„Právo zůstat.“ Evropská komise připravuje strategii, která má brzdit emigraci

Evropská komise spouští novou strategii, jejímž cílem je omezit emigraci a posílit územní soudržnost. Formální dokument chce přijmout do konce roku, ještě před zahájením vyjednávání o víceletém finančním rámci na období 2028 až 2034. Portugalsko patří mezi země nejvíce zasažené regionálními nerovnostmi a demografickým úbytkem.

„Mobilita by měla být volbou, nikoli nutností.“ Kyperský ministr financí Makis Keravnos patřil ve středu 6. května k těm, kteří strategii formálně představili Evropskému parlamentu. Kyperské předsednictví v Radě EU činí z „práva zůstat“ politickou prioritu a vyzývá k tomu, aby se tento princip promítl do příštího evropského rozpočtu.

Příslib je ambiciózní, zajistit, aby nikdo ani žádné území nezůstali stranou. Cílem je vytvořit podmínky, díky nimž bude život v nejvíce vylidněných, stárnoucích nebo ekonomicky stagnujících regionech v jednadvacátém století životaschopnou a důstojnou možností.

Druhá strana svobody

Po desetiletí byl úspěch evropské integrace spojován se svobodou pohybu. Práce v jiné zemi, studium v zahraničí a překračování hranic se staly symboly otevřené a moderní Evropy.

Realita nyní přináší doplňující, ale nepohodlný příběh: „Evropský úspěch se neměří jen tím, jak snadné je odejít, ale také důvěrou, s níž se lidé mohou rozhodnout zůstat.“ Výrok Roberty Metsolaové odráží nenápadnou změnu. Evropa začíná uznávat, že mobilita motivovaná nedostatkem alternativ už není svobodou. A že jednotný trh, pokud ho nedoprovázejí účinné redistribuční politiky, má tendenci soustřeďovat příležitosti – a lidi – na stále stejných místech, ve velkých městech.

Pro země, jako je Portugalsko, kde rozsáhlá území navzdory desetiletím evropského financování dál ztrácejí obyvatele, není tato úvaha ani zdaleka teoretická. Otázkou je, zda se navrhovaná řešení skutečně promítnou do praxe.

Odpověď spočívá v politice soudržnosti. Místopředseda Evropské komise Raffaele Fitto zdůrazňuje, že iniciativa závisí na investicích: „Bude skutečná pouze tehdy, pokud vytvoříme pracovní místa, veřejné služby a příležitosti ve všech regionech.“

Fitto však neuvedl, jak by bylo možné tuto ambici uskutečnit v kontextu stále silněji zatíženém novými evropskými prioritami, jako jsou obrana, energetická transformace nebo podpora průmyslu.

Cílem je prozatím schválit strategii do prosince, kdy začne vyjednávání o evropském rozpočtu po roce 2027. Teprve tehdy přijde skutečná zkouška – buď se „právo zůstat“ stane novým evropským pilířem, nebo hrozí, že zůstane jen u rétoriky.

Klíčem by mohla být decentralizace

Jedním z nejkritičtějších vystoupení byl projev předsedkyně Evropského výboru regionů Katy Tüttőové, která dala hlas městům a regionům, jež problém znají zevnitř. „Bez decentralizovaných veřejných investic se silní stávají ještě silnějšími a slabší ztrácejí všechno,“ uvedla.

Tüttőová také upozornila, že „právo zůstat“ nelze jednoduše nařídit z Bruselu. Buduje se prostřednictvím otevřených škol, fungujících zdravotnických zařízení, veřejné dopravy a místních pracovních míst. „Místní lídři potřebují svobodu utvářet budoucnost svých komunit,“ dodala.

„Mnohem víc než trh“

Zvláštním hostem akce byl i bývalý italský premiér Enrico Letta. Událost přivedla do známé budovy Altiera Spinelliho, srdce Evropského parlamentu v belgické metropoli, stovky lidí.

Autor zprávy „Mnohem víc než trh“ zdůraznil myšlenku, že integrace by mohla politicky selhat, pokud ji nebudou doprovázet pevné mechanismy přerozdělování: „Jednotný trh bez silné a účinné politiky soudržnosti by se pro Evropu mohl stát problémem.“

Letta také popsal setkání s občany, kteří se neztotožňují s Evropou navrženou „jen pro ty, kteří cestují a mění země“. Podle něj musí evropský projekt sloužit i těm, kteří chtějí zůstat. Bývalý italský premiér však zároveň uznal, že převedení této myšlenky do konkrétních politik si vyžádá obtížná rozhodnutí – od přesměrování investic až po hlubší finanční integraci – právě v oblastech, v nichž členské státy zůstávají nejvíce rozdělené.

Veřejná konzultace

Od středy je iniciativa ve veřejné konzultaci, takže všichni občané i instituce mohou do 5. června předkládat své návrhy. V červnu má být spuštěna také strategie věnovaná výhradně ostrovním regionům.

Článek napsala Andreia Filipa Novová (RTP). Poprvé byl publikován 6. května 2026 ve 23:34 SELČ.

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 2 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU schválily zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 3 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 5 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...