Autoritářský vůdce Venezuely Nicolás Maduro, jehož v pondělí zadržely americké síly, se podle OSN držel u moci volebními podvody, porušováním lidských práv a masivní korupcí. Třiašedesátiletý politik si vystavěl kariéru na odkazu svého předchůdce prezidenta Huga Cháveze. Jeho nárok na funkci prezidenta zpochybňuje nejen venezuelská opozice, ale i mezinárodní společenství.
Syn odboráře s kořeny Sefardských Židů začínal díky své skoro dvoumetrové postavě jako bodyguard a později řidič autobusu. Poprvé na sebe Maduro upozornil, když vedl odbory MHD v Caracasu. Prezidentské ambice mu pomohl naplnit jeho předchůdce Chávez.
„Musíte zvolit Nicoláse Madura prezidentem Bolívarovské republiky Venezuela. Žádám vás o to z celého srdce,“ prohlásil Chávez v prosinci 2012. Po smrti Chavéze se Maduro ujal vedení země z pozice viceprezidenta. Funkci získal o měsíc později oficiálně, když těsně zvítězil v předčasných prezidentských volbách.
„Přísahám ve jménu absolutní loajality k veliteli Hugo Chávezovi, že se budeme řídit touto Bolívarovskou ústavou a budeme ji prosazovat pevnou rukou lidu připraveného být svobodný. Přísahám,“ prohlásil při skládání přísahy v březnu 2013.
Domácí ekonomická krize
Po nástupu do úřadu proslul Maduro svými ostrými výroky – třeba obviňováním tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy z imperialismu. Už rok po začátku jeho vlády se proti němu vzedmuly protesty, které násilně potlačovala armáda. Znovu zvolen byl i v roce 2018, podle opozice a některých zemí včetně Spojených států podvodem.
Venezuelu dovedl z pozice nejbohatšího státu Latinské Ameriky, která čerpala z ropného bohatství, do hluboké ekonomické krize. A část obyvatel do extrémní chudoby, což spustilo jednu z největších masových migrací v historii regionu.
Opozice v čele s Juanem Guaidóaem, kterého jmenovala prozatímním prezidentem, se opakovaně snažila Madurovu autoritářskou vládu sesadit. Uspořádat svobodné volby se jí ale nepodařilo.
Třetí prezidentskou přísahu složil Maduro loni v lednu. Evropská unie ani USA jeho vítězství ve volbách neuznaly. Kritiky uvnitř země diktátor tvrdě stíhá a podle OSN i mučí. Organizace odhaduje, že bylo za jeho vlády mimosoudně zabito víc než dvacet tisíc lidí a osm milionů Venezuelanů muselo uprchnout ze země.
