Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce roku 2025, uvedla Evropská komise ve své zprávě. Posun přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Rada Evropské unie také schválila pro Ukrajinu pátou platbu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) z takzvaného nástroje pro Ukrajinu.
„Navzdory pokračující agresi je Ukrajina i nadále pevně odhodlána pokračovat ve své cestě k přistoupení k EU, úspěšně dokončila proces screeningu a pokročila v klíčových reformách,“ oznámila Komise. Dodala, že je připravena podle ní ambiciózní cíl ukrajinského členství podporovat, nicméně k jeho dosažení je dle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu a boje proti korupci.
„Jsme více než kdy jindy odhodláni proměnit rozšíření EU ve skutečnost,“ okomentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU. Větší Unie podle ní znamená silnější a vlivnější Evropu na globální scéně. Zdůraznila nicméně, že rozšiřovací proces zůstane založený na zásluhách.
„Poskytujeme konkrétní doporučení všem našim partnerům. A všem jim říkáme: ‚Přistoupení k EU je jedinečnou nabídkou. Příslibem míru, prosperity a solidarity. Se správnými reformami a silnou politickou vůlí můžete všichni této příležitosti využít‘,“ dodala von der Leyenová.
Screening vede k otevírání kapitol
Screening, který probíhal, byl nutným předpokladem k otevření takzvaných klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Tematických klastrů je celkem šest. První, takzvaný základní, zahrnuje například oblast soudnictví a základních práv či spravedlnosti, svobod a bezpečnosti.
Druhý klastr se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti a růstu, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a koheze a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky.
Ukrajina splnila podle Komise podmínky pro otevření prvního, druhého a šestého klastru. Unijní exekutiva přitom očekává, že Kyjev splní i podmínky pro otevření zbývajících přístupových kapitol.
Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová v úterý při představování hodnotící zprávy v Evropském parlamentu ocenila úsilí Kyjeva o provádění reforem během války. Zároveň ale poukázala na obavy ohledně protikorupčních reforem.
Komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i četné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
Zahájení rozhovorů k ukrajinskému členství
Ukrajina oficiálně zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii v červnu 2024 za belgického předsednictví, více než dva roky po začátku ruské plnohodnotné invaze. Následně nastal takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami.
Varšava následně doufala, že se za polského předsednictví v první polovině roku 2025 podaří otevřít první kapitoly v přístupových jednáních, nicméně nestalo se tak. Pro otevření každé ze skupiny kapitol je potřeba jednomyslnost a s cestou Ukrajiny do EU stále nesouhlasí Maďarsko.
„Očekáváme, že rozhodný postup Evropské unie překoná všechny umělé překážky pro silnou a sjednocenou Evropu,“ napsal prezident Zelenskyj v reakci na zprávu EK. „Toto dosud nejlepší hodnocení dokazuje, že Ukrajina pokračuje v reformách a přeměňuje se podle evropských standardů, přestože se bráníme ruské agresi,“ dodal.
Vyplácení evropských peněz
Napadená země podle úterního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými Unie podmínila vyplácení financí z nástroje. Částka 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) „odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy.
Instituce doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Nástroj pro Ukrajinu neboli ukrajinská facility vstoupila v platnost 1. března 2024 a má za cíl podpořit obnovu země a její modernizaci v letech 2024 až 2027. Jejím prostřednictvím Ukrajina získá až 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) v grantech a půjčkách. Vyplácení plateb je podmíněno tím, že Ukrajina každé čtvrtletí až do konce roku 2027 předloží řádně odůvodněnou žádost.
EK následně posoudí, zda Ukrajina stanovené podmínky uspokojivě plní. Patří mezi ně reformy v energetice, zemědělství, dopravě, ekologickém a digitálním přechodu, lidském kapitálu, státních podnicích, podnikatelském prostředí, veřejných financích nebo v decentralizaci. Díky nástroji získal Kyjev již přes 22 miliard eur (přibližně 535 miliard korun).
