Hongkong

V Hongkongu se chýlí ke konci ostře sledovaný proces s prodemokratickým aktivistou a bývalým mediálním magnátem Jimmym Laiem. Ve vězení je už čtyři roky. Žaloba ho viní z publikování pobuřujících materiálů a spiknutí s cizími mocnostmi s cílem rozvrátit stát. Podle kontroverzního zákona o státní bezpečnosti mu hrozí trest doživotí, informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Ve vztazích mezi Austrálií a Čínou znovu přituhuje. Canberra žádá Peking o vysvětlení původu dopisů, které dostali někteří obyvatelé Sydney a Adelaide z Hongkongu. Anonym v nich nabízí vysokou odměnu za informace o dvou prodemokratických aktivistech, kteří ve městech žijí. Čína se proti australskému postupu ostře ohradila.

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.

Na mezinárodním letišti v jihokorejském Pusanu začalo od ocasní části hořet letadlo. Na místě zasahovali hasiči. Všech 169 cestujících a sedm členů posádky bylo bezpečně evakuováno, informovala agentura Reuters.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Před čtvrtstoletím převzala Čína kontrolu nad bývalým portugalským územím Macao. Podobně jako dřívější britská kolonie Hongkong, kterou Peking ovládl v roce 1997, má autonomii na základě principu jedna země, dva systémy. V praxi jsou ale mezi nimi velké rozdíly. Natáčela o tom zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Ve čtvrtek zahájil návštěvu území, kde žije na 700 tisíc lidí, čínský vůdce Si Ťin-pching.

Soud v Hongkongu poslal 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let do vězení na základě tvrdého bezpečnostního zákona. Legislativu zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících protestů. Je to dosud největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Obviněným hrozilo až doživotí. Verdikty kritizují západní země i lidskoprávní aktivisté.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Policejní zásah znemožnil oslavy Halloweenu v nejlidnatějším čínském městě Šanghaji. Západní tradice představuje vzácnou příležitost projevit to, co jinak stát umlčuje – tedy jakoukoliv kritiku nebo třeba příslušnost k sexuálním menšinám. Na čínském internetu se mezitím diskutuje o přitvrzení úředního postupu proti veřejným shromážděním a svobodě projevu.

Hongkongský soud uložil ve čtvrtek tresty vězení dvěma bývalým šéfredaktorům zakázaného prodemokratického serveru Stand News, informovala agentura AP. Exšéfa zpravodajství serveru Chung Pi-kuena poslal soud na 21 měsíců za mříže. Jeho zástupce Patrick Lam byl také odsouzen, ale následně propuštěn kvůli špatnému zdraví. Oba novináři dostali tresty za údajné pobuřování kvůli tomu, že publikovali články o potlačování občanských svobod. Přelomový proces je považovaný za ukazatel svobody tisku v Hongkongu.

Před 27 lety přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu. Peking tehdy slíbil městu, že jeho demokratické svobody zachová na dalších padesát let, tedy do roku 2047. Dnes však Hongkong svazují přísné zákony o státní bezpečnosti a od posledních mohutných prodemokratických protestů uplynulo pět let.

Soud v Hongkongu uznal vinnými čtrnáct prodemokratických aktivistů v dosud nejrozsáhlejším procesu na základě zákona o národní bezpečnosti. Další dva viny zprostil. Celkem 47 prodemokratických aktivistů bylo obžalováno z podvracení státu. Podle obžaloby se ho dopustili tím, že se zapojili do primárek s cílem vybrat nejvhodnější kandidáty do voleb. Většina obžalovaných je už třetím rokem ve vazbě bez možnosti kauce.

Protivládní protesty, které v roce 2019 hýbaly Hongkongem, provázela píseň Glory to Hong Kong (Sláva Hongkongu). Neoficiální hymna dráždila Číně nakloněné politiky i po potlačení demonstrací. Potřebu zákazu zdůvodnili „zajištěním národní bezpečnosti“. Letos v květnu soud skladbu zakázal, aby nemohla být použita jako „zbraň“ proti státu. YouTube v Hongkongu obsah odstranil, jakkoliv je prý „zklamán“. Mezi kritiky vlády soudní rozhodnutí prohloubilo obavy z omezování svobod v Hongkongu.

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

Hongkongští poslanci jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Stalo se tak necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent přijala podobnou legislativu Čína. Za povstání či velezradu bude od soboty hrozit v Hongkongu doživotní vězení, za držení pobuřujících publikací pak několik let za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila agentura AP.

K několikaletým trestům vězení bylo odsouzeno 12 hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters.

Hongkong představil návrh nového zákona o národní bezpečnosti. Za trestné činy jako je vlastizrada nebo vzpoura ukládá až doživotní vězení. Norma podle agentury dál prohloubila obavy z omezování svobod ve městě poté, co vláda v Pekingu v roce 2020 v reakci na hongkongské prodemokratické protesty zavedla přísný bezpečnostní zákon, napsala agentura AP.

Řada obyvatel Hongkongu, kteří se v minulých letech zapojili do prodemokratického hnutí, byla obviněna z výtržnictví a následně je úřady sledovaly na každém kroku. Raději se tak rozhodli odejít do exilu na Tchaj-wanu, který Čína považuje za odpadlickou provincii. Povolení k pobytu už dostaly desetitisíce lidí.

Soud v Hongkongu poslal do likvidace čínskou realitní společnost China Evergrande, která je se závazky v objemu 328 miliard dolarů (7,5 bilionu korun) nejzadluženějším developerem na světě. Podle agentury Reuters bude mít rozhodnutí pravděpodobně výrazné dopady na čínské finanční trhy. Evergrande se stala nejvýznamnějším symbolem krize na čínském trhu s nemovitostmi, která vedla ke zpomalení hospodářského růstu a k mnoha bankrotům.

V Hongkongu v pondělí začal soud s bývalým mediálním magnátem, zakladatelem bulvárního deníku Apple Daily a předním kritikem čínského režimu Jimmym Laiem, který je obžalovaný z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Pokud bude shledán vinným, hrozí mu až doživotní trest vězení.

Po víc než deseti letech mohutné výstavby a nadměrného zadlužování nastal pro čínský trh s nemovitostmi okamžik zúčtování. Prodeje klesají, výstavba vázne a realitní společnosti neplní závazky. Krize se projevuje i v Hongkongu. Vláda pod tlakem nabízí úlevy a developeři lákají na slevy, aby podpořili poptávku.

Za poškození optických kabelů na dně Baltského moře, k němuž došlo začátkem října, může s velkou pravděpodobností kotva čínské nákladní lodi, která v tu dobu místem proplouvala. Estonská prokuratura během pátku oznámila, že vyšetřování incidentu se nyní soustředí právě na kontejnerovou loď NewNew Polar Bear registrovanou v Hongkongu. Od čínských úřadů nyní žádá další informace.

Helsinky se ve vyšetřování případu poškozeného finsko-estonského plynovodu na dně Baltského moře soustředí na čínskou kontejnerovou loď. Ta se měla pohybovat v době incidentu v jeho blízkosti. Únik plynu na začátku října způsobil podle vyšetřovatelů vnější zásah. Plavidlo s vlajkou Hongkongu se mělo pohybovat i v blízkosti poškozeného telekomunikačního kabelu mezi Švédskem a Tallinem. V obou případech zaznamenaly radary také ruský ropný tanker.

Dílo Václava Havla rezonuje i tam, kde boj o svobodu probíhá v té nejtvrdší formě, řekl o prvním českém prezidentu v Událostech, komentářích programový ředitel Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. Až pohádkový příběh muže, který se stal z vězně prezidentem, podle něj stále inspiruje lidi nejen v zahraničí.