Rakouská politika přišla o nejvýraznější postavu posledních let. Kurz odchází do ústraní

3 minuty
Události: Exkancléř Kurz končí v politice
Zdroj: ČT24

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

Kurz svůj krok zdůvodnil v první řadě nedávným narozením svého syna, ale také tím, že jeho nadšení pro politiku oslabilo. Kromě toho mluvil o „honu“ na svou osobu, čímž měl na mysli trestní stíhání ze strany protikorupčního státního zastupitelství, shrnul exkancléřovo vyjádření web deníku Der Standard.

„Bylo mi velkou ctí sloužit deset let republice,“ uvedl Kurz, který podle svých slov doufá, že přispěl k tomu, aby se Rakousko „posunulo alespoň o kousek kupředu správným směrem“. Dodal, že za všechny zkušenosti z vysokých politických funkcí, které sbíral už od 25 let, je nesmírně vděčný.

Web bulvárního listu Kronen Zeitung už před oficiálním prohlášením napsal, že Kurzův odchod do ústraní souvisí s narozením syna. Když Kurz uviděl své čerstvě narozené dítě, tak „mu to došlo“, napsal deník s odkazem na lidi z exkancléřova okolí. Syn Konstantin se Kurzovi a jeho partnerce Susanne Thierové narodil minulý týden v sobotu.

Média: Nehammer bude předsedou strany i vlády

Kurz se v pátek vzdá pozice šéfa lidoveckého poslaneckého klubu, v níž ho nahradí August Wöginger. Všechny další funkce složí v následujících týdnech. 

Podle rakouských médií je Kurzovým nejpravděpodobnějším nástupcem ministr vnitra Nehammer. Některá média spekulují i o ministryni pro evropské záležitosti Karoline Edstadlerové, ta má však podle těchto informací výrazně menší šanci post získat.

Rozhodnutí Kurze s „velkým respektem“ přijal vicekancléř za koaliční Zelené Werner Kogler. „Na začátku roku jsem řekl, že Kurz musí pryč, teď je pryč,“ poznamenal naopak šéf opozičních Svobodných Herbert Kickl, podle něhož exkancléř neustál zvyšující se tlak. Podobně to vidí i předsedkyně taktéž opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Pamela-Rendiová-Wagnerová, podle níž se takový krok dal čekat.

7 minut
Zpravodaj ČT Obrovský: Jde o zásadní změnu pro rakouskou politickou scénu
Zdroj: ČT24

Odchod z rakouské politiky ohlásil také ministr financí Blümel. Činí tak prý hlavně pro svou rodinu, která byla kvůli jeho politické činnosti opakovaně konfrontována s výhrůžkami smrtí. Ke konečnému rozhodnutí přispělo i odstoupení Kurze, připustil Blümel, jenž je exkancléřovým blízkým spojencem a čelí obvinění v korupční kauze loterijní společnosti Casinos Austria.

V čele rakouské vlády Kurze 11. října nahradil dosavadní ministr zahraničí Schallenberg. Potvrdily se i spekulace tisku, že dvaapadesátiletý politik ve funkci brzy skončí. Sám v podvečer oznámil, že dá úřad kancléře k dispozici, „jakmile budou uvnitř strany nastaveny výhybky“ pro její další směřování.

„Není mým úmyslem a nikdy nebylo mým cílem převzít funkci spolkového předsedy nové lidové strany. Jsem přesvědčen, že oba úřady –⁠ šéfa vlády a předsedy podle hlasů nejsilnější strany Rakouska –⁠ by měly být urychleně opět sjednoceny v jedněch rukou,“ uvedl Schallenberg v písemném prohlášení.

Zdůraznil, že byl ochoten převzít úřad kancléře v náročné době pro vládu i stranu. Ve svém prohlášení neupřesnil, zda se opět vrátí na ministerstvo zahraničí. Kurzovi za rozhodnutí vzdát se všech politických funkcí vyjádřil „velký respekt“.

Kurz po obvinění odstoupil

Kurz, který byl nejmladším kancléřem v dějinách Rakouska, odchod z čela vlády oznámil 9. října kvůli obvinění z úplatkářství a zpronevěry. V čele koaliční vlády se Zelenými jej nahradil tehdejší ministr zahraničí Schallenberg.

Státní zastupitelství Kurze a několik jeho nejbližších kolegů stíhá kvůli podezření, že v roce 2016 nechali za peníze daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného mínění zfalšované v Kurzův prospěch, což mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády.

Kurz nyní obvinění znovu odmítl. „Těším se na den, i když to může trvat roky, kdy budu moci u soudu prokázat, že obvinění jsou bezdůvodná,“ poznamenal. „Nejsem ani svatý, ani zločinec,“ uvedl. Připustil, že se v politice samozřejmě dopustil chyb, ale vždy se snažil dělat to nejlepší.

Kurz dále čelí obvinění z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, a to v případu dosazení svého blízkého spolupracovníka Thomase Schmida do čela státního holdingu Öbag. I toto obvinění politik opakovaně odmítl. Obviněno je v různých kauzách také několik dalších lidí z exkancléřova okolí. 

Kauzy se projevily i na preferencích lidovců, kteří v posledních týdnech výrazně ztratili. „Před dvěma lety v parlamentních volbách, v kterých byl Kurz jasným lídrem, získali skoro 38 procent hlasů. Teď se jejich preference podle průzkumů pohybují kolem pětadvaceti procent. Poprvé po dlouhé době se také vyrovnaly preference dvou tradičních rakouských politických stran, tedy lidovců a sociálních demokratů. Obě tyto strany se nyní pohybují kolem 25 procent,“ připomněl zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Podle posledního průzkumu, který byl zveřejněný minulý víkend, by nyní volby vyhráli sociální demokraté (SPÖ) s 26 procenty hlasů, lidovci by skončili druzí s 23 procenty.

Dvojnásobný kancléř

Kurz stál v čele rakouské vlády dvakrát. Nejprve od prosince 2017 do května 2019, kdy jeho lidovci vytvořili koalici s protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Vláda se ale rozpadla kvůli skandálu tehdejšího šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

Podruhé se Kurz, který byl v obou případech nejmladším premiérem světa, do čela kabinetu dostal v lednu 2020. Tehdy koalici sestavil se Zelenými, kteří nakonec kvůli vyšetřování začali tlačit na jeho odchod.

Za budoucí hvězdu rakouské politiky byl Kurz považován minimálně od roku 2013, kdy se jako teprve sedmadvacetiletý stal ministrem zahraničí. Už předtím, ve svých čtyřiadvaceti letech, nastoupil do funkce státního tajemníka pro integraci na ministerstvu vnitra. O své profesní budoucnosti chce Kurz rozhodnout během příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německo také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 9 mminutami

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 30 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 5 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...