Rakousko se po nedělních volbách posouvá politicky doprava. Shoduje se na tom velká část rakouských deníků. Stejně výsledek komentují i slovenské a také německé listy, které dodávají, že v zemi zvítězil populismus. Média očekávají utvoření koalice lidovců a Svobodných, ale upozorňují také na obrovská očekávání vkládaná do pravděpodobného příštího kancléře Kurze. Některá varují před tím, aby se Rakousko nevydalo cestou Maďarska premiéra Viktora Orbána. O nové vládě by se mohlo v Rakousku začít vyjednávat v pátek.
Rakousko se posune doprava, v zemi zvítězil populismus, komentují volby média
„Politická krajina roku 2017 chtě nechtě odráží to, jak se v roce 2015 skutečně posunulo mínění v Rakousku,“ napsal liberální deník Die Presse. V době uprchlické krize podle deníku vláda velké koalice dlouho argumentovala a jednala proti mlčící většině v zemi. „To ukázal nedělní volební výsledek zcela zřetelně,“ soudí Die Presse.
„Černo-modrá (ÖVP-FPÖ) koalice není jen dobře možná, ale měřeno nenávistnou kampaní, kterou proti sobě svedli červení (sociální demokraté, SPÖ) a černí, i pravděpodobná. Na ústavní černo-modrou většinu to sice nestačí, ale příliš vzdálená není. To je nejvíce alarmující ze všech zpráv z této volební neděle,“ domnívá se levicově liberální Der Standard.
Regionální deník Salzburger Nachrichten upozorňuje, že do Kurze byla vkládána velká očekávání. „Laťka pro mladého vítěze voleb je položená vysoko, velmi vysoko. V triumfu, jako je tento, už leží zárodek příští porážky. Sebastian Kurz bude posuzován podle očekávání, která vyvolal. Ta jsou obrovská,“ zhodnotil Salzburger Nachrichten.
O prostém populismu píše berlínský deník Tagesspiegel. Šéf lidovců a pravděpodobný příští kancléř Kurz podle něj svou stranu posunul k pravému okraji, který se ale v Rakousku stává spíše politickým středem.
„Údajné nebezpečí islámu, zajištění vlastních hranic a sociálního systému, stejně jako zachování rakouské identity – pozice Kurze a pravicově populistické FPÖ se liší převážně jen v detailech,“ je přesvědčen deník. Koalice lidovců a FPÖ, která je pravděpodobná, může z těchto volebních slibů udělat skutečnou politiku. „Kluzký populismus – smutek Evropy,“ píše list.
„Hrozí nám Rakousko, které si vezme za vzor tvrdý pravicový kurz Maďarska pod vládou Viktora Orbána,“ varuje zase deník Allgemeine Zeitung. Je to podle něj výsledek politiky, která řadu let proti pravicovému populismu nebojovala, ale naopak ho povzbuzovala a nakonec ho učinila akceptovatelným.
„Rakousko je hřištěm radikální pravice, vítěz voleb Kurz ji zřejmě vrátí do vlády. Tak dobré výsledky měla extrémní pravice v Rakousku naposledy v roce 1999 Pod vedením Jörga Haidera,“ komentoval slovenský list Denník N volební zisk FPÖ. Svobodní jsou podle listu stranou, která je notoricky známá svou xenofobií, antisemitismem a zlehčováním nacistické minulosti Rakouska.
„Rakousko se změní, radikálové jsou silnější. Politika se bude více než západní podobat té středoevropské,“ napsal list Sme. Dodal, že Rakousko se po volbách přiblíží ke středoevropským zemím z uskupení visegrádské čtyřky a že nová rakouská vláda odmítne uprchlíky.
Merkelová: Úspěch FPÖ je výzvou
Na výsledek voleb už reagovala německá kancléřka Angela Merkelová. Dobrý výsledek lidovců, kteří jsou partnerskou stranou jejích křesťanských demokratů, přinesla podle ní mimo jiné Kurzem energicky vedená obnova strany, neobvyklé sestavení kandidátek nebo moderní kampaň.
„Na druhé straně je poměrně silná FPÖ velkou výzvou pro politické síly v Rakousku,“ poznamenala také šéfka německé vlády, podle níž rakouské volby ukázaly i na tamní problémy. Výsledek protiimigrační FPÖ, která podle údajů z neděle získala 27,4 procenta hlasů, Merkelová srovnala s podobně zaměřenou Alternativou pro Německo (AfD), která v zářijových parlamentních volbách ve spolkové republice dostala 12,6 procenta.
Úspěch při sestavování stabilní a proevropské vlády popřál Kurzovi předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, uvedl jeho mluvčí Margaritis Schinas.
Povolební vyjednávání začnou nejdřív v pátek
Předseda vítězné strany Kurz bude sestavením nové vlády zřejmě pověřen nejdříve v pátek. Prezident Alexander Van der Bellen tak učiní až poté, co budou sečteny všechny hlasy, včetně korespondenčních, což se má stát do čtvrtka. Podle agentury APA zbývá ještě započíst více než 750 tisíc takových hlasů.
Dosavadní prognózy i předběžný výsledek nechávají otevřené otázky, která strana nakonec skončila druhá a zda se v Národní radě přece jen neudrželi Zelení, kterým hrozí, že po 30 letech nebudou mít žádného poslance.
Podle propočtů, které upřednostňují rakouská média, vyhráli lidovci se ziskem 31,6 procenta hlasů, následovaní sociálními demokraty s 26,9 procenta hlasů a Svobodnou stranou, která si připsala 26 procent. Do parlamentu se dostali nově také liberálové (NEOS) a Kandidátka Petera Pilze.
Koalice lidovců a Svobodných by měla v 183členném parlamentu podle všeho dohromady 113 mandátů, velká koalice ÖVP-SPÖ by dokonce disponovala 114 poslanci. Většinu 103 křesel v Národní radě by však spolu dali dohromady také sociální demokraté se Svobodnými.