Soud v Hongkongu poslal 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let do vězení na základě tvrdého bezpečnostního zákona. Legislativu zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících protestů. Je to dosud největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Obviněným hrozilo až doživotí. Verdikty kritizují západní země i lidskoprávní aktivisté.
Západ odsoudil tvrdé tresty pro desítky aktivistů v Hongkongu
3 minuty
Události: Tresty pro desítky aktivistů v Hongkongu
„Je tu velké množství policie a novinářů. Je to ostře sledovaný proces, který trval dlouhou dobu. Někteří lidé stáli od víkendu frontu, aby si zajistili prostor uvnitř, byli to zejména přátelé, příbuzní aktivistů,“ informovala přímo od budovy soudu zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Bezpečnostní složky v roce 2021 zatkly celkem 47 aktivistů. Před soudem se ocitli kvůli obvinění v souvislosti s neoficiálními primárkami z roku 2020, jejichž cílem bylo vybrat opoziční kandidáty pro parlamentní volby.
„Konání primárek nebylo protizákonné, bylo v souladu s hongkongskou miniústavou, nicméně v té době už platil zákon o státní bezpečnosti a na základě něj byli aktivisté stíháni,“ vysvětluje Šámalová.
10 minut
Zpravodajka ČT Šámalová o soudu s prodemokratickými aktivisty v Hongkongu
Vláda v Pekingu, který v roce 1997 převzal nad bývalou britskou kolonií Hongkongem kontrolu, primární volby označila za nelegální. Podle hongkongské prokuratury chtěla opozice získat většinu v zákonodárném sboru, vetovat rozpočtové zákony, a tak přinutit vládu k přijetí opozičních požadavků a případně k rezignaci.
Před soudem stanula řada významných hongkongských opozičních předáků jako někdejší vůdce studentských protestů Joshua Wong nebo právník a iniciátor myšlenky primárek Benny Tai, který si nakonec podle agentury AP nyní vyslechl nejtvrdší trest v délce deseti let. Wongovi soud podle stanice BBC vyměřil přes čtyři roky vězení. Dva obvinění byli už dříve zproštěni obžaloby.
Kritika ze strany Západu
Mezi odsouzenými je také například australsko-hongkongský aktivista Gordon Ng, který má jít do vězení na sedm let a tři měsíce. Austrálie vyjádřila „vážné znepokojení“ nad uloženými tresty. Druhý nejtvrdší trest, v délce sedm let a devět měsíců, dostal Owen Chow, který podle soudu „hrál v systému aktivnější roli než ostatní obžalovaní“.
Také Spojené státy „rozhodně odsoudily“ tresty uložené aktivistům, kteří podle mluvčího místního konzulátu USA „prováděli normální politickou činnost pod ochranou základního zákona Hongkongu“.
Evropská unie odsoudila „bezprecedentní úder“ základním svobodám. Podle Londýna bezpečnostní zákon vnucený Hongkongu Čínou narušil práva a svobody zdejších obyvatel. Rozsudek Británie považuje za kriminalizaci politických odpůrců. „Jsme vážně znepokojeni používáním těchto bezpečnostních zákonů,“ uvedl v podobném duchu Jeremy Laurence, mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
„Uložené tvrdé tresty odrážejí rychlost, s jakou byly během posledních čtyř let okleštěny občanské svobody a nezávislost justice v Hongkongu,“ uvedla ředitelka čínské sekce organizace Human Rights Watch Maya Wangová.
Ředitelka organizace Hong Kong Democracy Council se sídlem ve Washingtonu Anna Kwoková odsoudila „útok na samou podstatu Hongkongu, který usiluje o svobodu, demokracii a práva na vyjadřování politických názorů“.
Kritika západních zemí kvůli odsouzení aktivistů „znesvěcuje a pošlapává“ ducha právního státu, reagoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Západní země podle něj „používají příslušné právní postupy k obraně vlastní národní bezpečnosti a svévolně odsuzují hongkongské soudy, které aplikují zákon o národní bezpečnosti“.
Hongkongský ministr bezpečnosti Chris Tang prohlásil, že uložené tresty „odrážejí závažnost trestného činu a ukazují, že trestné činy ohrožující národní bezpečnost musí být přísně trestány“.
Dopady kontroverzního zákona
Zákon o národní bezpečnosti, který pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu, se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest.
Čínské opatření například stanovuje, že lidé podezřelí z porušení zákona mohou být odposloucháváni nebo že některé soudní procesy se budou konat za zavřenými dveřmi. Pekingské zákony jsou nadřazené těm hongkongským, jsou-li v rozporu.
Legislativa rovněž posílila kontrolu nad nevládními organizacemi a médii. „Dopad zákona je obrovský, skončila svobodná nezávislá média včetně deníku Apple Daily, jeho zakladatel je také ve vězení a hrozí mu vysoký trest. Novináři jsou opatrní, funguje autocenzura, protože nikdo přesně neví, kde je červená linie,“ podotkla Šámalová.
Lidem hrozí vězení i za nevhodnou knihu či žert, za pokus o povstání pak stráví zbytek života za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila na jaře agentura AP.
Zastánci legislativy argumentují, že nové normy v sobě vyvažují opatření zajišťující národní bezpečnost i lidská práva a svobody, jelikož zákon se dotkne jen „extrémně malé menšiny“ neloajálních občanů, píše AP.
Západní vlády legislativu kritizují jako nástroj pro stíhání prodemokratických aktivistů a dalších odpůrců režimu. Protest vůči zákonu vyjádřila začátkem března i Evropská unie. Její obavy uvedené v diplomatické nótě se týkaly mimo jiné ustanovení o „vnějším vměšování“ a exteritoriální působnosti zákona.
Povinnost zavést své vlastní bezpečnostní zákony dával Hongkongu jeho zakládající zákon, takzvaná „miniústava“ platná od roku 1997. Předchozí pokus o jejich zavedení selhal v roce 2003, když na protest proti návrhu vyšly do ulic statisíce lidí.
