Soudce

Nejen novému složení Ústavnímu soudu (ÚS), ale i celé české společnosti by emeritní ústavní soudce Vojtěch Šimíček přál co největší „Nudu v Brně“, jak řekl s odkazem na snímek z roku 2003. „Aby nemusel fungovat jako záchranná brzda nebo jako deštník, který by chránil systém před zásadními útoky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24. Šimíček z Ústavního soudu odchází po deseti letech. Během své kariéry prý nikdy nebyl cílem politického nátlaku, snad s výjimkou setkání s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem.

Znásilněním bude od ledna nesouhlasný pohlavní styk. Zavedení principu „ne znamená ne“ přinese do trestního zákoníku novela, kterou v týdnu podepsal prezident Petr Pavel. Host právního podcastu V hlavě, místopředseda vrchního soudu v Praze Jan Sváček, je přesvědčen o tom, že všechny případy, o kterých se v souvislosti s novelizací trestního zákoníku hovoří, jsou postižitelné i podle dosavadní úpravy. K nové úpravě není skeptický, ale je zvědavý, co přinese.

Uplynulo deset let od rozsudku v největší kriminální aféře v dějinách Česka. 21. května 2014 vynesl Krajský soud ve Zlíně verdikt nad deseti obžalovanými v hlavní větvi kauzy Metanol, která měla za následek třicet osm mrtvých a padesát otrávených (pozn. v celé metanolové kauze bylo mrtvých čtyřicet osm a otrávených sto čtyřicet). Padly dva doživotní tresty pro míchače jedovaté směsi Tomáše Křepelu a Rudolfa Fiana, vysoké tresty si vyslechli i distributoři a prodejci metanolu.

Situace na Slovensku je vážná a tamní politici by měli zasednout k jednomu stolu, domnívá se předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je optimistická a věří, že i díky projevům současné prezidentky a jejího nástupce po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica dojde ve společnosti nakonec k uklidnění. Oba se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité zabránit podněcování nenávisti mezi lidmi platnou legislativou.

Novela zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy, prošla ve čtvrtek odpoledne ve sněmovně prvním čtením. Zaručenou mzdu ponechává pouze ve veřejné sféře. Následně poslanci probrali a do výborů poslali změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, podpořili i legislativní zakotvení pravidel pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Zákonodárci si hned v jejím úvodu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po 21. hodině, opozice byla proti. Poslanci v prvním čtení podpořili i další legislativní návrhy.

Pražský městský soud v pondělí zahájil nové hlavní líčení v korupční kauze soudce Ivana Elischera. Státní zástupce musel v jeho úvodu znovu přednést celou rozsáhlou obžalobu. Elischer a jeden ze spoluobžalovaných totiž po změně složení soudního senátu nedali souhlas k tomu, aby se již provedené úkony nemusely provádět znovu. Soud chtěl původně jednat už počátkem února, tehdy se mu ale nepodařilo sehnat dva ze šesti obžalovaných. Obžaloba navrhla pro všechny tresty vězení. Pro Elischera chce znovu jedenáct let za mřížemi, milionový peněžitý trest a zabavení dalšího milionu z účtu.

Pokračující elektronizace justice má přinést i konec vypalování statisíců CD nosičů na soudech. Na cédéčkách stále musí soudy uchovávat zvukové záznamy z jednání. Do konce roku by mělo kompaktní disky nahradit centrální datové úložiště ministerstva spravedlnosti, ze kterého si budou moci soubory stáhnout například i advokáti.

Soud přiznal bývalému pražskému primátorovi Tomáši Hudečkovi zhruba 763 tisíc korun jako odškodné za nezákonné stíhání v kauze Opencard. Rozsudek není pravomocný a strany se mohou odvolat. Někdejší komunální politik z TOP 09 získal už dříve od ministerstva spravedlnosti milion korun za způsobenou nemajetkovou újmu a za výdaje na právníky. V žalobě žádal dalších 7,6 milionu korun.

Senátní výbor pro lidská práva jednomyslně doporučil schválit nominaci Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu jako ústavního soudce. Doporučení získala také advokátka Lucie Dolanská Bányaiová, kterou ve středu odpoledne podpořilo šest ze sedmi přítomných členů výboru. Senátní ústavně-právní výbor dopoledne podpořil pouze nominaci Kühna, Dolanské Bányaiové chyběl jeden hlas.

Nejsou soudci, přesto nosí talár a rozhodují o verdiktech. Některé trestní a pracovněprávní kauzy posuzují přísedící, kteří mohou soudce i přehlasovat. Vláda ve středu schválila návrh na omezení případů, které řeší právě takzvaní soudci z lidu. Někteří přísedící i zástupci justice jsou ale proti změně. Říkají, že i laický pohled do rozhodování o osudech lidí patří.

Případ padesátimilionové dotace na farmu Čapí hnízdo projedná na pražském městském soudu znovu senát Jana Šotta. České televizi to potvrdila zastupující tisková mluvčí soudu Štěpánka Tykalová. Soudce Šott se sice v říjnu přesunul na trestní úsek soudu, kde rozhoduje o odvoláních, případ, v němž dříve rozhodoval, mu ale podle zákona zůstává. Čapí hnízdo vrátil k novému projednání vrchní soud, podle kterého bylo nedostatečné a chybně provedené dokazování u městského soudu. Z verdiktu, který se dosud nedostal na veřejnost, citoval nyní – kdy se případ městskému soudu vrátil – server Česká justice.

Kabinet projednal nákup 48 protiletadlových střel I-Derby Long Range za 2,8 miliardy korun bez DPH. Smlouva s izraelskou vládou má být podepsána do konce října, uvedlo ministerstvo obrany. Využít střely bude česká armáda moci v rámci protiletadlového raketového systému SPYDER, který Česko koupilo v roce 2021. Vláda zároveň schválila další peníze na pomoc Ukrajině, mají jít hlavně do zdravotnictví.

Dva senátní výbory nedoporučily Pavla Simona na post ústavního soudce, vytýkají mu některé verdikty či jeho angažmá v oblasti čínských cvičení Orel v hnízdě. Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela v Událostech, komentářích řekl, že najít někoho, s kým by se ztotožnil každý senátor, je nemožné. Myslí si také, že zatím není důvod k tomu, aby prezident od nominace Simona ustupoval.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Případ Ladislava Vrabela obviněného z šíření poplašné zprávy se částečně vrací od odvolacího soudu k první instanci. Nebude ale rozhodovat o samotné obžalobě, musí se podle rozhodnutí pražského městského soudu vypořádat s námitkou Vrabelova obhájce Radka Suchého proti soudci Lukáši Svrčkovi. Advokát tvrdí, že je podjatý.

Nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa odsoudil v 80. letech mladíka, který se pokusil odejít z Československa. Upozornil na to web Novinky.cz, který v archivu zjistil, že mu Baxa jako soudce plzeňského okresního soudu udělil podmínku. Šéf Ústavního soudu připustil, že se to mohlo stát, řekl však, že si nevzpomíná na detaily. Zároveň zdůraznil, že obvykle se pokusy o emigraci trestaly vězením. Zjištění přišlo krátce poté, co se kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici vzdal nominace na ústavního soudce Robert Fremr.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to uvedl na svém webu.

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na čtrnáct, v týmu bude třetí ženou. Křesťanová při odchodu z ceremoniálu řekla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá. Ráda by pokračovala i v akademickém působení.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt ve čtvrtek upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním v pondělí prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců. Fremr by mohl u Ústavního soudu obsadit místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož mandát skončil 4. června.

Místopředseda Městského soudu v Brně Aleš Dufek se nedopustil kárného provinění, i když nepostupoval zcela správně. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud, ke kterému podal kárnou žalobu na Dufka ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ten se domníval, že Dufek pochybil, když médiím poskytl vyžádané informace k brněnské kauze Taxis, která se týká obecních bytů a údajného pokusu o ovládnutí Černovické pískovny.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zbavil funkce soudce Martina Valehracha z Obvodního soudu pro Prahu 8, a to za průtahy. Kárné žalobě čelil potřetí během několika let. Odvolání z funkce je nejpřísnější postih ukládaný v kárném řízení. Valehrach vinu popřel.

Politické přesvědčení by podle nově zvoleného ústavního soudce Jana Wintra nemělo hrát roli v jeho rozhodování. Připustil, že se tomu nelze úplně vyhnout, ale ústavní soudce musí mít dostatek disciplíny, řekl v Interview ČT24. Wintr se ústavním soudcem stane v pondělí. V Senátu měl největší podporu mezi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl. Kromě něj to byli ještě Josef Baxa a Daniela Zemanová, se všemi senátoři souhlasili.