Začátkem roku zařadil americký časopis Time Sebastiana Kurze mezi „Deset lídrů příští generace“ a výsledky rakouských parlamentních voleb mu nyní daly zapravdu. V pouhých 31 letech se Kurz jako jejich vítěz stane novým kancléřem. I když zázračnému dítěti rakouské politiky na začátku věřil jen málokdo, podařilo se mu dostat až na vrchol.
Sebastian Kurz: Zázračné dítě rakouské politiky vystoupalo až na vrchol
Sebastian Kurz vyrůstal v dobře situované vídeňské rodině. U lidovců se začal angažovat už ve svých 16 letech. Maturitu ještě stihl, studium práv na Vídeňské univerzitě ale už kvůli politické kariéře nedokončil.
Prvně se do povědomí veřejnosti zapsal svéráznou předvolební kampaní, během níž projížděl Vídní v terénním autě se spoře oděnými slečnami. Pro zástupce tak tradiční strany něco nevídaného. Navzdory očekáváním se ale v politice uchytil a začal si budovat stále pevnější pozici.
Nejmladší šéf diplomacie
V roce 2009 se Kurz stal předsedou mládežnické organizace lidovců, o rok později zasedl ve vídeňské městské radě a v roce 2011 byl jmenován státním tajemníkem pro integraci. Z náměstka ministra zahraničí se brzo stal šéfem rakouské diplomacie. V pouhých 27 letech.
Do mezinárodní politiky se muž, jehož idolem je jihoafrický bojovník proti apartheidu Nelson Mandela, pustil s vervou. Soustředil se na krizi na východní Ukrajině a hostil ve Vídni mezinárodní jednání o íránském jaderném programu, ze kterého vzešla dlouho očekávaná dohoda. A neváhal se postavit tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi.
V době vrcholící uprchlické krize v Evropě to byl právě on, kdo se zasadil o uzavření balkánské trasy. „Evropští prezidenti a premiéři na mě byli v době, kdy jsem organizoval uzavření trasy, rozzlobení. O týden později v Bruselu rozhodli, že to bylo správné,“ připomíná Kurz.
Nejoblíbenější rakouský politik
Rozhodným postojem si získal pozici nejoblíbenějšího rakouského politika. Po letošní vládní krizi nastoupil do čela lidovců a v průzkumech je během jediného týdne vytáhl ze třetího místa až na vrchol. „Lidé občas chtějí tyhle charizmatické a mimořádné figury, které přinášejí do systému nové impulsy. A přesně tohle on dělá,“ potvrzuje politolog z Vídeňské univerzity Thomas Meyer.
Kurzovy kroky v čele strany zavánějí až autoritářstvím. Právě on má poslední slovo při schvalování kandidátek i programových priorit partaje. Tradiční straně navíc vtiskl do názvu i své jméno: „Kandidátka Sebastiana Kurze – Nová strana lidová“.
Jeho suverénní jednání samotným lidovcům zřejmě nevadí. „U tak tradiční strany je pozoruhodné, že mu dala tak velká práva,“ potvrzuje Kurzovu neobvyklou pozici germanista a historik Petr Šafařík. „Je velmi mlád, ale v politice je už velmi dlouho. S něčím podobným nedávno uspěl ve Francii i Emmanuel Macron, který taky nebyl novým člověkem,“ doplňuje historik.
V Kurzově vlastním příběhu se podle všeho začíná psát stěžejní kapitola. Mládí ani chybějící titul hlavnímu hrdinovi zatím v ničem nepřekážely.