Soudnictví

Ukrajina se o další krůček přiblíží ke svému evropskému snu. V úterý začnou v Lucemburku formální rozhovory o jejím přistoupení do Evropské unie, čemuž předcházelo páteční schválení vyjednávacích rámců členskými zeměmi. K tomuto milníku Ukrajina urazila trnitou cestu poznamenanou dekádou ruské agrese.

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.

Soudní reforma v Izraeli, která vyvolává velké kontroverze, míří po odkladu do parlamentu. Její zastánci chtějí odebrat nejvyššímu soudu možnost rušit některá rozhodnutí vlády. Podle nich by nevolení soudci neměli mít možnost rušit rozhodnutí volených politiků. Odpůrci reformy to ale označují za první krok k rozkladu izraelské demokracie, protože by tím v zemi bez ústavy zmizelo poslední omezení pro vládní většinu a ta by si tak mohla dělat, co chce. Na úterý plánují masivní demonstrace.

Evropský parlament odsouhlasil návrh pravidel pro fungování umělé inteligence (AI), který by se mohl stát první regulací tohoto odvětví na světě. Systémy AI by do budoucna měly být jasně označené, nesmí být využity ke „třídění“ občanů a jejich pole působnosti by mělo být omezené třeba v oblasti školství a soudnictví. Na dodržování pravidel má pomoci dohlížet nový unijní úřad pro AI.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zvrátil své dřívější rozhodnutí odvolat ministra obrany Joava Galanta. Podle předsedy vlády zůstane Galant ve funkci kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi, informovala agentura Reuters. Galant se v březnu vyslovil proti kontroverzní vládní justiční reformě, následně premiér ohlásil jeho odvolání. Nyní Netanjahu řekl, že se „rozhodl na neshody s Galantem zapomenout“.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odvolal ministra obrany Joava Galanta, který v sobotu vyzval k zastavení kontroverzní reformy soudnictví. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na premiérovu kancelář. Proti reformě, která v případě schválení podle kritiků omezí demokracii v zemi, protestují v Izraeli již řadu týdnů desítky tisíc lidí. Demonstranti v reakci na odvolání vyšli do ulic i v neděli. Netanjahu by kvůli dění v zemi v pondělí mohl ohlásit pozastavení reformy soudnictví. Pokud by tak učinil, ministr spravedlnosti Jariv Levin pohrozil demisí, píše deník The Times of Israel s odkazem na stanici Channel 12.

Prohlubující se vnitřní roztržka vyvolaná snahou prosadit v Izraeli reformu soudnictví představuje bezprostřední hrozbu pro bezpečnost země, řekl podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Joav Galant. Vyzval k zastavení kontroverzní reformy, proti níž se v Izraeli masově demonstruje.

Izraelská státní zástupkyně Gali Baharavová-Miaraová označila osobní zapojení premiéra Benjamina Netanjahua do prosazování justiční reformy za nelegální. Uvedla, že se jedná o protiprávní jednání s ohledem na to, že premiér aktuálně čelí obviněním z korupce. Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že bude v prosazování změny soudnictví pokračovat a „udělá pro to vše“, kritice navzdory.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat v prosazování „zodpovědné justiční reformy“. Na řadě míst v Izraeli lidé opět vyšli demonstrovat proti vládě. Dříve během dne rezervisté izraelské armády protestovali i před domy několika ministrů. Na řadě míst lidé blokovali silnice, policie zatkla několik desítek demonstrantů. Parlament navíc v noci na čtvrtek schválil zákon, který má zabránit tomu, aby nejvyšší soud mohl odvolat premiéra.

Lidé, kteří v Izraeli protestují proti reformě soudnictví, na několik hodin zablokovali desítkami vozidel příjezd k Ben Gurionovu letišti. Na pozdější dobu byl proto odložen odlet premiéra Benjamina Netanjahua na návštěvu Itálie. Čtvrteční pokračování už dva měsíce trvajících protivládních protestů účastníci nazvali „dnem odporu proti diktatuře“. Policie od rána zatkla v různých částech Izraele nejméně třináct lidí, kteří se účastnili demonstrací. Izraelský prezident Jicchak Herzog vyzval ke zrušení vládou navrhované soudní reformy.

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly v Tel Avivu a dalších izraelských městech proti reformě soudnictví. Podle zpravodajského webu The Times of Israel policie zadržela čtyři lidi, když se stovky demonstrantů pokusily zastavit provoz na Ajalonské dálnici.

Poměrem 63 ku 47 hlasům izraelský parlament v noci na úterý schválil v prvním čtení první část kontroverzní soudní reformy, která vyvolává v zemi masové demonstrace. Informovala o tom agentura Reuters. Podle kritiků změny omezí pravomoci soudnictví.

Desetitisíce lidí v Izraeli šestou sobotu v řadě protestovaly proti plánované reformě soudnictví, kterou prosazuje pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Nejpočetnější byly demonstrace opět v Tel Avivu, kde se podle organizátorů sešlo zhruba 145 tisíc lidí. V dalších městech vyjadřovalo nesouhlas kolem 83 tisíc lidí, uvádí list The Times of Israel. Policejní odhady nebyly bezprostředně k dispozici, v předchozích týdnech ale byly vždy nižší než čísla pořadatelů.

Rozdělení Československa s sebou neslo také změny v právní oblasti. Od 1. ledna 1993 u nás začali působit výhradně soukromí notáři. Co měli nově v kompetenci a jaká byla jejich odměna za provedené úkony?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S rozdělením Československa souvisely před 30 lety také přípravy na přemístění Nejvyššího soudu ČSFR z Prahy do Brna. Svou činnost by měl v Burešově ulici v Brně zahájit 1. ledna 1993, tedy v den vzniku České a Slovenské republiky. V čem konkrétně bylo stěhování komplikované?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Evropská komise Polsku znovu nepotvrdila jeho národní plán obnovy. Chce tak Varšavu přimět k ústupkům v reformách justice, které považuje za nedemokratické. Premiér to odmítá a začíná hrozit vetem některých unijních plánů, třeba energetické transformace. Spory s Bruselem podle polských médií stále víc oslabují pozici Mateusze Morawieckého v čele vlády.

U českých soudů leží nejméně nevyřízených případů za posledních 25 let. Po loňských omezeních spojených s covidem soudy na jaře rozhodly podobný počet sporů jako před epidemií. Počet trestních kauz se snížil.

Peking podkopal vysoký stupeň autonomie Hongkongu a porušil tím své právní závazky. K takovému závěru dochází Británie ve zprávě, v níž hodnotí situaci ve své někdejší kolonii. Čína podle Londýna mimo jiné využila loni zavedeného bezpečnostního zákona k „drastickému omezení svobod“ v Hongkongu a používá ho k potlačení politické opozice. Autonomii a dodržování práv a svobod Hongkongu zaručuje čínsko-britská deklarace z roku 1984, která umožnila Pekingu velkoměsto převzít pod svou správu.

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice. Nový systém postihů podle něho ohrožuje nezávislost polských soudců. Názor právního poradce ovšem není pro soud závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Disciplinární komora polského Nejvyššího soudu bude rozhodovat o tom, zdali soudce a známý kritik tamní justiční reformy Igor Tuleya bude muset nuceně k výslechu. Ten je přitom stíhaný kvůli tomu, že v roce 2017 umožnil účast médií na sporném jednání parlamentní většiny bez menšinové opozice.

Čína sníží věk trestní odpovědnosti za nejhorší zločiny ze 14 na 12 let. Novela zákona, kterou v sobotu schválil tamní parlament, reaguje na nárůst kriminality mladistvých v posledních letech. Začne platit 1. března, informovala agentura AP. Úprava se týká úmyslného zabití nebo zranění vedoucího k smrti, způsobení těžkého postižení použitím extrémně krutých prostředků.