Emigrace

Protesty v Tiraně, které svolala opoziční Demokratická strana, si vyžádaly nejméně deset zraněných policistů. Demonstranti útočící na vládní budovy požadovali odstoupení socialistického premiéra Edi Ramy. Pořádkové síly je rozháněly granáty se slzným plynem.

Roku 1989 proběhl masový úprk východoněmeckých občanů na Západ – a to přes Prahu. Archivy teď vydaly příběh rodiny, která tuto „emigrační“ cestu objevila. A to už před padesáti lety.

Venezuelský opoziční kandidát na prezidenta Edmundo González Urrutia, který podle opozice i některých zemí vyhrál červencové volby nad Nicolásem Madurou, opustil zemi a odcestoval do Španělska, kde vyhledá politický azyl. Informovaly o tom venezuelské úřady a potvrdili to i španělský ministr zahraničí a politikův advokát. Politik přistál na vojenské základně Torrejón de Ardoz, sdělil agentuře Reuters zdroj ze španělské vlády.

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala stanice BBC na svém webu.

Snaha obnovit přímý dialog se Spojenými státy na straně jedné a ruské lodě kotvící v přístavu nedaleko Caracasu na straně druhé. Venezuela a její autoritářský prezident se připravují na volby, které proběhnou na konci července. Prezident Nicolás Maduro, který se uchází o třetí zvolení, ale vítězství nemá jisté. Nemalé šance dávají průzkumy lídrovi opozice. Tu ale venezuelský režim dosud vždy dokázal potlačit.

Před 27 lety přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu. Peking tehdy slíbil městu, že jeho demokratické svobody zachová na dalších padesát let, tedy do roku 2047. Dnes však Hongkong svazují přísné zákony o státní bezpečnosti a od posledních mohutných prodemokratických protestů uplynulo pět let.

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77, oznámil kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.

Jednu z nejvzácnějších numismatických sbírek za posledních několik desetiletí až do neděle draží aukční síň Macho a Chlapovič v Praze. Svůj sběratelský příběh tím uzavírá český stomatolog žijící v Rakousku Václav Bruna. Mince mu pomohly v krušných dobách. V 80. letech emigroval s manželkou do Rakouska – a některé prodali, aby měli na živobytí. Předtím byl ve vězení, a to například za šíření Charty 77 a zakázaných tiskovin.

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Další vlnu mobilizace očekává v příštích měsících skoro polovina Rusů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Nezávislého centra Levada v Moskvě. A to i přes ujišťování Kremlu, že nové povinné odvody do armády nejsou potřeba. Počet dobrovolníků podle ruských úřadů od začátku roku překonal 100 tisíc.

Desátým rokem v řadě se do Polska více lidí vrátilo, než z něj odešlo. Z drtivé většiny jde o Poláky, kteří emigrovali. Ať už za prací, nebo dříve z politických důvodů. Je, ale i jejich potomky do země láká rostoucí ekonomika nebo pocit bezpečí.

V posledních týdnech se napříč izraelskou společností, a zejména pak mezi politickými špičkami začaly objevovat konkrétnější obrysy toho, jak by měla vypadat správa Pásma Gazy, až zde skončí stávající izraelská operace proti radikálnímu hnutí Hamás. Část izraelské pravice, ale i samotných osadníků požaduje vystěhování Palestinců a znovuosídlení Gazy židovským obyvatelstvem. Nejkonkrétnější a nejstřízlivější plán představil ministr obrany Joav Galant, jeho návrh zachování palestinské správy ale odmítají koaliční partneři.

Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi, včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele Pásma Gazy, napsal list The Times of Israel (ToI). K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to vysloužili v úterý kritiku od amerického ministerstva zahraničí.

Severokorejská uprchlice Pak Či-hjon a jihokorejská spisovatelka Čche Se-rin v Praze představily společnou knihu Můj život v Severní Koreji. Příběh uprchlice začíná v roce 1998 ve chvíli, kdy opustila zemi na přání umírajícího otce, stranického funkcionáře.

Nejvyšší soud přezkoumá více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona, oznámil Soukupův právní zástupce Lubomír Müller. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

Nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa odsoudil v 80. letech mladíka, který se pokusil odejít z Československa. Upozornil na to web Novinky.cz, který v archivu zjistil, že mu Baxa jako soudce plzeňského okresního soudu udělil podmínku. Šéf Ústavního soudu připustil, že se to mohlo stát, řekl však, že si nevzpomíná na detaily. Zároveň zdůraznil, že obvykle se pokusy o emigraci trestaly vězením. Zjištění přišlo krátce poté, co se kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici vzdal nominace na ústavního soudce Robert Fremr.

Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to uvedl na svém webu.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.

Japonsko, třetí největší ekonomiku světa, ohrožuje stárnutí a úbytek obyvatel. Podle odhadů klesne do roku 2050 jejich počet pod sto milionů, to je o pětadvacet milionů méně než dnes. Třetina je starších pětašedesáti let a rodí se méně dětí než dřív. Úbytek pociťuje zejména venkov, z něhož se lidé stěhují do měst. Mnoha komunitám hrozí zánik.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Až milion Rusů loni v září uteklo podle odhadů do Gruzie před částečnou mobilizací. Na tři sta tisíc jich tam zůstává. Připojili se ke krajanům, kteří v této kavkazské zemi našli útočiště před politickým pronásledováním. Prozápadní opozice ale zároveň varuje, že tak velký počet Rusů může pro Gruzii znamenat i bezpečnostní riziko.

Do gruzínského hlavního města utekly před agresivním putinovským režimem i mobilizací desítky až stovky tisíc Rusů, přesné číslo nikdo nezná. Místní s nimi vesměs bez problémů mluví rusky, na zdech jsou ale vidět spousty nápisů s protiruským a proukrajinským vyzněním. „Je to bolavá připomínka toho, jak hrozně na tom naše země je,“ říká Jelena, která do Tbilisi emigrovala s mužem a malým synem. Upozornění: Fotogalerie obsahuje i snímky s vulgarismy.