Rakouská politika přišla o nejvýraznější postavu posledních let. Kurz odchází do ústraní

Nahrávám video
Události: Exkancléř Kurz končí v politice
Zdroj: ČT24

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

Kurz svůj krok zdůvodnil v první řadě nedávným narozením svého syna, ale také tím, že jeho nadšení pro politiku oslabilo. Kromě toho mluvil o „honu“ na svou osobu, čímž měl na mysli trestní stíhání ze strany protikorupčního státního zastupitelství, shrnul exkancléřovo vyjádření web deníku Der Standard.

„Bylo mi velkou ctí sloužit deset let republice,“ uvedl Kurz, který podle svých slov doufá, že přispěl k tomu, aby se Rakousko „posunulo alespoň o kousek kupředu správným směrem“. Dodal, že za všechny zkušenosti z vysokých politických funkcí, které sbíral už od 25 let, je nesmírně vděčný.

Web bulvárního listu Kronen Zeitung už před oficiálním prohlášením napsal, že Kurzův odchod do ústraní souvisí s narozením syna. Když Kurz uviděl své čerstvě narozené dítě, tak „mu to došlo“, napsal deník s odkazem na lidi z exkancléřova okolí. Syn Konstantin se Kurzovi a jeho partnerce Susanne Thierové narodil minulý týden v sobotu.

Média: Nehammer bude předsedou strany i vlády

Kurz se v pátek vzdá pozice šéfa lidoveckého poslaneckého klubu, v níž ho nahradí August Wöginger. Všechny další funkce složí v následujících týdnech. 

Podle rakouských médií je Kurzovým nejpravděpodobnějším nástupcem ministr vnitra Nehammer. Některá média spekulují i o ministryni pro evropské záležitosti Karoline Edstadlerové, ta má však podle těchto informací výrazně menší šanci post získat.

Rozhodnutí Kurze s „velkým respektem“ přijal vicekancléř za koaliční Zelené Werner Kogler. „Na začátku roku jsem řekl, že Kurz musí pryč, teď je pryč,“ poznamenal naopak šéf opozičních Svobodných Herbert Kickl, podle něhož exkancléř neustál zvyšující se tlak. Podobně to vidí i předsedkyně taktéž opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Pamela-Rendiová-Wagnerová, podle níž se takový krok dal čekat.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Obrovský: Jde o zásadní změnu pro rakouskou politickou scénu
Zdroj: ČT24

Odchod z rakouské politiky ohlásil také ministr financí Blümel. Činí tak prý hlavně pro svou rodinu, která byla kvůli jeho politické činnosti opakovaně konfrontována s výhrůžkami smrtí. Ke konečnému rozhodnutí přispělo i odstoupení Kurze, připustil Blümel, jenž je exkancléřovým blízkým spojencem a čelí obvinění v korupční kauze loterijní společnosti Casinos Austria.

V čele rakouské vlády Kurze 11. října nahradil dosavadní ministr zahraničí Schallenberg. Potvrdily se i spekulace tisku, že dvaapadesátiletý politik ve funkci brzy skončí. Sám v podvečer oznámil, že dá úřad kancléře k dispozici, „jakmile budou uvnitř strany nastaveny výhybky“ pro její další směřování.

„Není mým úmyslem a nikdy nebylo mým cílem převzít funkci spolkového předsedy nové lidové strany. Jsem přesvědčen, že oba úřady –⁠ šéfa vlády a předsedy podle hlasů nejsilnější strany Rakouska –⁠ by měly být urychleně opět sjednoceny v jedněch rukou,“ uvedl Schallenberg v písemném prohlášení.

Zdůraznil, že byl ochoten převzít úřad kancléře v náročné době pro vládu i stranu. Ve svém prohlášení neupřesnil, zda se opět vrátí na ministerstvo zahraničí. Kurzovi za rozhodnutí vzdát se všech politických funkcí vyjádřil „velký respekt“.

Kurz po obvinění odstoupil

Kurz, který byl nejmladším kancléřem v dějinách Rakouska, odchod z čela vlády oznámil 9. října kvůli obvinění z úplatkářství a zpronevěry. V čele koaliční vlády se Zelenými jej nahradil tehdejší ministr zahraničí Schallenberg.

Státní zastupitelství Kurze a několik jeho nejbližších kolegů stíhá kvůli podezření, že v roce 2016 nechali za peníze daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného mínění zfalšované v Kurzův prospěch, což mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády.

Kurz nyní obvinění znovu odmítl. „Těším se na den, i když to může trvat roky, kdy budu moci u soudu prokázat, že obvinění jsou bezdůvodná,“ poznamenal. „Nejsem ani svatý, ani zločinec,“ uvedl. Připustil, že se v politice samozřejmě dopustil chyb, ale vždy se snažil dělat to nejlepší.

Kurz dále čelí obvinění z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, a to v případu dosazení svého blízkého spolupracovníka Thomase Schmida do čela státního holdingu Öbag. I toto obvinění politik opakovaně odmítl. Obviněno je v různých kauzách také několik dalších lidí z exkancléřova okolí. 

Kauzy se projevily i na preferencích lidovců, kteří v posledních týdnech výrazně ztratili. „Před dvěma lety v parlamentních volbách, v kterých byl Kurz jasným lídrem, získali skoro 38 procent hlasů. Teď se jejich preference podle průzkumů pohybují kolem pětadvaceti procent. Poprvé po dlouhé době se také vyrovnaly preference dvou tradičních rakouských politických stran, tedy lidovců a sociálních demokratů. Obě tyto strany se nyní pohybují kolem 25 procent,“ připomněl zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Podle posledního průzkumu, který byl zveřejněný minulý víkend, by nyní volby vyhráli sociální demokraté (SPÖ) s 26 procenty hlasů, lidovci by skončili druzí s 23 procenty.

Dvojnásobný kancléř

Kurz stál v čele rakouské vlády dvakrát. Nejprve od prosince 2017 do května 2019, kdy jeho lidovci vytvořili koalici s protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Vláda se ale rozpadla kvůli skandálu tehdejšího šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

Podruhé se Kurz, který byl v obou případech nejmladším premiérem světa, do čela kabinetu dostal v lednu 2020. Tehdy koalici sestavil se Zelenými, kteří nakonec kvůli vyšetřování začali tlačit na jeho odchod.

Za budoucí hvězdu rakouské politiky byl Kurz považován minimálně od roku 2013, kdy se jako teprve sedmadvacetiletý stal ministrem zahraničí. Už předtím, ve svých čtyřiadvaceti letech, nastoupil do funkce státního tajemníka pro integraci na ministerstvu vnitra. O své profesní budoucnosti chce Kurz rozhodnout během příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
před 13 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 34 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 36 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 41 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...