ICE kupuje haly, kde chce zadržovat migranty. Tisíce jich uvěznil nelegálně

Stovky amerických soudů po celých USA nezávisle na sobě rozhodly, že Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (ICE) od října minulého roku nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Federální úřad po nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta výrazně zpřísnil přístup k imigrační politice. I přes soudní rozhodnutí pokračuje tamní vláda v zatýkáních a masivních deportacích, což dále zahlcuje soudní systém. Do konce roku má navíc ICE utratit 38,3 miliardy dolarů na výstavbu detenčních center po celé zemi.

„Je otřesné, že vláda trvá na tom, aby tento soud redefinoval či zcela ignoroval stávající zákon v jeho jasné podobě,“ uvedl soudce okresního soudu Západní Virginie Thomas Johnston. Nominant prezidenta Georga W. Bushe to napsal minulý týden, když nařídil propuštění Venezuelana zadržovaného ve státě.

Většina soudních rozhodnutí se zaměřuje na odklon Trumpovy administrativy od téměř tři desetiletí trvající interpretace federálního zákona, který imigrantům pobývajícím v USA umožňuje propuštění na kauci během doby, kdy se jejich případem zabývá soud. Zástupkyně mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová řekla, že vláda „pracuje na zákonném plnění Trumpova mandátu k prosazování federálního imigračního zákona“.

Prudký nárůst v počtu soudních sporů

Počet lidí v detenčních zařízeních ICE tento měsíc dosáhl zhruba šedesáti osmi tisíc, což představuje nárůst o pětasedmdesát procent od doby, kdy se Trump znovu ujal úřadu. Roste však i počet soudních sporů souvisejících se zadrženími.

Vzhledem k omezenému počtu legálních cest ke svobodě podali zadržovaní migranti od začátku Trumpova druhého mandátu více než dvacet tisíc federálních žalob požadujících jejich propuštění. Agentura Reuters zjistila, že od začátku října více než čtyři sta soudců v nejméně 4421 případech rozhodlo, že ICE v rámci své kampaně masových deportací postupovalo nelegálně.

Další případy jsou stále projednávány či byly v důsledku propuštění zadržené osoby zamítnuty nebo převedeny do jiného soudního obvodu, což pro migranty znamená nutnost podat novou žalobu. Počet takto převedených či znovu podaných žalob zůstává neznámý.

Mluvčí ministerstva pro vnitřní bezpečnost Tricia McLaughlinová řekla, že výrazný nárůst počtu soudních sporů nepřekvapuje zejména poté, „co se řada aktivistických soudců pokusila prezidentu Trumpovi zabránit v naplňování mandátu amerického lidu pro masové deportace“. Ministerstvo se blíže nevyjádřilo k otázkám v těchto konkrétních případech, uvedla agentura Reuters.

Reuters zmiňuje konkrétní případ 18letého Josepha Thomase, studenta střední školy původem z Venezuely, který byl zadržen koncem prosince. Mladík se svým otcem, Eliasem Thomasem, v tu dobu mířil ve Wisconsinu na nákup, když je zastavili při dopravní kontrole. Oba muži jsou žadatelé o azyl, kteří do USA vstoupili v srpnu 2023. Jejich právnička Carrie Peltierová míní, že důvodem k zadržení byla barva jejich pleti, ačkoliv oba měli platné pracovní povolení.

Hlavní okresní soudce Patrick Schiltz během měsíce rozhodl o propuštění obou mužů. Schiltz uvedl, že Joseph nepodléhá povinné vazbě, a upozornil na „nedostatek jakýchkoliv důkazů o existenci zatykače, který by ICE k tomuto kroku opravňoval“.

Okresní soudce Eric Tostrud, jmenovaný Trumpem, rozhodl, že Josephův otec Eliot má nárok na slyšení na kauci. „To vyvolává otázku výkladu zákonů, kterou soudy v tomto okrese opakovaně posuzovaly a zamítly, a bude zamítnuta i zde,“ napsal Tostrud ve svém rozhodnutí. Joseph ve strachu z návratu do školy nyní pokračuje ve studiu on-line.

Zásada habeas corpus

Právní ochranu osob, které vláda nelegálně zadržela, zaručuje princip habeas corpus. Zásada původem z prostředí anglických soudů, která zaručuje právo být uvězněn pouze na základě zákona, nikoli z vůle výkonné moci, se objevila ve 14. století a je zakotvena v samotné ústavě Spojených států.

Během několika lednových dnů právníci podali právní petice habeas corpus pro Liama Coneja, pětiletého Ekvádorce zadrženého na příjezdové cestě k jeho domu v Minnesotě, Ukrajince s platným dočasným humanitárním statusem, který byl zadržen na cestě do práce kabelového technika, Salvadorce ženatého s americkou občankou, se kterou má tříleté autistické dítě, rovněž občana USA, eritrejského nemocničního pracovníka s uprchlickým statusem, zatčeného, když agenty ICE vpustil do svého bytového komplexu, a Venezuelana, který byl zadržený poté, co odvezl svou dceru do školy. Reuters dodává, že nikdo z nich neměl záznam v trestním rejstříku.

Agent ICE nahrává na telefon osobu, která zaznamenávala dění u imigračního soudu v New Yorku, 26. srpna 2025
Zdroj: Reuters/David 'Dee' Delgado

Přiliv soudních sporů vytváří tlak na ministerstvo spravedlnosti, jež pod touto tíhou musí přesouvat prokurátory z případů trestné činnosti právě k případům habeas corpus. Zmíněná analýza soudních záznamů uvádí, že více než sedm set prokurátorů amerického ministerstva spravedlnosti zastupuje americkou vládu v imigračních sporech.

Vláda dodržuje soudní nařízení a plně vymáhá federální imigrační zákon, řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Natalie Baldassarreová. „Kdyby nepoctiví soudci při rozhodování případů dodržovali zákon a respektovali povinnost vlády řádně připravovat případy, nedocházelo by k ohromujícímu počtu případů habeas corpus ani k obavám ohledně dodržování příkazů ze strany ministerstva vnitřní bezpečnosti,“ uvedla.

Právníci při podávání návrhu na habeas corpus na obranu venezuelských občanů deportovaných z USA do El Salvadoru
Zdroj: Reuters/Jose Cabezas

ICE plánuje detenční centra za 38,3 miliardy dolarů

Do konce roku hodlá ICE vystavět detenční centra k zadržení desítek tisíc imigrantů určených k deportaci za zhruba 38,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z přehledu plánu, který ve čtvrtek zveřejnila kancelář guvernérky New Hampshire Kelly Ayotteové.

ICE má v plánu zakoupit a zrenovovat šestnáct již existujících budov, aby posloužily jako regionální centra pro vyřízení obvinění pro tisíc až tisíc pět set zadržených s průměrnou délkou pobytu mezi třemi a sedmi dny. Organizace rovněž otevře osm velkých detenčních center, schopných pojmout sedm až deset tisíc zadržených, kde budou v průměru trávit šedesát dní a která budou sloužit jako „primární lokace“ pro migranty deportované do zahraničí. Kromě toho ICE podle plánu získá dalších deset zařízení „na klíč“ v místech, kde již agentura působí.

Sklad, který ICE plánuje přestavět na regionální centrum pro zadržené imigranty. Merrimack, New Hampshire
Zdroj: REUTERS/CJ Gunther

Plán uvádí, že tato centra jsou nezbytná, protože po přijetí dalších 12 tisíc agentů se ICE v roce 2026 připravuje na očekávaný nárůst zatčených. „Tento nový model umožní ICE vytvořit efektivní síť zadržovacích zařízení tím, že sníží celkový počet smluvních zadržovacích zařízení v provozu a zároveň zvýší celkovou kapacitu lůžek, zlepší správu vazby a zefektivní vyhoštění,“ uvádí se v dokumentu.

ICE plánuje najmout dodavatele, kteří provedou renovace budov za účelem vybudování zadržovacích prostor, zdravotnických a stomatologických služeb, jídelen, rekreačních prostor, ubytoven a soudních síní. Podle dokumentu budou tato zařízení zajišťovat „bezpečné a humánní civilní zadržování cizinců“.

Dočasné detenční centrum „Aligátoří Alcatraz“ bylo zprovozněno v červenci 2025. Ochopee, Florida
Zdroj: Reuters/Marco Bello

Zadržovací centra budou financována z prostředků z rozsáhlého balíčku výdajů, který republikány ovládaný Kongres schválil v červenci 2025. Tento balíček, známý jako „One Big Beautiful Bill“, zahrnoval bezprecedentní částku 170 miliard dolarů na prosazování imigračních zákonů, včetně 45 miliard dolarů na zadržování osob.

ICE očekává, že zařízení vstoupí v provoz do konce listopadu 2026 a podle dokumentu by se tím celková kapacita agentury zvýšila na 92 600 lůžek.

Stoupající intenzita před volbami

Prezident Trump od svého návratu do úřadu v loňském roce dohlíží na rozsáhlé zásahy proti imigrantům. Jeho administrativa vyslala do velkých amerických měst větší počet imigračních agentů, zintenzivnila zatýkání nelegálních imigrantů pobývajících v USA, zasáhla proti nelegálnímu překračování hranic a rozšířila okruh osob, které mohou být deportovány tím, že odebrala stovkám tisíc imigrantů dočasný legální status.

Navzdory rostoucím případům politické nespokojenosti před nadcházejícími volbami v polovině funkčního období se Trumpova administrativa chystá letos dále zintenzivnit vymáhání imigračních zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 2 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 5 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 6 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 9 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...