TÉMA

Soudy

Jsou různé formy a intenzity znásilnění, podmíněné tresty zde mají své místo, míní Blažek
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vyjádřil v Interview ČT24 svou spokojenost se středečním rozhodnutím poslanců podpořit vládní novelu měnící definici znásilnění. Zákon je podle něj „správný krok, ale nikoliv velký skok“. Na dotaz, zda by nebylo vhodné zakázat udělování podmíněných trestů za sexualizované násilí, Blažek namítl, že jsou různé formy a intenzity znásilnění, v některých případech by podle něj uvěznění pachatele nebylo vhodné. Ani aktivisté dle Blažka nevolají po zrušení podmínek, jen mají neoprávněný pocit, že je soudy ukládají příliš často.
8. 2. 2024|Tereza Rozalie Vochozková
Sněmovna ve druhém čtení debatovala o uzákonění manželství i pro stejnopohlavní páry
Poslanci ve středu odpoledne ve druhém kole projednávali návrh na uzákonění možnosti uzavírání manželství i pro stejnopohlavní páry, přihlásili se i k několika pozměňovacím návrhům. Norma je tak před schvalováním. Dopoledne podpořili zavedení funkčního sedmiletého období pro nejvyššího státního zástupce. V dolní komoře prošlo prvním čtením také zpřísnění trestů za znásilnění. Nově nemá být chápáno jako pohlavní styk vynucený silou, ale jako styk nesouhlasný.
7. 2. 2024Aktualizováno7. 2. 2024, 22:51|ČT24
Žadatelé o odškodné za újmy způsobené státem často čekají celé roky
Ministerstva ročně vyplatí na odškodnění za újmy způsobené státem desítky milionů korun. Největší částky vyplácí resort spravedlnosti, lidé se ale obracejí na všechna ministerstva. Když neuspějí, mohou zvolit soudní cestu. Celý proces tak ale může trvat dlouhé roky.
7. 2. 2024|ČT24
Je chyba, že neznáme alespoň základní důvody rozhodnutí, komentuje Vávra podmínku za opakované znásilnění
Soudní senát musel už v jednací síni veřejně odůvodnit své rozhodnutí, a je proto určitou chybou, že až dosud základní důvody neznáme, komentoval prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra případ opakovaného znásilnění dívky, za které dostal pachatel podmíněný trest. V Interview ČT24 Vávra řekl, že soud mohl vydat třeba tiskovou zprávu, ve které by důvody znovu shrnul. Zároveň dodal, že se stále pracuje na písemném vyhotovení rozsudku, které je vždy podrobnější.
23. 1. 2024|ČT24
Podmínku za opakované znásilnění prověřujeme, ujišťuje resort spravedlnosti. Lidé demonstrovali před budovou ministerstva
Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že práva obětí trestných činů jsou jednou z jeho priorit. Od šesti večer před sídlem resortu probíhala demonstrace Světlo pro oběti znásilnění. Organizátoři protestu chtěli upozornit na případ, kdy muž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru, přičemž Krajský soud v Brně mu uložil za několik let trvající sexuální zneužívání podmínku. Podmíněné tresty za znásilnění uložily soudy od roku 2016 více než polovině odsouzených.
23. 1. 2024Aktualizováno23. 1. 2024, 19:00|ČT24
Soudy vyřizují případy rychleji než dříve. I díky nižší kriminalitě a dohodám o vině a trestu
Soudy mají na stole nejméně nevyřízených případů za posledních patnáct let. Za deset let klesl třeba počet nevyřízených civilních žalob o polovinu – z dvou set tisíc na aktuálních 103 tisíc. Většinu podaly firmy, instituce a lidé letos. Déle než rok leží u soudů třetina případů.
28. 12. 2023|ČT24
Rusko neplatí nájem za pozemky v Česku. Stát se brání u soudů
Ruská federace ani čtyři měsíce po výpovědi smluv o bezplatném užívání pozemků v Česku nezačala platit nájem. České televizi to sdělilo ministerstvo zahraničí s tím, že Rusové neuhradili ani dlužné nájemné za poslední tři roky. Stát ho vyčíslil na padesát milionů. Záležitost sleduje redaktor Jiří Hynek.
8. 10. 2023|
Látky jako kratom budou podléhat regulaci a nebudou se moci prodávat dětem do 18 let, uvedl Bartoš
Takzvané psychoaktivní látky typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC budou prodávány pouze osobám starším 18 let, schválila ve středu vláda. Podle ministra pro místní rozvoj a digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) vznikne kvůli regulaci další kategorie psychomodulačních látek.
30. 8. 2023Aktualizováno30. 8. 2023, 16:36|
Soud odblokoval lukrativní pozemky z kauzy Bečvářova statku, píší HN
Vrchní soud v Praze v polovině července odblokoval lukrativní pozemky, které spoluvlastní podnikatel Tomáš Hrdlička. Soudy dosud pozemky zadržovaly kvůli tomu, že pocházejí z restitučního podvodu známého jako kauza Bačvářova statku, píše web Hospodářských novin (HN). V případu byli již dříve odsouzeni tři úředníci Státního pozemkového úřadu, kteří pozemky vydali falešné restituentce.
18. 8. 2023|
Častěji než vězení stanovují soudy peněžité tresty. Zavírat lidi není vždy adekvátní řešení, říká Stříž
Tuzemské soudy už udělují víc peněžitých trestů, než kolik lidí posílají do vězení. Loni vyměřily sankce za rekordní půl miliardy korun. Zabavování majetku nebo ukládání peněžitých trestů by mohlo být ještě častější. Justice by tak mohla snížit počet vězňů, těch po covidovém období zase přibývá.
27. 3. 2023|
V Izraeli pokračují protesty proti vládě a její soudní reformě, do ulic vyšlo dle médií přes 300 tisíc lidí
Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.
11. 3. 2023Aktualizováno11. 3. 2023, 23:19|
Izraelci opět demonstrovali proti soudní reformě, do ulic jich vyšly desetitisíce
Desetitisíce lidí v Izraeli šestou sobotu v řadě protestovaly proti plánované reformě soudnictví, kterou prosazuje pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Nejpočetnější byly demonstrace opět v Tel Avivu, kde se podle organizátorů sešlo zhruba 145 tisíc lidí. V dalších městech vyjadřovalo nesouhlas kolem 83 tisíc lidí, uvádí list The Times of Israel. Policejní odhady nebyly bezprostředně k dispozici, v předchozích týdnech ale byly vždy nižší než čísla pořadatelů.
12. 2. 2023|
Soudům hrozí kolaps, tvrdí jejich předsedové. Na platy úředníků žádají 1,5 miliardy
Soudům hrozí podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka kolaps kvůli nízkým platům úředníků. Těch se proto nedostává a ti, kteří na soudech přece jenom pracují, ve velkém odcházejí. Podle Šuka se vláda nechystá s tím nic udělat. Za správné řešení by předsedové soudů považovali dorovnat platy úředníků na průměr ve veřejné sféře. Na to by ovšem bylo potřeba dodatečných 1,5 miliardy korun.
19. 10. 2022Aktualizováno19. 10. 2022, 22:42|vkl
Blažek odmítl, že obstruuje jmenování soudců. Na nejmenování Novotného trvá
Pavel Blažek (ODS) uvedl po pondělní schůzce s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou, že jakožto ministr spravedlnosti v žádném případě neobstruuje jmenování soudních funkcionářů. Zároveň zmínil další argumenty, proč nejmenuje soudce Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. O novém kandidátovi bude jednat s předsedou tohoto soudu Milanem Čečotkou.
29. 8. 2022Aktualizováno29. 8. 2022, 20:08|
BBC: Únik dokumentů odhalil, jak vrcholní politici včetně Macrona tajně pomáhali firmě Uber
Alternativní poskytovatel taxislužby Uber se za bývalého vedení neoficiálně domlouval s předními evropskými politiky, pomoc se mu podařilo získat od současného francouzského prezidenta, tehdy ministra hospodářství Emmanuela Macrona či bývalé eurokomisařky Neelii Kroesové. Bývalý séf Uberu také osobně nařídil použít systém označovaný jako „kill switch“, aby zabránil policistům při razii v přístupu do počítačů. Informace z uniklých souborů zveřejnila na svém webu zpravodajská televize BBC. Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.
10. 7. 2022Aktualizováno10. 7. 2022, 20:55|
Stát loni vyplatil miliony za nezákonné stíhání. Lidé se kvůli tomu soudí i roky
Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.
20. 2. 2022|
Na proces čeká nejméně případů v historii české justice
Počet nevyřízených případů u soudů znovu klesl a je nejnižší v historii samostatné české justice. Během pandemie covidu se lidé méně soudili. A státní zástupci obžalovali historicky nejmíň trestných činů. Soudům se také podařilo vynést verdikty v mnoha vleklých kauzách.
23. 1. 2022|
Vítkovice Steel nemají nárok na bezplatné povolenky za tekutý kov, rozhodl soud EU
Ostravská hutní společnost Vítkovice Steel nemá nárok na bezplatné emisní povolenky za téměř čtyři sta milionů korun související s produkcí tekutého železa, o které se soudí s českými úřady. Rozhodl o tom soudní dvůr Evropské unie. Firma podle verdiktu soudu nevyráběla tekutý kov, a tudíž nemá nárok na finanční úlevy, které jsou spojené s jeho produkcí.
21. 12. 2021|
Ženy nejsou majetek. Taliban v nové vyhlášce otočil, mnoho práv přesto pomíjí
Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.
3. 12. 2021Aktualizováno3. 12. 2021, 19:55|
Základy Evropské unie versus národní suverenita. Polsko řeší změny v justici
Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.
17. 10. 2021|mdu
Lídři ze Středočeského kraje diskutovali o stavu demokracie v Česku
Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.
2. 10. 2021|
Větší tresty pro usvědčené nebo nesoutěžit jen podle ceny, navrhují volební lídři, jak bojovat s korupcí
Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla korupce a její potírání. Na její velké škodlivosti se účastníci debaty shodují a navrhují například majetková přiznání úředníků, větší postihy usvědčených nebo otevřenější data veřejné správy. Diskutovali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.
29. 9. 2021|
Předseda Krajského soudu v Plzni při přidělování kauz pochybil, dostal výtku
Předseda Krajského soudu v Plzni Alexandr Krysl dostal výtku kvůli pochybením při přidělování kauz. Trest mu udělil šéf pražského vrchního soudu. Na podezření týkající se toho, že někteří soudci dostávají případy v rozporu s rozvrhem práce, upozornila před několika měsíci Česká televize.
26. 9. 2021|
Polsko musí dodržovat zásady právního státu, shodují se europoslanci
Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.
19. 9. 2021|