Falšování

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin v úterý rezignoval kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, kdy si úředníci obstarávali falešná potvrzení o invaliditě, aby se vyhnuli vojenské službě. Informovala o tom agentura Reuters.

Americká Federální letecká správa (FLS) spustila nové vyšetřování výrobce letadel Boeing. Ověřuje, zda zaměstnanci společnosti falšovali záznamy o inspekci jejích letounů. Kontroly souvisí s řetězcem potíží, který odstartoval v lednu, když se stroji 737 Max 9 za letu odtrhl nouzový východ. Desítky letadel následně dostaly dočasný zákaz letu, společnost vyměnila část vedení a musela drasticky snížit produkci.

Opozice svolala na pondělí další protest proti výsledku voleb do parlamentu i do městských rad včetně té bělehradské, které považuje za zfalšované. Protesty se konají každý den, v neděli poprvé přerostly v násilnosti, když se demonstranti pokusili vniknout do budovy bělehradské radnice a policie jim v tom zabránila. Po střetech zůstali dva ranění policisté a přes třicet zadržených demonstrantů.

Vsetínský okresní soud potrestal čtyři ženy za falšování certifikátů o absolvovaném očkování proti covidu-19. Hlavní organizátorce uložil úhrnný trest odnětí svobody na deset měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let a peněžitý trest 24 650 korun. Peněžité tresty od dvaceti tisíc do 122 500 korun musejí na základě rozhodnutí soudu zaplatit další tři ženy, které v případu figurovaly. Na posun v případu upozornil Český rozhlas Zlín. Verdikt vsetínského soudu v kauze potvrdil jeho předseda Pavel Kotrady.

Při nákupech ojetých vozů z Německa mohli Češi přijít jen loni až o 250 milionů korun. Spočítala to společnost Cebia, a na triky v přeregistracích upozorňuje i Sdružení na ochranu vlastníků automobilů. Auta se do Česka dováží z celé Evropy, ale často na jeden či dva dny zamíří do Německa, kde získají registraci, a pak už se takto do republiky prodávají. Rozdíl v ceně může být i desítky tisíc korun.

Děkan olomoucké přírodovědecké fakulty Martin Kubala rezignoval na členství ve Vědecké radě Univerzity Palackého. Podle něj přehlíží podezření na falšování dat v publikacích vědců, kteří nyní působí na vysokoškolském ústavu CATRIN. Na články s upravenými grafy nebo křivkami upozorňují přírodovědci už několik let. Tři články s podezřelými daty byly za tu dobu z odborných časopisů staženy.

V Německu začíná soud se šéfem zkrachovalé finanční společnosti Wirecard Markusem Braunem. Proces začíná více než dva roky poté, co firma zabývající se digitálními platbami, která byla německou nadějí na technologického šampiona, jenž by konkuroval Silicon Valley, zkrachovala.

Okresní státní zastupitelství v Písku zastavilo trestní stíhání muže, který padělal očkovací certifikáty dokládající očkování proti covidu-19. Českou televizi o tom informoval žalobce Zbyněk Polívka. Potvrzení o očkování generoval zdarma software, který zveřejnil muž na svých webových stránkách. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ho navrhla obžalovat na konci května letošního roku. Rozhodnutí státního zástupce je pravomocné.

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

V Rusku v neděli skončily parlamentní volby, od kterých se po vyřazení prakticky všech oponentů Kremlu očekává vítězství vládnoucí strany Jednotné Rusko. Pozorovatelé z řad nevládních organizací hlásí množství nesrovnalostí, porušování pravidel a manipulace s hlasy, úřady ale tyto stížnosti vesměs odmítají či bagatelizují jako útoky ze zahraničí, které mají zpochybnit legitimitu hlasování.

V mnohých běloruských městech pokračují demonstrace proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. V Minsku se podle médií k „Pochodu hrdinů“ sešlo přinejmenším sto tisíc lidí, podobně jako předchozí neděle. Na řadě míst metropole zatarasily zástupu cestu policejní kordony posílené jednotkami ministerstva vnitra. Policie oznámila, že jen v Minsku zadržela přes čtyři sta protestujících, informace o zatýkání však přišly i z dalších měst.

Běloruská policie zadržela dvě desítky novinářů v Minsku, kde se měl konat další protest. Mezi zadrženými jsou západní, běloruští i ruští reportéři. Ruský prezident Vladimir Putin předtím řekl, že ho Alexandr Lukašenko požádal o vytvoření záložních policejních sil. Slíbil přitom, že je použije jen v případě, že se situace v zemi vymkne kontrole, což se zatím nestalo. Běloruskem otřásají protesty a stávky kritizující volby z 9. srpna jako zfalšované a požadující Lukašenkovo odstoupení, nové volby, propuštění politických vězňů a potrestání viníků brutálních policejních zásahů.

V centrech běloruských měst se v pondělí opět sešli lidé mírně požadující rezignaci Alexandra Lukašenka, nové volby a vyšetření policejního násilí. Prezident se setkal se stávkujícími dělníky, kteří na něj křičeli, ať odstoupí. Částečně stávkují i pracovníci státní televize, jejíž vysílání je chaotické. Lukašenko nejprve striktně odmítl nové volby, poté připustil jejich konání někdy po neupřesněné změně ústavy. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská je připravená převzít moc a dovést zemi k volbám.

Poslanci ještě v březnu rozhodnou o tom, zda bude povinná maturita z matematiky odložena na rok 2023, nebo zrušena úplně. Jednu z těchto změn má přinést novela školského zákona, kterou v pátek poslala sněmovna do závěrečného kola schvalování. Ministr školství ale varoval, že to sněmovna nemusí dodržet. Kromě toho pustili poslanci do třetího čtení vládní novelu zákona o silniční dopravě, která kromě jiného ukládá dopravcům zajistit dodržování povinných přestávek řidičů nákladních aut.

Obyvatelé části ruských regionů půjdou v neděli k volbám, z nichž vzejdou městští zastupitelé, starostové nebo gubernátoři. Největší rozruch vyvolaly v Moskvě. Odmítnutí opozičních kandidátů na základě podivných informací o podpisech na jejich podporu vyvolalo sérii násilně potlačených demonstrací. Podobné problémy jsou všude. Důvodem podvodů je podle opozice uchování kontroly nad mohutnými toky peněz z rozpočtů měst a oblastí, které často končí v kapsách režimních politiků.