Hongkong vyřadil dvanáct opozičních kandidátů z voleb, včetně známého aktivisty Wonga

Hongkongské úřady vyřadily z nadcházejících zářijových parlamentních voleb 12 opozičních kandidátů, informovala agentura Reuters. Podle ní je mezi vyřazenými i známý představitel tamního prodemokratického hnutí Joshua Wong. Úřady také oznámily, že na základě nového bezpečnostního zákona zatkly kvůli „podněcování k separatismu“ čtyři studenty.

Důvodem vyřazení uchazečů z řad opozice bylo „prosazování práva na sebeurčení Hongkongu, žádost o intervenci zahraničních vlád či protesty proti novému bezpečnostnímu zákonu“, uvedla tamní vláda.

Zároveň odmítla, že by znemožnění kandidatury některých významných představitelů opozice znamenalo „politickou cenzuru, omezování svobody slova nebo zbavení práva kandidovat ve volbách, jak tvrdily některé hlasy“.

Ve volbách plánovaných v Hongkongu na 6. září bude ve hře polovina ze 70 parlamentních křesel, která jsou přímo volená. O obsazení zbylých míst rozhodují místní zájmové skupiny, které jsou většinou nakloněny užší spolupráci s pevninskou Čínou.

„Právě jsem byl vyloučen jako kandidát z parlamentních voleb, přestože jsem patřil k největším vítězům demokratických primárek. Peking dává najevo naprosté pohrdání vůlí hongkongského lidu,“ uvedl v reakci na své vyřazení z hlasování Joshua Wong. Hongkongské orgány znemožnily jeho kandidaturu už v místních volbách, které se konaly loni v listopadu. Prodemokratický tábor nakonec v hlasování jasně zvítězil.

Mezi další vyřazené kandidáty patří významná prodemokratická aktivistka Tiffany Yuenová z rozpuštěné politické strany Demosisto, jejímž čelným členem byl i Wong. Dále je mezi nimi i poslanec Dennis Kwok a tři další členové jeho prodemokratické Občanské strany.

Čtyři zatčení podle nového zákona

Úřady také oznámily zatčení čtyř mladých lidí na základě nového bezpečnostního zákona, který po schválení stálým výborem čínského parlamentu začal platit v Hongkongu 30. června.

Čtveřice studentů ve věku od 16 do 21 let, kteří byli zadrženi ve středu, podle úřadů na internetu oznámila založení organizace usilující o nezávislost Hongkongu. Čelí obvinění z „podněcování k separatismu“.

Kontroverzní právní úprava definuje čtyři trestné činy, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Občané Hongkongu zatčení na základě tohoto zákona mohou být souzeni také v pevninské Číně.

Podle kritiků je nový čínský bezpečnostní zákon porušením zásady „jedna země, dva systémy“, k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když správu nad Hongkongem přebírala v roce 1997 od Velké Británie. Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. První obvinění podle nového zákona padlo 3. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled