Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.

Kvůli sporům o jazyková, kulturní a vzdělávací práva maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti měla Budapešť s Kyjevem dlouhodobě napjaté vztahy, zejména pak v předchozích šestnácti letech vlády národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, jehož Magyar porazil v dubnových parlamentních volbách.

Dohoda je výsledkem několika týdnů trvajících intenzivních maďarsko-ukrajinských jednání na expertní úrovni, na nichž se podílely i politické organizace a církve zakarpatské maďarské komunity, uvedl Magyar. Ten ve středu jednal v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, o den předtím v Berlíně se spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem. Předmětem debaty bylo mimo jiné dění na Ukrajině.

Péter Magyar a Emmanuel Macron před Elysejským palácem
Zdroj: Ludovic Marin/Pool via Reuters

„S velkým potěšením mohu den před Dnem národní soudržnosti oznámit, že se ukrajinská vláda zavázala začlenit v blízké budoucnosti dohodnutá opatření do svého právního řádu,“ uvedl Magyar v příspěvku na svém facebookovém účtu. „To našim krajanům v Zakarpatí zajistí mnohem širší práva ve vzdělávání, kultuře, používání jazyka a politické účasti než dosud,“ dodal.

Otázka unijního členství

Závazky Ukrajiny budou podle něj rovněž zahrnuty do akčního plánu Kyjeva pro Evropskou unii. Pokud se tak stane, maďarská vláda podpoří otevření první přístupové kapitoly pro Ukrajinu, uvedl premiér. „Maďarsko stále nepodporuje zrychlená jednání o přistoupení (Ukrajiny) k EU,“ doplnil.

„Pokud se Ukrajině podaří během deseti nebo patnácti let uzavřít všech 33 kapitol o přistoupení, naše země uspořádá v této věci závazné referendum,“ uzavřel Magyar příspěvek, k němuž připojil také video v maďarštině.

Na začátku příštího týdne by se chtěl premiér setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, mohlo by se při tom podařit otevřít „novou kapitolu maďarsko-ukrajinských vztahů“, prohlásil Magyar v úterý. Zároveň však zdůraznil, že Maďarsko nebude na Ukrajinu posílat vojáky ani zbraně.

Orbánova vláda obviňovala Kyjev z diskriminace maďarské menšiny a tvrdila, že Ukrajina vzala některými zákony tamním Maďarům jejich práva. Budapešť mimo jiné požadovala, aby si školy opět mohly zvolit maďarštinu jako vyučovací jazyk, aby žáci dostali možnost skládat maturitu v maďarštině a aby příslušníci maďarské menšiny mohli používat maďarštinu ve veřejném životě. Na západě Ukrajiny podle údajů z doby před ruskou plnohodnotnou invazí v únoru 2022 žilo asi 100 tisíc Maďarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 2 hhodinami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 2 hhodinami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 2 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 4 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 9 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 10 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami
Načítání...