Soudy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

Trestní odpovědnost by se mohla posunout ze současných patnácti na čtrnáct let. Změnu podporují Motoristé i SPD. Jejich koaliční partner, hnutí ANO, debatu o tomto kroku připouští. Podle nejvyšší státní zástupkyně je diskuse namístě i kvůli rostoucímu počtu násilných činů páchaných dětmi. Naopak zástupci odcházející vlády jsou proti.

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Postup hnutí Stačilo! a SPD a stran, které s nimi kandidují, představuje obcházení zákona, uvedl ve verdiktech k jejich registraci do sněmovních voleb jihočeský krajský soud. Stačilo! a SPD podle soudu jakožto faktické koalice neoznačily kandidátní listinu jako koaliční, což ve volbách nastavuje nerovné podmínky. Českobudějovický soud stejně jako další krajské soudy ale návrhy na zrušení kandidátek zamítl, aby se vyhnul razantnímu zásahu do voleb.

Hnutí Stačilo! vytvořilo podle krajského soudu v Brně nepřiznanou koalici a porušuje zákon. Registraci jeho kandidátky ale nezrušil, protože zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany. Vyplývá to z usnesení, které soud zveřejnil na úřední desce. Týká se návrhů na zrušení registrace kandidátní listiny Stačilo! na Vysočině, které podalo hnutí Česká republika na 1. místě! a strana Volt Česko. Ministerstvo vnitra později uvedlo, že krajské soudy zamítly již všechny návrhy na zrušení registrací kandidátních listin pro říjnové volby.

Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní, řekl místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos postupně upozornil nejprve Nejvyšší správní soud (NSS) a nyní také Nejvyšší soud.

Nejméně dva další soudci uspěli s žalobou na stát kvůli pomalejšímu růstu platů, zjistila České televize. Podle rozhodnutí okresních soudů vláda výrazným zpomalením výdělků v justici porušila evropské právo. To je nadřazené českému. Žaloby podaly desítky mužů a žen v talárech. V mnoha případech ale soudy řízení přerušily a čekají na verdikt Ústavního soudu. Ten o jejich výdělcích rozhodne zřejmě na podzim.

Ústřední volební komise v Sarajevu ve středu v reakci na soudní verdikt z minulého týdne zbavila mandátu Milorada Dodika, prezidenta Republiky srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina. Dodik může rozhodnutí komise napadnout. Právní moci nabyde až poté, co soud rozhodne o této případné žalobě. Informovala o tom ve středu stanice N1. Dodik naznačil, že se rozhodnutím soudu řídit nebude.

České soudy rozhodují nejrychleji v historii. Průměrná délka civilních řízení byla loni o jedenáct dní kratší než v roce 2023, verdikt padá v průměru za necelých šest měsíců. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) očekává další zrychlení díky digitalizaci, zejména elektronickému soudnímu spisu. Evropská komise hodnotí i zlepšení v odměňování a nezávislém vyšetřování. Problémem zůstává roztříštěnost systémů a nízké platy administrativních pracovníků.

Prezident Petr Pavel jednal s ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS) o aktuálně projednávaných zákonech včetně novely trestního zákoníku, kterou schválil Senát. Součástí dané legislativy je i zavedení takzvaného dětského certifikátu, který bude registrovat sexuální zločince, aby jim zabránil v práci s dětmi. Decroix dodala, že ve středu představí jméno auditora k objasnění postupů v bitcoinové kauze.

Tehdejší šéf ministerstva spravedlnosti za ODS Pavel Blažek se zachoval „nemoudře, neopatrně a neprozřetelně,“ myslí si bývalý předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. V souvislosti s bitcoinovou kauzou v Otázkách Václava Moravce zdůraznil, že by byl rád, aby veřejnost pochopila, že resort spravedlnosti není dozorčí institucí nad soudy.

V byznysu s pohledávkami se točí miliardy. Ještě před lety platilo, že kvůli nejrůznějším poplatkům mnohdy drobné dluhy několikanásobně narostly. Novela zákona, která nařizovala exekuce, jež vznikly z menších dluhů a nebylo na nich nic splaceno, zastavit. V kanceláři exekutora Juraje Podkonického ale s pomocí jednoduchého triku tisíce těchto exekucí pokračovaly dál. Nejvyšší správní soud uznal Podkonického vinným. Případ popisují Reportéři ČT.

Nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová plánuje jednat s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o rozšíření působnosti vrchních státních zastupitelství v případech kyberkriminality. Sdělila to v Otázkách Václava Moravce. Návrh vyhlášky už má podle ní resort k dispozici. Také usiluje o kontrolu u závažných kybernetických trestných činů, ve kterých mohlo dojít ke zmaření trestního řízení.

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.

Tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu blokují úřady v Rusku zhruba dva miliony internetových stránek, tvrdí nezávislá organizace Roskomsvoboda, která v zemi monitoruje svobodu internetu. Ruským občanům brání válečná cenzura hlavně v přístupu k webům nepohodlných organizací, sociálních sítí nebo nezávislých médií.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zruší devadesát procent smluv agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která poskytuje pomoc po celém světě. Podle interních dokumentů Trumpova vládního týmu jde o kontrakty v celkové hodnotě 60 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun).

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

Za podvod potrestal soud bývalého protikorupčního policistu Jindřicha Láta peněžitým trestem. Vinu i půlmilionový trest mu na konci loňského roku pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. Bývalý elitní policista sliboval podnikateli za úplatu ochranu před zákonem. Vyplývá to z rozsudků, které má ČT k dispozici. Soud potrestal také tři muže, kteří expolicistu podpláceli.

Ve věku 57 let zemřel bývalý ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák. Zprávu serveru iDNES.cz potvrdil zdroj tiskové agentury ČTK. Oboru vedl od roku 2014 za prezidenta Miloše Zemana. V souvislosti s působením v čele lesní správy ho soudy třikrát pravomocně uznaly vinným. Do vězení ale Balák nešel, Zeman mu udělil milost. Ve dvou ze tří kauz Balák vinu odmítal.

Soudy nečekaly na úpravu zákona o platech ústavních činitelů a justiční šéfové už rozeslali soudcům platové výměry, které počítají s růstem podle trojnásobku průměrné mzdy, řekl ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). To je víc, než chce vláda. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom míní, že pokud vládní návrh nezačne platit do konce měsíce, ústavní činitelé nedostanou lednovou výplatu. Novelu ještě posoudí senátoři, a mnoho z nich má výhrady.

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.