„Právo zůstat.“ Evropská komise připravuje strategii, která má brzdit emigraci

Evropská komise spouští novou strategii, jejímž cílem je omezit emigraci a posílit územní soudržnost. Formální dokument chce přijmout do konce roku, ještě před zahájením vyjednávání o víceletém finančním rámci na období 2028 až 2034. Portugalsko patří mezi země nejvíce zasažené regionálními nerovnostmi a demografickým úbytkem.

„Mobilita by měla být volbou, nikoli nutností.“ Kyperský ministr financí Makis Keravnos patřil ve středu 6. května k těm, kteří strategii formálně představili Evropskému parlamentu. Kyperské předsednictví v Radě EU činí z „práva zůstat“ politickou prioritu a vyzývá k tomu, aby se tento princip promítl do příštího evropského rozpočtu.

Příslib je ambiciózní, zajistit, aby nikdo ani žádné území nezůstali stranou. Cílem je vytvořit podmínky, díky nimž bude život v nejvíce vylidněných, stárnoucích nebo ekonomicky stagnujících regionech v jednadvacátém století životaschopnou a důstojnou možností.

Druhá strana svobody

Po desetiletí byl úspěch evropské integrace spojován se svobodou pohybu. Práce v jiné zemi, studium v zahraničí a překračování hranic se staly symboly otevřené a moderní Evropy.

Realita nyní přináší doplňující, ale nepohodlný příběh: „Evropský úspěch se neměří jen tím, jak snadné je odejít, ale také důvěrou, s níž se lidé mohou rozhodnout zůstat.“ Výrok Roberty Metsolaové odráží nenápadnou změnu. Evropa začíná uznávat, že mobilita motivovaná nedostatkem alternativ už není svobodou. A že jednotný trh, pokud ho nedoprovázejí účinné redistribuční politiky, má tendenci soustřeďovat příležitosti – a lidi – na stále stejných místech, ve velkých městech.

Pro země, jako je Portugalsko, kde rozsáhlá území navzdory desetiletím evropského financování dál ztrácejí obyvatele, není tato úvaha ani zdaleka teoretická. Otázkou je, zda se navrhovaná řešení skutečně promítnou do praxe.

Odpověď spočívá v politice soudržnosti. Místopředseda Evropské komise Raffaele Fitto zdůrazňuje, že iniciativa závisí na investicích: „Bude skutečná pouze tehdy, pokud vytvoříme pracovní místa, veřejné služby a příležitosti ve všech regionech.“

Fitto však neuvedl, jak by bylo možné tuto ambici uskutečnit v kontextu stále silněji zatíženém novými evropskými prioritami, jako jsou obrana, energetická transformace nebo podpora průmyslu.

Cílem je prozatím schválit strategii do prosince, kdy začne vyjednávání o evropském rozpočtu po roce 2027. Teprve tehdy přijde skutečná zkouška – buď se „právo zůstat“ stane novým evropským pilířem, nebo hrozí, že zůstane jen u rétoriky.

Klíčem by mohla být decentralizace

Jedním z nejkritičtějších vystoupení byl projev předsedkyně Evropského výboru regionů Katy Tüttőové, která dala hlas městům a regionům, jež problém znají zevnitř. „Bez decentralizovaných veřejných investic se silní stávají ještě silnějšími a slabší ztrácejí všechno,“ uvedla.

Tüttőová také upozornila, že „právo zůstat“ nelze jednoduše nařídit z Bruselu. Buduje se prostřednictvím otevřených škol, fungujících zdravotnických zařízení, veřejné dopravy a místních pracovních míst. „Místní lídři potřebují svobodu utvářet budoucnost svých komunit,“ dodala.

„Mnohem víc než trh“

Zvláštním hostem akce byl i bývalý italský premiér Enrico Letta. Událost přivedla do známé budovy Altiera Spinelliho, srdce Evropského parlamentu v belgické metropoli, stovky lidí.

Autor zprávy „Mnohem víc než trh“ zdůraznil myšlenku, že integrace by mohla politicky selhat, pokud ji nebudou doprovázet pevné mechanismy přerozdělování: „Jednotný trh bez silné a účinné politiky soudržnosti by se pro Evropu mohl stát problémem.“

Letta také popsal setkání s občany, kteří se neztotožňují s Evropou navrženou „jen pro ty, kteří cestují a mění země“. Podle něj musí evropský projekt sloužit i těm, kteří chtějí zůstat. Bývalý italský premiér však zároveň uznal, že převedení této myšlenky do konkrétních politik si vyžádá obtížná rozhodnutí – od přesměrování investic až po hlubší finanční integraci – právě v oblastech, v nichž členské státy zůstávají nejvíce rozdělené.

Veřejná konzultace

Od středy je iniciativa ve veřejné konzultaci, takže všichni občané i instituce mohou do 5. června předkládat své návrhy. V červnu má být spuštěna také strategie věnovaná výhradně ostrovním regionům.

Článek napsala Andreia Filipa Novová (RTP). Poprvé byl publikován 6. května 2026 ve 23:34 SELČ.

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS), napsala AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
před 29 mminutami

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 3 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 5 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 6 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 7 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...