Teroristický útok

Kriminalisté se zabývají případem ženy, která měla na středeční propalestinské demonstraci v Praze na sobě oblečení s nápisem, který mohl odkazovat na mnichovskou olympiádu v roce 1972. Policie o tom informovala na síti X. Olympiáda se zapsala do historie jako dějiště tragické události, a to teroristického útoku palestinských extremistů, který vyústil ve smrt pěti sportovců z Izraele a šesti dalších členů izraelské výpravy.

Velké neziskové organizace Člověk v tísni nebo Lékaři bez hranic nezajistí Izraeli žádnou humanitární pomoc, kterou obvykle po katastrofách nebo ve válečných konfliktech zajišťují. Přestože se obě organizace v minulosti pokoušely získat v zemi potřebnou registraci, aby na místě mohly působit, izraelské úřady jim nevyhověly. Pomoc neshromažďuje ani Český červený kříž. Sbírku naopak v nadcházejících dnech spustí Federace židovských obcí.

Během 24 hodin odletí do Izraele tři vládní speciály, jimiž se budou moci do Česka vrátit krajané uvázlí v zemi po útocích teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom premiér Petr Fiala (ODS). Prvním repatriačním letem přicestovalo z Tel Avivu 34 českých občanů, kteří na palubě doplnili delegaci ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Druhý letoun vyrazil z vojenského letiště krátce po 19:00. Kapacity dosud objednaných letů pro repatriaci by měly stačit zhruba pro 450 osob. Šéf české diplomacie v úterý přicestoval do země jako první zahraniční státník po sobotních teroristických útocích.

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Belgický soud vynesl tresty nad osmi strůjci teroristických útoků v Bruselu v březnu 2016. Zemřelo tehdy 32 lidí a další tři stovky utrpěly zranění. Několik odsouzených dostalo doživotní tresty a další 30 nebo 20 let vězení, píše agentura AFP. Šest útočníků bylo letos v červenci shledáno vinnými z teroristické vraždy a z účasti na činnosti teroristické organizace. Další dva byli odsouzeni za členství v teroristické organizaci.

Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.

Belgický soud shledal vinnými z teroristické vraždy a účasti na činnosti teroristické organizace šest strůjců atentátů v Bruselu, při nichž v roce 2016 zemřelo 32 lidí a více než tři sta utrpělo zranění. Další tři muže z celkem deseti obžalovaných zprostil obvinění z vraždy, ale dva z nich zároveň odsoudil za členství v teroristické organizaci, informoval server BBC News. O výši trestu bude rozhodnuto v samostatném procesu a vynesení rozsudku se neočekává dříve než v září, připomněly agentury.

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Vrchní soud v Praze zprostil obžaloby muže, který psal v internetové diskusi souhlasné komentáře o teroristickém útoku na mešity v novozélandském Christchurchi. Podle pravomocného verdiktu muž satirickými komentáři jen „trollil“ a zesměšňoval lidi, kteří s útokem skutečně souhlasili. Soud tak zrušil prvoinstanční rozsudek, který muži uložil tříletou podmínku a peněžitý trest 60 tisíc korun. Obžalovaný vinu odmítal, příspěvky chtěl prý jen zdiskreditovat xenofoby a rasisty.

Spojené státy uvalily vazbu na Libyjce, který údajně sestrojil bombu pro atentát na let Pan Am nad skotským městem Lockerbie. V roce 1988 po pádu tohoto letadla zemřelo 270 lidí. Americké ministerstvo spravedlnosti v neděli odpoledne potvrdilo předběžnou zprávu skotské prokuratury, o které informovala stanice BBC.

Po několika týdnech odkladů v Belgii začalo hlavní líčení v procesu s pachateli teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí. Megaproces se bude konat v bývalé centrále NATO.

Nezletilý mladík podle rozsudku soudu v Brně připravoval bombové útoky u několika velvyslanectví v Praze. Soud mu uložil podmíněný trest, vystavil mu dohled probačního úředníka a uložil ústavní léčbu. Rozsudek není pravomocný, strany si ponechaly lhůtu pro možné odvolání. Nyní už osmnáctiletého mladíka soud usnesením také pravomocně propustil z vazby. Jednání bylo veřejnosti nepřístupné, rozsudek ale soud vyhlašoval veřejně.

Při teroristickém útoku v šíitské svatyni v jihoíránském městě Šíráz zahynulo nejméně 15 lidí, dalších 40 lidí utrpělo zranění, uvedla íránská státní agentura IRNA. Agentura Mízán, která se specializuje na justici, informovala, že útok spáchali tři ozbrojení muži. Podle některých informací na sociálních sítích byli dva pachatelé útoku zadrženi, po dalším policie pátrá. K útoku se následně přihlásila teroristická skupina Islámský stát.

Před dvaceti lety zahynulo po zásahu ruské policie sto třicet rukojmí, které v moskevském divadle Dubrovka zadržovali čečenští teroristé. Smrt většiny z nich způsobila otrava neznámým plynem, který měl přítomné jen uspat. Ruský stát zatím nikoho neodškodnil a organizace pozůstalých Nord-Ost připravuje novou žalobu.

Obžalovaní z podílu na teroristickém útoku v Nice z roku 2016 u soudu řekli, že spáchaný čin považují za hrozný a odsouzeníhodný. Zároveň uvedli, že se cítí být oklamaní a nechápou, jak mohl jejich přítel něco takové spáchat. Soud s osmi obžalovanými v souvislosti s útokem, při němž zemřelo 86 lidí, pokračuje v Paříži třetím dnem. O úterních výpovědích z líčení, které se koná s vyloučením veřejnosti, informovala stanice France Info. Hlavní pachatel zemřel při samotném útoku v Nice.

Bruselský soud ve čtvrtek uložil nepodmíněný trest dvěma mužům obžalovaným z napomáhání teroristům, kteří spáchali útoky v Paříži v listopadu 2015, při nichž zahynulo na 130 lidí. Před soudem stálo celkem čtrnáct osob, z toho čtyři byly zproštěny viny.

Francouzský soud ve středu odsoudil na doživotí bez možnosti předčasného propuštění Salaha Abdeslama, jediného přeživšího ze strůjců teroristických útoků v Paříži v roce 2015. Z terorismu kromě něj dříve uznal vinnými také dalších 18 obžalovaných. Odsouzené osoby mají deset dní na to, aby se proti verdiktu odvolaly. Při atentátech na hudební klub Bataclan a další místa v Paříži 13. listopadu 2015 zemřelo 130 lidí.

Odvolací soud ve středu potvrdil jedenačtyřicetiletému Pavlu Botkovi, který se v jednotkách Ruskem ovládaných bojovníků zapojil do bojů na východě Ukrajiny, dvacetiletý trest vězení. Zamítl jeho odvolání a uznal ho vinným z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. Muž byl souzen jako uprchlý.

Za zapojení do bojů na Ukrajině v řadách separatistů mezi lety 2016 a 2020 pražský městský soud potrestal Alojze Poláka 20 lety vězení. Muž je stíhán jako uprchlý. Obžaloba tvrdí, že jako odstřelovač zabil minimálně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Polákovi kvůli tomu hrozí výjimečný trest. Podle rozsudku se ale neprokázalo, že by muž někoho usmrtil. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce i obhájce se proti němu odvolali. Případem se tak bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze.

Lukáš Nováček odsouzený za zapojení do činnosti proruských separatistů na východní Ukrajině podal dovolání k Nejvyššímu soudu. České televizi to řekla mluvčí plzeňského krajského soudu Jana Durná. Vrchní soud v Praze Nováčkovi v lednu zmírnil původní dvacetiletý trest na šest let. Neprokázalo se, že se muž přímo účastnil bojů.

Protichůdné závěry přinesly dvě zprávy, které vyšetřovaly údajnou střelbu zahraničních vojáků do afghánských civilistů po teroristickém útoku u kábulského letiště z loňského srpna. Podle některých svědků pálili vojáci do lidí bezprostředně po sebevražedném atentátu teroristické organizace Islámský stát, který otřásl urychleným stahováním západních sil ze země. Pentagon ve své zprávě vyloučil, že by ke střelbě  došlo. Stanice CNN s odkazem na očité svědky uvádí několik obětí palby vojáků NATO.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.