Rakouská lidová strana

Ve volbách v Rakousku podle prvních oficiálních předběžných výsledků zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Bylo by to vůbec poprvé ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer již uznal volební porážku a vítězství FPÖ. Šéf Svobodných Herbert Kickl prohlásil, že jeho strana je připravena vést vládu.

Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se dopustil křivé výpovědi, když v parlamentním vyšetřovacím výboru snižoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. Rozhodl o tom soud ve Vídni, který někdejšímu lidoveckému politikovi udělil podmíněný trest osmi měsíců vězení, píší rakouská média. Kurz vinu před soudem odmítal, jeho advokát oznámil, že podá odvolání.

Jen málokterá událost otřásla rakouskou politikou tolik jako aféra bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Sedmatřicetiletý politik se zářnou kariérou, kterého přezdívali „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stanul v říjnu před soudem, kde se poprvé podrobněji vyjádřil k obviněním z křivého svědectví v parlamentním vyšetřovacím výboru v korupční kauze Ibiza. V poslední době ale stále častěji vystupuje na veřejnosti a komentuje politické dění. Vznikly o něm také tři filmy a stále více se spekuluje o tom, zda se snaží očistit své jméno, nebo chystá návrat rovnou do nejvyšších pater politiky.

U vídeňského soudu začal proces s bývalým rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Obžalovaný je z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který zkoumal údajnou korupci v první Kurzově vládě z let 2017 až 2019. Bývalý lidovecký politik před zahájením procesu znovu vyjádřil přesvědčení o své nevině a prostřednictvím svého obhájce pak u soudu požádal o zproštění obžaloby.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl obžalován z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem zřízeným v souvislosti s takzvanou kauzou Ibiza. Podle agentury APA to v pátek uvedla rakouská protikorupční prokuratura WKStA. Začátek procesu byl stanoven na 18. října.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.

V Rakousku se po delší době opět dostává pozornosti korupční kauze lidoveckého exkancléře Sebastiana Kurze. Bývalý předseda vlády a několik dalších lidí v ní čelí obvinění, že si za peníze daňových poplatníků kupovali pozitivní mediální obraz. Trestně stíhaný je v případu i Kurzův bývalý blízký spolupracovník Thomas Schmid, který se rozhodl vypovídat. Exkancléři Kurzovi i dalším lidem by jeho svědectví mohlo výrazně přitížit. Kurz vinu odmítá.

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

Rakouský parlament jednohlasně zbavil bývalého kancléře Sebastiana Kurze poslanecké imunity před trestním stíháním kvůli korupci. Sám předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomuto kroku vyzýval, uvedla agentura APA. Kurz minulý měsíc kvůli aféře odstoupil z postu předsedy vlády.

Rakouské státní zastupitelství vyšetřující případy hospodářské trestné činnosti a korupce (WKStA) požádalo parlament, aby zbavil imunity bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Ten v sobotu z postu předsedy vlády odstoupil v důsledku korupční aféry, nově je šéfem poslaneckého klubu lidové strany (ÖVP) v Národní radě.

Novým rakouským kancléřem se stal dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Do funkce jej oficiálně jmenoval prezident Alexander Van der Bellen. V čele rakouské vlády 52letý Schallenberg nahradí Sebastiana Kurze, který odstoupil po korupční aféře. Na uprázdněné místo šéfa rakouské diplomacie usedl dosavadní velvyslanec v Paříži Michael Linhart, informovala agentura APA.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Vedení rakouských Zelených vzkázalo svým koaličním partnerům z Rakouské lidové strany (ÖVP), že jejich další vládní spolupráce je možná jedině bez kancléře Sebastiana Kurze. Lidovecký politik a jeho spolupracovníci čelí podezření z úplatkářství a porušení důvěry v kauze vylepšování mediálního obrazu za peníze daňových poplatníků. Opozice se chystá v úterý vyslovit Kurzovi nedůvěru, vládní Zelení se k ní zřejmě přidají. To by znamenalo pád Kurzovy vlády.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) hodlá zůstat v úřadě i po oznámení rakouské prokuratury, že jeho a dalších devět lidí viní z úplatkářství a zpronevěry. Potvrdil to ve zpravodajském pořadu ZiB2 rakouské televize ORF. Podle Kurze neexistuje žádný náznak, že byl osobně zapojen do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství. Zelení, kteří jsou s lidovci (ÖVP) v koalici, zpochybnili způsobilost Kurze vykonávat kancléřskou funkci. Opoziční strany chtějí v parlamentu vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry kancléři.

Rakouské státní zastupitelství pro korupci a hospodářskou kriminalitu (WKStA) vyšetřuje kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) kvůli podezření z falešného svědectví. Řízení se týká politikovy výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, který se zabývá korupčními aférami v bývalé vládě Kurzových lidovců a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). WKStA vede Kurze v řízení jako obviněného. Kancléř vinu popřel a o rezignaci neuvažuje. Ústavní soud kromě toho přikázal, že Kurz musí vyšetřovacímu výboru poskytnout e-maily, které dosud předložit odmítal.

Rakušany si získal nejen tvrdým kurzem v migrační politice, ale také slibem, že bude jiný než ostatní. Hlásal nový styl a konec klientelismu, který tolik vyčítal dlouhá léta vládnoucím velkým koalicím. Přebarvil vlastní stranu z tradiční černé na svěží tyrkysovou a do názvu jí vetkl „nová“. Na této vlně dovezl Sebastian Kurz lidovce k volebnímu vítězství a stal se nejmladším a nejoblíbenějším rakouským kancléřem. Teď se ale tento obraz, který si úzkostlivě hlídal, začíná drolit. Nedávno zveřejněné zprávy z chatovacích aplikací ukazují kromě kancléřovy záliby v emotikonech také na to, že mu rétorice navzdory není cizí dosazovat blízké lidi na vysoké posty ve státních firmách ani vyvíjet tlak na kritiky.

Zákaz nošení šátků zahalujících hlavu, který od loňska platí na rakouských základních školách, je protiústavní. V pátek o tom rozhodl podle agentury APA ústavní soud. Soud tak vyhověl stížnosti dětí a rodičů, kteří tvrdili, že zákaz je diskriminační, protože se vztahuje na pokrývku hlavy muslimských dívek, ale nikoli třeba na židovskou kipu (jarmulku) či turban u sikhů.

Ve stínu koronaviru se ve Vídni – nákazou nejvíc postižené oblasti Rakouska – konaly volby do zastupitelstva a zemského sněmu. Podle předběžných výsledků zůstává metropole baštou sociální demokracie (SPÖ). Strana dosavadního starosty Michaela Ludwiga by mohla získat až 43 procent hlasů, informovala agentura APA. Velké ztráty v hlavním městě, které je zároveň i jednou z devíti rakouských spolkových zemí, utrpěla pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). O politický návrat usiloval také bývalý vicekancléř a exšéf Svobodných Heinz-Christian Strache, ovšem na jiné kandidátce.

Předsedové rakouských lidovců (ÖVP) a zelených, Sebastian Kurz a Werner Kogler, představili program své vlády. Mezi priority lidovců patří snížení daní, boj proti ilegální migraci či intergrace cizinců. Zelení prosadili do programu opatření spojená s ochranou klimatu či transparentností. Pokud vláda získá důvěru, bude prvním kabinetem lidovců a zelených v historii Rakouska.

Kvůli pořízení videa, které letos v květnu přivodilo pád rakouské vlády, zadržely tamní úřady tři osoby. Případ se týká nahrávky ze španělského ostrova Ibiza, která vznikla před volbami v roce 2017. Video zachycuje tehdejšího předsedu protiimigrační strany Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a následně vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho při korupčním jednání.

Aroganci západoevropských zemí vůči státům z východní části Evropské unie včetně České republiky kritizoval bývalý a zřejmě i budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung označil za správné, aby Brusel trval na dodržování právního státu ve všech členských zemích, varoval ale před tím, aby se západní Evropa na Východ dívala svrchu.

Rakousko po nedělních předčasných parlamentních volbách už sečetlo všechny hlasy. Podle aktualizovaných výsledků tak lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze vyhrála s 37,5 procenta hlasů, druzí sociální demokraté získali 21,2 procenta. Oproti předběžným výsledkům si ještě pohoršili svobodní Norberta Hofera a Zeleným přibyla téměř dvě procenta. Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Oficiálně bude výsledek oznámen až 16. října.