Hongkongský soud shledal vinnými z „podvracení státu“ čtrnáct aktivistů, kteří se zapojili do primárek

Soud v Hongkongu uznal vinnými čtrnáct prodemokratických aktivistů v dosud nejrozsáhlejším procesu na základě zákona o národní bezpečnosti. Další dva viny zprostil. Celkem 47 prodemokratických aktivistů bylo obžalováno z podvracení státu. Podle obžaloby se ho dopustili tím, že se zapojili do primárek s cílem vybrat nejvhodnější kandidáty do voleb. Většina obžalovaných je už třetím rokem ve vazbě bez možnosti kauce.

Verdikty soudu v největším hongkongském procesu proti demokratické opozici padly více než tři roky poté, co policie pozatýkala 47 demokratů při hromadných raziích po celém městě a obvinila je ze spiknutí za účelem podvratné činnosti podle čínského zákona o národní bezpečnosti. Většina obviněných je zadržována už od února 2021, protože jim byla odmítnuta kauce.

Aktivisté byli obviněni z „podlého spiknutí“ ve snaze paralyzovat vládu nad městem a donutit jeho vedení k rezignaci, a to v souvislosti s neoficiálními primárkami z roku 2020. „Někteří (obžalovaní) v těchto primárkách přímo kandidovali, jiní je pomáhali organizovat nebo šířili informace na sociálních sítích a vyzývali lidi, ať k těm primárkám přijdou,“ popsala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. „Byli to většinou bývalí poslanci, dlouholetí zkušení politici, ale také sociální pracovníci nebo univerzitní profesoři.“

Podle demokratů bylo jejich cílem vybrat co nejsilnější opoziční kandidáty pro volby v městském zákonodárném sboru. Vláda komunistů v Pekingu, která v roce 1997 převzala nad bývalou britskou kolonií kontrolu, však tyto primární volby označila za nelegální.

Nahrávám video
Studio 6: Zpravodajka Šámalová o soudu s prodemokratickými aktivisty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

„Za normálních okolností se soudů účastní porota. U státně-bezpečnostních soudů byla porota vyloučena a soudce vybírá osobně správce města tak, aby byli loajální Pekingu,“ popsala okolnosti procesu zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

„Správce města je bývalý policista, který velel nejen zásahům proti demonstracím za demokracii, ale přímo nařídil a vedl razii proti těmto 47 obviněným. Policie vnikla do jejich bytů ve čtyři hodiny ráno dost drsným způsobem, v podstatě je vyvlekla z postelí,“ dodala zpravodajka ČT.

Celkem šestnáct z 47 obžalovaných vinu odmítlo. O výši trestů pro ty, které trojice soudců shledala vinnými, rozhodne soud k pozdějšímu datu, podle Šámalové zřejmě v řádu dnů či týdnů. Hrozí jim tresty od tří let až po doživotí.

Dva zprošťující rozsudky jsou podle Šámalové zřejmě snahou o zlepšení obrazu Hongkongu v zahraničí a obžaloba se proti nim už odvolala. „Navíc ti dva lidé, jsou to v obou případech bývalí zastupitelé, nejsou svobodní,“ dodala s tím, že se oba musejí nadále hlásit na policii.

Jednatřicet souzených aktivistů už loni v únoru před soudem přiznalo vinu a čtyři z nich se stali svědky obžaloby.

Kolem soudní budovy panovala přísná bezpečnostní opatření včetně posílených policejních hlídek se psy a hlídkových vozů. Skupina stoupenců opozice před soudem nocovala. „Přišel jsem sem, protože tohle je klíčový okamžik a historická chvíle,“ řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý muž. „Obžalovaní se postavili za hongkongský lid a snažili se dosáhnout změny.“

Kritici: Politicky motivovaný protest a další rána právnímu státu

Zákon o národní bezpečnosti, který pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu a proti jehož zavedení vypukly v Hongkongu v roce 2019 masové demonstrace, se zaměřuje na činy údajného separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest.

Spojené státy a některé další, zejména evropské země, jejichž diplomaté se čtvrtečního slyšení účastnili, současný proces kritizují jako politicky motivovaný a žádají okamžité propuštění obviněných. Ostrý nesouhlas vyjádřila také Austrálie, která se snaží získat konzulární přístup k australskému občanovi Gordonu Ngovi, jenž je mezi odsouzenými.

Nahrávám video
Události: Soud s prodemokratickými aktivisty v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Náměstkyně britského ministra zahraničí Anne-Marie Trevelyanová vyzvala komunistické úřady k ukončení stíhání na základě kontroverzního zákona a propuštění všech osob obviněných na jeho základě. „Dnešní rozsudek jen dále poškodí mezinárodní pověst Hongkongu. Vysílá zprávu, že obyvatelé Hongkongu se již nemohou bezpečně a smysluplně účastnit pokojné politické debaty,“ vyjádřila znepokojení politička.

Kritici upozorňují, že největší soudní proces svého druhu v Hongkongu zřejmě zasadí další ránu vládě práva v této bývalé britské kolonii a pověsti města jako jednoho ze světových finančních center. „Toto bezprecedentní hromadné odsouzení je dosud nejtvrdší ukázkou toho, jak je hongkongský zákon o národní bezpečnosti využíván k umlčování disentu,“ uvedla ředitelka Amnesty International pro Čínu Sarah Brooksová. Představuje to podle ní „téměř totální čistku“ politické opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 49 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 50 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...