Soudy

Nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová plánuje jednat s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o rozšíření působnosti vrchních státních zastupitelství v případech kyberkriminality. Sdělila to v Otázkách Václava Moravce. Návrh vyhlášky už má podle ní resort k dispozici. Také usiluje o kontrolu u závažných kybernetických trestných činů, ve kterých mohlo dojít ke zmaření trestního řízení.

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.

Tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu blokují úřady v Rusku zhruba dva miliony internetových stránek, tvrdí nezávislá organizace Roskomsvoboda, která v zemi monitoruje svobodu internetu. Ruským občanům brání válečná cenzura hlavně v přístupu k webům nepohodlných organizací, sociálních sítí nebo nezávislých médií.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zruší devadesát procent smluv agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která poskytuje pomoc po celém světě. Podle interních dokumentů Trumpova vládního týmu jde o kontrakty v celkové hodnotě 60 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun).

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

Za podvod potrestal soud bývalého protikorupčního policistu Jindřicha Láta peněžitým trestem. Vinu i půlmilionový trest mu na konci loňského roku pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. Bývalý elitní policista sliboval podnikateli za úplatu ochranu před zákonem. Vyplývá to z rozsudků, které má ČT k dispozici. Soud potrestal také tři muže, kteří expolicistu podpláceli.

Ve věku 57 let zemřel bývalý ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák. Zprávu serveru iDNES.cz potvrdil zdroj tiskové agentury ČTK. Oboru vedl od roku 2014 za prezidenta Miloše Zemana. V souvislosti s působením v čele lesní správy ho soudy třikrát pravomocně uznaly vinným. Do vězení ale Balák nešel, Zeman mu udělil milost. Ve dvou ze tří kauz Balák vinu odmítal.

Soudy nečekaly na úpravu zákona o platech ústavních činitelů a justiční šéfové už rozeslali soudcům platové výměry, které počítají s růstem podle trojnásobku průměrné mzdy, řekl ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). To je víc, než chce vláda. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom míní, že pokud vládní návrh nezačne platit do konce měsíce, ústavní činitelé nedostanou lednovou výplatu. Novelu ještě posoudí senátoři, a mnoho z nich má výhrady.

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Senát podpořil novelu zbraňového zákona, která od přelomu roku ukládá prodejcům zbraní a střeliva povinnost hlásit policii podezřelé nákupy. Senátoři také schválili rozšíření státních podpor na tvůrce videoher a zavedení dvoustupňového kárného řízení pro soudce a žalobce. Bez úprav prošla také novela služebního zákona. Horní komora odmítla návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.

Po zaměstnancích soudů míří do stávky také zaměstnanci státních zastupitelství v Praze. Stávka má začít v pátek 11. října a trvat bude do úterý 15. října. Celkem zůstanou zaměstnanci Městského státního zastupitelství v Praze a všech pražských obvodních státních zastupitelství s výjimkou Prahy 6 ve stávce tři dny. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli předsedkyně stávkového výboru Iva Jurová a mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Do stávky se podle Cimbaly zapojí více než devadesát procent zaměstnanců.

O využívání nových elektronických náramků pro vězně není mezi soudci zájem. V současnosti zařízení hlídají 31 domácích vězňů a čtyři obviněné, u kterých nahrazují vazbu. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. Za dodání a provoz náramků na sedm let stát zaplatí přes 93 milionů korun. Nové náramky v Česku fungují čtvrt roku.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. V dopise předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) hlava státu napsala, že zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla předcházet důkladnější analýza.

Soudy v Česku zvyšují svou výkonnost. O civilní žalobě soudce rozhodne v průměru za půl roku, délka řízení se tedy oproti loňsku zkrátila o třináct dnů. Za posledních deset let soudy zrychlily své rozhodování průměrně o pět měsíců. Kratší je i doba od podání obžaloby za trestný čin do rozsudku – průměrně tři a půl měsíce. I díky dlouhodobě se snižující kriminalitě leží soudům na stole o osm tisíc trestních kauz méně než před deseti lety. České soudy jsou tak nejrychlejší v historii.

Ministerstvo obrany nakoupí munici pro americké vrtulníky systému H-1 za 3,74 miliardy korun bez DPH, mezi lety 2025 až 2031 ji dodá česká firma STV Group. O zakázce ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. Česko v roce 2019 nakoupilo celkem dvanáct vrtulníků americké firmy Bell za 14,6 miliardy korun bez DPH. Vláda dále ve středu schválila například nový zákon o kybernetické bezpečnosti.

Novým místopředsedou sněmovny se stal nominant opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka. V tajné volbě ho zvolili poslanci i hlasy zástupců vládního tábora, protikandidáta neměl. Juchelka obsadil pozici ve vedení dolní komory po zvolené europoslankyni Kláře Dostálové, která z ní odstoupila v pondělí. Na středečním jednání sněmovna také schválila změny týkající se limitů pro doplatky částečně hrazených léků či úpravy v nominacích prezidentských kandidátů.

V posledních letech přibývá případů zadržení a odsouzení Američanů, kteří se ocitnou na území Ruska. Často pochybná obvinění, trestaná drakonickými rozsudky, jsou zřejmě motivovaná snahou vyměňovat tyto osoby za ruské trestance zadržované ve Spojených státech. Americké ministerstvo zahraničí svým občanům důrazně doporučuje do Ruska vůbec necestovat.

Vláda schválila novelu občanského zákoníku, která usnadní rozvody lidem, kteří se domluví na péči o děti a na výši výživného. Nově by už manželé nemuseli absolvovat dvě stání u dvou soudů – po schválení dohody o péči by je opatrovnický soud rovnou rozvedl. Změny nyní míří do sněmovny, platit by mohly začít od ledna příštího roku.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.