Rakouská politika přišla o nejvýraznější postavu posledních let. Kurz odchází do ústraní

3 minuty
Události: Exkancléř Kurz končí v politice
Zdroj: ČT24

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

Kurz svůj krok zdůvodnil v první řadě nedávným narozením svého syna, ale také tím, že jeho nadšení pro politiku oslabilo. Kromě toho mluvil o „honu“ na svou osobu, čímž měl na mysli trestní stíhání ze strany protikorupčního státního zastupitelství, shrnul exkancléřovo vyjádření web deníku Der Standard.

„Bylo mi velkou ctí sloužit deset let republice,“ uvedl Kurz, který podle svých slov doufá, že přispěl k tomu, aby se Rakousko „posunulo alespoň o kousek kupředu správným směrem“. Dodal, že za všechny zkušenosti z vysokých politických funkcí, které sbíral už od 25 let, je nesmírně vděčný.

Web bulvárního listu Kronen Zeitung už před oficiálním prohlášením napsal, že Kurzův odchod do ústraní souvisí s narozením syna. Když Kurz uviděl své čerstvě narozené dítě, tak „mu to došlo“, napsal deník s odkazem na lidi z exkancléřova okolí. Syn Konstantin se Kurzovi a jeho partnerce Susanne Thierové narodil minulý týden v sobotu.

Média: Nehammer bude předsedou strany i vlády

Kurz se v pátek vzdá pozice šéfa lidoveckého poslaneckého klubu, v níž ho nahradí August Wöginger. Všechny další funkce složí v následujících týdnech. 

Podle rakouských médií je Kurzovým nejpravděpodobnějším nástupcem ministr vnitra Nehammer. Některá média spekulují i o ministryni pro evropské záležitosti Karoline Edstadlerové, ta má však podle těchto informací výrazně menší šanci post získat.

Rozhodnutí Kurze s „velkým respektem“ přijal vicekancléř za koaliční Zelené Werner Kogler. „Na začátku roku jsem řekl, že Kurz musí pryč, teď je pryč,“ poznamenal naopak šéf opozičních Svobodných Herbert Kickl, podle něhož exkancléř neustál zvyšující se tlak. Podobně to vidí i předsedkyně taktéž opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Pamela-Rendiová-Wagnerová, podle níž se takový krok dal čekat.

7 minut
Zpravodaj ČT Obrovský: Jde o zásadní změnu pro rakouskou politickou scénu
Zdroj: ČT24

Odchod z rakouské politiky ohlásil také ministr financí Blümel. Činí tak prý hlavně pro svou rodinu, která byla kvůli jeho politické činnosti opakovaně konfrontována s výhrůžkami smrtí. Ke konečnému rozhodnutí přispělo i odstoupení Kurze, připustil Blümel, jenž je exkancléřovým blízkým spojencem a čelí obvinění v korupční kauze loterijní společnosti Casinos Austria.

V čele rakouské vlády Kurze 11. října nahradil dosavadní ministr zahraničí Schallenberg. Potvrdily se i spekulace tisku, že dvaapadesátiletý politik ve funkci brzy skončí. Sám v podvečer oznámil, že dá úřad kancléře k dispozici, „jakmile budou uvnitř strany nastaveny výhybky“ pro její další směřování.

„Není mým úmyslem a nikdy nebylo mým cílem převzít funkci spolkového předsedy nové lidové strany. Jsem přesvědčen, že oba úřady –⁠ šéfa vlády a předsedy podle hlasů nejsilnější strany Rakouska –⁠ by měly být urychleně opět sjednoceny v jedněch rukou,“ uvedl Schallenberg v písemném prohlášení.

Zdůraznil, že byl ochoten převzít úřad kancléře v náročné době pro vládu i stranu. Ve svém prohlášení neupřesnil, zda se opět vrátí na ministerstvo zahraničí. Kurzovi za rozhodnutí vzdát se všech politických funkcí vyjádřil „velký respekt“.

Kurz po obvinění odstoupil

Kurz, který byl nejmladším kancléřem v dějinách Rakouska, odchod z čela vlády oznámil 9. října kvůli obvinění z úplatkářství a zpronevěry. V čele koaliční vlády se Zelenými jej nahradil tehdejší ministr zahraničí Schallenberg.

Státní zastupitelství Kurze a několik jeho nejbližších kolegů stíhá kvůli podezření, že v roce 2016 nechali za peníze daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného mínění zfalšované v Kurzův prospěch, což mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády.

Kurz nyní obvinění znovu odmítl. „Těším se na den, i když to může trvat roky, kdy budu moci u soudu prokázat, že obvinění jsou bezdůvodná,“ poznamenal. „Nejsem ani svatý, ani zločinec,“ uvedl. Připustil, že se v politice samozřejmě dopustil chyb, ale vždy se snažil dělat to nejlepší.

Kurz dále čelí obvinění z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, a to v případu dosazení svého blízkého spolupracovníka Thomase Schmida do čela státního holdingu Öbag. I toto obvinění politik opakovaně odmítl. Obviněno je v různých kauzách také několik dalších lidí z exkancléřova okolí. 

Kauzy se projevily i na preferencích lidovců, kteří v posledních týdnech výrazně ztratili. „Před dvěma lety v parlamentních volbách, v kterých byl Kurz jasným lídrem, získali skoro 38 procent hlasů. Teď se jejich preference podle průzkumů pohybují kolem pětadvaceti procent. Poprvé po dlouhé době se také vyrovnaly preference dvou tradičních rakouských politických stran, tedy lidovců a sociálních demokratů. Obě tyto strany se nyní pohybují kolem 25 procent,“ připomněl zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Podle posledního průzkumu, který byl zveřejněný minulý víkend, by nyní volby vyhráli sociální demokraté (SPÖ) s 26 procenty hlasů, lidovci by skončili druzí s 23 procenty.

Dvojnásobný kancléř

Kurz stál v čele rakouské vlády dvakrát. Nejprve od prosince 2017 do května 2019, kdy jeho lidovci vytvořili koalici s protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Vláda se ale rozpadla kvůli skandálu tehdejšího šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

Podruhé se Kurz, který byl v obou případech nejmladším premiérem světa, do čela kabinetu dostal v lednu 2020. Tehdy koalici sestavil se Zelenými, kteří nakonec kvůli vyšetřování začali tlačit na jeho odchod.

Za budoucí hvězdu rakouské politiky byl Kurz považován minimálně od roku 2013, kdy se jako teprve sedmadvacetiletý stal ministrem zahraničí. Už předtím, ve svých čtyřiadvaceti letech, nastoupil do funkce státního tajemníka pro integraci na ministerstvu vnitra. O své profesní budoucnosti chce Kurz rozhodnout během příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...