Bezpečnostní zákon

Soud v Hongkongu poslal 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let do vězení na základě tvrdého bezpečnostního zákona. Legislativu zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících protestů. Je to dosud největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Obviněným hrozilo až doživotí. Verdikty kritizují západní země i lidskoprávní aktivisté.

Hongkongští poslanci jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Stalo se tak necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent přijala podobnou legislativu Čína. Za povstání či velezradu bude od soboty hrozit v Hongkongu doživotní vězení, za držení pobuřujících publikací pak několik let za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila agentura AP.

V Madridu v sobotu protestovaly tisíce policejních příslušníků, kteří se domnívají, že jim chystaná reforma bezpečnostního zákona ztíží práci a zhorší jejich ochranu. K policistům se přidali politici ze tří hlavních španělských konzervativních stran, informuje agentura Reuters.

Aktivista Ma Čchun-man, který se při loňských hongkongských prodemokratických protestech převlékal do kostýmu amerického superhrdiny Kapitána Ameriky, byl uvězněn na pět let a devět měsíců, upozornila agentura Reuters. Odsouzen byl za podněcování k odtržení Hongkongu od Číny na základě bezpečnostního zákona, kterým pekingští komunisté posílili svou vládu nad městem.

Úřady v Hongkongu zadržely a obvinily z podvratné činnosti skupinu aktivistů, kteří organizovali každoroční vzpomínku na události na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) v Pekingu. Při násilném potlačení studentských protestů v roce 1989 zemřelo podle oficiálních údajů čínské komunistické strany devět set lidí, podle některých zdrojů ale našlo na náměstí smrt minimálně deset tisíc protestujících.

Soud v Hongkongu poslal na devět let do vězení čtyřiadvacetiletého Tchung Jing Kita. Ten je tak prvním člověkem odsouzeným na základě bezpečnostního zákona, jenž ve své poloautonomní provincii prosadil Peking přes protesty tamních obyvatel i řady zemí. Soud bývalého číšníka a prodemokratického demonstranta shledal už v úterý vinným z podněcování k separatismu a terorismu, nyní rozhodl o výši trestu, informovaly agentury Reuters a AP.

Hongkongský soud shledal vinným z terorismu a separatismu prvního člověka souzeného na základě bezpečnostního zákona. Kontroverzní normu ve své poloautonomní provincii prosadil Peking přes hlasitou místní i mezinárodní kritiku. Výši trestu určí tribunál později, odsouzenému hrozí až doživotí. Odsouzený muž vinu odmítá.

Zákon o státní bezpečnosti zhoršuje postavení Hongkongu jako světové finanční metropole. Některé firmy, které tam mají základny pro podnikání v Číně a zbytku Asie, zvažují přesun. Singapur, Tokio a Soul mají ambice zaujmout jeho místo.

Hongkong si připomíná rok od přijetí zákona o státní bezpečnosti, který je podle kritiků nástrojem k umlčení opozice. Tamní úřady zároveň vyslaly do ulic policejní posily a zavedly přísná bezpečnostní opatření, aby zabránily protestům při příležitosti 24. výročí návratu Hongkongu pod čínskou správu. Letos připadlo na den, kdy Komunistická strana Číny slaví sté výročí svého založení.

Hongkongská policie zadržela nejméně tři účastníky shromáždění upomínajícího na dva roky od začátku velkých protestů proti směřování regionu. Viní je z výtržností. Dalších deset lidí si policisté předvolali s tím, že porušili zákaz vycházení.

Peking podkopal vysoký stupeň autonomie Hongkongu a porušil tím své právní závazky. K takovému závěru dochází Británie ve zprávě, v níž hodnotí situaci ve své někdejší kolonii. Čína podle Londýna mimo jiné využila loni zavedeného bezpečnostního zákona k „drastickému omezení svobod“ v Hongkongu a používá ho k potlačení politické opozice. Autonomii a dodržování práv a svobod Hongkongu zaručuje čínsko-britská deklarace z roku 1984, která umožnila Pekingu velkoměsto převzít pod svou správu.

Soud v Honkongu poslal opozičního aktivistu a mediálního magnáta Jimmyho Laie na dalších 14 měsíců do vězení za uspořádání prodemokratického protestu v říjnu 2019. Informovala o tom agentura Reuters. Lai už si nyní odpykává 14měsíční trest, který mu soud udělil v dubnu za organizaci a účast na nepovolených demonstracích v srpnu 2019.

Francouzští zákonodárci definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě nejkontroverznějšího ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.

Nejvyšší soudní instance v Hongkongu odmítla propustit na kauci mediálního magnáta a prodemokratického aktivistu Jimmyho Laie a nařídila ponechat jej ve vazbě. Lai je zřejmě nejvíce prominentním obviněným podle zákona o národní bezpečnosti, který loni v červnu prosadil Peking ve snaze potlačit v bývalé britské kolonii protesty a volání po demokracii.

Hongkongský mediální magnát a prodemokratický aktivista Jimmy Lai byl obviněn podle bezpečnostního zákona. Informují o tom světové agentury. Lai byl zřejmě obviněn ze spiknutí s cizími mocnostmi. Mediálního magnáta zatkli minulý týden a obvinili z podvodu v souvislosti s půjčkou listu Apple Daily, který vydává.

Jimmy Lai, vlastník hongkongského prodemokratického listu Apple Daily, byl propuštěn na kauci, informuje agentura Reuters. Mediální magnát byl o den dříve zatčen spolu s dalšími deseti lidmi na základě kontroverzního bezpečnostního zákona, který nedávno vstoupil v této bývalé britské kolonii v platnost. Lidé vykoupili úterní vydání deníku, který vyšel v pětinásobně vyšším nákladu, než je obvyklé. Propuštěna byla také prominentní aktivistka Agnes Chowová.

Politická krize v Hongkongu se dál prohlubuje. Vláda vyloučila dvanáct prodemokratických kandidátů z nadcházejících parlamentních voleb. Policie zároveň provedla první razii na základě kontroverzního zákona o národní bezpečnosti.

Spojené království vypoví extradiční smlouvu s Hongkongem, vzhledem k tomu, že v této bývalé britské kolonii začal platit nový bezpečnostní zákon. Ve sněmovně to oznámil ministr zahraničí Dominic Raab. Podle něj je Velká Británie také velmi znepokojena perzekucí ujgurské menšiny.

Veřejné knihovny v Hongkongu stáhly ze své nabídky díla některých významných prodemokratických aktivistů a politiků. Úřad, který knihovny spravuje, chce totiž posoudit, zda knihy neodporují nedávno přijatému kontroverznímu bezpečnostnímu zákonu pro tuto poloautonomní provincii. Představitel místního prodemokratického hnutí Joshua Wong prohlásil, že se jedná o cenzuru, jakou Peking uplatňuje v pevninské Číně.

Hongkong opustil kvůli obavám o svou bezpečnost jeden z nejvýznamnějších mladých prodemokratických aktivistů Nathan Law. Oznámil to na Facebooku. V Hongkongu nově platí čínský bezpečnostní zákon, který rozšiřuje pravomoc pevninské Číny ve městě a podle kritiků ukončuje princip „jedna země, dva systémy“, jenž zde zaručoval vysokou míru autonomie. V souvislosti s novým předpisem už padlo první obvinění. Peking také jmenoval ředitele hongkongského bezpečnostního úřadu, který se zákonem vznikl.

V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon připravený Pekingem. Občané přístavního města zatčení na jeho základě by mohli být souzeni i v pevninské Číně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vysoce postaveného čínského představitele. Hongkongská správkyně Carrie Lamová zákon označila za „historický krok“, který má obnovit stabilitu společnosti. Kroky Číny kritizují představitelé států Evropské unie, USA i NATO. Podle britské vlády zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu pod správu Číny.