Soudce

Vládní koalice nemá jisté, že se jí do konce roku podaří prosadit zákon zvyšující výdělky ústavních činitelů. Jak zjistila Česká televize, poslanci začnou projednávat návrh na růst platů politiků, soudců a státních zástupců až 19. listopadu. Od příštího roku přitom nebude existovat žádné pravidlo, jak platy stanovit, protože to stávající zrušil Ústavní soud.

Poslanecká sněmovna se v pátek sešla a schválila změnu audiovizuálního zákona, která rozšiřuje možnost získání státní podpory i na tvůrce videoher. Dříve během dne přijala zavedení dvoustupňových kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Zákonodárci odsouhlasili i novelu zákona o státní službě a povinnost prodejců střeliva a zbraní hlásit policii podezřelé nákupy.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra kritizuje návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který ve středu schválila vláda. Vadí mu, že jde prakticky o tutéž úpravu, kterou už v květnu zrušila ústavní instance, a zákon by tak mohl být v rozporu s ústavou. Kabinet se hájí argumentem, že platy soudců mají růst podle stejného vzorce jako u politiků nebo státních zástupců.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.

Nejen novému složení Ústavnímu soudu (ÚS), ale i celé české společnosti by emeritní ústavní soudce Vojtěch Šimíček přál co největší „Nudu v Brně“, jak řekl s odkazem na snímek z roku 2003. „Aby nemusel fungovat jako záchranná brzda nebo jako deštník, který by chránil systém před zásadními útoky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24. Šimíček z Ústavního soudu odchází po deseti letech. Během své kariéry prý nikdy nebyl cílem politického nátlaku, snad s výjimkou setkání s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem.

Znásilněním bude od ledna nesouhlasný pohlavní styk. Zavedení principu „ne znamená ne“ přinese do trestního zákoníku novela, kterou v týdnu podepsal prezident Petr Pavel. Host právního podcastu V hlavě, místopředseda vrchního soudu v Praze Jan Sváček, je přesvědčen o tom, že všechny případy, o kterých se v souvislosti s novelizací trestního zákoníku hovoří, jsou postižitelné i podle dosavadní úpravy. K nové úpravě není skeptický, ale je zvědavý, co přinese.

Uplynulo deset let od rozsudku v největší kriminální aféře v dějinách Česka. 21. května 2014 vynesl Krajský soud ve Zlíně verdikt nad deseti obžalovanými v hlavní větvi kauzy Metanol, která měla za následek třicet osm mrtvých a padesát otrávených (pozn. v celé metanolové kauze bylo mrtvých čtyřicet osm a otrávených sto čtyřicet). Padly dva doživotní tresty pro míchače jedovaté směsi Tomáše Křepelu a Rudolfa Fiana, vysoké tresty si vyslechli i distributoři a prodejci metanolu.

Situace na Slovensku je vážná a tamní politici by měli zasednout k jednomu stolu, domnívá se předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je optimistická a věří, že i díky projevům současné prezidentky a jejího nástupce po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica dojde ve společnosti nakonec k uklidnění. Oba se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité zabránit podněcování nenávisti mezi lidmi platnou legislativou.

Novela zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy, prošla ve čtvrtek odpoledne ve sněmovně prvním čtením. Zaručenou mzdu ponechává pouze ve veřejné sféře. Následně poslanci probrali a do výborů poslali změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, podpořili i legislativní zakotvení pravidel pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Zákonodárci si hned v jejím úvodu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po 21. hodině, opozice byla proti. Poslanci v prvním čtení podpořili i další legislativní návrhy.

Pražský městský soud v pondělí zahájil nové hlavní líčení v korupční kauze soudce Ivana Elischera. Státní zástupce musel v jeho úvodu znovu přednést celou rozsáhlou obžalobu. Elischer a jeden ze spoluobžalovaných totiž po změně složení soudního senátu nedali souhlas k tomu, aby se již provedené úkony nemusely provádět znovu. Soud chtěl původně jednat už počátkem února, tehdy se mu ale nepodařilo sehnat dva ze šesti obžalovaných. Obžaloba navrhla pro všechny tresty vězení. Pro Elischera chce znovu jedenáct let za mřížemi, milionový peněžitý trest a zabavení dalšího milionu z účtu.

Pokračující elektronizace justice má přinést i konec vypalování statisíců CD nosičů na soudech. Na cédéčkách stále musí soudy uchovávat zvukové záznamy z jednání. Do konce roku by mělo kompaktní disky nahradit centrální datové úložiště ministerstva spravedlnosti, ze kterého si budou moci soubory stáhnout například i advokáti.

Soud přiznal bývalému pražskému primátorovi Tomáši Hudečkovi zhruba 763 tisíc korun jako odškodné za nezákonné stíhání v kauze Opencard. Rozsudek není pravomocný a strany se mohou odvolat. Někdejší komunální politik z TOP 09 získal už dříve od ministerstva spravedlnosti milion korun za způsobenou nemajetkovou újmu a za výdaje na právníky. V žalobě žádal dalších 7,6 milionu korun.

Senátní výbor pro lidská práva jednomyslně doporučil schválit nominaci Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu jako ústavního soudce. Doporučení získala také advokátka Lucie Dolanská Bányaiová, kterou ve středu odpoledne podpořilo šest ze sedmi přítomných členů výboru. Senátní ústavně-právní výbor dopoledne podpořil pouze nominaci Kühna, Dolanské Bányaiové chyběl jeden hlas.

Nejsou soudci, přesto nosí talár a rozhodují o verdiktech. Některé trestní a pracovněprávní kauzy posuzují přísedící, kteří mohou soudce i přehlasovat. Vláda ve středu schválila návrh na omezení případů, které řeší právě takzvaní soudci z lidu. Někteří přísedící i zástupci justice jsou ale proti změně. Říkají, že i laický pohled do rozhodování o osudech lidí patří.

Případ padesátimilionové dotace na farmu Čapí hnízdo projedná na pražském městském soudu znovu senát Jana Šotta. České televizi to potvrdila zastupující tisková mluvčí soudu Štěpánka Tykalová. Soudce Šott se sice v říjnu přesunul na trestní úsek soudu, kde rozhoduje o odvoláních, případ, v němž dříve rozhodoval, mu ale podle zákona zůstává. Čapí hnízdo vrátil k novému projednání vrchní soud, podle kterého bylo nedostatečné a chybně provedené dokazování u městského soudu. Z verdiktu, který se dosud nedostal na veřejnost, citoval nyní – kdy se případ městskému soudu vrátil – server Česká justice.

Kabinet projednal nákup 48 protiletadlových střel I-Derby Long Range za 2,8 miliardy korun bez DPH. Smlouva s izraelskou vládou má být podepsána do konce října, uvedlo ministerstvo obrany. Využít střely bude česká armáda moci v rámci protiletadlového raketového systému SPYDER, který Česko koupilo v roce 2021. Vláda zároveň schválila další peníze na pomoc Ukrajině, mají jít hlavně do zdravotnictví.

Dva senátní výbory nedoporučily Pavla Simona na post ústavního soudce, vytýkají mu některé verdikty či jeho angažmá v oblasti čínských cvičení Orel v hnízdě. Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela v Událostech, komentářích řekl, že najít někoho, s kým by se ztotožnil každý senátor, je nemožné. Myslí si také, že zatím není důvod k tomu, aby prezident od nominace Simona ustupoval.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Případ Ladislava Vrabela obviněného z šíření poplašné zprávy se částečně vrací od odvolacího soudu k první instanci. Nebude ale rozhodovat o samotné obžalobě, musí se podle rozhodnutí pražského městského soudu vypořádat s námitkou Vrabelova obhájce Radka Suchého proti soudci Lukáši Svrčkovi. Advokát tvrdí, že je podjatý.

Nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa odsoudil v 80. letech mladíka, který se pokusil odejít z Československa. Upozornil na to web Novinky.cz, který v archivu zjistil, že mu Baxa jako soudce plzeňského okresního soudu udělil podmínku. Šéf Ústavního soudu připustil, že se to mohlo stát, řekl však, že si nevzpomíná na detaily. Zároveň zdůraznil, že obvykle se pokusy o emigraci trestaly vězením. Zjištění přišlo krátce poté, co se kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici vzdal nominace na ústavního soudce Robert Fremr.