Hongkong strana 2 z 5

Dílo Václava Havla rezonuje i tam, kde boj o svobodu probíhá v té nejtvrdší formě, řekl o prvním českém prezidentu v Událostech, komentářích programový ředitel Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. Až pohádkový příběh muže, který se stal z vězně prezidentem, podle něj stále inspiruje lidi nejen v zahraničí.

Potíže čínského realitního trhu stále přitahují pozornost investorů i finančních trhů. Společnost Country Garden nedávno vykázala za první pololetí rekordní ztrátu a varovala, že by mohla mít problémy se splácením dluhů. Vysoké dluhy má i další přední firma China Evergrande Group.

Tajfun Saola zasáhl jihočínskou provincii Kuang-tung a také města Šen-čen, Hongkong či Macao. Vyvracel stromy, rozbíjel okna a strhával ze střech solární panely. Vyžádal si jednu oběť, ale nezpůsobil tak velké škody, jak se obývaly místní úřady, které kvůli němu vyhlásily nejvyšší stupeň varování. Obnovena už byla i železniční a letecká doprava v Hongkongu.

Plodnost čínských žen klesá ještě rychleji, než se očekávalo. Nové údaje ukazují, že tato asijská velmoc se v dalších letech bude nutně potýkat s velkým poklesem populace – pokud se něco dramaticky nezmění.

Japonsko brzy začne vypouštět vyčištěnou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Po splnění všech standardů to povolila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Proces, který potrvá třicet až čtyřicet let, kritizují sousední země v severovýchodní Asii, zejména Čína. Jejím nejdůraznějším mluvčím se stal Hongkong.

Hongkongský soud zamítl žádost tamní vlády o zákaz protestní písně, která se stala neoficiální hymnou hongkongského prodemokratického hnutí. Soudce podle BBC uvedl, že zákaz by mohl mít „hrozivé účinky“ na svobodu slova. Pročínské autority zaujaly v posledních letech vůči demonstrantům v Hongkongu tvrdší postoj.

Soud v Hongkongu bude v pátek rozhodovat o zákazu protestní písně. Vláda usiluje o úplné vymazání chorálu Sláva Hongkongu z internetu a zákaz reprodukce. Podle ní vyvolává dojem, že je hymnou a Hongkong nezávislým státem, čímž ohrožuje státní bezpečnost Číny.

Některé asijské země připravují opatření ohledně dovozu mořských plodů z Japonska. Důvodem je plán Tokia začít vypouštět radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima do oceánu. Hlasitým odpůrcem kroku je Čína. Náhradní dodavatele hledají už i restaurace v Hongkongu. Japonsko trvá na tom, že plán má schválený od Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Cenzoři v Číně cílí na technologie pro sdílení souborů mezi cizími lidmi. Chtějí tím především bránit rychlému šíření informací z nepokojů, jako byly loňské protesty proti covidovým uzávěrám. V zemi funguje jeden z vůbec nejdůkladnějších kontrolních a sledovacích systémů. Přezdívá se mu Velká zeď čínského internetu.

Americký prezident Joe Biden označil čínského vůdce Si Ťin-pchinga za diktátora. Podle agentury Reuters to prohlásil na úterním setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. Ještě v pondělí přitom tvrdil, že vzájemné vztahy jsou na správné cestě. Peking považuje Bidenova slova za provokaci a vážné narušení politické důstojnosti Číny.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Hongkongská policie zadržela v sobotu večer osm lidí v blízkosti Victoria Parku, kde se v minulosti konaly připomínky masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men (Nebeského klidu). Během neděle pak byli zadrženi další aktivisté, včetně některých známých osobností prodemokratické opozice. V Hongkongu, který spadá pod čínskou správu, byla také v souvislosti s výročím potlačení pekingských prodemokratických demonstrací z roku 1989 posílena bezpečnostní opatření. Hongkong v minulosti pietní akce povoloval, v posledních letech ale místní úřady připomínkové akce potlačují, napsala agentura Reuters.

Čína už několik měsíců pomáhá obcházet Rusku sankce, které na něj uvalily Spojené státy či Evropská unie (EU). Moskvě dodává mimo jiné technologie využitelné k civilním, ale i vojenským účelům. A přes Hongkong dokonce proudí citlivé zboží západní výroby. Unijní sedmadvacítka proto chystá další zostření sankcí. Nové balík naopak ve čtvrtek oznámily Spojené státy, krátce před začátkem summitu G7 v Japonské Hirošimě.

Kanada vyhostila čínského diplomata kvůli údajnému zastrašování kanadského opozičního poslance Michaela Chonga, který dlouhodobě kritizuje přístup čínských úřadů k etnické menšině Ujgurů. Čína v reakci na to oznámila vyhoštění vedoucí kanadského konzulátu v Šanghaji. Peking nevyloučil další odvetná opatření.

Evropská unie navrhuje zavést sankce vůči čínským firmám, které čelí obvinění, že prodávají vybavení, které se dá využít ve zbraních na podporu ruské válečné mašinerie, napsal list Financial Times (FT) s odvoláním na návrh nového jedenáctého balíčku sankcí, který tento týden projednají členské země sedmadvacítky. Ten předložila Evropská komise podle agentury AFP už minulý pátek. Cílem nového balíčku je zamezit obcházení opatření.

Den po návratu tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen z cesty po Americe zahájila Čína námořní manévry nedaleko ostrova. Jejich cílem je podle státní televize CCTV nacvičit jeho obklíčení. Peking označil cvičení za varování tchajwanským separatistům. Cvičení začalo těsně poté, co skončila návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a dalších evropských politiků. Čína uvedla, že považuje manévry za nezbytné pro „ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Washington vyzval Peking k zdrženlivosti.

Peking ohlásil sankce na dvě americké organizace. Jednou z nich je knihovna Ronalda Reagana, v jejíchž prostorách se ve středu setkal předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta se v pátek vrátila z cesty po Spojených státech a Jižní Americe domů. Podle Cchaj cesta ukázala, že Tchaj-wan se nenechá zastavit v mezinárodních vztazích a nepodlehne nátlaku.

Většina evropských zemí nedává Rusům turistická víza a nesmí do nich létat ruské aerolinky. Zhruba 85 procent Rusů tak tráví svou dovolenou doma v Rusku, hlavně v Petrohradě nebo v Moskvě a jejím okolí.

Policie v Hongkongu zatkla dva muže za to, že u sebe měli obrázkové knihy, které úřady považují za „rozvratné“. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC, podle které jde pravděpodobně o první případ zatýkání za pouhé vlastnictví těchto knížek. Jejich vydavatelé loni skončili ve vězení.

Vojenské operace, masivní raketové útoky a ztráty v leteckém arzenálu donutily ruskou armádu přemýšlet o tom, jak doplnit zásoby high-tech vybavení navzdory sankcím Západu. Od jejich uvalení se Kremlu daří řešit problém s dodávkami. Jak? Skrze zprostředkovatele ze spřátelených zemí. Poukazují na to lidskoprávní i protikorupční organizace.

Vlivný čínský diplomat Wang I na úterní návštěvě Moskvy označil čínsko-ruské vztahy za skálopevné. V ruské metropoli jednal s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, který prohlásil, že Peking je prioritou ruské zahraniční politiky, a zdůraznil, že obě velmoci musí držet při sobě, aby odolaly tlaku Západu. Podle deníku The Wall Street Journal čínský prezident Si Ťin-pching hodlá v příštích měsících navštívit Moskvu.

Čína se téměř po třech letech otevřela světu. Restrikce kvůli covidu-19 zmírnila do té míry, že nevyžaduje karanténu každého, kdo překročí její hranice. Hned první den toho využily k návštěvě blízkých desetitisíce obyvatel Hongkongu. Asijské země kvůli uvolnění režimu v Číně čekají příval tamních turistů. Podobně jako některé evropské státy vyžaduje i část asijských od čínských návštěvníků povinně negativní výsledek testu na koronavirus.

Podle odhadů britské společnosti Airfinity, která se zabývá zdravotnickými údaji, umírá v Číně na covid-19 více než pět tisíc lidí denně. To je ve výrazném rozporu s oficiálními údaji Pekingu o současné epidemii v zemi, „které uvádějí několik tisíc případů a pouze sedm oficiálních úmrtí za poslední týden“.

Soud v Hongkongu uložil další trest vězení bývalému mediálnímu magnátovi Jimmymu Laiovi, který patří k největším tamním kritikům čínského režimu. Tentokrát ho soud uznal vinným z podvodů a poslal ho do vězení na pět let a devět měsíců. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch se jedná o odplatu čínských úřadů za podporu prodemokratického hnutí v bývalé britské kolonii.