských či jinak nenávistných vyjádření po útoky na veřejnoprávní média.

Už samotný vznik Kurzovy vlády provázely protesty a kritické reakce nejen opozice, ale i komentátorů, kteří hned po volbách psali, že se Rakousko posouvá doprava. Kurz totiž lidovce postrčil z politického středu blíže pravému okraji, což se projevilo především tvrdší imigrační politikou. Zároveň se tím se přiblížili FPÖ, která se naopak snaží působit umírněně.

Rakousko už zažilo vládu lidovců se svobodnými, a to po roce 2000, kdy stál v čele FPÖ extremista Jörg Haider. Pouhá vyhlídka na jeho přítomnost ve vládě přiměla Evropskou unii k diplomatickému bojkotu Vídně, který trval přes půl roku. I tehdejší český premiér Miloš Zeman prohlásil, že „Česko plně podporuje opatření EU“. K ukončení bojkotu nakonec přispělo, že sám Haider ve vládě neusedl a odstoupil i z čela strany.

Současná vláda, která nastoupila v prosinci 2017, už sice nevyvolala takovou reakci, FPÖ se ale od jejího počátku potýkala s řadou skandálů svědčících o krajně pravicovém smýšlení některých svých členů. Aktualizovaný seznam takových afér vede na svém webu třeba deník Der Standard. Vedení strany včetně dosavadního předsedy Stracheho je však zlehčovalo a označovalo za „ojedinělé případy“ (Einzelfälle).

Báseň o krysách a vazby na pravicové extremisty

„Ojedinělých případů“ přibývalo zejména v posledních měsících, což někteří rakouští komentátoři dávali do souvislosti s kampaní před volbami do Evropského parlamentu. O Velikonocích se například objevila báseň, v níž jsou lidé přirovnáváni ke krysám a útočí se v ní na migranty. Ve svém stranickém listu ji zveřejnila místní organizace FPÖ v Braunau am Inn, což je shodou okolností rodiště Adolfa Hitlera.

Taktéž v dubnu uvedl předseda FPÖ Strache v rozhovoru pro bulvární deník Kronen Zeitung, že jeho strana bude „dál vést boj proti výměně obyvatelstva,“ čímž v souladu s tvrdou stranickou linií narážel na problematiku migrace.

Rakouská média vzápětí upozornila, že termín „výměna obyvatelstva“ (Bevölkerungsaustausch) pochází ze slovníku krajní pravice a příznivců konspiračních teorií. Dokazuje to i skutečnost, že Stracheho za použití výrazu pochválil Martin Sellner, mluvčí krajně pravicového Identitárního hnutí Rakouska (IBÖ).

Právě IBÖ a Sellnera se přitom týká další „přešlap“ svobodných. Po teroristickém útoku na mešity v novozélandském městě Christchurch vyšlo najevo, že právě od teroristy z Christchurche přijal Sellner dar ve výši 1500 eur (asi 39 tisíc korun) a že právě na Sellnerovo IBÖ mají vazby i někteří lidé z FPÖ či jejich spolupracovníci.

Rakouská média psala například o vile v Linci, kterou identitárnímu hnutí pronajímal spolek blízký svobodným, nebo o členech strany či pracovnících ministerstev, kteří se účastnili akcí IBÖ.

  • Krajně pravicové identitární hnutí je namířeno proti multikulturalismu a bojuje proti údajné ztrátě identity evropských národů kvůli imigraci. Větší množství příznivců má kromě Rakouska například i v Německu či Francii. 
  • Za své cíle označuje „sjednocení Evropy“ (proti převážně muslimské „masové imigraci“), povýšení „zdravého patriotismu“ na základ politiky či boj proti údajné „výměně obyvatelstva“.
  • Hnutí vzniklo v 70. letech v rámci takzvané Nové pravice, které politologové připisují funkci „kloubu“ mezi konzervatismem a pravicovým extremismem.
  • Rakouská civilní kontrarozvědka BVT označila ve své výroční zprávě z roku 2017 identitární hnutí za „jednoho z výrazných nositelů modernizovaného pravicového extremismu“.
  • Zdroje: ČTK, Der Tagesspiegel, Der Standard

FPÖ versus ÖRF

Zřejmě nejviditelnějším jarním „přešlapem“ FPÖ, který vyvolal silnou reakci i v německých médiích, pak byl útok na veřejnoprávní ÖRF, konkrétně na televizního moderátora Armina Wolfa, který srovnal protiimigrační plakát FPÖ s nacistickou propagandou.

Plakát vytvořený stranickou mládežnickou organizací zobrazoval blonďatý pár v rakouském tradičním kroji, obklopený šedými postavami s orlími nosy, s doprovodným sloganem „Tradice poráží migraci“. Wolf se v hlavním večerním zpravodajském pořadu ZiB 2 zeptal šéfa kandidátky FPÖ do Evropského parlamentu Haralda Vilimského, jak se vyobrazení migrantů na plakátu liší od antisemitského zobrazování židů v nacistickém tisku a nechal ve studiu pro srovnání promítnout karikaturu z nacistického časopisu Stürmer.

Vilimsky reagoval, že srovnání je „poslední kapkou“ a že to „nezůstane bez následků“. V pozdějším rozhovoru sdělil, že kdyby byl ředitelem televize, Wolfa by vyhodil. Předseda kontrolní rady ÖRF Norbert Steger (FPÖ) Wolfovi doporučil, aby si vzal „oddechový čas“. Televize se vůči útokům ze strany FPÖ ohradila a vyzvala kancléře Kurze, aby zasáhl.

Loni se do sporu s Wolfem dostal i vicekancléř Strache, který na Facebook umístil novinářovu fotografii se slovy: „Existuje místo, kde se ze lží stávají zprávy. To místo je ÖRF.“ Novinář podal na Stracheho žalobu kvůli pomluvě a ke stejnému kroku sáhla i ÖRF. Strache, který příspěvek označil za žert, se později za výrok omluvil a kromě právních výloh Wolfovi zaplatil i kompenzaci ve výši 10 tisíc eur (téměř 255 tisíc korun).

Svobodní opakovaně tvrdí, že ve veřejnoprávním médiu chtějí provést změny, které by jej přinutily k „objektivnímu zpravodajství“. Usilují také o rušení koncesionářských poplatků. Důvodem těchto snah je přesvědčení, že ÖRF příliš straní levici.

Antisemitský zpěvník a razie u kontrarozvědky

Svobodní se potýkají se skandály kolem výroků či chování některých svých členů od začátku vládní koalice. Hned měsíc po nástupu vlády přišla například kauza kolem antisemitského zpěvníku buršáckého spolku, který byl se stranou personálně provázán. Předseda Strache zase později vyvolal bouři nevole svým výrokem, že Kosovo je součástí Srbska. Vídeň přitom Kosovo uznává jako samostatný stát.

Kritice čelil často také nyní už bývalý ministr vnitra Herbert Kickl (FPÖ). Platilo to třeba pro zásah v sídle civilní kontrarozvědky BVT z března 2018, který nařídila finanční prokuratura v rámci vyšetřování tří pracovníků BVT podezřelých ze zpronevěry. Skutečným cílem však bylo zabavení nesouvisejících dokumentů týkajících se boje proti krajní pravici, napsal zpravodajský týdeník Profil. I podle deníku Die Welt stál za razií primárně Kickl.

Právě tato razie je podle Die Welt jednou z příčin, proč německá kontrarozvědka vidí značné riziko ve spolupráci s kontrarozvědkou Rakouska. Obává se totiž možného úniku tajných informací, které sdílejí spojenci, do Ruska, s nímž zástupci FPÖ udržují úzké vazby, napsal nedávno německý deník. FPÖ má například dohodu o spolupráci s vládní stranou Jednotné Rusko.

Už v dubnu přišel rakouský opoziční poslanec Peter Pilz s tvrzením, že britské a nizozemské rozvědky výrazně omezily množství informací, které sdílejí se svými kolegy v Rakousku.

„Mlčící kancléř“

Kancléř Kurz si zakládal na image vlády, která se nehádá. Na některé „ojedinělé případy“ nereagoval zrovna rozhodně či je veřejně nekomentoval vůbec, čímž si vysloužil kritiku opozice i komentátorů. Slovem roku se proto loni v Rakousku už podruhé stal výraz „Schweigekanzler“, tedy „mlčící kancléř“. Poprvé se tak stalo ze stejných důvodů v roce 2005 za vlády Wolfganga Schüssela, který tehdy vedl koalici lidovců a svobodných.

Současný kancléř Kurz sice například označil výše zmíněnou báseň o krysách za „nanejvýš rasistickou“ a její autor, místostarosta Braunau am Inn Christian Schilcher, na svou funkci nakonec rezignoval. Když ale kancléř odmítl výraz „Bevölkerungsaustausch“, Strache prostě odvětil, že na něm trvá, čímž celá záležitost skončila.

V případě vazeb mezi FPÖ a identitárním hnutím, od kterého se Strache distancoval, Kurz uvedl, že je pro něj důležité, aby mezi oběma neexistovalo žádné strukturální, obsahové či finanční propojení, což bylo podle jeho slov „ze strany FPÖ objasněno“. V reakci na útok politiků svobodných na veřejnoprávního vysílatele se kancléř vyslovil proti „výhružkám vůči novinářům“, zároveň ale požadoval od novinářů více „pluralismu“.

První úspěšné vyjádření nedůvěry?

V rozhovoru s moderátorem ÖRF Wolfem na konci dubna Kurz uvedl, že v koaliční vládě nemůže nikdy panovat stoprocentní souhra a že se vždy objeví něco, s čím jedna ze stran nemusí být spokojená.

Také v souvislosti se svobodnými docházelo podle něj k okamžikům, „kdy jsem si myslel, že to přece nemůže být pravda“. V takových případech ale podle svých slov vždy usiloval o dialog a „pokud se to jevilo nezbytné, požadoval jsem vyvození důsledků. Pokud by k tomu nedošlo, byla by překročena červená linie,“ dodal kancléř.

Červená linie byla očividně překročena, když svobodní odmítli po skandálu se Stracheho videem obětovat ministra vnitra Kickla, jak Kurz podle rakouských médií pro pokračování spolupráce požadoval, a koalice se tak rozpadla.

Nyní může skončit i samotný Kurz. Většina Rakušanů (52 %) si sice podle o víkendu zveřejněného průzkumu přeje jeho setrvání ve funkci, sociální demokraté však v neděli večer oznámili, že budou hlasovat pro vyslovení nedůvěry celé Kurzově vládě. SPÖ to zdůvodňuje i tím, že kancléř s opozicí dostatečně nekomunikuje, což Kurz odmítá. Jak se zachová FPÖ, jejíž hlasy jsou pro vyslovení nedůvěry třeba, není zatím jasné. 

Pokud však bude návrh, se kterým přišla opoziční strana Jetzt, skutečně úspěšný, vstoupí kancléř už podruhé do rakouských dějin. Nejmladší předseda vlády v poválečné historii země by se stal také prvním, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Předchozích 185 pokusů vždy ztroskotalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán znovu vyslal rakety na Izrael, země pokračují ve vzájemném ostřelování

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán dle ministra zastaví útoky, pokud i Izrael. Za civilisty zaplatíte, vzkázal Netanjahu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli

Resort zahraničí v pondělí vyšle repatriační let pro Čechy v Izraeli. Zájemci se musejí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvčí ministerstva Daniel Drake už dříve sdělil, že několik Čechů v pondělí odcestuje z jordánského Ammánu do Bratislavy slovenským repatriačním letem. Tuzemská diplomacie také v novém doporučení varovala v následujících dnech před cestami do Izraele, který je ve válečném konfliktu s Íránem. K opuštění Íránu vyzval resort české občany už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Kolumbii zatkli ženu podezřelou z účasti na pokusu o vraždu Uribeho

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.
před 11 hhodinami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
14. 6. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
před 17 hhodinami

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 20 hhodinami

Írán znovu udeřil na Izrael

Írán zahájil nový raketový úder na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda to vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.
14. 6. 2025Aktualizovánovčera v 01:59
Načítání...