Zpravodajská služba

Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, která podle ní využívá akademiky k získávání informací.

Příslušnice izraelské jednotky Karakal se výrazně zapsaly do historie válek. Jejich čistě ženská tanková jednotka se jako první na světě 7. října loňského roku zapojila do bitvy. A to s palestinskými teroristy o jižní příhraniční kibucy Sufa a Cholit. Kromě toho, že bojovnice bez ztrát zlikvidovaly nejméně pět desítek vycvičených džihádistů, se jim také podařilo ochránit naprostou většinu obyvatel kibuců.

Bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná, což se promítá v řadě oblastí i do dění v Česku, řekl ke třicátému výročí vzniku Bezpečnostní informační služby (BIS) její ředitel Michal Koudelka. Svět je podle něho ve varu a nebezpečně se pohybuje na hraně globálního střetu. BIS v této situaci bude i nadále dělat maximum, aby přispěla k ochraně Česka a jeho občanů, dodal.

Novým místopředsedou sněmovny se stal nominant opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka. V tajné volbě ho zvolili poslanci i hlasy zástupců vládního tábora, protikandidáta neměl. Juchelka obsadil pozici ve vedení dolní komory po zvolené europoslankyni Kláře Dostálové, která z ní odstoupila v pondělí. Na středečním jednání sněmovna také schválila změny týkající se limitů pro doplatky částečně hrazených léků či úpravy v nominacích prezidentských kandidátů.

Novým nizozemským premiérem se stane bývalý šéf zpravodajské a bezpečnostní služby a nestraník Dick Schoof. Podle agentury DPA se na jeho jmenování shodly strany budoucí vládní koalice. Tu mají tvořit celkem čtyři politické subjekty. Jednání o nové nizozemské vládě se táhnou od listopadových voleb, v nichž vyhrál kritik Evropské unie, imigrace a pomoci Ukrajině Geert Wilders.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska připravuje pro jednu z amerických tajných služeb síť stovek špionážních satelitů za v přepočtu čtyřicet miliard korun. Satelity by měly obíhat Zemi na nízké oběžné dráze a umožnit USA zpozorovat cíle kdekoliv na planetě. Posun oproti předešlým systémům bude podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře jednak v technologii a kvalitě získaných informací, ale také v rychlosti a zaměření, řekl ve vysílání ČT24.

Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí ve výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Dodává, že kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v tuzemsku ale loni mírně poklesly. V budování kontaktů s politiky pokračovali příslušníci čínských zpravodajských služeb, píše dále kontrarozvědka. Nízká podle ní zůstala v minulém roce hrozba islamistického terorismu.

Kdo je agent, kdo je konfident a kdo je zvěd? A proč lidstvo děsí i fascinují tajné služby? Tím se zabýval pořad Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Přísně tajné. Pozvání přijali spisovatelka Tereza Boučková, bezpečnostní expert Jan Paďourek, historici Eva Doležalová a Libor Svoboda, psycholog Daniel Štrobl nebo etický hacker Martin Haller.

Čína je hrozbou pro bezpečnost a stabilitu v Evropě i jako největší producent léků. Prohlásil to ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na konferenci ve sněmovně o vztazích s Čínou v uplynulém desetiletí. Čínské aktivity představují pro Česko riziko, proto je třeba jim efektivně čelit a nepodceňovat varování zpravodajských služeb, řekl.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce v nejbližších dnech setkat s možnými nástupci bývalého ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka. Konkrétní jména kandidátů neupřesnil. Nechce, aby byla rozvědka dlouho bez vedení, avizoval ve čtvrtek. Mlejnek rezignoval ve středu, řízením rozvědky je nyní pověřen jeho první náměstek.

Na Ukrajině bojuje na ruské straně řada pravicových extremistů a neonacistů. S odkazem na zprávy německé Spolkové zpravodajské služby (BND), kterou získal týdeník Der Spiegel, o tom informují zahraniční servery jako Radio Free Europe, nezávislý deník The Moscow Times nebo ruský opoziční server Meduza. Moskva přitom jako záminku pro svou agresi používá argument „denacifikace Ukrajiny“.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

Invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února, poškodila ruskou armádu a zničila její ekonomiku. A značné škody utrpěla i ruská špionážní síť, píše zpravodajský server The Economist. Zatím poslední zemí, která vyhostila podezřelé ruské zpravodajské důstojníky, se stalo Rakousko, které bylo po mnoho let centrem ruské špionáže. Tím se celkový počet ruských úředníků vyhoštěných z Ameriky a Evropy od začátku války na Ukrajině zvýšil na více než čtyři stovky.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Mrtvolu bývalého ředitele slovenské vojenské zpravodajské služby našli poblíž kamenolomu u obce Devín, která je součástí Bratislavy. Policie vyšetřuje podezření, že generálmajor Peter Bučka byl zavražděn, uvedl list Pravda na svém webu. Mrtvé tělo podle portálu Noviny.sk v úterý odpoledne objevil muž, který venčil psa.

Paul Thümmel byl v tuzemské válečné historii možná nejznámějším dvojitým agentem. České zpravodajské službě předával informace o nacistických plánech a nechal si za to štědře platit. Podle některých historiků se ovšem jeho význam zveličuje, ačkoliv české straně dodával i informace o zrádcích v jejich vlastních řadách. Od Thümmelova narození uplynulo 15. ledna přesně 120 let.

Slovensko loni na svém území zaznamenalo aktivity ruských zpravodajských služeb a také výraznější působení čínských zpravodajců. Epidemické restrikce po propuknutí koronavirové nákazy vedly k omezení schůzek zahraničních zpravodajců s jejich kontakty. Ve zprávě o své činnosti to uvedla slovenská civilní tajná služba SIS.

Čínské tajné služby se v Česku loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Nejrizikovější jsou jejich aktivity v akademické sféře. Ve své výroční zprávě za rok 2020 to v úterý uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). V souvislosti s rozšířením Dukovan zaznamenala snahu získávat interní informace ze státní správy. V řadě případů kontrarozvědka zmiňuje vliv pandemie covidu-19, která propojila odpůrce vládních opatření s dezinformační scénou, ale také znesnadnila činnost tajných služeb či globální logistiku teroristických organizací.

Severoatlantická aliance odebrala akreditaci osmi členům ruské mise při NATO. Podle NATO pracovali jako tajní důstojníci ruské zpravodajské služby. Aliance také zmenšila velikost moskevského týmu způsobilého pracovat v jejím sídle. Moskva na krok NATO odpoví, uvedl šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij podle agentury Interfax.

Německá policie v souvislosti s možným útokem na synagogu ve městě Hagen zadržela šestnáctiletého mladíka, který se podle médií chystal zaútočit výbušninou. O hrozbě před židovským svátkem Jom Kipur (Den smíření) informovala policie ve středu večer. Šéf zemské vlády spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet a zemský ministr vnitra Herbert Reul ve čtvrtek řekli, že plánovaný útok byl pravděpodobně islamisticky motivovaný. Policie kromě chlapce zadržela ještě další tři osoby, které ale večer propustila.

Když se najde někdo lepší, než je šéf BIS Michal Koudelka, nechť ho vláda nahradí, řekl v Interview ČT24 poslanec KDU-ČSL a předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek. Dodal však, že o nikom lepším neví a ani neví, že by se v bezpečnostní komunitě o nějakém takovém jménu mluvilo. Zároveň si myslí, že mediální známost Koudelky není dobrá.

Na portugalském summitu Evropské unie se za Českou republiku v kauze Vrbětice rozhodně postavil i francouzský prezident Emmanuel Macron. S působením ruské vojenské rozvědky má své zkušenosti také jeho země. Jak potvrdily francouzské zpravodajské služby, stejná jednotka GRU, která je spojená s aférou Vrbětice, měla základnu v horských střediscích Savojských Alp i na středomořské riviéře.

Čínské zpravodajské služby v loňském roce využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic, uvádí ve své výroční zprávě za rok 2019 Bezpečnostní informační služba (BIS). Intenzita čínských zpravodajských aktivit v Česku podle kontrarozvědky nezaostává za ruskými. Rusko však usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, Číně jde o uznání legitimity svých zájmů. Omezení činnosti ruských špionů je podle BIS velmi obtížné kvůli velikosti diplomatické mise.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za rok 2018 varuje před nepřátelskými aktivitami Ruska a Číny. Popisuje v ní činnosti zpravodajských služeb obou zemí namířené proti České republice. Utajovanou zprávu obsahující i konkrétní zjištění předkládá BIS vládě a prezidentovi.