Peking omezuje v Hongkongu svobody a porušuje právní závazky, konstatuje Británie ve zprávě

Peking podkopal vysoký stupeň autonomie Hongkongu a porušil tím své právní závazky. K takovému závěru dochází Británie ve zprávě, v níž hodnotí situaci ve své někdejší kolonii. Čína podle Londýna mimo jiné využila loni zavedeného bezpečnostního zákona k „drastickému omezení svobod“ v Hongkongu a používá ho k potlačení politické opozice. Autonomii a dodržování práv a svobod Hongkongu zaručuje čínsko-britská deklarace z roku 1984, která umožnila Pekingu velkoměsto převzít pod svou správu.

„V posledním roce jsme viděli tři jasná porušení společné deklarace (dvě během období od července do prosince a k jednomu došlo později)“ píše britský ministr zahraničí Dominic Raab v předmluvě reportu. Bezpečnostní zákon podle něj neslouží k potírání „malé skupiny kriminálníků, kteří ohrožují národní bezpečnost“, jak deklaroval Peking, nýbrž drasticky omezuje svobodu vyjadřování jiných politických názorů a legitimní politickou debatu.

Zpráva dále kritizuje změnu hongkongského volebního zákona a konstatuje, že nezávislé soudnictví je v Hongkongu pod čím dál větším tlakem.

Hongkongská vláda závěry britské zprávy odmítla a označila je za „nepřesné poznámky“, které nemohou být „vzdálenější pravdě“, píše agentura Reuters. „Kterýkoliv objektivní člověk vidí, že od zavedení hongkongského bezpečnostního zákona byla obnovena stabilita ve společnosti, která je zásadní pro obchodní aktivity. A byla zajištěna národní bezpečnost,“ reagoval vládní mluvčí.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady.

Peking ale svými kroky, včetně zavedení bezpečnostního zákona a změn hongkongského volebního systému, svobody postupně omezuje. Od masových prodemokratických demonstrací v roce 2019 byla řada předních aktivistů zatčena nebo uprchla do zahraničí.

Hongkong bude cenzurovat filmy

Hongkongská vláda v rámci bezpečnostního zákona zavedla během pátku i novou směrnici, která má umožnit cenzuru filmů, jež budou vyhodnoceny jako hrozba pro národní bezpečnost. Cenzurován podle vládního prohlášení bude jakýkoliv film, který „podporuje, schvaluje či propaguje“ činy nebo aktivity ohrožující národní bezpečnost.

Místní filmaři se obávají, že rozhodnutí bude mít za následek zákaz protestních filmů a tvrdě dopadne na filmový průmysl. „Filmy o společenských tématech budou zakázány,“ řekl Reuters filmař s příjmením Tang. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
11:10Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 1 hhodinou

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání.
16:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Není jisté, zda mírová jednání USA a Íránu proběhnou, píší média

Nejistota stále panuje kolem mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem plánovaných na sobotu v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf večer uvedl, že před zahájením vyjednávání musí mimo jiné začít příměří v Libanonu.
13:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 1 hhodinou

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
12:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 6 hhodinami

Astronauti mise Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 6 hhodinami
Načítání...