Novým místopředsedou sněmovny se stal nominant opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka. V tajné volbě ho zvolili poslanci i hlasy zástupců vládního tábora, protikandidáta neměl. Juchelka obsadil pozici ve vedení dolní komory po zvolené europoslankyni Kláře Dostálové, která z ní odstoupila v pondělí. Na středečním jednání sněmovna také schválila změny týkající se limitů pro doplatky částečně hrazených léků či úpravy v nominacích prezidentských kandidátů.
Juchelka se stal novým místopředsedou sněmovny
Aleš Juchelka obdržel 126 poslaneckých hlasů. Ke zvolení do vedení dolní komory byl nutný zisk nejméně 85 hlasů.
Počet místopředsedů sněmovny se zvolením Juchelky vrátil na původních šest. Pozice dále zastávají Věra Kovářová (STAN), Olga Richterová (Piráti), Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Karel Havlíček (ANO).
Dostálová se stala místopředsedkyní sněmovny poslaneckou volbou v polovině listopadu 2022. V tehdejší tajné volbě porazila předsedu SPD Tomia Okamuru. Dostálová obsadila pozici ve vedení dolní komory po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která rezignovala koncem září předloňského roku po kritice související s pražskou kauzou Dozimetr.
Změny v nominacích na prezidenta
Sněmovna schválila ve středu, že poslanci a senátoři asi budou moci do budoucna nově nominovat jen jednoho kandidáta na prezidenta. Vládní novelu, která má být použita při příští volbě hlavy státu v roce 2028, nyní dostane k posouzení Senát.
Novela počítá také s tím, že v případě občanských adeptů na funkci hlavy státu budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Předmětem poslaneckých úvah bylo to, aby i řadoví občané měli možnost podpořit podpisem petice jen jednoho z nominovaných tak, jako členové parlamentu. Z nich dosud může navrhnout prezidentského uchazeče skupina nejméně deseti senátorů nebo dvojnásobného počtu poslanců.
Pokud by byl některý zákonodárce členem několika skupin navrhovatelů, nebude se podle novely přihlížet k jeho podpisu ani na jedné z kandidátních listin. Vznikne ale časový prostor pro to, aby se ke kandidátní listině připojil další poslanec či senátor a neplatný podpis nahradil.
Zájemci, kteří budou chtít kandidovat na základě podpisů občanů, dostanou možnost sbírat podpisy vedle papírových formulářů také přes internet. Využívat se k tomu bude nástroj pro sestavování elektronických petic, který bude součástí informačního systému zakotveného v zákoně o správě voleb. Elektronický systém zaručí, že všichni podepsaní lidé skutečně existují, jejich údaje odpovídají skutečnosti a že petici nepodepsali vícekrát.
Předpisy budou od občanských kandidátů dál požadovat 50 tisíc podpisů, takže nebude nutné měnit ústavu. Na petici bude méně údajů, lidé nebudou muset uvádět adresu trvalého pobytu. Listinné petice se budou kontrolovat jen do okamžiku, kdy společně s elektronickou peticí dosáhne počet podpisů požadovanou hranici. Dosud vnitro ověřovalo údaje na vzorcích náhodně vybraných z každé petice a další postup závisel na zjištěné chybovosti.
Změna v doplatcích léků
Sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků se zřejmě změní. Při jejich překročení už peníze nebudou zpětně vracet zdravotní pojišťovny jako nyní, lidé nebudou tyto započitatelné doplatky v lékárnách dál platit.
Úpravu ve středu schválila sněmovna ve vládní novele o veřejném zdravotním pojištění, podle níž členy unijní skupiny pro hodnocení zdravotnických technologií budou za Česko ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Předloha zamíří k posouzení do Senátu.
Hranice započitatelných doplatků se liší podle skupin lidí. U dětí a seniorů nad 65 let je tisíc korun, u starších 70 let a zdravotně postižených 500 korun a u ostatních dospělých pět tisíc korun. Pokud součet doplatků nad tento limit překročí za čtvrtletí 200 korun, zdravotní pojišťovna ho vyplatí na účet nebo zašle složenkou. Nově bude podle novely zaznamenávat výši uhrazených doplatků systém eRecept.
„V okamžiku, kdy pojištěnci dosáhnou svého limitu, v lékárně už za ně nebude započitatelný doplatek požadován,“ uvedl dříve za předkladatele pozměňovacího návrhu Petr Fifka (ODS).
Schváleny úpravy o utajovaných informacích i přísedících u soudů
Zástupci opozice a koalice se ve středu shodli na kompromisní úpravě týkající se utajovaných informací, které pocházejí ze zahraničních států nebo mezinárodních organizací. S těmito informacemi by se mohli při splnění zákonných podmínek seznámit nejen členové vlády, ale všichni členové parlamentu.
Sněmovna dále schválila omezení, kdy soudy zřejmě přestanou rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Schválena byla i novela zákona o cenách. Podle ní se až desetinásobně zvýší horní hranice pokuty za špatné vedení cenové evidence a působnost úřadů kontrolujících ceny se zřejmě změní tak, aby se u jednotlivých orgánů nepřekrýval.
Schválením sněmovnou prošla dále změna, podle níž lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz částky vyšší než patnáct tisíc eur (asi 370 tisíc korun) přes hranice. Počítá s tím vládní novela zákona proti praní špinavých peněz. Sněmovna na návrh skupiny poslanců současně proti původnímu vládnímu návrhu zvýšila maximální pokuty pro některé profesní komory za porušení nově zavedených povinností namířených proti praní špinavých peněz. Jde třeba o advokátní nebo notářskou komoru.
Pouze s formulačními úpravami schválila sněmovna vládní předlohu o tom, že činnost Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude pravděpodobně od příštího roku upravená novým zákonem o veřejné hydrometeorologické službě.
Sněmovna naplnila orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Pětici kandidátů, jak je koncem února navrhla vláda, zvolila v tajné volbě. Nezvolila ale opět nového člena širšího vedení Národního kontrolního úřadu – kolegia. Navržená ředitelka odboru interního auditu úřadu Ladislava Slancová nezískala dost hlasů. Nahradit měla letos zesnulého Romana Procházku. Poslanci také nevybrali nové členy rad České televize a Českého rozhlasu. Žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů, uskuteční se proto druhé kolo volby.
Sněmovna nedokončila úvodní kolo debaty o zvýšení podílu krajů na vybraných daních. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl kritiku, že návrh odebírá peníze obcím.
Poslance čeká debata o střelbě na fakultě
Na mimořádné odpolední schůzi se budou poslanci zabývat návrhem ANO na zřízení vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Založení komise zdůvodňují poslanci ANO nezodpovězenými otázkami k postupu policie zejména před tragickou událostí. Zda komise vznikne, nebo ne, zatím ale není jasné.
