Kanadští poslanci svolali na konci října zasedání Stálého výboru pro veřejnou bezpečnost a obranu, aby projednali dopad ruských dezinformací na kanadské informační prostředí. Ačkoli svědectví o dezinformacích nejsou v zemi ničím novým, toto zasedání si získalo značnou pozornost poté, co bývalý ministr a významný politik z Konzervativní strany Chris Alexander obvinil známého novináře Davida Puglieseho z listu Ottawa Citizen, že pracoval pro sovětské – a následně potenciálně pro ruské – zpravodajské služby.
Kanada čelí ruské propagandě, podezřelí jsou novináři i akademici
Jako důkaz Alexander výboru předložil osm dokumentů ze sovětské éry, jejichž pravost podle něj potvrdili dva nezávislí odborníci a několik historiků. Tyto dokumenty údajně odhalují, že David Pugliese byl od roku 1984 pod dohledem KGB kvůli svému potenciálu pracovat ve významných médiích v Kanadě a Spojených státech a vystupoval pod pseudonymem „Stuart“. Podle Alexandera jsou dokumenty důkazem „vážné snahy podkopat národní bezpečnost a kolektivní sebeobranu Kanady“.
V roce 1982 se Pugliese údajně na veřejné přednášce o sovětské invazi do Afghánistánu setkal s agentem KGB „Ivanem“, jenž měl podle spisu s kanadským novinářem navázat vztah, posoudit jeho potenciál v oblasti médií a prozkoumat jeho kontakty s vládními úředníky, novináři, aktivisty a podnikateli.
Dokument z 6. dubna 1990 zmiňuje Puglieseho práci v Ottawa Citizen, což údajně přimělo vedoucího prvního oddělení KGB, aby požádal Moskvu o povolení využít Puglieseho pro zájmy zahraničního zpravodajského oddělení sovětské tajné služby. Následná zpráva z 20. června 1990 potvrzuje, že „Ivan“ se „Stuartem“ vztah navázali. Alexander se domnívá, že tyto kontakty pravděpodobně pokračovaly i po rozpadu SSSR, kdy ruská rozvědka převzala práci tam, kde KGB skončila.
Pugliese ve výboru uvedl, že „je vrcholem ironie, že výbor, který studuje dezinformace, je ve skutečnosti šíří“.
Útoky na ukrajinskou diasporu
Pugliese se již více než třicet let specializuje na vojenské a bezpečnostní záležitosti, zejména na zkoumání procesů v kanadských ozbrojených silách, vyšetřování vojenských zakázek a odhalování případů obtěžování a pochybení. Zároveň je jedním z nejhlasitějších kritiků kanadského ministerstva obrany. Pugliese je známý také svými články o „fašistech“ v ukrajinské diaspoře a pobaltských komunitách.
Snažil se také například oživit obvinění z válečných zločinů ukrajinských a pobaltských představitelů divize SS „Galicia“ během druhé světové války, kterou však v roce 1985 očištila komise, již vedl kanadský soudce Jules Deschênes. Pugliese loni v září na toto téma publikoval tři články. Dále byl jedním z prvních, kdo informoval o účasti Jaroslava Hunky, veterána divize „Galicia“, na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym v kanadském parlamentu v loňském roce.
Pugliese ve svých článcích často píše o „ukrajinských nacistech“. „Zdá se, že Pugliese využívá válku na Ukrajině jako záminku, aby mohl pokračovat v kritice kanadské armády, vlády a nevládních organizací za jejich podporu Ukrajiny. Překrucování faktů s cílem uvést čtenáře v omyl poškodilo mnoho dobrých lidí. Není pochyb o tom, že jeho práce je zaměřena na ukrajinsko-kanadskou komunitu a podkopává Ukrajinu v širším měřítku,“ říká Lesya Grangerová, prezidentka kanadské organizace Mriya Aid.
Prokremelští akademici
David Pugliese není ve svém pátrání po ukrajinských „fašistech“ sám. Jedním z akademiků, kteří často propagují stejné narativy, je Ivan Kačanovskij, profesor na Ottawské univerzitě. Od roku 2014 pravidelně píše o „ukrajinských nacistech“ a „státním převratu“ na Ukrajině – opakuje tedy kremelské teze.
Kačanovskij je také nadále pravidelným komentátorem ruské propagandistické stanice Rossija segodňa (Russia Today), a to i přesto, že na ni byly uvaleny sankce. Na práci Kačanovského se Pugliese často odvolává. Kačanovskij však vazby na Rusko, „pravidelné komentování ukrajinských otázek“ v RT i spojení s Pugliesem popřel.
Dalším vojenským badatelem v problematice „ukrajinských fašistů“ je Scott Taylor, který navštěvuje Moskvu a často šíří její výklad událostí. Podle něho například „Krym historicky patří Rusku“, „NATO musí brát ohled na zájmy Ruska“ nebo „Ukrajina nemůže válku s Ruskem vyhrát, proto by se jí pomoc měla omezit“.
Taylor a Pugliese tedy sdílejí stejné narativy a vzájemně se podporují. Oba jsou zkušení kanadští novináři publikující ve vlivných médiích s výhradním právem pokrývat v zemi zpravodajství o vojenských záležitostech.
„Hlavním narativem těchto propagandistů je obvinění, že Ukrajina a Ukrajinci jsou nacisté, rasisté a antisemité. To vytváří tlak na západní společnost, aby zastavila nebo zpomalila podporu Ukrajině, zasévá rozdělení mezi Ukrajince a Židy a oživuje mýtus mírumilovného, antifašistického Sovětského svazu,“ vysvětluje kanadský historik a židovsko-ukrajinský potomek Alik Gomelsky.
Je přesvědčen, že sovětská KGB vybudovala v Kanadě jednu z největších sítí, která tyto protiukrajinské narativy nadále prosazuje. „Je to jasný vzorec: historici a profesoři vytvářejí protiukrajinská díla, přičemž využívají zákona o akademické svobodě. Novináři pak publikují články odkazující na tyto akademické práce a propagandističtí aktivisté je přenášejí mase lidí,“ vysvětluje Gomelsky.
Systém ruských dezinformací v Kanadě není zaměřen jen proti Ukrajině, ale také proti západním hodnotám, NATO, USA a demokracii obecně. „Síť prokremelských aktivistů v Kanadě je poměrně široká. Kdykoli někoho z nich veřejně zpochybním, následuje vlna nenávisti. Do této skupiny patří i bývalí diplomaté, kteří sedí ve správních radách ruských nebo proruských organizací,“ říká Markus Kolga, zakladatel projektu Disinfowatch.
„Rusové ve válce“
Rozruch v Kanadě vyvolalo také promítání takzvaného dokumentárního filmu Rusové ve válce na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu (TIFF) režisérky filmu Anastasie Trofimové – bývalé producentky RT.
Film podle listu European Pravda propaguje ruské narativy, od tvrzení, že ukrajinští vojáci bojují na ruské straně, až po argument, že „ruští vojáci jsou také oběťmi této války“. RT byla v kanadských kabelových sítích dostupná až do roku 2020, kdy ji tamější vláda zakázala, protože měla za to, že její program podkopává suverenitu řady zemí, znevažuje některé etnické skupiny v Kanadě a útočí na demokratické instituce země. Proti žádnému z novinářů nebo producentů, kteří pro RT léta pracovali, však kanadské profesní organizace nepodnikly žádné právní kroky ani je nevyšetřovaly.
Trofimové navíc její předchozí práce pro RT nebránila v tom, aby získala grant 340 000 dolarů (8,1 milionu korun) od Kanadského mediálního fondu na natočení tohoto „dokumentárního“ filmu. Kanadští představitelé zdůraznili, že fond rozhoduje o financování nezávisle, bez přímé účasti vlády. „Naše vláda stála na straně Ukrajiny na každém kroku této nezákonné a neoprávněné ruské invaze. Kanadský mediální fond je nezávislý a celou záležitostí se zabývá,“ uvedl v září pro list The Kyiv Independent mluvčí kanceláře kanadského ministra pro kulturní dědictví.
Pro RT podle amerického ministerstva spravedlnosti pracovala taká kanadská influencerka Lauren Chenová, a to údajně od jara roku 2021. Podle amerických představitelů se svým manželem Liamem Donovanem založila společnost Tenet Media jako zástěrku pro prokremelskou propagandu. Chenová údajně v roce 2023 začala nabírat „konzervativní osobnosti“ s lukrativními nabídkami pro nové médium, a to vše za financování od agentů RT.
Agenti RT jsou podezřelí z toho, že oběma zakladatelům nařídili, jak mají informovat o určitých příbězích a jaký obsah mají šířit na sociálních sítích. „Pokud si naivně myslíte, že Rusům nejde ani tak o ovlivňování kanadského myšlení, pronikání do kanadské vlády na všech úrovních – jsem tu, abych vám řekl, že jim velmi záleží na tom, aby formovali vaše myšlení, způsob hlasování a zasévali chaos a neshody,“ řekl Richard Fadden, bývalý ředitel Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Ruská hybridní válka proti NATO
Rusko míří svými dezinformacemi na země NATO s cílem zpochybnit vinu Moskvy v její agresi na Ukrajině. „Cílem je zlomit vůli občanů a zlomit podporu Ukrajiny. Pokud jste ve své zemi žili v míru a najednou dojde k sérii teroristických útoků, a to vše je přičítáno tomu, že vaše země podporuje Ukrajinu, vyvolá to tlak na vaši podporu Ukrajiny,“ upozornila bezpečnostní výzkumnice Olga Lautmanová.
„Jsou tu teroristické útoky a zároveň dezinformační operace, které obviňují odpovědné politiky a říkají, že proto by se Německo, Polsko nebo Spojené státy neměly zapojovat do podpory Ukrajiny, protože to není jejich válka,“ dodala Lautmanová.
Podle serveru CNN jdou dezinformační kampaně ruku v ruce s kybernetickými útoky. V tomto roce došlo k rozsáhlým hackerským útokům v několika zemích napříč Evropou. Úřady ve Finsku a Estonsku uvedly, že je pravidelně rušen signál GPS, což způsobuje přerušení letů.
Kybernetické útoky postihly v tomto roce také několik francouzských vládních úřadů, v červnu jim poté čelila například anglická laboratoř na krevní testy, která obsluhuje několik nemocnic v zemi.
„To, co nyní ruští kybernetičtí agenti dělají, je testování slabin v systémech kybernetické bezpečnosti, podstrkování malwaru, zjišťování, kde a jak zaútočit, aniž by to dělali hned,“ uvedl docent v oboru obrany na vysoké škole King’s College London. „Počkají si na velký den, kdy je budou potřebovat,“ dodal.
