Hongkongský soud shledal vinnými z „podvracení státu“ čtrnáct aktivistů, kteří se zapojili do primárek

Soud v Hongkongu uznal vinnými čtrnáct prodemokratických aktivistů v dosud nejrozsáhlejším procesu na základě zákona o národní bezpečnosti. Další dva viny zprostil. Celkem 47 prodemokratických aktivistů bylo obžalováno z podvracení státu. Podle obžaloby se ho dopustili tím, že se zapojili do primárek s cílem vybrat nejvhodnější kandidáty do voleb. Většina obžalovaných je už třetím rokem ve vazbě bez možnosti kauce.

Verdikty soudu v největším hongkongském procesu proti demokratické opozici padly více než tři roky poté, co policie pozatýkala 47 demokratů při hromadných raziích po celém městě a obvinila je ze spiknutí za účelem podvratné činnosti podle čínského zákona o národní bezpečnosti. Většina obviněných je zadržována už od února 2021, protože jim byla odmítnuta kauce.

Aktivisté byli obviněni z „podlého spiknutí“ ve snaze paralyzovat vládu nad městem a donutit jeho vedení k rezignaci, a to v souvislosti s neoficiálními primárkami z roku 2020. „Někteří (obžalovaní) v těchto primárkách přímo kandidovali, jiní je pomáhali organizovat nebo šířili informace na sociálních sítích a vyzývali lidi, ať k těm primárkám přijdou,“ popsala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. „Byli to většinou bývalí poslanci, dlouholetí zkušení politici, ale také sociální pracovníci nebo univerzitní profesoři.“

Podle demokratů bylo jejich cílem vybrat co nejsilnější opoziční kandidáty pro volby v městském zákonodárném sboru. Vláda komunistů v Pekingu, která v roce 1997 převzala nad bývalou britskou kolonií kontrolu, však tyto primární volby označila za nelegální.

9 minut
Studio 6: Zpravodajka Šámalová o soudu s prodemokratickými aktivisty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

„Za normálních okolností se soudů účastní porota. U státně-bezpečnostních soudů byla porota vyloučena a soudce vybírá osobně správce města tak, aby byli loajální Pekingu,“ popsala okolnosti procesu zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

„Správce města je bývalý policista, který velel nejen zásahům proti demonstracím za demokracii, ale přímo nařídil a vedl razii proti těmto 47 obviněným. Policie vnikla do jejich bytů ve čtyři hodiny ráno dost drsným způsobem, v podstatě je vyvlekla z postelí,“ dodala zpravodajka ČT.

Celkem šestnáct z 47 obžalovaných vinu odmítlo. O výši trestů pro ty, které trojice soudců shledala vinnými, rozhodne soud k pozdějšímu datu, podle Šámalové zřejmě v řádu dnů či týdnů. Hrozí jim tresty od tří let až po doživotí.

Dva zprošťující rozsudky jsou podle Šámalové zřejmě snahou o zlepšení obrazu Hongkongu v zahraničí a obžaloba se proti nim už odvolala. „Navíc ti dva lidé, jsou to v obou případech bývalí zastupitelé, nejsou svobodní,“ dodala s tím, že se oba musejí nadále hlásit na policii.

Jednatřicet souzených aktivistů už loni v únoru před soudem přiznalo vinu a čtyři z nich se stali svědky obžaloby.

Kolem soudní budovy panovala přísná bezpečnostní opatření včetně posílených policejních hlídek se psy a hlídkových vozů. Skupina stoupenců opozice před soudem nocovala. „Přišel jsem sem, protože tohle je klíčový okamžik a historická chvíle,“ řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý muž. „Obžalovaní se postavili za hongkongský lid a snažili se dosáhnout změny.“

Kritici: Politicky motivovaný protest a další rána právnímu státu

Zákon o národní bezpečnosti, který pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu a proti jehož zavedení vypukly v Hongkongu v roce 2019 masové demonstrace, se zaměřuje na činy údajného separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest.

Spojené státy a některé další, zejména evropské země, jejichž diplomaté se čtvrtečního slyšení účastnili, současný proces kritizují jako politicky motivovaný a žádají okamžité propuštění obviněných. Ostrý nesouhlas vyjádřila také Austrálie, která se snaží získat konzulární přístup k australskému občanovi Gordonu Ngovi, jenž je mezi odsouzenými.

3 minuty
Události: Soud s prodemokratickými aktivisty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Náměstkyně britského ministra zahraničí Anne-Marie Trevelyanová vyzvala komunistické úřady k ukončení stíhání na základě kontroverzního zákona a propuštění všech osob obviněných na jeho základě. „Dnešní rozsudek jen dále poškodí mezinárodní pověst Hongkongu. Vysílá zprávu, že obyvatelé Hongkongu se již nemohou bezpečně a smysluplně účastnit pokojné politické debaty,“ vyjádřila znepokojení politička.

Kritici upozorňují, že největší soudní proces svého druhu v Hongkongu zřejmě zasadí další ránu vládě práva v této bývalé britské kolonii a pověsti města jako jednoho ze světových finančních center. „Toto bezprecedentní hromadné odsouzení je dosud nejtvrdší ukázkou toho, jak je hongkongský zákon o národní bezpečnosti využíván k umlčování disentu,“ uvedla ředitelka Amnesty International pro Čínu Sarah Brooksová. Představuje to podle ní „téměř totální čistku“ politické opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 4 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 5 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 6 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 9 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 9 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 10 hhodinami
Načítání...