Nový zákon dusí zbytky odporu v Hongkongu. Prohřeškem může být kniha i žert

Nahrávám video

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

Nový zákon začal v Hongkongu platit v sobotu. Stanovuje přísné tresty za činy ohrožující státní bezpečnost, jako jsou vzpoura či podněcování ke vzpouře, cizí vměšování, špionáž nebo velezrada. Podle kritiků jsou definice některých těchto činů tak neurčité, že zákon může být zneužíván k dalšímu omezování svobod a pronásledování disidentů.

Legislativa poskytuje úřadům téměř neomezené pravomoci, vysvětlila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. „V podstatě rozšiřuje první státně-bezpečnostní zákon, který nařídil Peking v roce 2020, aby ukončil protesty, které město paralyzovaly na několik měsíců,“ připomněla. Podle Číny se soustřeďuje na takzvané „lehké či měkké konfrontace“.

Nahrávám video

Vláda vyzývá k udávání blízkých

„Prohřeškem může být už to, že někdo bude kritizovat vládu, dopustí se nějakého nevinného žertu nebo bude mít třeba doma literaturu s citlivým obsahem, která se před lety v Hongkongu běžně prodávala, ale dnes je zakázaná,“ popsala Šámalová. Správce města má také nově pravomoc zakázat činnost podniku nebo organizace, u kterých má podezření na vměšování se do vnitřních záležitostí Číny. Zákon dále umožňuje zadržet lidi bez vznesení obvinění až na šestnáct dní a konání soudních procesů za zavřenými dveřmi.

Hongkongská vláda přijetím zákona plní resty z minulosti, dodala Šámalová. „Snažila se prosadit tento zákon (...) už v roce 2002 a 2003, ale tehdy proti němu vyšlo do ulic půl milionu lidí a podařilo se jim ho zvrátit,“ vysvětlila. Kauza dokonce stála místo tehdejší ministryni vnitra. Tehdy navíc fungovala ve městě ještě opozice, která dokázala návrh v následujících letech zablokovat a odsunout na neurčito.

Ve společnosti je dopad současného opatření prý výrazně znát. „Nikdo přesně neví, kde vede červená linie, co už by mohlo být trestné, a co nikoliv,“ vylíčila Šámalová. Vláda také vyzývá občany, aby udávali své blízké či sousedy, což vytváří všudypřítomnou nedůvěru.

„Kapitán Amerika“ zůstává za mřížemi jako varování

V minulosti se zákon o národní bezpečnosti využil k ukončení již zmíněných protestů v roce 2020 či během pandemie covidu-19, kdy pod její záminkou úřady zakázaly veřejná shromáždění. Stejně tak prostřednictvím zákonu čínský režim během pár posledních let zatkl nebo vyhnal z Hongkongu své největší odpůrce.

Aktivista Ma Chun-man byl výraznou postavou prodemokratických demonstrací z přelomu let 2019 a 2020. Dostal přezdívku Kapitán Amerika 2.0, protože při protestech třímal v ruce štít zmíněného komiksového hrdiny. V roce 2021 byl shledán vinným z podněcování k separatismu prostřednictvím svých sloganů a prohlášení. Na základě bezpečnostního zákona byl pak odsouzen k pěti letům a devíti měsícům vězení. Ma se proti verdiktu odvolal a trest mu byl snížen na pět let. Předpokládalo se, že za dobré chování mu bude trest zkrácen o třetinu a že se tedy dostane na svobodu v pondělí. To se však nestalo.

Hongkongský správce Lee prohlásil, že ohrožování národní bezpečnosti je závažný zločin a je zapotřebí dát jasně najevo, že nebude běžnou praktikou umožňovat pachatelům takových zločinů předčasné propuštění. „Je to varování pro všechny, aby se nedopouštěli žádných činů a aktivit, které ohrožují národní bezpečnost,“ zdůraznil Lee.

Procesy s představiteli protestů stále probíhají, dodala Šámalová. „Měly by vrcholit během letošního jara, kdy se očekává, že padnou vysoké tresty,“ předeslala.

Zákony, včetně toho nového, se vztahují i na cizince. Některé firmy proto zaměstnance raději přesunuly nebo je varují, aby si dávali pozor.

„Schválení zákona znamená jasný posun. Je to úplné odmítnutí liberální západní tradice, podle které byl Hongkong spravován za kolonialismu a dvacet třicet let po předání,“ řekl ředitel hongkongské společnosti Big Brains Simon Cartledge.

Vláda se snaží, seč může, aby ujistila zahraniční investory, že státní bezpečnost přinese stabilitu a neovlivní podnikání, uvedla Šámalová. „Na město doléhá zpomalující ekonomika a rozdíl mezi ním a pevninskou Čínou se stírá,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled