„Právo zůstat.“ Evropská komise připravuje strategii, která má brzdit emigraci

Evropská komise spouští novou strategii, jejímž cílem je omezit emigraci a posílit územní soudržnost. Formální dokument chce přijmout do konce roku, ještě před zahájením vyjednávání o víceletém finančním rámci na období 2028 až 2034. Portugalsko patří mezi země nejvíce zasažené regionálními nerovnostmi a demografickým úbytkem.

„Mobilita by měla být volbou, nikoli nutností.“ Kyperský ministr financí Makis Keravnos patřil ve středu 6. května k těm, kteří strategii formálně představili Evropskému parlamentu. Kyperské předsednictví v Radě EU činí z „práva zůstat“ politickou prioritu a vyzývá k tomu, aby se tento princip promítl do příštího evropského rozpočtu.

Příslib je ambiciózní, zajistit, aby nikdo ani žádné území nezůstali stranou. Cílem je vytvořit podmínky, díky nimž bude život v nejvíce vylidněných, stárnoucích nebo ekonomicky stagnujících regionech v jednadvacátém století životaschopnou a důstojnou možností.

Druhá strana svobody

Po desetiletí byl úspěch evropské integrace spojován se svobodou pohybu. Práce v jiné zemi, studium v zahraničí a překračování hranic se staly symboly otevřené a moderní Evropy.

Realita nyní přináší doplňující, ale nepohodlný příběh: „Evropský úspěch se neměří jen tím, jak snadné je odejít, ale také důvěrou, s níž se lidé mohou rozhodnout zůstat.“ Výrok Roberty Metsolaové odráží nenápadnou změnu. Evropa začíná uznávat, že mobilita motivovaná nedostatkem alternativ už není svobodou. A že jednotný trh, pokud ho nedoprovázejí účinné redistribuční politiky, má tendenci soustřeďovat příležitosti – a lidi – na stále stejných místech, ve velkých městech.

Pro země, jako je Portugalsko, kde rozsáhlá území navzdory desetiletím evropského financování dál ztrácejí obyvatele, není tato úvaha ani zdaleka teoretická. Otázkou je, zda se navrhovaná řešení skutečně promítnou do praxe.

Odpověď spočívá v politice soudržnosti. Místopředseda Evropské komise Raffaele Fitto zdůrazňuje, že iniciativa závisí na investicích: „Bude skutečná pouze tehdy, pokud vytvoříme pracovní místa, veřejné služby a příležitosti ve všech regionech.“

Fitto však neuvedl, jak by bylo možné tuto ambici uskutečnit v kontextu stále silněji zatíženém novými evropskými prioritami, jako jsou obrana, energetická transformace nebo podpora průmyslu.

Cílem je prozatím schválit strategii do prosince, kdy začne vyjednávání o evropském rozpočtu po roce 2027. Teprve tehdy přijde skutečná zkouška – buď se „právo zůstat“ stane novým evropským pilířem, nebo hrozí, že zůstane jen u rétoriky.

Klíčem by mohla být decentralizace

Jedním z nejkritičtějších vystoupení byl projev předsedkyně Evropského výboru regionů Katy Tüttőové, která dala hlas městům a regionům, jež problém znají zevnitř. „Bez decentralizovaných veřejných investic se silní stávají ještě silnějšími a slabší ztrácejí všechno,“ uvedla.

Tüttőová také upozornila, že „právo zůstat“ nelze jednoduše nařídit z Bruselu. Buduje se prostřednictvím otevřených škol, fungujících zdravotnických zařízení, veřejné dopravy a místních pracovních míst. „Místní lídři potřebují svobodu utvářet budoucnost svých komunit,“ dodala.

„Mnohem víc než trh“

Zvláštním hostem akce byl i bývalý italský premiér Enrico Letta. Událost přivedla do známé budovy Altiera Spinelliho, srdce Evropského parlamentu v belgické metropoli, stovky lidí.

Autor zprávy „Mnohem víc než trh“ zdůraznil myšlenku, že integrace by mohla politicky selhat, pokud ji nebudou doprovázet pevné mechanismy přerozdělování: „Jednotný trh bez silné a účinné politiky soudržnosti by se pro Evropu mohl stát problémem.“

Letta také popsal setkání s občany, kteří se neztotožňují s Evropou navrženou „jen pro ty, kteří cestují a mění země“. Podle něj musí evropský projekt sloužit i těm, kteří chtějí zůstat. Bývalý italský premiér však zároveň uznal, že převedení této myšlenky do konkrétních politik si vyžádá obtížná rozhodnutí – od přesměrování investic až po hlubší finanční integraci – právě v oblastech, v nichž členské státy zůstávají nejvíce rozdělené.

Veřejná konzultace

Od středy je iniciativa ve veřejné konzultaci, takže všichni občané i instituce mohou do 5. června předkládat své návrhy. V červnu má být spuštěna také strategie věnovaná výhradně ostrovním regionům.

Článek napsala Andreia Filipa Novová (RTP). Poprvé byl publikován 6. května 2026 ve 23:34 SELČ.

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán čeká trest, pokud stojí za incidentem letu Flydubai, řekl Trump

Pokud byl Írán zapojený do středečního incidentu v letadle společnosti Flydubai, které se jeden z pilotů zřejmě snažil zničit, čeká ho velmi tvrdý trest. Ve čtvrtek to podle agentury AP řekl americký prezident Donald Trump.
před 59 mminutami

Více společností čelí vyšetřování kvůli nákupům v on-line hrách

Devět společností působících v oblasti on-line her – včetně tvůrců titulů Candy Crush, Minecraft a Clash of Clans – vyšetřují evropské úřady na ochranu spotřebitelů včetně toho irského (CCPC) kvůli možnému porušení zákonů na ochranu spotřebitelů.
před 1 hhodinou

Rusko znovu udeřilo na důležitý most v Kyjevě. BBC píše o nové fázi útoků na metropoli

Ruská armáda znovu zaútočila na Jižní most v Kyjevě, přes který vede důležitý silniční tah i trasa metra. V pátek časně ráno to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Uvedl, že na místo jedou záchranáři, další podrobnosti nezveřejnil. Na jiném místě při ruském náletu zemřel jeden člověk, informovala kyjevská městská vojenská správa.
05:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 2 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
04:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Demokratičtí socialisté v primárkách posílili, teď je čeká souboj o Kongres

Demokratičtí socialisté Ameriky (DSA) a s nimi spojení kandidáti překvapili svými výsledky během demokratických primárek, kde dokázali získat nominace ve významných obvodech. Stále se ovšem musí prosadit v podzimních volbách do Kongresu. Během volebního procesu se mezi nimi a umírněnými demokraty ukázaly dělicí linie v otázkách zdravotní péče a podpory Izraele. Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka se však v současnosti obě skupiny navzájem potřebují.
před 2 hhodinami

Studentské protesty ve Francii provází násilnosti

Při studentských blokádách a protestech ve Francii, které přerostly v násilnosti, bylo ve čtvrtek poškozeno několik středních škol, byla narušena veřejná doprava a napadeno několik lidí. Protestní akce se odehrávaly na devíti stech místech ve všech francouzských departementech, napsala agentura AFP. Policie zadržela 1949 lidí, zraněno bylo 305 policistů a četníků, uvedl večer ministr vnitra Laurent Nuñez. Politici z nepokojů, které někde podněcovali výtržníci, viní radikálně levicové sdružení Nepodrobená Francie (LFI), napsala média.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Žena v Tennessee přežila popravu smrtící injekcí. Je v kritickém stavu

Christa Pikeová, která přežila pokus o popravu smrtící injekcí, je v kritickém stavu, uvedli její právní zástupci. Lékaři jí poskytují péči k záchraně života a přesnější prognóza ohledně jejího zdravotního stavu zatím není možná. Ženě byly do žil aplikovány dvě dávky pentobarbitalu, avšak nezemřela. Agentura DPA píše, že obhájci Pikeové žádají guvernéra státu Tennessee Billa Leea, aby jí trest smrti za vraždu spáchanou v roce 1995 zrušil a zmírnil ho na doživotní odnětí svobody. Guvernér Lee nařídil nezávislé vyšetřování a pozastavil popravy, napsala AP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.