Soudy strana 2 z 3

Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.

Počet nevyřízených případů u soudů znovu klesl a je nejnižší v historii samostatné české justice. Během pandemie covidu se lidé méně soudili. A státní zástupci obžalovali historicky nejmíň trestných činů. Soudům se také podařilo vynést verdikty v mnoha vleklých kauzách.

Ostravská hutní společnost Vítkovice Steel nemá nárok na bezplatné emisní povolenky za téměř čtyři sta milionů korun související s produkcí tekutého železa, o které se soudí s českými úřady. Rozhodl o tom soudní dvůr Evropské unie. Firma podle verdiktu soudu nevyráběla tekutý kov, a tudíž nemá nárok na finanční úlevy, které jsou spojené s jeho produkcí.

Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla korupce a její potírání. Na její velké škodlivosti se účastníci debaty shodují a navrhují například majetková přiznání úředníků, větší postihy usvědčených nebo otevřenější data veřejné správy. Diskutovali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Předseda Krajského soudu v Plzni Alexandr Krysl dostal výtku kvůli pochybením při přidělování kauz. Trest mu udělil šéf pražského vrchního soudu. Na podezření týkající se toho, že někteří soudci dostávají případy v rozporu s rozvrhem práce, upozornila před několika měsíci Česká televize.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Slovensko připraví změny ve fungování bezpečnostních a justičních složek v zájmu zlepšení práce policie, prokuratury a soudů. Po jednání bezpečnostní rady státu to řekl premiér Eduard Heger. Jednání bylo svoláno poté, co policejní inspekce obvinila čtyři kriminalisty elitní policejní jednotky NAKA, kteří vyšetřují citlivé kauzy z minulosti.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro vydal výnos, kterým chce ztížit mazání příspěvků a účtů ze strany provozovatelů sociálních sítí. Před jejich smazáním by měli uživateli řádně vysvětlit, proč chtějí k tomuto opatření přistoupit. Podle serveru BBC News ale není příliš jasné, jak bude nová norma v praxi fungovat. Na úterý jsou v brazilském hlavním městě hlášená shromáždění příznivců i odpůrců prezidenta.

Přeočkovávání proti covidu-19 by mělo u lidí s vyšším rizikem při nákaze podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) začít v polovině září. V diskusním pořadu TV Prima také zmínil, že ani v nejrizikovějším scénáři vývoje epidemie na podzim nepočítá s uzavíráním služeb a obchodů.

Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni vzrostla z 263 na 281 dní. Déle tam trvala i trestní řízení, namísto 195 dní průměrně 201. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu české justice za uplynulý rok, kterou zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Délky řízení mírně ovlivnila pandemie covidu-19, která ale podle ministryně Marie Benešové (za ANO) jinak do chodu justice příliš nezasáhla.

Zvláštní výbor amerického Kongresu zahájil vyšetřování útoku stoupenců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol z 6. ledna. Jako první svědci vystoupili příslušníci policie. Závěry se očekávají napřesrok, samotná existence vyšetřování už ale vyvolala ostré stranické spory. Jeden z předvolaných strážců zákona odsoudil vyjádření některých republikánských politiků, kteří tehdejší násilné události při volební schůzi Kongresu nyní zkreslují a zlehčují.

Disciplinární režim polských soudců je v rozporu s právem EU. Ve sporu o justiční reformu prosazenou polskou konzervativní vládou o tom rozhodl Soudní dvůr EU. Podle nejvyššího orgánu unijní justice existují pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti polské disciplinární komory, která vede se soudci kárná řízení. Polský nejvyšší soud ve středu naopak rozhodl, že dřívější předběžná opatření, kterými unijní soud nařídil přerušit práci zmíněné komory, odporují polské ústavě. Evropská komise vyzvala Varšavu, aby rozhodnutí unijního soudu respektovala. Zástupci polské vlády verdikt unijního soudu kritizovali jako politicky motivovaný.

Polsko podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva porušilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, když tamní ministr spravedlnosti bez udání důvodu propustil dva soudce a neumožnil jim se proti výpovědi odvolat. Agentura Reuters uvádí, že jde o další ránu pro justiční reformy, které po nástupu k moci prosadila vláda národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS). „Rozsudek respektujeme, ale realizujeme náš program, včetně reformy, podle plánu,“ řekl premiér Mateusz Morawiecki.

Soud zprostil bývalého šéfa ČPP Transgas Jana Švábenického obžaloby ze zpronevěry 14,5 milionu korun z tohoto státního podniku. Kvůli nedostatku důkazů osvobodil také druhého obžalovaného Michaela Andronikova, jednatele firmy European Business Consulting (EBC). Verdikt není pravomocný, státní zástupce se proti němu ihned odvolal. Případ se týká odměn vyplacených Transgasem firmě EBC v roce 2013.

Laičtí soudci budou dál spolurozhodovat o většině trestů i o pracovně-právních sporech. Sněmovna souhlasila s názorem Senátu, který nakonec podpořila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ta ještě v březnu hájila omezení přísedících jenom na souzení úmyslných zločinů se sazbou nad deset let a to, aby laici nesoudili hospodářskou kriminalitu.

Podnikatel íránského původu Shahram Zadeh se ve své daňové kauze plně doznal. S žalobcem uzavírá stejně jako další obvinění dohodu o vině a trestu, ty bude muset schválit soud, uvedl dozorující státní zástupce Aleš Sosík. Obžaloba viní Zadeha z daňových úniků dvě a půl miliardy korun při dovozu pohonných hmot. Kauzou se několik let zabývá Krajský soud v Brně. Zadeh vinu dosud popíral.

Ministerstvo spravedlnosti vedené Marií Benešovou (za ANO) vyslyšelo volání soudců po posilách a v odůvodněných případech navrhne jmenování nových soudců, třebaže se tomu původně bránilo. Justiční práci chce ale sanovat v první řadě větším počtem soudních asistentů.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Firma Albatros Media koupila za čtrnáct milionů korun knižní divizi vydavatelství Mladá fronta, které je v konkurzu. Smlouvu s insolvenční správkyní uzavřela společnost v pondělí, cena je už zaplacená. Souhlas k prodeji dal věřitelský výbor, zajištěný věřitel Crane Constancy Investments (CCI), námitky neměl ani soud, uvedla insolvenční správkyně Mladé fronty Petra Hýsková.

Kauza soudce Zdeňka Sováka, stíhaného za korupci, zpozdí projednávání případu Davida Ratha. Jde o to, jestli se tím může zabývat pražský vrchní soud, kde Sovák působil, nebo jestli spis pošle do Olomouce. Odposlechy totiž zachytily soudcův slib, že kauzu spojenou s bývalým hejtmanem dokáže ovlivnit.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) chce letos výrazně omezit jmenování nových soudců. Justice má přijít o zhruba dvě stě tabulkových míst. Podle resortu teď oproti minulým letům řeší méně případů. Šéfové soudů s tím ale nesouhlasí a varují před průtahy a kolapsy některých úseků.