Soudce

Americký soud vydal předběžné opatření, kterým pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze. Rádio je přesvědčené, že nemůže přijít o peníze, které pro něj vyčlenil Kongres, protože by to porušilo federální zákony, a proto postup administrativy Donalda Trumpa napadlo soudně.

Ústavní soud v Jižní Koreji zrušil odvolání premiéra Han Duk-soa a dosadil ho zpět do funkce předsedy vlády a úřadujícího prezidenta, píše web The Korea Times. Oba posty dosud zastával Čche Sang-mok. Na verdikt soudu čeká také hlava státu Jun Sok-jol sesazená kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva.

Bílý dům čelí dalším soudním procesům a zároveň stupňuje svou kritiku justice. Proti omezení svého financování se žalobou rozhodlo bránit Rádio Svobodná Evropa. Soud zatím rozhodl, že rozpuštění americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) bylo protiústavní. Na rozhřešení se čeká také v případu dočasného zablokování deportace členů venezuelského gangu.

Policie v pondělí v Chorvatsku zadržela na základě evropského zatýkacího rozkazu soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Podezírá ho z podvodu a zahájí úkony k jeho předání do Česka. Soudce v neděli ČT sdělil, že důvodem jeho útěku bylo vydírání kvůli osobním dluhům. Dřívější hlavní žalobce z metanolové aféry byl pohřešován deset dní, kdy po něm pátrala kroměřížská policie a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.

Deset dnů pohřešovaný soudce a dřívější hlavní žalobce z metanolové aféry Roman Kafka už není v databázi hledaných osob. Policie nechce důvod komentovat. Podle informací serveru iDnes.cz je Kafka naživu, zadrželi ho v zahraničí a teď ho vyslýchají kriminalisté. Podle informací České televize by důvodem Kafkova zmizení mohly být milionové dluhy.

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.

Do pátrání po pohřešovaném soudci Krajského soudu v Brně Romanu Kafkovi se vložila i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Kdo je prověřován z případného spáchání trestného činu, odmítla NCOZ komentovat, zjistila ČT. Pátráním se od soboty zabývá kroměřížská policie, která uvedla, že situace se zatím nezměnila.

Pohřešovaný soudce Krajského soudu v Brně Roman Kafka, po němž od soboty pátrá policie, oznámil Kanceláři prezidenta republiky 3. března rezignaci na svoji funkci. Uvedla to mluvčí soudu Klára Belkovová.

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi. Rodina oznámila policii, že ho pohřešuje. Sedmačtyřicetiletý Kafka je soudcem Krajského soudu v Brně, dříve byl státním zástupcem, dozoroval metanolovou kauzu, která vypukla v září 2012.

Kalifornský federální soudce shledal, že hromadné propouštění federálních zaměstnanců ve zkušební době, jak požaduje administrativa prezidenta Donalda Trumpa, je pravděpodobně nezákonné. Dočasně tak zablokoval snahu nové administrativy nařídit ministerstvu obrany a dalším federálním úřadům, aby propustily tisíce čerstvě přijatých pracovníků, a vyhověl žalobě podané koalicí odborů a neziskových organizací.

Sněmovna v pátek schválila novelu, podle níž letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent. Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů politiků až do roku 2029 na loňské úrovni. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento, vyplývá z předlohy, která teď zamíří k posouzení do Senátu.

Pokud by prošel koaliční návrh na růst platů ústavních činitelů o téměř sedm procent, soudcům by platy reálně klesly, míní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Přesto by výpočet výdělků politiků od těch soudcovských neodděloval. Jiní hosté ve vysílání ČT24 naopak o této možnosti hovořili. Politický analytik Lukáš Jelínek se například domnívá, že některý z návrhů navzdory „povinnému obstrukčnímu kolečku“ opozice nakonec projde.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o pět tisíc korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Nově by tak podle místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrové mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.

Ministerstvo obrany po jednání vlády oznámilo nákup čtrnácti tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH. Smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme chce uzavřít letos, tanky budou dodány do konce roku 2026. Vláda také schválila prostředky na obnovu sportovišť v obcích postižených povodněmi či souhlasila, aby studenti zdravotnictví mohli dříve pracovat v nemocnicích.

Vládní koalice nemá jisté, že se jí do konce roku podaří prosadit zákon zvyšující výdělky ústavních činitelů. Jak zjistila Česká televize, poslanci začnou projednávat návrh na růst platů politiků, soudců a státních zástupců až 19. listopadu. Od příštího roku přitom nebude existovat žádné pravidlo, jak platy stanovit, protože to stávající zrušil Ústavní soud.

Poslanecká sněmovna se v pátek sešla a schválila změnu audiovizuálního zákona, která rozšiřuje možnost získání státní podpory i na tvůrce videoher. Dříve během dne přijala zavedení dvoustupňových kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Zákonodárci odsouhlasili i novelu zákona o státní službě a povinnost prodejců střeliva a zbraní hlásit policii podezřelé nákupy.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra kritizuje návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který ve středu schválila vláda. Vadí mu, že jde prakticky o tutéž úpravu, kterou už v květnu zrušila ústavní instance, a zákon by tak mohl být v rozporu s ústavou. Kabinet se hájí argumentem, že platy soudců mají růst podle stejného vzorce jako u politiků nebo státních zástupců.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.