Soudy strana 2 z 4

Tuzemské soudy už udělují víc peněžitých trestů, než kolik lidí posílají do vězení. Loni vyměřily sankce za rekordní půl miliardy korun. Zabavování majetku nebo ukládání peněžitých trestů by mohlo být ještě častější. Justice by tak mohla snížit počet vězňů, těch po covidovém období zase přibývá.

Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.

Desetitisíce lidí v Izraeli šestou sobotu v řadě protestovaly proti plánované reformě soudnictví, kterou prosazuje pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Nejpočetnější byly demonstrace opět v Tel Avivu, kde se podle organizátorů sešlo zhruba 145 tisíc lidí. V dalších městech vyjadřovalo nesouhlas kolem 83 tisíc lidí, uvádí list The Times of Israel. Policejní odhady nebyly bezprostředně k dispozici, v předchozích týdnech ale byly vždy nižší než čísla pořadatelů.

Soudům hrozí podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka kolaps kvůli nízkým platům úředníků. Těch se proto nedostává a ti, kteří na soudech přece jenom pracují, ve velkém odcházejí. Podle Šuka se vláda nechystá s tím nic udělat. Za správné řešení by předsedové soudů považovali dorovnat platy úředníků na průměr ve veřejné sféře. Na to by ovšem bylo potřeba dodatečných 1,5 miliardy korun.

Pavel Blažek (ODS) uvedl po pondělní schůzce s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou, že jakožto ministr spravedlnosti v žádném případě neobstruuje jmenování soudních funkcionářů. Zároveň zmínil další argumenty, proč nejmenuje soudce Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. O novém kandidátovi bude jednat s předsedou tohoto soudu Milanem Čečotkou.

Alternativní poskytovatel taxislužby Uber se za bývalého vedení neoficiálně domlouval s předními evropskými politiky, pomoc se mu podařilo získat od současného francouzského prezidenta, tehdy ministra hospodářství Emmanuela Macrona či bývalé eurokomisařky Neelii Kroesové. Bývalý séf Uberu také osobně nařídil použít systém označovaný jako „kill switch“, aby zabránil policistům při razii v přístupu do počítačů. Informace z uniklých souborů zveřejnila na svém webu zpravodajská televize BBC. Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.

Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.

Počet nevyřízených případů u soudů znovu klesl a je nejnižší v historii samostatné české justice. Během pandemie covidu se lidé méně soudili. A státní zástupci obžalovali historicky nejmíň trestných činů. Soudům se také podařilo vynést verdikty v mnoha vleklých kauzách.

Ostravská hutní společnost Vítkovice Steel nemá nárok na bezplatné emisní povolenky za téměř čtyři sta milionů korun související s produkcí tekutého železa, o které se soudí s českými úřady. Rozhodl o tom soudní dvůr Evropské unie. Firma podle verdiktu soudu nevyráběla tekutý kov, a tudíž nemá nárok na finanční úlevy, které jsou spojené s jeho produkcí.

Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla korupce a její potírání. Na její velké škodlivosti se účastníci debaty shodují a navrhují například majetková přiznání úředníků, větší postihy usvědčených nebo otevřenější data veřejné správy. Diskutovali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Předseda Krajského soudu v Plzni Alexandr Krysl dostal výtku kvůli pochybením při přidělování kauz. Trest mu udělil šéf pražského vrchního soudu. Na podezření týkající se toho, že někteří soudci dostávají případy v rozporu s rozvrhem práce, upozornila před několika měsíci Česká televize.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Slovensko připraví změny ve fungování bezpečnostních a justičních složek v zájmu zlepšení práce policie, prokuratury a soudů. Po jednání bezpečnostní rady státu to řekl premiér Eduard Heger. Jednání bylo svoláno poté, co policejní inspekce obvinila čtyři kriminalisty elitní policejní jednotky NAKA, kteří vyšetřují citlivé kauzy z minulosti.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro vydal výnos, kterým chce ztížit mazání příspěvků a účtů ze strany provozovatelů sociálních sítí. Před jejich smazáním by měli uživateli řádně vysvětlit, proč chtějí k tomuto opatření přistoupit. Podle serveru BBC News ale není příliš jasné, jak bude nová norma v praxi fungovat. Na úterý jsou v brazilském hlavním městě hlášená shromáždění příznivců i odpůrců prezidenta.

Přeočkovávání proti covidu-19 by mělo u lidí s vyšším rizikem při nákaze podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) začít v polovině září. V diskusním pořadu TV Prima také zmínil, že ani v nejrizikovějším scénáři vývoje epidemie na podzim nepočítá s uzavíráním služeb a obchodů.

Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni vzrostla z 263 na 281 dní. Déle tam trvala i trestní řízení, namísto 195 dní průměrně 201. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu české justice za uplynulý rok, kterou zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Délky řízení mírně ovlivnila pandemie covidu-19, která ale podle ministryně Marie Benešové (za ANO) jinak do chodu justice příliš nezasáhla.

Zvláštní výbor amerického Kongresu zahájil vyšetřování útoku stoupenců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol z 6. ledna. Jako první svědci vystoupili příslušníci policie. Závěry se očekávají napřesrok, samotná existence vyšetřování už ale vyvolala ostré stranické spory. Jeden z předvolaných strážců zákona odsoudil vyjádření některých republikánských politiků, kteří tehdejší násilné události při volební schůzi Kongresu nyní zkreslují a zlehčují.

Disciplinární režim polských soudců je v rozporu s právem EU. Ve sporu o justiční reformu prosazenou polskou konzervativní vládou o tom rozhodl Soudní dvůr EU. Podle nejvyššího orgánu unijní justice existují pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti polské disciplinární komory, která vede se soudci kárná řízení. Polský nejvyšší soud ve středu naopak rozhodl, že dřívější předběžná opatření, kterými unijní soud nařídil přerušit práci zmíněné komory, odporují polské ústavě. Evropská komise vyzvala Varšavu, aby rozhodnutí unijního soudu respektovala. Zástupci polské vlády verdikt unijního soudu kritizovali jako politicky motivovaný.

Polsko podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva porušilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, když tamní ministr spravedlnosti bez udání důvodu propustil dva soudce a neumožnil jim se proti výpovědi odvolat. Agentura Reuters uvádí, že jde o další ránu pro justiční reformy, které po nástupu k moci prosadila vláda národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS). „Rozsudek respektujeme, ale realizujeme náš program, včetně reformy, podle plánu,“ řekl premiér Mateusz Morawiecki.

Soud zprostil bývalého šéfa ČPP Transgas Jana Švábenického obžaloby ze zpronevěry 14,5 milionu korun z tohoto státního podniku. Kvůli nedostatku důkazů osvobodil také druhého obžalovaného Michaela Andronikova, jednatele firmy European Business Consulting (EBC). Verdikt není pravomocný, státní zástupce se proti němu ihned odvolal. Případ se týká odměn vyplacených Transgasem firmě EBC v roce 2013.

Laičtí soudci budou dál spolurozhodovat o většině trestů i o pracovně-právních sporech. Sněmovna souhlasila s názorem Senátu, který nakonec podpořila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ta ještě v březnu hájila omezení přísedících jenom na souzení úmyslných zločinů se sazbou nad deset let a to, aby laici nesoudili hospodářskou kriminalitu.