ICE kupuje haly, kde chce zadržovat migranty. Tisíce jich uvěznil nelegálně

Stovky amerických soudů po celých USA nezávisle na sobě rozhodly, že Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (ICE) od října minulého roku nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Federální úřad po nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta výrazně zpřísnil přístup k imigrační politice. I přes soudní rozhodnutí pokračuje tamní vláda v zatýkáních a masivních deportacích, což dále zahlcuje soudní systém. Do konce roku má navíc ICE utratit 38,3 miliardy dolarů na výstavbu detenčních center po celé zemi.

„Je otřesné, že vláda trvá na tom, aby tento soud redefinoval či zcela ignoroval stávající zákon v jeho jasné podobě,“ uvedl soudce okresního soudu Západní Virginie Thomas Johnston. Nominant prezidenta Georga W. Bushe to napsal minulý týden, když nařídil propuštění Venezuelana zadržovaného ve státě.

Většina soudních rozhodnutí se zaměřuje na odklon Trumpovy administrativy od téměř tři desetiletí trvající interpretace federálního zákona, který imigrantům pobývajícím v USA umožňuje propuštění na kauci během doby, kdy se jejich případem zabývá soud. Zástupkyně mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová řekla, že vláda „pracuje na zákonném plnění Trumpova mandátu k prosazování federálního imigračního zákona“.

Prudký nárůst v počtu soudních sporů

Počet lidí v detenčních zařízeních ICE tento měsíc dosáhl zhruba šedesáti osmi tisíc, což představuje nárůst o pětasedmdesát procent od doby, kdy se Trump znovu ujal úřadu. Roste však i počet soudních sporů souvisejících se zadrženími.

Vzhledem k omezenému počtu legálních cest ke svobodě podali zadržovaní migranti od začátku Trumpova druhého mandátu více než dvacet tisíc federálních žalob požadujících jejich propuštění. Agentura Reuters zjistila, že od začátku října více než čtyři sta soudců v nejméně 4421 případech rozhodlo, že ICE v rámci své kampaně masových deportací postupovalo nelegálně.

Další případy jsou stále projednávány či byly v důsledku propuštění zadržené osoby zamítnuty nebo převedeny do jiného soudního obvodu, což pro migranty znamená nutnost podat novou žalobu. Počet takto převedených či znovu podaných žalob zůstává neznámý.

Mluvčí ministerstva pro vnitřní bezpečnost Tricia McLaughlinová řekla, že výrazný nárůst počtu soudních sporů nepřekvapuje zejména poté, „co se řada aktivistických soudců pokusila prezidentu Trumpovi zabránit v naplňování mandátu amerického lidu pro masové deportace“. Ministerstvo se blíže nevyjádřilo k otázkám v těchto konkrétních případech, uvedla agentura Reuters.

Reuters zmiňuje konkrétní případ 18letého Josepha Thomase, studenta střední školy původem z Venezuely, který byl zadržen koncem prosince. Mladík se svým otcem, Eliasem Thomasem, v tu dobu mířil ve Wisconsinu na nákup, když je zastavili při dopravní kontrole. Oba muži jsou žadatelé o azyl, kteří do USA vstoupili v srpnu 2023. Jejich právnička Carrie Peltierová míní, že důvodem k zadržení byla barva jejich pleti, ačkoliv oba měli platné pracovní povolení.

Hlavní okresní soudce Patrick Schiltz během měsíce rozhodl o propuštění obou mužů. Schiltz uvedl, že Joseph nepodléhá povinné vazbě, a upozornil na „nedostatek jakýchkoliv důkazů o existenci zatykače, který by ICE k tomuto kroku opravňoval“.

Okresní soudce Eric Tostrud, jmenovaný Trumpem, rozhodl, že Josephův otec Eliot má nárok na slyšení na kauci. „To vyvolává otázku výkladu zákonů, kterou soudy v tomto okrese opakovaně posuzovaly a zamítly, a bude zamítnuta i zde,“ napsal Tostrud ve svém rozhodnutí. Joseph ve strachu z návratu do školy nyní pokračuje ve studiu on-line.

Zásada habeas corpus

Právní ochranu osob, které vláda nelegálně zadržela, zaručuje princip habeas corpus. Zásada původem z prostředí anglických soudů, která zaručuje právo být uvězněn pouze na základě zákona, nikoli z vůle výkonné moci, se objevila ve 14. století a je zakotvena v samotné ústavě Spojených států.

Během několika lednových dnů právníci podali právní petice habeas corpus pro Liama Coneja, pětiletého Ekvádorce zadrženého na příjezdové cestě k jeho domu v Minnesotě, Ukrajince s platným dočasným humanitárním statusem, který byl zadržen na cestě do práce kabelového technika, Salvadorce ženatého s americkou občankou, se kterou má tříleté autistické dítě, rovněž občana USA, eritrejského nemocničního pracovníka s uprchlickým statusem, zatčeného, když agenty ICE vpustil do svého bytového komplexu, a Venezuelana, který byl zadržený poté, co odvezl svou dceru do školy. Reuters dodává, že nikdo z nich neměl záznam v trestním rejstříku.

Agent ICE nahrává na telefon osobu, která zaznamenávala dění u imigračního soudu v New Yorku, 26. srpna 2025
Zdroj: Reuters/David 'Dee' Delgado

Přiliv soudních sporů vytváří tlak na ministerstvo spravedlnosti, jež pod touto tíhou musí přesouvat prokurátory z případů trestné činnosti právě k případům habeas corpus. Zmíněná analýza soudních záznamů uvádí, že více než sedm set prokurátorů amerického ministerstva spravedlnosti zastupuje americkou vládu v imigračních sporech.

Vláda dodržuje soudní nařízení a plně vymáhá federální imigrační zákon, řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Natalie Baldassarreová. „Kdyby nepoctiví soudci při rozhodování případů dodržovali zákon a respektovali povinnost vlády řádně připravovat případy, nedocházelo by k ohromujícímu počtu případů habeas corpus ani k obavám ohledně dodržování příkazů ze strany ministerstva vnitřní bezpečnosti,“ uvedla.

Právníci při podávání návrhu na habeas corpus na obranu venezuelských občanů deportovaných z USA do El Salvadoru
Zdroj: Reuters/Jose Cabezas

ICE plánuje detenční centra za 38,3 miliardy dolarů

Do konce roku hodlá ICE vystavět detenční centra k zadržení desítek tisíc imigrantů určených k deportaci za zhruba 38,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z přehledu plánu, který ve čtvrtek zveřejnila kancelář guvernérky New Hampshire Kelly Ayotteové.

ICE má v plánu zakoupit a zrenovovat šestnáct již existujících budov, aby posloužily jako regionální centra pro vyřízení obvinění pro tisíc až tisíc pět set zadržených s průměrnou délkou pobytu mezi třemi a sedmi dny. Organizace rovněž otevře osm velkých detenčních center, schopných pojmout sedm až deset tisíc zadržených, kde budou v průměru trávit šedesát dní a která budou sloužit jako „primární lokace“ pro migranty deportované do zahraničí. Kromě toho ICE podle plánu získá dalších deset zařízení „na klíč“ v místech, kde již agentura působí.

Sklad, který ICE plánuje přestavět na regionální centrum pro zadržené imigranty. Merrimack, New Hampshire
Zdroj: REUTERS/CJ Gunther

Plán uvádí, že tato centra jsou nezbytná, protože po přijetí dalších 12 tisíc agentů se ICE v roce 2026 připravuje na očekávaný nárůst zatčených. „Tento nový model umožní ICE vytvořit efektivní síť zadržovacích zařízení tím, že sníží celkový počet smluvních zadržovacích zařízení v provozu a zároveň zvýší celkovou kapacitu lůžek, zlepší správu vazby a zefektivní vyhoštění,“ uvádí se v dokumentu.

ICE plánuje najmout dodavatele, kteří provedou renovace budov za účelem vybudování zadržovacích prostor, zdravotnických a stomatologických služeb, jídelen, rekreačních prostor, ubytoven a soudních síní. Podle dokumentu budou tato zařízení zajišťovat „bezpečné a humánní civilní zadržování cizinců“.

Dočasné detenční centrum „Aligátoří Alcatraz“ bylo zprovozněno v červenci 2025. Ochopee, Florida
Zdroj: Reuters/Marco Bello

Zadržovací centra budou financována z prostředků z rozsáhlého balíčku výdajů, který republikány ovládaný Kongres schválil v červenci 2025. Tento balíček, známý jako „One Big Beautiful Bill“, zahrnoval bezprecedentní částku 170 miliard dolarů na prosazování imigračních zákonů, včetně 45 miliard dolarů na zadržování osob.

ICE očekává, že zařízení vstoupí v provoz do konce listopadu 2026 a podle dokumentu by se tím celková kapacita agentury zvýšila na 92 600 lůžek.

Stoupající intenzita před volbami

Prezident Trump od svého návratu do úřadu v loňském roce dohlíží na rozsáhlé zásahy proti imigrantům. Jeho administrativa vyslala do velkých amerických měst větší počet imigračních agentů, zintenzivnila zatýkání nelegálních imigrantů pobývajících v USA, zasáhla proti nelegálnímu překračování hranic a rozšířila okruh osob, které mohou být deportovány tím, že odebrala stovkám tisíc imigrantů dočasný legální status.

Navzdory rostoucím případům politické nespokojenosti před nadcházejícími volbami v polovině funkčního období se Trumpova administrativa chystá letos dále zintenzivnit vymáhání imigračních zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku, píše AP

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. S odvoláním na místní úřady to napsala agentura AP. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně podle agentury Reuters sdělila, že zraněných je 63 lidí. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná.
21:39Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA rozporují tvrzení Teheránu o uzavření Hormuzu. Írán čelil dalším útokům

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovala média. Vláda i armáda Spojených států tvrzení o uzavření úžiny rozporují. Krátce po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Írán následně informoval, že čelil další vlně útoků.
01:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 3 hhodinami

Rusové útočili na Charkov, Cherson a Kryvyj Rih, ukrajinské drony na rafinerii

Při ruských útocích na ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast zahynuli podle místních úřadů tři lidé, v Chersonu jeden. Ruské úřady hovoří o čtyřech mrtvých v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti a jednom v ruské Samarské oblasti, kde ukrajinské drony dle zpráv z médií a sociálních sítí opět zasáhly rafinerii ve městě Syzraň. Nejméně dva zraněné včetně šestnáctileté dívky si vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
12:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ve Francii odstavili ve vedrech tři jaderné reaktory, u dalších snížili výkon

Vysoké teploty mají ve Francii dopad i na výrobu elektřiny. Francouzská společnost EDF podle médií oznámila, že kvůli meteorologickým podmínkám nechala odstavit tři reaktory jaderných elektráren. U dalších osmi pak nechala snížit výkon. Podobná situace nastala již v minulých letech. Francie nyní čelí třetí vlně veder od začátku roku.
před 6 hhodinami

Zelenskyj avizoval změny ve vládě, premiérce nabídl novou roli

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Více podrobností k její případné nové roli neposkytl. Agentura Reuters nebo portál RBK-Ukrajina si jeho slova vyložily jako návrh nebo rozhodnutí ministerskou předsedkyni odvolat. Média spekulují o kandidátech, kteří by ji mohli nahradit.
13:52Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
před 7 hhodinami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
08:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.