Soudnictví strana 2 z 2

Poslanci Federálního shromáždění začali projednávat návrh zákona o zřízení Ústavního soudu. Místopředseda federální vlády Pavel Rychetský v rozhovoru pro Deník ČST vysvětlil, jakou úlohu Ústavní soud měl plnit ve vztahu mezi občany a státem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Slovensko reformuje soudnictví. Ústavní změny ve středu potvrdil parlament. Ten zároveň rozhodl, že se neoslabí nezávislost prokuratury. Součástí reformy je oslabení pravomocí ústavního soudu a vytvoření nového správního soudu. Opozice předlohu kritizovala. Vládní koalice kromě toho prosadila také obecné principy nových pravidel důchodového systému.

Zhoršení pandemické situace v Česku během podzimu se promítá i do práce justice. Některé soudy jsou téměř paralyzovány a musely omezit projednávání soudních sporů. Tento týden byla například odročena kauza sportovních dotací a někdejšího předsedy fotbalového svazu Miroslava Pelty. Jen v Praze teď soudy evidují přes sedmdesát nakažených zaměstnanců.

Řada soudů v Česku se potýká s akutním nedostatkem protokolujících úředníků. To výrazně brzdí některé složité soudní procesy. Na vině je kromě špatného platového ohodnocení také situace kolem koronaviru. Ministerstvo spravedlnosti totiž kvůli nákaze zrušilo už dva termíny zkoušek, bez kterých nemohou nové posily nastoupit.

Soud ve Francii v pondělí poslal na pět let do vězení někdejšího kněze a bývalého katechetu skautů Bernarda Preynata, který zneužil desítky chlapců. Trest je výrazně nižší než prokuraturou požadovaných nejméně osm let.

Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová ve Varšavě řekla, že kampaň vedená proti soudcům v Polsku je znepokojující a tamní justice nemá podmínky potřebné k práci. Komise chce vést s polskou vládou dialog, má však také nástroje, jak polským soudcům pomoci. Údajně naznačila i možnost svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva. Jourová se zabývá stavem právního státu v Polsku, s nímž EK dlouhodobě není spokojena. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro po schůzce s ní připustil, že je vláda ochotna učinit ve výběru soudců kompromisy.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zkritizoval na úterní justiční konferenci v Senátu současnou podobu soudní soustavy, především výraznou asymetrii u okresních soudů. Upozornil na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek. Podotkl, že tato soustava již dávno nekopíruje územněsprávní uspořádání státu, protože okresní správa byla zrušena, a potřebovala by změnu.

Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvažuje o zásadním zeštíhlení justiční soustavy v Česku. Dosavadní čtyřstupňový systém soudů a státních zastupitelství by nahradil třístupňový, z něhož by vypadly vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci. Benešová v rozhovoru pro čtvrteční Lidové noviny (LN) uvedla, že je to zatím její předběžná úvaha, počká na analýzu práce obou vrchních státních zastupitelství i názor odborníků a bude respektovat většinový názor.

Podle prvního viceprezidenta Soudcovské unie České republiky Františka Kučery panují nejasnosti ohledně odstoupení ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO), kterého má vystřídat někdejší nejvyšší státní zástupkyně, poslankyně ČSSD a exministryně spravedlnosti Marie Benešová. Soudce rozhodnutí překvapilo jak kvůli načasování, tak kvůli rozdělané práci na ministerstvu. Kněžínek uvedl, že odešel kvůli spekulacím o své budoucnosti, Kučerovi přijdou takové argumenty jako slabé. Rozhovor se soudcem v Interview ČT24 vedl Daniel Takáč.

Generální advokátka soudního dvora EU doporučila soudu, aby zamítl žalobu České republiky na směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení střelných zbraní. Informovalo o tom tiskové oddělení unijního soudu. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí. Instituce se zabývala také sporem o soudní reformu v Polsku.

Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?