Emigrace

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.

Pražský městský soud s konečnou platností zastavil trestní stíhání někdejšího zástupce náčelníka pohraniční stráže Jana Muzikáře. Odvolací senát tak potvrdil rozhodnutí, které prvoinstanční soud učinil na základě lékařského posudku, podle nějž muž trpí demencí a není schopný chápat účel trestního řízení. Obžaloba Muzikáře vinila z toho, že pohraničníci pod jeho vedením za komunismu usmrtili a zranili několik lidí.

Vraťte se, vše je odpuštěno – to začala v roce 1955 hlásit komunistická propaganda, aby zpět domů nalákala emigranty, kteří opustili Československo po únoru 1948. Cílem bylo rozbít exulantskou základnu v zahraničí a díky nostalgii po „sladkém domově“ dostat zpět navrátilce, kteří by byli ochotní více či méně dobrovolně spolupracovat se Státní bezpečností (StB). Dva roky po měnové reformě, která ožebračila celý národ, komunisté domů lákali na neuvěřitelný blahobyt, který by nám „i v západním Německu mohli závidět“.

Ministerstva evidují na dvacet žádostí o stotisícové odškodnění disidentů. Nárok mají ti, na které komunistický režim uvalil ochranný dohled nebo je nutil k emigraci v rámci akce Asanace. Ta se dotkla i jejich dětí. Dopady zkoumali psychologové z Národního ústavu duševního zdraví.

V Kanadě zemřela významná představitelka československého exilu, spisovatelka a spoluzakladatelka nakladatelství Sixty-Eight Publishers Zdena Salivarová, uvedla konzulka v Torontu Šárka Ponroy Vamberová. Informaci přinesl i server iROZHLAS. Podle vyjádření konzulky se jedná o možném převezení ostatků Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého do Česka.

Už v létě roku 1967 se Ladislav Plch pokusil o emigraci z Československa. Přeplaval z Jugoslávie do italského Terstu, nakonec se ale vrátil. Do Německa vycestoval legálně až o pět let později, díky domluvenému sňatku. Vystudoval tam vytouženou vysokou školu a procestoval kus světa. Po roce 1989 se vrátil do Brna. Žije v Kamenné kolonii („Kamence“), která se za sto let proměnila z chudinské osady v unikátní čtvrť.

Senátoři podpořili odškodnění pro ty, které komunistický režim donutil k emigraci nebo na ně uvalil takzvaný ochranný dohled. Podle písničkáře a někdejšího disidenta Jaroslava Hutky jde 36 let po pádu komunistického režimu o „jakýsi druh vyrovnání“, sdělil v Událostech, komentářích.

Soud v úterý uložil dvouleté podmíněné tresty bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti (StB), kteří podle obžaloby na počátku 80. let minulého století vytrvalou šikanou donutili rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Milana Kopince, Vladimíra Novotného a Karla Vykypěla soud uznal vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Trojice vinu od počátku odmítá, na místě se odvolali. Případem se tak bude zabývat ještě odvolací senát.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Nový izraelský plán „Gedeónovy vozy“ by znamenal okupaci celého Pásma Gazy, masivní přesun Palestinců do malé oblasti na jihu enklávy a zajištění minimální pomoci, jež by zabránila hladomoru. Píše to izraelský web Ynet a další média. Jeruzalém k třífázové vojenské strategii přistoupí v případě, že Hamás nesplní jeho podmínky.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Po dlouhé těžké nemoci zemřel ve dvaasedmdesáti letech akademický malíř Jan Sovák. Rodák z Tábora, jenž v 80. letech emigroval do zámoří, mimo jiné ilustroval sci-fi román Jurský park, podle něhož natočil Steven Spielberg stejnojmenný film. O úmrtí informoval mluvčí táborského městského úřadu Luboš Dvořák.

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

Protesty v Tiraně, které svolala opoziční Demokratická strana, si vyžádaly nejméně deset zraněných policistů. Demonstranti útočící na vládní budovy požadovali odstoupení socialistického premiéra Edi Ramy. Pořádkové síly je rozháněly granáty se slzným plynem.

Roku 1989 proběhl masový úprk východoněmeckých občanů na Západ – a to přes Prahu. Archivy teď vydaly příběh rodiny, která tuto „emigrační“ cestu objevila. A to už před padesáti lety.

Venezuelský opoziční kandidát na prezidenta Edmundo González Urrutia, který podle opozice i některých zemí vyhrál červencové volby nad Nicolásem Madurou, opustil zemi a odcestoval do Španělska, kde vyhledá politický azyl. Informovaly o tom venezuelské úřady a potvrdili to i španělský ministr zahraničí a politikův advokát. Politik přistál na vojenské základně Torrejón de Ardoz, sdělil agentuře Reuters zdroj ze španělské vlády.

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala stanice BBC na svém webu.

Snaha obnovit přímý dialog se Spojenými státy na straně jedné a ruské lodě kotvící v přístavu nedaleko Caracasu na straně druhé. Venezuela a její autoritářský prezident se připravují na volby, které proběhnou na konci července. Prezident Nicolás Maduro, který se uchází o třetí zvolení, ale vítězství nemá jisté. Nemalé šance dávají průzkumy lídrovi opozice. Tu ale venezuelský režim dosud vždy dokázal potlačit.

Před 27 lety přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu. Peking tehdy slíbil městu, že jeho demokratické svobody zachová na dalších padesát let, tedy do roku 2047. Dnes však Hongkong svazují přísné zákony o státní bezpečnosti a od posledních mohutných prodemokratických protestů uplynulo pět let.

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77, oznámil kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.

Jednu z nejvzácnějších numismatických sbírek za posledních několik desetiletí až do neděle draží aukční síň Macho a Chlapovič v Praze. Svůj sběratelský příběh tím uzavírá český stomatolog žijící v Rakousku Václav Bruna. Mince mu pomohly v krušných dobách. V 80. letech emigroval s manželkou do Rakouska – a některé prodali, aby měli na živobytí. Předtím byl ve vězení, a to například za šíření Charty 77 a zakázaných tiskovin.

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Další vlnu mobilizace očekává v příštích měsících skoro polovina Rusů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Nezávislého centra Levada v Moskvě. A to i přes ujišťování Kremlu, že nové povinné odvody do armády nejsou potřeba. Počet dobrovolníků podle ruských úřadů od začátku roku překonal 100 tisíc.