Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.

Kvůli sporům o jazyková, kulturní a vzdělávací práva maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti měla Budapešť s Kyjevem dlouhodobě napjaté vztahy, zejména pak v předchozích šestnácti letech vlády národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, jehož Magyar porazil v dubnových parlamentních volbách.

Dohoda je výsledkem několika týdnů trvajících intenzivních maďarsko-ukrajinských jednání na expertní úrovni, na nichž se podílely i politické organizace a církve zakarpatské maďarské komunity, uvedl Magyar. Ten ve středu jednal v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, o den předtím v Berlíně se spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem. Předmětem debaty bylo mimo jiné dění na Ukrajině.

Péter Magyar a Emmanuel Macron před Elysejským palácem
Zdroj: Ludovic Marin/Pool via Reuters

„S velkým potěšením mohu den před Dnem národní soudržnosti oznámit, že se ukrajinská vláda zavázala začlenit v blízké budoucnosti dohodnutá opatření do svého právního řádu,“ uvedl Magyar v příspěvku na svém facebookovém účtu. „To našim krajanům v Zakarpatí zajistí mnohem širší práva ve vzdělávání, kultuře, používání jazyka a politické účasti než dosud,“ dodal.

Otázka unijního členství

Závazky Ukrajiny budou podle něj rovněž zahrnuty do akčního plánu Kyjeva pro Evropskou unii. Pokud se tak stane, maďarská vláda podpoří otevření první přístupové kapitoly pro Ukrajinu, uvedl premiér. „Maďarsko stále nepodporuje zrychlená jednání o přistoupení (Ukrajiny) k EU,“ doplnil.

„Pokud se Ukrajině podaří během deseti nebo patnácti let uzavřít všech 33 kapitol o přistoupení, naše země uspořádá v této věci závazné referendum,“ uzavřel Magyar příspěvek, k němuž připojil také video v maďarštině.

Na začátku příštího týdne by se chtěl premiér setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, mohlo by se při tom podařit otevřít „novou kapitolu maďarsko-ukrajinských vztahů“, prohlásil Magyar v úterý. Zároveň však zdůraznil, že Maďarsko nebude na Ukrajinu posílat vojáky ani zbraně.

Orbánova vláda obviňovala Kyjev z diskriminace maďarské menšiny a tvrdila, že Ukrajina vzala některými zákony tamním Maďarům jejich práva. Budapešť mimo jiné požadovala, aby si školy opět mohly zvolit maďarštinu jako vyučovací jazyk, aby žáci dostali možnost skládat maturitu v maďarštině a aby příslušníci maďarské menšiny mohli používat maďarštinu ve veřejném životě. Na západě Ukrajiny podle údajů z doby před ruskou plnohodnotnou invazí v únoru 2022 žilo asi 100 tisíc Maďarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.